Boření zdí

Napsala: 123Fanfics, Přeložil: Daevin, Korekce: filippa

Originál zde.

Kapitola 1: Budu tu tak dlouho, jak budeš potřebovat

„Do hajzlu, Franky, zase jsi mi ukradla tužku na oči?“ nařkla ji Allie, zatímco vešla do Frankyina pokoje a pozvedla obočí, když spatřila svou spolubydlící stát před zrcadlem a používat postrádané líčidlo.

„Co? Tvoje je lepší a moje je tupá,“ odpověděla nevinně, aniž by hnula brvou.

„No, tak si ji naostři, to není můj problém,“ trvala na svém Allie a zašla dál do Frankyina pokoje. Měla tu tmavovlásku ráda a byla tak vděčná, že byly svedeny dohromady během jejich nejhorších dní, ale, můj bože, opravdu jí lezla na nervy.

„V pohodě, hoď se do klidu. Máš žhavé rande?“ odsekla nazpátek.

„Ne, ale-“

„No, já jo. Tak mě nech dodělat si oko,“ pronesla Franky, dokončila si druhé oko, zadělala tužku víčkem a podala jí ji s rozzářeným úsměvem na tváři. Allie jen našpulila ret, než jí ji vzala z ruky.

„S tou doktorkou?“ zeptala se Allie, když se vydala do svého pokoje naproti v chodbě, aby si uklidila ukradenou věc do své taštičky s líčením.

„Psycholožkou,“ opravila ji Franky a Allie obrátila oči v sloup, zatímco následovala Franky po schodech dolů.

„Jak myslíš, to je to samé,“ odvětila a plácla sebou na gauč.

„Jo, tak na mě nečekej,“ mrkla na ni Franky, zatímco se obouvala a popadla své klíče.

„Zatím, holka, mám tě ráda.“

„Jo, taky tě mám ráda. Dávej na sebe pozor,“ odvětila Allie a přepínala mezi kanály.

„To vždycky,“ pravila Franky a vyšla ze dveří.

Život pro Allie nebyl vždycky takhle lehký. Hodně se toho za jejích dvacet čtyři let událo; věcí, které by se nikomu neměly stát za celý život. Po čtyřech letech na ulici, prodáváním svého těla každému, kdo měl zájem a sjetím se, kdykoliv to bylo možné, se návštěva útulku pro ženy stala její výhrou v loterii. Kaz Proctorová; její máma, její strážný anděl, si ji vzala pod křídla a dala ji do pořádku. Přiměla ji přestat brát drogy, mít úctu ke svému tělu a zapsala ji do poradny pro narkomany, což vedlo k setkání s Franky Doylovou, která navštěvovala poradnu pro zvládání nadměrného vzteku, která navazovala na její tříletý trest za napadení. Po odmítnutí Frankyina neúnavného nadbíhání se z těch dvou staly kamarádky a poslední rok si pronajímaly jednu z Kaziných nemovitostí. Dům nebyl obrovský, ale bylo to víc, než na co byla Allie zvyklá a oběma jim vyhovoval.

„Proč nikdy nic nedávají, když jsem sama, ale když tu je Franky, vždycky je tu program, na který se chci dívat a ona ne,“ pomyslela si Allie, když vzdala hledání a nechala to na programu o vaření. Po hodině sledování celebrit soupeřících o to, kdo dokáže upéct nejlepší moučník se podívala směrem k chodbě a pohledem zavadila o své boty na běhání; ty boty, které postavila ke dveřím, aby ji to motivovalo k běhání, ale nikdy si je neobula. S odfrknutím vypnula televizi a zamířila nahoru převléknout se do sportovního. Na cestě z pokoje popadla svá sluchátka.

O pět minut později už Allie litovala svého rozhodnutí.

„Proč doprdele lidé běhají pro radost?“ pomyslela si, když zahýbala za roh, úplně přehlédla obrubník a se zachrčením sebou flákla o zem.

„A kvůli tomuhle ty boty neopustily chodbu,“ zabručela si Allie pro sebe, když se vytáhla do sedu na obrubník. V pravém kotníku jí to pulsovalo a ruce a kolena měla celé poškrábané.

„Au!“ zanaříkala, když se pokusila vstát, jenom aby spadla zpátky dolů. Vytáhla telefon a listovala kontakty, aby zavolala Franky.

* * *

„Ježiš, bloncko, myslela jsem, že sis dělala srandu, když jsi říkala, že jsi spadla při běhání,“ vtipkovala Franky, když vylezla z auta a došla k Allie.

„Ha, ha, velice vtipné. Pomohla bys mi laskavě?“ Allie natáhla ruce k Franky, aby ji vytáhla. Allie sebou trhala bolestí, ale Franky jí pomohla do auta. Allie si zalezla na místo spolujezdce a ohlédla se přes rameno.

„Kde je Bridget?“ zeptala se Allie, když Franky lezla za volant.

„Vysadila jsem ji doma. Uvidíme se zítra,“ informovala ji Franky a vyrazila směrem k nemocnici.

„Promiň, že jsem ti zničila večer,“ povzdechla si Allie a vyhlédla z okýnka.

„To máš recht, že zničila, hodlala jsem si vrznout,“ odsekla Franky a následně se rozesmála.

„Holka, v pohodě, není to konec světa. Pořád ze mě slintá, takže je všechno, jak má být,“ pokračovala a Allie jen obrátila oči v sloup. Typická Franky.

* * *

O dvacet minut později dorazily do nemocnice; Franky si z Allie tropila posměšky a sehnala jí kolečkové křeslo.

„Franky, tohle je trochu přehnané, nemyslíš?“ odsekla Allie s rukama založenýma, zatímco ji zavezla dovnitř.

„Snažím se odlehčit situaci,“ odvětila a zapsala Allie na konec dlouhého seznamu pacientů.

„Teď budeme čekat,“ odfrkla si Franky a posadila se vedle Allie.

„Můžu z toho křesla?“

„Ne,“ odpověděla Franky okamžitě a Allie zareagovala tím, že ji praštila do paže.

„Jsi čubka.“

„Chtěla bys, abych byla tvoje čubka,“ mrkla na ni Franky, což přimělo Allie zapomenout na svůj hněv kvůli vozíku a smát se.

* * *

„Je to jen výron,“ informoval doktor Allie o hodinu později, po jejím vyšetření. Obvázal jí kotník obinadlem a pak ho připevnil.

„Nemyslím si, že budete potřebovat berli, jen pár týdnů neřiďte auto, moc kotník nenamáhejte. A nějakou dobu žádné běhání.“

„Ach, věřte mi, že k tomu znovu nedojde,“ zamumlala Allie a pomalu se postavila. Byly s Franky na cestě ven, když byly přinuceny uhnout nemocničnímu vozíku a kupě doktorů a sester vykřikujících různá čísla a odborné výrazy. Těsně za nimi běželo děvče, ne víc než šestnáctileté se slzami stékajícími jí po tváři.

„MAMI!“ vykřikla, když se dostala k vozíku.

„Co se děje, řekněte mi to někdo!“ zaječela na doktory, kteří ji naprosto ignorovali. Jedna sestra se krátce zastavila, aby jí řekla, že má jít do čekárny, než odběhla za davem. Allie s Franky sledovaly, jak se tmavovlasá dívka zhroutila na podlahu a sevřela si hlavu do dlaní. Allie instinktivně došla k ní a skrčila se dolů, ignorujíc ostrou bolest ve svém kotníku.

„Hej, no tak, vezmeme tě do čekárny. Brzy přijdou a všechno ti poví.“ Mladá bruneta k ní vzhlédla s čokoládovýma očima naplněnýma slzami a pomalu přikývla, než se spolu s Allie zvedla.

„Franky, běž domů. Já tu zůstanu,“ pověděla Allie Franky, zatímco se posadila vedle mladé dívky a objala ji paží kolem úzkých ramen. Franky na ni pozvedla obočí, než její výraz zjihl při pohledu na zničenou dívku, v podstatě visící na Allie.

„Jsi si jistá? Brnkni mi, když mě budeš potřebovat, ano?“ řekla Franky a Allie jen přikývla.

„Vyřiď Bridget, že se omlouvám a teď běž domů,“ pravila Allie a konejšivě kroužila rukou po zádech mladé tmavovlásky. Franky políbila Allie na hlavu, než se vydala z nemocnice.

„Jak se jmenuješ?“ zeptala se Allie dívky vedle sebe. Ta se narovnala a otřela si slzy do svého červeného trička s dlouhým rukávem.

„Debbie,“ vydrala ze sebe. Allie se na ni usmála a srdce se jí lámalo při pohledu na tu mladou holku tak rozrušenou.

„Já jsem Allie. Zůstanu tu s tebou, tak dlouho, jak budeš potřebovat, ano?“ ujišťovala ji. Dostalo se jí krátkého přikývnutí od Debbie, která bojovala se slzami.

„Pojď sem,“ přitáhla si ji Allie do objetí a cítila, jak se jí Debbie chvěje v náručí a pravé rameno jí máčely slzy.

„Jsem přímo tady, jen to ze sebe všechno dostaň,“ zašeptala jí Allie do ucha, pevně ji tiskla a modlila se, aby ten, koho přivezli, přežil noc.


Kapitola 2: Bojuj kvůli své dceři…a kvůli mně také

Bylo těsně po půlnoci, když dorazila policie. Allie jemně zatřásla Debbie, která jí usnula na rameni.

„Debbie,“ zašeptala jí Allie do ucha a cítila, jak se Debbie zavrtěla, protřela si oči a posadila se.

„Debbie Smithová?“ vyjasňoval si policista a ona plaše přikývla.

„Jsme tady, abychom pochopili, jak vaše matka utrpěla svá zranění,“ vysvětloval a v Alliině hlavě začaly dílky zapadat do sebe. „Takže je to Debbiina matka, kdo je tam,“ pomyslela si; mladá tmavovláska po vyplakání se usnula.

„Tady za rohem je místnost, kam vás vezmeme a položíme vám pár otázek,“ pokračoval a Debbie se podívala na Allie pro ujištění. Allie se na ni povzbudivě usmála a pohladila ji po vlasech.

„Budu hned tady. Ať se stalo cokoliv, buď upřímná, ano?“ Debbie přikývla, pomalu vstala a následovala policisty do volné místnosti.

Jakmile si policisté připravili nahrávání, převzala vedení ženská policistka, což Debbie trochu uvolnilo.

„Takže, Debbie, máme nějaké zprávy o zraněních vaší matky. Má zhroucenou plíci a, aby to bylo ještě vážnější, dvě zlomená žebra. Taková zranění jsme viděli už dřív a většinou patří obětem domácího násilí,“ vysvětlovala policistka Debbie a bylo zjevné, že mladá tmavovláska se cítí nepříjemně. Milovala svou mámu a vždycky k ní měla blízko. Ale říct pravdu by připravilo jejího tátu o svobodu. Vážně chtěla, aby nad ní tahle vina visela celý její život? S vidinou své mámy na nemocničním vozíku a Alliinými slovy v hlavě věděla, co musí udělat.

„Byl to můj táta. Týral ji celé roky. Je to horší, když se napije. Když není večeře připravená včas nebo, když mu okamžitě nepřinese pivo, tak jí nadává, když tam jsem, ale vím, že ji napadne fyzicky, když jsem v posteli nebo venku,“ vysvětlovala s roztřesenýma rukama.

„Ublížil někdy tobě?“ zeptala se policistka a Debbie energicky vrtěla hlavou.

„Ne, nikdy se mě nedotkl.“ Debbie se zhluboka nadechla, než pokračovala.

„Ráda bych řekla, že by to nikdy neudělal, ale když se s ním seznámila máma, jsem si jistá, že by řekla to samé…takže, kdo ví,“ pokrčila rameny a slzy jí kanuly po tvářích.

„Můžete mi říct, co se stalo dnes večer?“

„Byl očividně opilý. Měl už pár piv, než vyrazil ven na pár dalších. Máma přišla domů z práce pozdě, což znamenalo, že večeře byla pozdě. Za to jí dal facku a možná ji uhodil do břicha. Pak se po večeři dožadoval piva, takže mu ho přinesla, ale nechala dva špinavé talíře ve dřezu, aby to mohla udělat. Za to na ni křičel a komentoval její ‚špatnou výchovu‘. Naštvala se a zakřičela na něj…a tak jsme se dostali sem,“ dokončila večerní události, zatímco se policisté dělali poznámky.

„Díky, Debbie, moc jste nám pomohla. Promluvíme si s vaší mámou, až se probudí, ale zatím se jen soustřeďte na ni, ano?“ Policisté vstali a odvedli ji zpátky do čekárny, kde čekala Allie a poklepávala nohou úzkostí smíšenou s trochou hněvu. Existoval jen jeden důvod, proč by policie chtěla vědět, co se stalo. Byla napadena. To zažehlo plamen nenávisti, která vždycky sídlila v jejím žaludku. Debbie došla přímo k ní, do jejího čekajícího náručí. Allie se už k této dívce cítila neuvěřitelně ochranitelsky a slíbila si, že pomůže jí a její mámě, jakkoliv bude moct.

„Musela jsem to udělat. Nemohla jsem ho už chránit, skoro ji zabil,“ vydralo se z Debbie, zatímco s ní Allie kolébala. Debbiina zpověď potvrdila Alliinu teorii.

„Pššt, to je dobrý, udělala jsi, cos musela. Byla jsi moc statečná.“ Allie ji hladila po vlasech a šeptala jí do ucha konejšivá slova. Právě tehdy vyšel zpoza rohu doktor a blížil se k nim.

„Jste od Bey Smithové?“ zeptal se a Debbie přikývla.

„Jak na tom je?“ zeptala se a okamžitě vstala. Allie ji následovala.

„Měla zhroucenou plíci a dvě zlomená žebra, což vám jistě sdělili policisté. Měla vážné pohmožděniny po celém břiše a tváři a také vnitřní krvácení. To jsme zastavili a dokázali, aby její plíce znovu fungovala. Můžete jít za ní. Je stále v bezvědomí, ale zítra by se měla probudit. Teď vás vezmu za ní.“ Doktor vykročil pryč a Debbie ho následovala. Allie zůstala nehybně stát, což způsobilo, že se Debbie otočila.

„Můžeš jít se mnou? Nebo musíš odejít?“ zeptala se a zoufalý tón v jejím hlasu přiměl Allie vykročit a vzít ji za ruku.

„Říkala jsem ti, že tu budu tak dlouho, jak budeš pokračovat.“ Stiskla povzbudivě Debbiinu ruku, než se obě vydaly za doktorem.

Allie byla v šoku, když vešla. To množství hadiček vycházejících z jedné osoby bylo přinejmenším zastrašující. Ale Allie si nemohla pomoct a pomyslela si, že tahle Bea Smithová je nádherná; navzdory modřinám a monoklu. Debbie se okamžitě posadila vedle postele a vzala máminu ruku do svých.

„Nemůžu si pomoct, ale cítím se provinile. Snášela všechno jeho bití, aby se mě nedotkl,“ jen stěží zašeptala a Allie to skoro přeslechla.

„Hele, tak neuvažuj. Nic z tohohle není tvoje chyba. Z toho, co jsem poznala, jsi neskutečně silná dívka a tvoje máma by byla pyšná na to, cos dnes musela udělat. Zvládne to.“ Allie ji povzbudivě stiskla rameno, než se posadila vedle druhé strany postele.

Debbie brzy usnula a umožnila Allie pořádně si prohlédnout ženu ležící na nemocniční posteli. Její ohnivě rudé vlasy byly rozprostřeny po polštáři a ona mohla vidět její vyčnívající rysy. Její lícní kosti byly v podstatě vytesány v její tváři a její čelist byla působivá. Nemohla si pomoct, ale cítila k ní přitažlivost. V mysli se vypeskovala za to, že tohle cítí, když ta žena mohla před pár hodinami zamřít. Znovu pohlédla na Debbie a viděla, že mladá dívka hluboce spí. Allie váhavě sevřela Beinu druhou ruku.

„Očividně mě neznáte a ani nevím, jestli mě slyšíte. Ale jsem Allie a vaše dcera je statečné děvče, takže tohle musíte zvládnout. Potřebuje vás, takže se prostě proberte, ano?“ Stiskla jí ruku a navzdory tomu, že Bea byla navenek chladná, její ruka byla tou nejvřelejší věcí, kterou kdy Allie držela.

„Podle toho, co mi Debbie povídala, můžu říct, že jste neuvěřitelně silná a nenecháte se tímhle porazit. Takže bojujte Beo, kvůli vaší dceři a trošku i kvůli mně, protože zníte, jako velice výjimečná žena, kterou bych ráda poznala.“ Allie se usmála na ženu ležící před ní, navzdory tomu, že spala. Stále ji držíc za ruku si udělala v křesle pohodlí. Poslala Franky krátkou zprávu o tom, co se stalo, zavřela oči a sama upadla do hluboké dřímoty.


Kapitola 3: Probouzí se

Debbie se probudila dřív, podívala se na telefon a uviděla, že je těsně po sedmé. Levou rukou si promnula oči; pravou stále svírala máminu. Pohlédla na Allie, která měla hlavu na posteli a držela druhou Beinu ruku. Debbie nedokázala zabránit úsměvu, který se jí objevil na tváři, vážně se nemyslela, že by zůstala tak klidná, kdyby s ní Allie nezůstala. Vstala a pohladila máminy vlasy, než přešla na Alliinu stranu a sehnula se, aby jí zašeptala do ucha.

„Allie,“ zašeptala a trochu ustoupila, když se blondýna začala vrtět a narovnávat a nezdálo se, že by se starala o to, že stále drží Beinu ruku.

„Jdu pro kafe, chceš taky jedno?“ zeptala se Debbie a Allie zavrtěla hlavou.

„To je dobrý, nemám s sebou peníze,“ odmítla zdvořile a Debbie jen pozvedla obočí.

„Nabízím, že ti jedno koupím, takže jaké chceš?“

„No páni, je tvoje máma takhle umanutá?“

„Ano. Takže, chceš kafe?“ zeptala se znovu a Allie se ušklíbla nad zápalem, který bruneta měla.

„Co kdybys zaplatila, ale já pro ně dojdu? Zůstaň se svou mámou,“ navrhla a Debbie obrátila oči v sloup.

„S tím se dokáži smířit,“ zamumlala a Allie se zahihňala. Vzala Debbiiny peníze a zrovna, když byla na odchodu, se Debbie ozvala.

„Jestli se vrátíš jen s jedním kafem, budu naštvaná,“ vyhrožovala a Allie jí zasalutovala.

„Ano, šéfko,“ pronesla, než vyšla z pokoje a zamířila to kantýny.

Debbie se vrátila ke svému místu a vzala znovu máminu ruku.

„No tak, mami, probuď se, vím, že jsi tvrdohlavá. Nenecháš se tímhle porazit,“ řekla a přejížděla palcem po hřbetu Beiny ruky. Co nečekala, bylo, že matčina ruka stiskne tu její. Byl to slabý stisk, ale znamenal všechno. Debbiiny oči vystřelily k mámině tváři a spatřily, že se její víčka chvějí. Debbie popadla tlačítko vedle postele a krátce na to vešla sestra.

„Myslím, že se probouzí,“ vysvětlovala Debbie a sestra přešla k monitoru.

„Potřebuji, abyste chvíli počkala venku. Za pár minut se můžete vrátit.“ Sestřička se na Debbie vřele usmála a ta přikývla a vyšla ven. Allie dorazila krátce na to a zamračila se, když viděla Debbie na chodbě.

„Jsi v pořádku? Co se stalo?“ zeptala se a podala Debbie kávu.

„Myslím, že se probouzí,“ zopakovala s obřím úsměvem, což přimělo Allie uvolnit dech, o němž si neuvědomovala, že ho zadržuje.

* * *

„Je malátná a trochu zmatená, ale ptá se po vás,“ pověděla sestra s úsměvem dívce, než odešla za další povinností.

„Jdeš?“ zeptala se Debbie s rukou na klice.

„Běž ty, chce tebe,“ pronesla Allie a Debbie se zamračila.

„Dobrá, ale přijď prosím brzy, chci, aby ses s ní seznámila. Bude se s tebou určitě chtít setkat a poděkovat ti.“ Debbie téměř žadonila a Allie se usmála, než přikývla.

„No dobrá, vezmi mi kafe, já si skočím na záchod a vrátím se, ano?“

„Slibuješ?“

„Slibuji. Potřebuji to kafe.“ Allie mrkla, než se vydala chodbou.

„Ahoj mami,“ zaculila se Debbie, když viděla mámu živou a vzhůru. Prakticky k ní doběhla, odložila kávy, než mámu objala a vyhýbala se všem drátům.

„Ahoj zlato,“ řekla Bea do Debbiina ucha a nasála její vůni. Okamžitý klid, který zaplavil Beu stačil k tomu, aby jí do očí vhrkly slzy. Debbie se odtáhla a setřela slzu, která jí stékala po tváři.

„Nebreč. Jsem tady.“ Políbila svou mámu na čelo, než vzala její ruku do své a druhou uchopila kávu. Tehdy si Bea uvědomila, že tam jsou dva kelímky a zmateně se zamračila.

„Vážně potřebuješ dvě kávy?“ vtipkovala a Debbie se chichotala, zatímco vrtěla hlavou.

„Ne, tak závislá nejsem. To je pro Allie. Vycházela z ordinace, když jsme sem vpadly. Nikdo mi nechtěl nic říct a ona si mě vzala pod svá křídla. Poslala svou kamarádku domů a zůstala celou dobu se mnou. Udržovala mě při smyslech,“ usmála se Debbie a Bea to gesto napodobila.

„No, to abych jí poděkovala, kde je?“ Zrovna, když se zeptala, ozvalo se zaklepání a světlovláska nakoukla dovnitř.

„Můžu dál?“ zeptala se opatrně a Bea se při tom pohledu začervenala. Bea se nikdy nečervenala, ale cítila, jak jí hoří tváře, když Allie vešla dovnitř. Allie pohlédla na Beu a ušklíbla se, než upřela pohled na kávu.

„Můžu si ho dát, prosím? Vážně ho potřebuji,“ zahihňala se a Debbie jí kelímek podala.

„Takže, mami, tohle je Allie. Allie, tohle ji moje máma Bea,“ představila je Debbie a Alliin úsměv se ještě zvětšil. Snažila se představit si, jakou mají barvu Beiny oči. Zda mají stejnou nebo odlišnou barvu jako Debbie a měla velkou radost, že měly tu stejnou čokoládovou barvu.

„Ráda vás poznávám. Omlouvám se, že to není na tom nejlepším místě,“ pustila se do hovoru Bea a Allie zavrtěla hlavou.

„Netřeba se omlouvat,“ odvětila Allie a posadila se, stále trochu kulhajíc.

„Tak, co se stalo vám?“ zeptala se Bea a Allie obrátila oči v sloup.

„Neupadla jsem snad při běhání? Snažila jsem se být zdravá a aktivní a tohle se přihodilo. Už to nikdy neudělám,“ zahihňala se a Bea se připojila. Z nějakého důvodu se Bea cítila v Alliině blízkosti extrémně uvolněná, což byl pocit, který měla jen s lidmi, kterým zcela věřila; Debbie a holky ze salonu.

„Jdu jen brnknout Mie a zjistit, jestli u nich můžu dneska zůstat,“ omluvila se Debbie a vyšla z místnosti. Bea obrátila svou celou pozornost na Allie, která seděla v křesle a usmívala se na ni. Bea uvnitř náhle ucítila teplo, to třepotání v břiše byl tak nezvyklý pocit, ale příjemně nezvyklý.

„Děkuji, že jste s ní zůstala. Nevím, jak vám to oplatím,“ začala a Allie se naklonila a vzala ji za ruku. Monitor tepu na pár sekund zrychlil a Allie si byla jistá, že by udělal to samé, kdyby k němu byla připojena i ona. Bea byla šokována, že byl Alliin dotek tak vřelý a měkký, vůbec nepodobný doteku Harryho.

„Není třeba děkovat mi. Prostě jsem ji nemohla nechat samotnou,“ ujišťovala ji Allie a Bea se podruhé usmála, z čehož se Allie zadrhl dech v hrdle. Srdce se jí svíralo nad tou překrásnou ženou. Nikdo by neměl utrpět taková zranění z rukou někoho milovaného.

„Dneska zůstanu u Mii,“ pronesla Debbie, když vešla zpět.

„Sestra povídala, že tu budeš muset zůstat ještě pár dní. Také mě vyslýchala policie.“ Debbie sklopila zrak k zemi a nervózně přesunula svou váhu. Pak se podívala do máminých očí.

„Musela jsem jim to říct. Tohle už bylo příliš,“ pronesla se slzami v očích a Bea pustila Alliinu ruku a objala svou dceru. Navzdory potřebě utěšit svou dceru, Bea nějak postrádala Alliin dotek.

„To je v pořádku, udělala jsi správně,“ konejšila svou dceru a hladila ji po vlasech.

„Policie s tebou bude chtít také mluvit,“ řekla Debbie, když se odtáhla a otírala si slzy.

„To je v pořádku. A teď, měla jsi dlouhou noc, Mia pro tebe přijede?“

„Jo, jsou na cestě,“ objasnila Debbie.

„Běž na ni počkat ven, když budeš chtít, můžeš se vrátit zítra,“ navrhla a Debbie přikývla.

„Samozřejmě, že přijdu. Jsem si jistá, že Miině mámě to vadit nebude,“ usmála se, než mámu pořádně objala.

„Mám tě ráda, mami,“ pronesla Debbie.

„Až na měsíc a zpátky,“ odvětila Bea a políbila ji na hlavu. Debbie se odtáhla, přešla k Allie a také ji objala.

„Díky, za všechno.“

„Kdykoliv, holka. Dej mi svůj mobil,“ řekla Allie a Debbie udělala, jak jí bylo řečeno a sledovala, jak do něj Allie zadává své číslo.

„Zavolej mi, kdykoliv budeš něco potřebovat,“ usmála se na mladou tmavovlásku a Debbie se zaculila.

„Pa.“ Debbie vyšla z pokoje a zanechala Beu s Allie opět o samotě.

„Tak jo, jsem si jistá, že jste pořád vyčerpaná, takže si zavolám pro odvoz a zamířím domů.“ Allie se natáhla pro telefon a Bea náhle pocítila smutek.

„Ehm, mohla byste se mnou zůstat? Jen dokud nebude policie hotová. Nemám pocit, že bych to zvládla sama.“ Bea byla zahanbena zranitelností ve svém hlase, ale věděla, že je to pravda. Přehrávaní si toho bití bude pro ni samu neskutečně těžké. Ale Allie v té ženě před sebou viděla jen sílu.

„Jistě, že zůstanu,“ zazubila se a znovu vzala Beu za ruku, což doufala, že se stane běžnou záležitostí…


Kapitola 4: Můj šarm by jel na plné obrátky

Policie dorazila během hodiny. Bea se napjala, jakmile prošli dveřmi. Mladá blondýna ji doteď udržovala uvolněnou. Allie vycítila změnu v Beině chování, vzala ji za ruku a povzbudivě ji stiskla. Usmála se, když jí Bea stisk oplatila.

„Bea Smithová?“ zeptal se policista a Bea přikývla.

„To jsem já,“ odpověděla.

„Chceme vám položit pár otázek o tom, jak jste tu skončila,“ vysvětloval a pohlédl na Allie, která pochopila a chtěla pustit Beinu ruku. Bea měla nicméně jinou představu a sevření zpevnila.

„Chci, aby tu Allie zůstala, prosím,“ namítala a policista přikývl.

„Dobrá,“ odpověděl a posadil se do volného křesla. Policistka zůstala stát u nohou postele. Policista zmáčkl nahrávání diktafonu a uvedl datum a čas.

„Takže, už jsme mluvili s vaší dcerou a ta nám poskytla svou výpověď. Můžete nám povědět všechno, co si pamatujete?“

„Zavírala jsem salon a byl tam problém s pokladnou, takže jsem se zdržela. Přišla jsem domů a byl z něj cítit alkohol. Dožadoval se informace, kde jsem byla a stěžoval si, že má hlad. Pak následovala facka a koleno do žaludku, když slyšel, že Debbie jde nahoru. Udělala jsem večeři a jakmile dojedl a já myla nádobí, dožadoval se piva. Ještě jsem nedomyla, ale šla jsem mu rovnou pro pivo. Vzal si ho, ale pak vešel do kuchyně a uviděl dva talíře ve dřezu. Pak začal s tím, že nechávám v domě bordel a obvyklé kecy, že nejsem dobrá manželka. Ale pak mě nazval špatnou matkou“, tak jsem se bránila. Řekla jsem mu, že si nezaslouží dceru, jako je ta naše a to stačilo. Pršely na mě pěsti a kopance… A teď jsem tady.“

Allie neměla slov. Srdce se jí lámalo při Beině výpovědi a ani necítila slzy, které se jí kutálely po tvářích, Náhle si uvědomila tepání v ruce, shlédla dolů a spatřila, jak Bee bělají klouby svíráním Alliiny ruky jako ve svěráku.

Policista ukončil nahrávání, vstal a vydal se s policistkou ke dveřím.

„Děkujeme za váš čas Beo, vyšetříme to a vezmeme Harryho k výslechu. Dáme vám vědět, až bude ve vazbě,“ vysvětlil, než vyšel z místnosti.

„Je mi líto, že jsi to všechno musela slyšet. Co si o mě musíš myslet. Nechat Debbie v domě s mužem jako on.“ Bea zavrtěla hlavou.

„Myslím si, že jsi kurážná žena a oddaná matka. On je zbabělec, ne ty. Všichni tyrani jsou takoví,“ snažila se ji ujistit Allie a vysloužila si úsměv, z něhož se jí chvělo srdce.

„Zní to, jako bys mluvila z vlastní zkušenosti,“ pronesla Bea, aniž by tím něco myslela, ale nevěděla, že uhodila hřebíček na hlavičku.

„To je jiný příběh, na někdy jindy,“ odvětila Allie a Bein úsměv okamžitě povadl.

„Počkat, cože?“ zeptala se Bea a Allie zavrtěla hlavou.

„Řekněme jen, že také mám své démony. Ale zaprvé, tě nechci zatěžovat a zadruhé, není vhodná doba odhalovat mou minulost,“ vysvětlovala a než mohla Bea odpovědět, rozezvonil se Alliin telefon.

„Ahoj Franky, jo, jsem v pořádku. Můžeš přijet a vyzvednout mě, prosím?“ zeptala se Allie a Bea v její žádosti mohla zaslechnout trochu smutku.

„To myslíš vážně, Franky? Ne, nenahodila jsem svůj ‚Alliinský šarm‘, jak tomu říkáš.“ Allie obrátila oči v sloup a Bea se zasmála.

„Franky, je vdaná… Za muže. Proboha, do tohohle se nebudu pouštět, sbohem.“ Allie rychle zavěsila a pohlédla na Beu, která se otřásala smíchem.

„Zajímavý hovor,“ dokázala říct mezi smíchem a Allie si povzdechla.

„Taková je moje spolubydlící, naprosto nepatřičná,“ zamumlala, když si strkala telefon do kapsy.

„Podělíš se o to, na co se ptala?“ Beu zajímalo, co Allie myslela tím, když dodala ‚za muže‘.

„V podstatě se ptala, jestli jsem po tobě vyjela,“ vysvětlovala se zahihňáním a Bea se díky ní znovu zarděla.

„Žádné strachy, vím, kdy použít svůj šarm. Mám lepší načasování než ona,“ pokračovala a smála se, když spatřila Beino zmatené zamračení.

„Jsem teplá, Beo, to proto je škoda, že je Harry muž,“ zasmála se a Bea zrudla ještě víc. Allie vstala a pustila Beinu ruku.

„Radši půjdu. Debbie má moje číslo, prosím, zavolejte, pokud budete něco potřebovat. Máme volný pokoj, nebo když si budeš potřebovat jen popovídat, ano?“ nabídla a Bea vděčně přikývla.

„Ještě jednou díky za všechno, co jsi udělala pro Debbie a pro mě,“ pronesla a Allie se zazubila.

„Žádný problém, každý potřebuje pomocnou ruku. Jo a mimochodem, kdybys nebyla v téhle situaci, můj šarm by jel na plné obrátky,“ mrkla na Beu, sklonila se a políbila Beu zboku hlavy a nevšimla si, jak si Bea zkousla ret, aby zabránila úsměvu z Alliina očividného flirtování.

„Měj se, Beo.“ Allie vykročila ke dveřím.

„Nashle, Allie,“ dokázala Bea odpovědět, než byla Allie pryč. Pokoj náhle působil, bez Alliina zářivého úsměvu a pozitivní aury, temněji. Bea se pomalu otočila na bok, přitáhla si deku pod bradu a zavřela oči. Její představy se naplnily světlovlasou, modrookou ženou, která s lehkostí bořila její zdi.

* * *

„Čau, bloncko,“ uvítala Franky Allie, když lezla do auta.

„Čau, nebráním ti vidět se s Bridget, že ne?“ zeptala se.

„Ne, mám k ní namířeno, až tě vyhodím doma. Takže, je v pořádku?“ zeptala se Franky.

„No, tak v pořádku, jak může být někdo, kdo utrpěl kolaps plíce a zlomená žebra z rukou svého manžela,“ odpověděla Allie a Franky vykulila oči.

„Do hajzlu. Jak je na tom její dcera?“

„Je v pořádku, vyklepaná, ale kvůli mámě se tváří statečně,“ odvětila Allie a Franky se ušklíbla.

„Jsi do ní celá žhavá, co?“ škádlila ji a Allie zalapala po dechu.

„Cože? Ne, zrovna byla skoro ubita k smrti,“ bránila se Allie a věděla, že to nezabírá.

„No a? To ti nezabrání, abys někoho očumovala. Znám tě holka, tvoje oči mají svůj vlastní rozum,“ smála se Franky a Allie se ušklíbla.

„Fajn, musím přiznat, že je nádherná i když je pokrytá modřinami. Ale jak jsem říkala, je vdaná, za muže. Visí tu obří cedule hetero,“ vtipkovala Allie a nevěděla, že probíraná žena myslí pro změnu na ni a snaží se dostat pod kontrolu a určit všechny ty nové pocity, které se zmocňují její mysli a těla…


Kapitola 5: Je tu jedna osoba

Příštího rána se Bea probudila a cítila se neskutečně osaměle, že tam s ní není její dcera.

„Nebo jistá blondýna,“ pomyslela si a okamžitě si vynadala, že znovu myslí na Allie. Proč byla Allie neustále v její mysli? Spala celou noc, což byla vzácnost a její sny byly naplněny modrýma očima a blonďatými vlasy.

„Sotva tu holku znám a nejsem lesbička. Nechápu to,“ divila se Bea nahlas a projela si prsty matně rudými kadeřemi. Těsně po tom dostala snídani, pokud tomu tak chcete říkat. Bylo to mdlé a vlahé, ale konec konců to bylo jídlo.

Sestra vešla o hodinu později a prošla si Bein záznam, než zkontrolovala její životní funkce a krevní tlak.

„Váš krevní tlak se vrátil skoro do normálu, což je dobře,“ pravila s úsměvem.

„Kdy budu moct jít domů?“ zeptala se Bea. Už ji rozčilovalo nicnedělání. Sestra si povzdechla, zatímco vrátila Bein záznam do držáku v nohách postele.

„Obávám se, že za dobrých pár dnů. Zkolabovala vám plíce, Beo. Řekla bych pět dní,“ vysvětlovala a Bea frustrovaně zasténala.

„To myslíte vážně? Mám dceru a pravděpodobně si jste vědoma důvodu, proč tu jsem. Nemůžu ji nechat samotnou.“ Bea začala panikařit. Nemůže nechat Debbie s Harrym. Nikdy dřív ji neuhodil a nemyslela si, že by to udělal, ale i tak, rozhodně mu nemohla věřit.

„Ve skutečnosti je tohle další věc, kterou jsem vám přišla říct. Je tu policie, aby si s vámi popovídali,“ informovala ji sestra a Bee se sevřel žaludek. Zatkli ho? Jestli ano, pustili ho pro nedostatek důkazů? Bylo jí fyzicky špatně.

„Chcete je vidět?“ zeptala se sestra, která zjevně vycítila Beinu nervozitu. Bea se zhluboka nadechla, než přikývla, náhle nedůvěřujíc svému hlasu. Sestra jí věnovala povzbuzující úsměv, než vyšla z pokoje a policie vstoupila o pár chvil později.

„Přišli jsme vás informovat, že Harry Smith byl předveden k výslechu. Můžeme ho držet maximálně dvacet čtyři hodin, než se budeme muset rozhodnout, jestli máme dostatek důkazů,“ vysvětlovala policistka Bee, která si odfrkla.

„Není můj obličej dostatečným důkazem?“ odpověděla Bea sarkasticky, než obrátila oči v sloup.

„Obávám se, že si musíme vyslechnout i jeho verzi. Ale pro teď je naším problémem, ne vaším.“

„Jo a jestli ho propustíte, stane se znovu mým problémem a jsem si jistá, že neocení tuhle zkušenost.“ Z Beina hlasu odkapával sarkasmus, ale policistka se rozhodla to ignorovat.

„Jen se zkuste soustředit na uzdravení, my si s ním poradíme,“ zkoušela to rozumně a Bea přikývla, protože o tom už nechtěla dál mluvit.

„Díky,“ řekla, když policistka odcházela a pak nechala pláči volný průběh. Nemohla věřit tomu, že se to děje. Pokud bude Harry propuštěn, bude rozlícený a příští výprask bude pravděpodobně její poslední. Modlila se, aby se na to policisté podívali z její perspektivy a nedali mu šanci na další útok.

* * *

„Ahoj mami,“ pozdravila ji Debbie, když vešla. Beina tvář se rozjasnila, když spatřila svou dceru a vůbec známou tvář. Debbie došla k ní a políbila ji na tvář, než ji vzala za ruku a posadila se do křesla.

„Jak se cítíš?“ zeptala se a prstem konejšivě kroužila po mámině dlani.

„Jsem v pořádku, pořád celá rozbolavělá, ale dýchání je o něco snazší,“ odpověděla s úsměvem, než pokračovala.

„Policie se tu dřív stavila. Vzali tvého otce na výslech,“ pověděla své dceři a pohyb Debbiiny ruky na chvíli ustal.

„Zavřou ho?“ zeptala se a Bea zavrtěla hlavou.

„Bude tam dvacet čtyři hodin, než se rozhodnou, co dál,“ vysvětlovala a Debbie přikývla.

„Doufám, že ho zavřou,“ téměř vyplivla.

„Debbie-“

„Ne, mami, měl být zavřen už před lety. Ale zašel příliš daleko, nesnesu se na něj třeba jen podívat.“ Bea pohlédla na svou dceru a cítila, jak z ní vyzařuje hněv. Místo snahy přivést ji k rozumu, jí jen stiskla ruku a věnovala jí drobný úsměv.

„Poslyš, Deb, budu tu muset zůstat dalších pět dní,“ odhalila tu zprávu a Debbie v křesle poklesla.

„No, Mia odjíždí zítra na prázdniny, takže můžu zůstat jen jednu noc,“ sdělila mámě a ta si povzdechla.

„Je tu někdo jiný?“ zeptala se Bea zoufale a Debbie zavrtěla hlavou.

„Buď jsou mimo město nebo k nim nemám tak blízko, abych zůstala takhle dlouho, obzvláště, během všedních dní,“ odpověděla Debbie a Bea věděla, že má pravdu. Mia byla Debbiina nejbližší kamarádka a její rodiče vždycky Debbie akceptovali. Byla jedinou nadějí.

„Je tu jedna osoba,“ nadhodila Debbie a Bea se zmateně zamračila.

„Kdo?“

* * *

„Hej, Franky, já to poslouchala!“ stěžovala si Allie, když jí Franky vypnula rádio.

„Už nevydržím poslouchat ty tvoje country sračky ani minutu,“ odsekla Franky a Allie obrátila oči v sloup.

„Jsi jako osina v zadku, Doylová,“ zamručela.

„A ty to zbožňuješ, Novaková,“ pronesla s potutelným zazubením, než ji plácla po zadku a odkráčela. Než po ní mohla Allie střelit nějakou chytrou poznámkou, zazvonil jí telefon.

„Haló?“ zeptala se, protože nepoznala číslo.

„Allie? Tady Bea.“ Allie náhle nastražila uši a na tváři se jí sám od sebe zformoval úsměv.

„Beo, ahoj. Jak se cítíš? Odpoledne jsem tě chtěla navštívit,“ pověděla jí a mohla skoro slyšet, jak se Bea na druhém konci usmála.

„Zlepšuje se to, ale musím tu zůstat dalších pět dní,“ sdělila jí.

„A co s Debbie?“ zeptala se Allie znepokojeně.

„Kvůli tomu ti volám. Vážně se omlouvám, protože vím, že jsme se teprve poznaly a nechci obtěžovat nebo tak…, ale bylo by možné, že by zůstala u tebe?“ Allie slyšela nervozitu v Beině hlase a její srdce tálo.

„Beo, to je v pohodě, jak jsem říkala, máme pokoj navíc. Ty a ona mě neobtěžujete,“ odpověděla upřímně.

„Potřebuješ, abych pro ni přijela?“ pokračovala, zatímco kráčela do obýváku, kde se Franky dívala na nějakou pitomost.

„Můžu jí dát peníze na taxíka, když mi dáš adresu.“

„Nesmysl, díky svému zranění mám šoféra,“ ušklíbla se na Franky, která vzhlédla a zaškaredila se na ni.

„Nechci ti přidělávat práci.“

„To není problém. Jsem na cestě. Brzy se uvidíme.“ Zavěsila a pohlédla na Franky, která měla založené ruce a pozvedlé obočí.

„Cože to děláme?“

„Znáš tu ženu a její dceru z nemocnice? No, musí tam zůstat pár dalších dní a nechce, aby její dcera chodila domů ke svému otci, takže jsem jí nabídla, aby zůstala tady,“ vysvětlovala a Franky zasténala.

„Dítě? S námi? To myslíš vážně? Stěží se zvládneme postarat o sebe,“ vtipkovala Franky a Allie se smála.

„Je to hodné dítě. Řekla jsem, že ji vyzvedneme v nemocnici, je to v pohodě?“ zeptala se Allie a Franky přikývla, než se postavila a obula si boty.

„Nemůžu se dočkat, až zase budeš moct řídit,“ zamumlala, jak popadla klíče a zamířila ven k autu.


Kapitola 6: Je neděle s donáškou jídla

„Fajn, uděláš kolečko? Nemám chuť platit parkovné kvůli deseti minutám a nechci, abys ji vystrašila,“ pravila Allie s rukou na klice auta.

„Páni, ty jsi vážně do téhle vdané heteračky celá udělaná, co?“ škádlila ji Franky a Allie do ní dloubla loktem.

„Prostě udělej kolečko,“ nařídila jí, vyskočila z auta a zamířila do nemocnice s kyticí květin, kterou koupila po tom, co uplatila Franky, aby udělala na cestě zastávku, výměnou za to, že večer objedná její oblíbené jídlo.

Allie jemně zaklepala na dveře a vešla, okamžitě se usmívajíc na Beu a Debbie. Rusovláska měla ve tvářích trochu víc barvy a byla čilejší.

„Neruším?“ zeptala se a zašla do místnosti.

„Samozřejmě, že ne,“ usmála se Bea a očima spočinula na květinách.

„Ach, ty jsou pro tebe. Myslela jsem, že jelikož tu nemůžu být nepřetržitě, abych ti rozjasňovala pokoj, tak to nechám na květinách,“ vtipkovala Allie a položila je na stranu.

„Moc ti děkuji. Jsou nádherné,“ pravila Bea, jak obdivovala nazdobení a cítila, jak se jí horko vkrádá do tváří z Alliiny smělosti.

„Ne tak nádherné jako ty,“ pomyslela si Allie. Místo vyslovení své myšlenky se jen usmála, než pohlédla na Debbie.

„Tak jo, mini-Beo, jsi připravená jet?“ zeptala se a Debbie smutně přikývla, než vstala.

„Bylo by možné vyzvednout nějaké oblečení z domu?“ požádala a Allie přikývla.

„Jo, jasně,“ usmála se.

„Počkat, jak jsi se sem dostala? Nemůžeš řídit s tím svým kotníkem.“ zeptala se Bea a Allie se k ní otočila.

„Ach, moje spolubydlící dělá kolečko, abychom nemusely platit ty nekřesťanské peníze za místní parkoviště,“ zahihňala se a Bea se k ní přidala.

„Nemám ti to za zlé, člověk by si myslel, že udělají parkoviště zdarma, vzhledem k tomu, proč sem lidi jezdí,“ řekla a obrátila se na svou dceru.

„Dobře, slečinko, radši jeď. Chovej se slušně,“ pověděla jí a Debbie přikývla, než se sklonila a dala jí pusu na hlavu.

„Uvidíme se později, mami, mám tě ráda.“

„Až na měsíc a zpátky,“ dokončila Bea její větu a Allie nedokázala zabránit něžnému úsměvu na své tváři. Přála by si mít takový vztah se svou mámou, jako má Debbie s Beou. No, jakýkoliv vztah by byl hezký.

* * *

Byla tak pohlcená ve svých myšlenkách, že nepostřehla, že Bea poslala Debbie z pokoje a vrátila se do přítomnosti, když ji Bea jemně uchopila za ruku. Shlédla dolů a zazubila se na rusovlásku, když se její modré oči střetly s nádhernými čokoládovými polokoulemi.

„Ještě jednou za tohle díky. Cítím se tak nevychovaně, když tě žádám, aby ses o ni postarala, ale všichni její blízcí kamarádi nejsou k dispozici a pokud bude zítra propuštěn, nemůžu ji s ním nechat pod jednou střechou, už ne,“ vysvětlovala a Allie jí pro ujištění stiskla ruku.

„Beo, to je v pořádku. Nabídla jsem to, ne? Takže si nedělej starosti a jen se soustřeď na své uzdravení, ano?“ Ještě jednou jí stiskla ruku a Bea se usmála.

„Znovu díky,“ zopakovala rusovláska a Allie jen obrátila oči v sloup.

„Přestaň mi děkovat,“ zachichotala se a než mohla Bea cokoliv říct, Allie se sklonila a políbila ji na tvář. Gesto, na které si Bea rychle přivykala a gesto, díky kterému jí pokaždé srdce bušilo dvakrát tak rychle. Jen co se blondýna odtáhla, Debbie se vrátila s lahví vody a drobnými, které dala do máminy peněženky.

„Tak jo, Debbie, doufám, že máš ráda čínské jídlo, je neděle s donáškou jídla,“ informovala Allie dívku a ta se zazubila.

„Jasně, kdo nemá rád čínu?“ Naposled políbila mámu, než zamířila ke dveřím.

„Nech mě dát ti nějaké-“ začala Bea, ale Allie ji umlčela.

„Ani to nezkoušej. Nechci žádné peníze, je to na mne. Je mým hostem a pokud přijedeš také, budu se k tobě chovat stejně,“ mrkla na ni světlovláska a Bea znovu zčervenala. Už se z toho stal zlozvyk.

„Tak, jdeme, Franky už zatím pravděpodobně zvládla dojet do Sydney a zpátky,“ žertovala Allie, naposled se rozloučily a vyrazily ze dveří.

* * *

„Daly jste si pěkně načas, no tak, chci jídlo.“ Franky je vlídně přivítala, když nasedaly do auta.

„Franky, tohle je Debbie. Debbie, tohle je nejvíce okouzlující, nejcitlivější žena, jakou kdy potkáš,“ představovala se. Druhá část věty byla potažena sarkasmem, což Debbie rozesmálo.

„Ráda tě poznávám, Franky.“

„Já tebe taky, maličká,“ odvětila Franky, než vyrazila směrem k čínské restauraci.

„Musíme udělat zastávku, aby si Debbie vyzvedla nějaké oblečení,“ pověděla Allie Franky, která přikývla a zamířila na adresu, kterou jí Debbie dala. O třicet minut později zaparkovaly před Debbiiným domem a všimly si, že je uvnitř naprostá tma.

„Musí být stále na stanici,“ dumala nahlas Debbie, zatímco vystupovala z auta, načež se podívala na Allie.

„Můžeš jít dovnitř se mnou? Jenom, co kdyby?“ zeptala se váhavě a Allie byla okamžitě venku z auta. Přešly po příjezdové cestě a Debbie otevřela vchodové dveře a potvrdila si, že její otec není doma.

„Budu co nejrychlejší,“ řekla a Allie se usmála.

„Žádný spěch,“ odpověděla Allie a Debbie přikývla, než vyběhla po schodech. Allie přemohla zvědavost a zamířila do obýváku. Usmála se, když spatřila zarámovanou společnou fotku Bey a Debbie. Bea vypadala tak šťastně, tak spokojeně s Debbie. Allie nedokázala přejít, jak přirozeně krásná rusovláska byla, jak ryzí měla oči a jak nápadné měla lícní kosti a čelist. Pak spatřila fotku všech tří a okamžitě si všimla napětí v Beině tváři a lehce i v Debbiině. Allie cítila, jak v ní kypí vztek. Jak by mohl někdo nechtít vidět ten rusovlásčin zářivý a bezstarostný pohled? Z myšlenek ji vytrhla Debbie scházející ze schodů s batohem v ruce.

„Máš všechno?“ zeptala se blondýna a Debbie přikývla, načež zhasnula všechna světla, zamkla dveře a vyrazily zpátky k autu.

„Můžeme si konečně sehnat nějakou čínu?“ brblala Franky.

„Ano, Francesko, můžeme si sehnat nějakou čínu,“ odpověděla Allie blahosklonně, což přimělo Franky ukázat jí prostředníček, než zahnula na silnici.

* * *

Konečně snědly svoji čínu. Allie s Franky se každých pět minut hašteřily, z čehož Debbie dostávala záchvaty smíchu. Mladá bruneta trvala na tom, že umyje nádobí, což Allie rozladilo a Franky okamžitě svolila. Franky se o půl hodiny později vrátila ze svého pokoje a oblékala si svou koženou bundu.

„Tak jo, děcka, jdu si dát pár skleniček s Gidge, tak se uvidíme později,“ informovala je, než vyšla ze dveří.

„Gidge?“ zeptala se Debbie a Allie přikývla.

„Frankyina přítelkyně,“ sdělila jí.

„Ahá, chápu. Nemyslím si, že jsem se někdy dřív setkala s lesbičkou. Ve škole jsme měli několik gayů, ale žádné holky,“ vysvětlovala a Allie se uchechtla.

„No, teď ses setkala se dvěma,“ pronesla a Debbie se zmateně zamračila, než vykulila oči.

„Ty?“ řekla nevěřícně a Allie přikývla.

„To jsem nečekala,“ smála se Debbie a Allie se k ní přidala nervóznějším smíchem.

„Vadí ti to?“ zeptala se a Debbie zavrtěla hlavou.

„Vůbec ne. Občas mám pocit, že by žena byla pro mámu lepší než muž, vzhledem k tomu, že ten, se kterým je, je naprostý hajzl,“ vyplivla tu poslední část a Allie si povzdechla.

„Debbie, pořád je to tvůj otec,“ pokoušel se ji přivést k rozumu, ale pak si vzpomněla, že je Debbie paličatá puberťačka.

„Zníš jako máma. Je mi jedno, jestli je pokrevně příbuzný, všechno zničil,“ prohlásila mladá tmavovláska a završila celý rozhovor jen tónem svého hlasu. Allie jen přikývla a nechala to být, obracejíc pozornost zpátky k filmu, který si pustily a nechala svou mysl dumat nad tím, co Debbie právě řekla.

„Občas mám pocit, že by žena byla pro mámu lepší.“ Možná by tou ženou mohla být ona…


Kapitola 7: Je mi to líto, Allie

Po pěti mučivých dnech měla být Bea konečně propuštěna z nemocnice. Pořád měla bolesti a modřiny se zbarvily do ohavně zelené a žluté, ale byla šťastná, že konečně půjde pryč, i když odchod znamenal návrat k důvodu, proč tu v první řadě je.

Jak Debbie, tak Allie ji každý den navštěvovaly. Debbie jí sdělila, že byl Harry propuštěn dva dny po té, co byl zatčen. Vyptával se, kde Debbie byla, na což mu jenom řekla, že u kamarádky. Bea by lhala, kdyby tvrdila, že její srdce trochu nezrychlí, když světlovláska vejde do pokoje. Ale tomuhle všemu bude brzy konec, až půjde domů. Věděla, že Harry zmírní fyzické násilí, ale psychické a citové útoky budou na maximu. Nepřipadalo v úvahu, že by ji pustil z domu, což znamenalo, žádná Allie. Bea stále nedokázala definovat, proč na ni má ta mladá žena, za tak krátkou dobu, takový dopad, ale věděla, že se jí nebude chtít držet na blízku, až zjistí, že se vrací k Harrymu.

Bea byla vytržena z myšlenek, když Allie zaklepala na dveře a zazubila se při pohledu na rusovlásku. Pověděla jí, že přijede a vyzvedne ji, ignorujíc oslepující bolest ve svém kotníku a řkouc Bee, že může řídit.

„Ahoj, jsi připravená vyrazit?“ zeptala se a Bea přikývla.

„Jo, jen se musím odepsat a můžu,“ usmála se Bea a pomalu vstala. Zamířily z pokoje směrem k pultu, kde Bea podepsala nějaké papíry, načež se vydaly k autu. Allie otevřela Bee dveře a mrkla na ni, když ta obrátila oči v sloup.

„Takže, kde tě mám vyhodit?“ zeptala se Allie, když vyjela. Bea si povzdechla a vyhýbala se pohledu jejím směrem.

„Asi zpátky doma,“ zamumlala a Allie přikývla.

„Přestože nechci, abys tam chodila, chápu proč. Ale ty víš, že odtamtud potřebuješ vypadnout, že jo?“ zkoumala blondýna. Odchod od tyrana se snadněji řekne, než udělá a Allie nebyla tou, kdo soudí ostatní, vzhledem ke své minulosti. Nicméně potřebovala, aby byla Bea v bezpečí. I pokud nebude v jejím životě, jakmile tahle jízda autem skončí, potřebovala, aby žila ve stejném světě jako ona. Přijely k semaforu a světlovláska pohlédla na starší ženu. Bylo jí jasné, že se vyhýbá očnímu kontaktu a obrátila oči v sloup nad rusovlásčinou tvrdohlavostí.

„Já vím, že ano. Chci jen, abys věděla, že tam zůstávám kvůli Debbie, ne kvůli němu,“ snažila se Bea ospravedlnit.

„Beo, mně nemusíš nic vysvětlovat. Jen věz, že já nikam nejdu,“ odpověděla Allie s ryzím úsměvem a Beino srdce tálo. Čím si zasloužila někoho takového? Na zbytek cesty upadly do příjemného ticha a jediným zvukem byla tichá melodie v rádiu. Zastavily před domem a Bea viděla, že tam není Harryho dodávka. Úlevně si vydechla, než si odepnula pás. Otočila se k blondýně a sklopila zrak.

„Upřímně nevím, jak ti budu moc oplatit všechno, cos udělala pro mě a Debbie. Mockrát děkuji, že jsi jí pomohla,“ blábolila Bea a Allie se jen culila.

„Jsem vzdálená jen na zavolání, neříkej to tak, jako by tohle bylo naposled,“ vtipkovala, ale vážný výraz Beiny tváře přiměl Alliin žertovný úsměv povadnout.

„Nikam mě nepustí, já to prostě vím. Je mi to líto, Allie. Musím jít. Ještě jednou díky,“ pravila Bea rychle a pospíšila si z auta a směrem k domu. Cítila, jak se jí do očí derou slzy a nechtěla brečet před Allie. Vešla do domu, zhroutila se na gauč. V domě byl svinčík a ona věděla, že Harry bude naštvaný, pokud přijde domů a bude to tady takhle, když tu je ona. Znovu se sebrala a vrátila se do té samé rutiny, ve které byla od dvaceti. Ale poprvé za třináct let jí to přišlo špatné. Cítila, že má na víc než být mlácenou domácí puťkou, která nedokáže udělat nic správně.

* * *

„Takže jsi pořád naživu,“ prohlásil Harry, jakmile vešel do dveří. Hodil svůj bágl na podlahu, skopnul si boty a flákl sebou na gauč.

„Hej, Beo,“ zavolal a ona obrátila oči v sloup, než vešla do obýváku.

„Ano?“

„Co je špatně na téhle scéně?“ zeptal se a ukázal na sebe.

„Tvůj hnusný tlustý zadek na mojí pohovce,“ pomyslela si Bea, ale jinak jenom pokrčila rameny.

„V ruce nemám pivo,“ mávnul prázdnou rukou ve vzduchu. Bea jen přikývla, vydala se mu přinést pivo a polykala sarkastický komentář, který se jí dral na rty.

„Víš co?“ začal a upil z piva, než pokračoval. Bea se jen opřela o rám dveří a zkřížila paže, očekávajíc, až začne slovní útok.

„Být vyslýchán bylo popravdě dost drsné. Muset policii přesvědčit, že tvá žena a dcera se proti tobě spikly. To člověk musí pěkně rychle přemýšlet,“ vysvětloval a znovu se pořádně napil, což přimělo Beu přikrčit se.

„No, očividně ti to vyšlo,“ poznamenala Bea a jemu se na tváři objevil ten nejarogantnější škleb.

„Očividně. Jen jsem jim řekl, že jsi byla venku jako vždycky a opila se a nasrala nějakou bandu,“ pokrčil rameny a přepnul kanál.

„Ach, jak elegantní. Jsem tvá žena, mohl jsi mě vylíčit trochu víc na úrovni, aby si mysleli, že se nezahazuješ jen tak s někým,“ odsekla Bea a ten na ni upřel zrak.

„Víš, Beo, musíš být opatrná. Tentokrát to byla jedna zhroucená plíce, mohly by to být dvě, kdybych nohou mířil správně. Co bys dělala pak?“ Pozvedl nohu a rozesmál se, když Bea lehce zbledla. Právě, když na ni chtěl dál útočit, Debbie přišla ze školy a nesla si kromě školního batohu i věci, které si nechala u Allie.

„Ahoj zlato, jak bylo ve škole?“ přivítala ji Bea s první upřímným úsměvem od chvíle, co byla s Allie.

„Vše při starém,“ řekla a všimla si táty, který se na ni culil a otevřel svou náruč.

„Ahoj, Debs, pojď obejmout svého tátu,“ pronesl a Debbiino tělo ztuhlo. Došla k němu a rozpačitě ho objala, než se vymluvila, že má úkoly a zamířila do svého pokoje.

* * *

Toho večera, po Harryho odchodu do hospody, zašla Bea do Debbiina pokoje a našla ji u jejího notebooku.

„Ahoj, co děláš?“ zeptala se Bea a posadila se vedle své dcery, která notebook zaklapla.

„Nic moc, jen jsem hledala způsoby, jak se dostat z násilnického vztahu,“ pohlédla mámě zpříma do očí.

„Debbie-“ začala Bea, ale dívka ji přerušila.

„Ne, mami, musíme odtud vypadnout. Franky, Alliina spolubydlící, pracuje pro Právní Pomoc, může ti pomoct a dostat nás od něj. Nemůžeš v tomhle pokračovat, mami, není to zdravé a ty to víš.“ Pevný tón v Debbiině hlase Beu šokoval a jen si povzdechla.

„Já vím, drahoušku a věř mi, že po tomhle týdnu ho hodlám zkusit opustit. Dostanu tě odtud,“ řekla a snažila se přesvědčit svou dceru, a sebe také.

„Takže se s Franky sejdeš?“ zeptala se s drobným úsměvem a Bea se zachichotala.

„Fajn, dej mi její číslo. Předpokládám, že už ho máš?“ Pozvedla obočí a Debbie jen přikývla.

„Jasně,“ zaculila se a dala Bee Frankyino číslo. Bea si ho uložila, odložila telefon a tázavě se na Debbie zahleděla, když si všimla, že na ni stále hledí.

„Co?“

„Udělej to teď,“ prohlásila.

„Panebože, ty jsi tak umanutá,“ zabručela a vyšla z Debbiina pokoje.

„Učila jsem se od té nejlepší,“ zakřičela Debbie přes zavřené dveře a usmála se, když uslyšela mámu smát se a následovalo mluvení do telefonu.


Kapitola 8: Chci rozvod

Bea se následujícího dne vrátila do práce, protože nechtěla vyvolávat další podezření mezi holkami. Věděla, že ony znají pravdu, ale vědí, že nic, co řeknou, ji nepřiměje opustit ho. Maxine, Liz a Doreen pro ni byly jako rodina, ale čím méně lidí do toho zapletla, tím lépe. Bylo krátce po jedné, když vešla do salónu Franky a hned okem ohodnotila mladší zákaznice. Bea otočila oči v sloup, odvedla ji dozadu a posadila se na jednu ze dvou židlí v malé kanceláři.

„Fajn, podle toho, co mi Debbie povídala o tom praseti, tvém manželovi, můžu říct, že to nepřijme bez boje,“ pověděla Franky Bee, zatímco vytahovala papíry obsahující informace o různých cestách a procedurách, jak podat žádost o rozvod.

„Hádám, že chceš svěření Debbie do plné péče, ano?“ předpokládala.

„Rozhodně. Stejně by s ním nechtěla zůstat,“ odpověděla a Franky se ušklíbla.

„Tvoje dcera je chytré děcko. A taky rázná. Myslela jsem, že utrhne bloncce hlavu, když ji chtěla vystrnadit z umývání nádobí,“ uchechtla se Franky a Bee se zatřepotalo srdce při zmínce o Allie.

„Musíš na to být připravená, Zrzko, udělá ti z toho peklo.“

„Zrzko?“

„Jo, tvoje jméno je na můj vkus moc formální,“ sdělila jí Franky a Bea se rozesmála.

„Fajn, co navrhuješ?“ pokračovala a Franky se opřela v židli.

„Po profesionální stránce, musíš se mu postavit a všechno na něj vybalit. Říct mu, že k tomuhle dojde a že už nebudeš obětí. Mám konexe na právníky a policisty, kteří mohou pomoct,“ vysvětlovala jí Franky a Bea to do sebe nasávala jako houba. Bude to drsné, ale musí bojovat. Kvůli Debbie.

„Po osobní stránce, musíš si promluvit s Allie,“ pokračovala Franky a Beina hlava vystřelila vzhůru, aby se střetla s pevným Frankyiným pohledem.

„Od včerejška je z ní hromádka neštěstí. Potřebuješ ji, dává ti sílu, já vím, že ano.“

„Sotva ji znám,“ zamumlala Bea a Franky obrátila oči v sloup.

„Na to sere pes. Nejsi jediná, kdo si prošel peklem, Zrzko,“ vpálila jí a to bylo podruhé, kdo někdo narážel na Alliinu minulost.

„Co se stalo?“ Bea se pokusila změnit téma a nahlédnout do Alliiny minulosti, ale Franky jen zavrtěla hlavou a vstala.

„Na to se musíš zeptat jí a ona musí být tou, kdo ti to poví. Já nebudu prostředníkem. Musíš jí zavolat, budeš ji potřebovat.“ Vyndala z kabelky hnědou obálku a položila ji na stůl.

„Ty papíry. Neváhej, udělej to co nejdřív a strhni si tu náplast rychle. Moje vizitka je tam taky. Dávej na sebe pozor, Zrzko,“ řekla a vyšla z kanceláře, zanechávajíc Beu samotnou s jejími myšlenkami. Pročítala si informace během celé přestávky na oběd a vrátila se, až když dorazila zákaznice objednaná na čtvrt na tři.

* * *

Víkend uběhl v mlze a před tím, než se Bea nadála, byla v pondělí ráno v salonu. Ani si nepromluvila s Allie, ani nedala Harrymu rozvodové papíry. Nemohla s Allie mluvit, nemohla ji zatáhnout do všeho tohohle zmatku. Allie měla nicméně jiný názor a ve tři hodiny si to vpochodovala do kadeřnického salonu, kde byla objednaná pod vymyšleným jménem. Bea stála u pultu s Lizou, když se její zrak střetl se zrakem mladší světlovlásky a ona na místě ztuhla. Liz si všimla Beiny reakce a vložila se do toho.

„Zdravím, drahoušku, jak vám mohu pomoci?“ zeptala se vlídně a Allie přerušila pohled s Beou a pohlédla na starší ženu.

„Jsem objednaná na třetí hodinu,“ pronesla s potutelným zaculením, když si všimla, že si Bea uvědomila, že to ona je ‚Kelly Bakerová.‘

„Jinak by sis se mnou nepromluvila,“ přiznala Allie a pokrčila rameny.

„Kdo říká, že s tebou budu mluvit teď. Pojď.“ Bea se snažila znít naštvaně, ale upřímně byla polichocena, že si Allie dala tu práci, jen aby ji viděla. Allie se posadila do křesla, ke kterému ji Bea nasměrovala a ta přes ni přehodila přehoz, než jí rozpustila vlasy z jejího neupraveného drdolu.

„Chceš vůbec něco?“ zeptala se s menším sebevědomím v hlase, než si přála.

„Ano, opravdu něco chci. Chci si s tebou promluvit, ale myslela jsem si, že když už v tom budu, mohla bych se nechat ostříhat. Co navrhuješ?“ Pohlédla v zrcadle na rusovlásku a viděla, že v její tváři byla patrná únava. Už za jeden víkend dokázal Harry strhat tuhle ženu a zbavit ji té nádherné záře, kterou Allie viděla na těch fotkách.

„Možná ostříhat a obarvit?“ navrhla Bea a projela prsty skrz Alliiny dlouhé světlé kadeře a okamžitě ji uklidnila. Allie se kousla do rtů, aby zabránila uniknout zasténání z jejích rtů, když cítila Beiny nehty, jak jemně přejíždí po její lebce.

„Cokoliv myslíš. Věřím ti,“ pověděla jí Allie a Bea přikývla a začala si chystat všechno, co potřebovala.

* * *

Allie byla příjemně překvapena tím, co Bea udělala s jejími vlasy. Její dlouhé neposedné vlasy teď byly hladké a zastřižené po ramena a světlejší odstín způsoboval, že ve světle zářily. Projela si jimi prsty a zazubila se.

„Díky, moc se mi to líbí,“ řekla Bee, přešla k pultu, aby zaplatila a nechala tam navíc velké dýško, k velkému Beině nesouhlasu.

„Tos nemusela,“ plísnila ji, ale Allie si z toho nic nedělala.

„Odvedla jsi skvělou práci, tak to prostě přijmi,“ opáčila a zahihňala se, když se Bea při té pochvale začervenala.

„Máš další zákazníky? Vážně si myslím, že si musíme promluvit.“

„Mluvily jsme dobrou hodinu a půl,“ zamračila se Bea a Allie si povzdechla.

„Ty víš, co tím myslím. Prosím, Beo, neodháněj mě.“ Allie téměř žadonila a Bea se šla podívat na objednávky, než k ní přišla Liz.

„Maxine si vezme tvoje poslední dvě. Běž dozadu, drahá, tohle je zjevně důležité,“ pověděla jí Liz. Viděla, že Allie je víc, než jen nová zákaznice a požádala Maxine, aby převzala Beiny zákaznice. Bea na ni přimhouřila oči.

„Jsi neoblomná,“ zamumlala a Liz se ušklíbla.

„To vždycky. Teď jděte,“ popohnala obě holky k zadním dveřím, než se vrátila ke své zákaznici.

„Nevidíš, že ti chci pomoct?“ šla Allie přímo na věc, jakmile Bea zavřela dveře.

„Ano, chápu to, ale nemůžeš,“ namítala Bea a Allie rozhodila rukama.

„To není na tobě, Beo!“ zvýšila hlas a Bea si povzdechla, než se posadila a Allie následovala jejího příkladu.

„Proč jsi tak odhodlaná mi pomoct? Říkala jsi, že máš vlastní démony, byla jsi v násilnickém vztahu?“ zeptala se Bea, zoufale toužíc dobrat se Alliiny minulosti.

„Ve vztahu zrovna ne, ale ano, seznámila jsem se s koncem mužské pěsti jednou nebo dvacetkrát,“ připustila Allie a zaklonila se v židli podobným způsobem, jako Franky minulý pátek. Bea vstala, obešla malý stůl oddělující je, posadila se na jeho okraj a vzala Alliinu ruku do své. Allie vzhlédla k těm čokoládovým očím a stiskla tu ruku.

„Měla jsem drsné dětství. Mým rodičům jsem nikdy nebyla dost dobrá a bouřila jsem se proti všemu, k čemu se mě snažili přimět. Nebyla jsem tím typem dítěte, se kterým by ses chtěla chlubit, obzvláště po tom, co jsem jim v patnácti řekla, že jsem na holky. To byla poslední kapka, viděli ve mně nechutnou náhražku člověka a vyhodili mě z domu.“ Allie se roztřeseně nadechla, než pokračovala.

„Takže jsem se stala bezdomovkyní, začala šlapat a pak mi jedné noci jeden zákazník nabídl trochu perníku. Vzala jsem si a stala se závislou. Každou noc jsem prodávala svoje tělo a každý den se sjela, to byla moje rutina. Jedné noci mě jeden z těch mužů pěkně zřídil a já věděla, že žádné množství drog tu bolest nezažene. Tak jsem šla do útulku pro ženy, kde se mě majitelka, Kaz, ujala. Umyla mě, dostala mě ze závislosti a pomohla mi skutečně žít můj život.“ Bea viděla slzy, které kanuly po Alliině tváři a instinktivně se naklonila a otřela jí je.

Tohle přinejmenším nečekala. Allie byla tak plná života, tak šťastná a přesto si nesla v sobě ty nejsmutnější, nejtemnější démony.

„Vsadím se, že bys se mnou Debbie nenechala, kdybys to věděla,“ pronesla Allie žertem, ale Bea v tom slyšela skrytý nejistý podtón.

„Už nebereš, ne?“ zeptala se a Allie energicky vrtěla hlavou.

„Pak ano, stejně nechala. Čím sis prošla, je minulost. Na tu se nechci dívat, chci se na tebe dívat teď, čím jsi se stala,“ pravila Bea nevinně, ale Allie, jelikož byla Allie, v tom viděla narážku.

„Chceš se na mě dívat, co?“ pronesla s mrknutím a Bea zavrtěla hlavou.

„Dáš si někdy pohov?“ zeptala se. Allie se ušklíbla, než se zvedla a vytáhla Beu s sebou.

„Prosím, neodstřihávej mě. Hrozně jsem se strachovala. Vážně mi na tobě záleží, Beo.“ Allie položila ruku na Beinu tvář a přejížděla palcem po její porcelánové pokožce.

„Allie, nevím, jestli si to špatně nevykládám, ale mezi námi se nic nestane,“ pověděla jí Bea a Allie se usmála.

„Nevykládáš si to špatně, ale to je v pohodě. Přátelé, nebo něco víc. Dokud vím, že jsi v pořádku a Debbie také,“ odpověděla a Bea se podvolila jejímu doteku. Byl mnohem něžnější než Harryho a, přestože její rozum právě Allie řekl, že se nic nestane, neznamenalo to, že její srdce souhlasilo.

„Nechám tě. Ale prosím, mluv se mnou a kousni do toho kyselého jablka. Dej mu ty papíry,“ povzbuzovala ji Allie a hlavou pokynula k hnědé obálce, která od pátku ležela na stole. Vydala se pryč a na cestě zamávala Liz. Bea se cítila lehčeji. Tohle zvládne. Popadla obálku a vydala se domů. Debbie už doma byla a dělala si úkoly, takže jí chvíli pomáhala, než uvařila večeři a servírovala ji, když Harry vešel. Posadil se a čekal, ale místo večeře k němu Bea došla s obálkou a plácla s ní před něj.

„Chci rozvod.“


Kapitola 9: Jak jsem na tebe natrefila?

„Děláš si srandu, že jo?“ vydral ze sebe Harry přes smích, ale Bea zůstala silná.

„Myslím to vážně. Už mám po krk těchhle sraček a nezasloužím si je. Jsi zbabělec, Harry,“ procedila skrze zuby a cítila se sebevědomější, než by si kdy dokázala představit. Harryho smích se změnil v úšklebek, když vstal a tyčil se nad ní ve snaze zastrašit svou ženu. Nicméně, pro jednou Bea nezakolísala.

„Máš najednou koule, Beo, kde jsi k nim přišla? Šukáš nějakého jiného chlápka a chceš být s ním?“ procedil skrz zaťaté zuby a Bea stála zpříma a hleděla mu do očí.

„Chtěla jsem tohle už roky, ale po tom, co jsem skoro umřela tvou rukou, jsem si pomyslela ‚Víš ty co? Můj život má větší cenu než tohle‘,“ řekla mu s takovou grácií, že se Harrymu rozšířilo vztekem chřípí.

„Větší cenu? Nejsi nic, než bezcenná frigidní děvka!“ zaječel jí do tváře a dal jí pěstí zrovna když Debbie vešla do místnosti.

„PŘESTAŇ!“ zaječela, rozeběhla se a postavila se mezi mámu a tátu.

„Debbie, uhni,“ nařídil jí, ale Debbie zůstala na místě.

„Jsi hajzl a doufám, že shniješ ve vězení,“ vyprskla a Bea se zvládla zvednout a postavit se před Debbie.

„Podívej, co jsi udělala? Vymyla jsi našemu dítěti mozek, aby si myslela, že jsem ten špatný?“ Harry přidal do svého hlasu smutný tón ve snaze vyvolat v Bee pocit viny, ale tentokrát to nezabralo. Než mohla rusovláska něco říct, její dcera se před ni znovu postavila, aby si vyřídila účty s mužem, kterého jako malá milovala.

„Neudělala nic. Roky pozorování toho, jak týráš moji mámu jsou to, co mi ‚vymylo mozek‘, abych si tohle myslela. Jsi ubohý a bezcenný…, není to taková sranda, když to někdo říká tobě, co?“

Harry nevěděl, jak jinak reagovat než násilím. Bea viděla ten výraz a okamžitě odstrčila Debbie z cesty, než se Harryho pěst podruhé střetla s její tváří. Harry ji přišpendlil k podlaze a hodlal na ni zaútočit, ale byl zadržen Debbie, která mu skočila na záda a použila veškerou sílu, aby držela jeho paže zpátky. Křičela na něj, aby přestal, ale setřásl ji a věnoval Bee poslední kopanec do břicha, než se vyřítil z domu. Debbie se doplazila k mámě a cítila, jak ji zaplavuje úleva, že je, na rozdíl od minulého týdne, stále při vědomí.

„Mami? Jsi v pořádku?“ zeptala se Debbie, zatímco svírala máminu hlavu mezi rukama. Rusovláska přikývla a pohladila dceru po tváři.

„Uhodil tě?“ zeptala se a Debbie zavrtěla hlavou.

„Ne pěstí, ale praštila jsem se hlavou o zeď. Za pár hodin mě bude bolet hlava,“ zasmála se Debbie a Bea si nemohla pomoct a přidala se k ní. Na Debbie se dalo spolehnout, že odlehčí situaci.

„Tak fajn, je pryč, mami. Můžeš vstát?“ Tmavovláska se zvedla na nohy a pomohla mámě také se postavit.

„Běž si pro nějaké oblečení, vypadneme odtud. Podepsala jsi všechny ty papíry?“ zeptala se a pokynula k hnědé obálce. Bea přikývla, než zamířila nahoru, aby si sbalila nějaké oblečení a jiné nezbytnosti. Debbie ji krátce po ní následovala a sbalila si vlastní věci, načež se setkala s mámou dole.

„Kam jedeme?“ zeptala se Bea, když Debbie popadla máminy klíčky a zamířila ze dveří.

„K Allie. Můžeš řídit?“ zeptala se, když zamířily k autu. Místo toho, aby něco namítala, Bea jen přikývla, vlezla si za volant a jela, kam jí Debbie navigovala.

* * *

„Tak, jak to jde s Bridget?“ zeptala se Allie, zatímco se pustily do úžasných lasagní, které připravila Franky. Ta holka možná dokázala lézt Allie na nervy, ale rozhodně uměla vařit.

„Báječně. Víš, dokáže prohlédnout moje kraviny. Je to dobrý pocit mít někoho, kdo je pro mě výzvou a nejen v posteli,“ mrkla Franky Alliiným směrem a ta se zasmála. Hned po tom se ozvalo zaklepání na dveře a obě dívky se na sebe se zamračením podívaly.

„Eskort servis?“ nadhodila Allie a Franky se uchechtla, zatímco vstala a šla otevřít dveře.

„To spíš pro tebe,“ zakřičela do kuchyně, zatímco pustila dvojici dovnitř. Allie vyšla do chodby a okamžitě zbledla, při pohledu na obě děvčata, která si tolik oblíbila a která byla zjevně rozklepaná. Beze slova je obě zavedla do obýváku a usadila na gauč.

„Franky, dojdi pro lékárničku,“ řekla potetované brunetě a ta se nehádala. Allie si klekla před Beu a prohlížela jí hlavu.

„Debbie, jsi zraněná?“ zeptala se a mladší tmavovláska zavrtěla hlavou.

„Praštila jsem se hlavou o zeď, ale nemyslím si, že to krvácí nebo něco. Jsem v pořádku,“ odpověděla a Allie přikývla, než pohlédla zpátky na rusovlásku. Franky se vrátila a podávala krabičku Allie, která vyndala antiseptické ubrousky a stahovací náplasti.

„Můžeš, prosím, zkontrolovat zadní část Debbiiny hlavy, jestli nekrvácí?“ požádala Franky, zatímco ubrousky otírala Beiny rány na čele.

„Javajs! Dávej pozor.“ Bea odstrčila Alliiny ruku a obdržela od blondýny zamračení.

„Já vím, že to pálí, ale musím to udělat,“ odvětila a znovu je očistila, než aplikovala náplasti.

„Mini-Bea je v pořádku, žádná boule nebo tak něco. Myslím, že ji bude jenom bolet hlava,“ informovala Franky, jak Beu, tak Allie a Debbie zasténala.

„Nesnáším bolesti hlavy,“ našpulila ret a Franky se rozesmála.

„Přinesu ti nějaké prášky. Právě jsme se chystaly večeřet, kdo chce lasagne?“ nabídla Franky a Debbie vyskočila.

„Prosím, já,“ zazubila se a následovala Franky do kuchyně.

„Pojď, potřebuješ jíst.“ Allie vytáhla Beu na nohy a všimla si, že sebou bolestivě trhla a trochu se ohnula.

„Praštil tě do břicha, že jo?“ dotazovala se Allie a Bea přikývla.

„Potřebuješ do nemocnice?“

„Ne, nic mi nezlomil. Naneštěstí ten pocit znám a je to horší než tohle,“ informovala ji Bea a světlovláska si povzdechla.

„Pojďme se najíst, promluvíme si o tom později?“ navrhla Allie a Bea odpověděla jen úsměvem, než ji následovala do kuchyně.

* * *

Krátce po večeři šla Debbie do postele, protože se cítila po večerních událostech fyzicky i mentálně vyšťavená. Franky se také omluvila vědouc, že blondýna by velice ocenila čas o samotě se Zrzkou. Allie seděla vedle Bey a otočila k ní tvář, než vzala její ruce do svých.

„Povídej,“ řekla a Bea jí vylíčila všechno. Ty papíry, jak vešla Debbie a pak on vyhřměl ven. Allie po celou dobu poslouchala a otírala pár slz, které unikly z rusovlásčiných očí.

„Teď jsi v bezpečí. Franky a já ti pomůžeme. Můžeš tu zůstat, jak dlouho budeš chtít. Nikam nepůjdu,“ ujišťovala ji Allie a Bea se úplně zhroutila. Světlovláska si ji přitáhla do objetí a Bea na ní visela, jako by byla její jedinou nadějí. Vše, co Allie mohla, bylo šeptat jí do ucha konejšivá slova a hladit ji po vlasech, aby ji uklidnila.

„Jak jsem na tebe natrefila?“ vydala ze sebe Bea a Allie se usmála.

„Ty ne, to tvoje dcera,“ žertovala Allie a Bea se skrz slzy zahihňala, než se trochu narovnala, ale stále zůstávala s blondýnou v kontaktu. Hlava se jí točila, ale jediná věc, která dávala smysl, byla, že potřebuje být světlovlásce nablízku. Potřeba dotýkat se jí byla ohromující, jako by na ni Allie převáděla svou sílu a dávala Bee důvod bojovat.

„Já…já vím, že jsem ti říkala, že mezi námi k ničemu nemůže dojít, ale-“ Bea se snažila najít správná slova, ale žádná k ní nepřicházela.

„Hele, o tom teď nemusíme mluvit. Co kdybys šla do postele a promluvíme si zítra, až budeš mít jasnější hlavu?“ navrhla Allie a rusovláska vděčně přikývla. Obě vstaly a vyšly nahoru. Světlovláska ji políbila na tvář a zamířila do svého pokoje. Bea vešla do jejich pokoje a zjistila, že Debbie spí. Převlékla se do pyžama, než si vlezla na postel vedle své dcery a přitáhla si ji k sobě.

„Mám Allie ráda,“ zamumlala Debbie ve spánku a Bea ji políbila na temeno hlavy.

„Já taky,“ připustila.

„Je pro tebe dobrá,“ pronesla Debbie ještě tišeji a okamžitě upadla zpátky do hluboké dřímoty. Bea ji hladila po vlasech a usmála se pro sebe.

„Taky si to myslím,“ přiznala do tmy. Allie pro ni byla dobrá. Možná by, pro jednou, mohla následovat své srdce.


Kapitola 10: Něco na tobě je

Allie nemohla spát. Co by Bea řekla, kdyby ji nezastavila? Pověděla by jí, že ve skutečnosti chce něco víc nebo by jí sdělila, ať si dá pohov? Modlila se, aby to byla ta první možnost, protože její city k rusovlásce sílily každým dnem. Za necelé dva týdny se dostala Allie pod kůži a ona nemohla setřást ten pocit, který dostávala, kdykoliv se Bea podívala jejím směrem.

Allie to konečně vzdala a v sedm vylezla z postele, zamířila si to dolů a pustila kávovar. Zakrátko se k ní připojila Franky, která se na ni zaculila, než si posloužila prvním hrnkem kávy.

„Dobré ráno, princezno, hezky jste si večer popovídaly?“ zeptala se s mrknutím a Allie na ni vystrčila prostředníček, než si povzdechla.

„Já ti nevím, Franky, vím, že je na chlapy a vdaná, ale nemůžu si pomoct, v noci jsem cítila propojení,“ vysvětlovala, nevědoma si, že diskutovaná rusovláska sešla po schodech a schovaná za rohem naslouchá každému jejímu slovu.

„Skončíš se zlomeným srdcem, pokud je to jednostranné, Allie a já ho zase nebudu dávat do kupy, jako minule,“ slyšela Bea říct Franky a dumala nad těmi slovy, jako minule‘. Byla Allie ve špatném vztahu? Jak by někdo mohl Allie ublížit? Pak začala uvažovat nad tím, zda by jí neúmyslně neublížila. Jestli tyhle neznámé pocity vychází jen z vděčnosti nebo zda jsou skutečné, ale pak by nemohla být tím, co Allie chce. Byla vytržena ze svých myšlenek tím, že uslyšela Debbie pohybovat se v patře, takže se rozhodla jít dál, než bude přistižena při poslouchání.

„Dobré ráno,“ pozdravila obě ženy a Alliina tvář se rozzářila.

„Dobré ráno, kávu?“ zeptala se a Bea přikývla s úsměvem, který odpovídal tomu blondýninu. Allie nalila hrnek a položila ho na jídelní stůl.

„Spala jsi dobře?“

„Báječně, díky. Nevím, co to máte za matraci, ale je tak pohodlná,“ odpověděla, zatímco Franky prošla kolem Allie s miskou cereálií a posadila se naproti Bee.

„To je proto, že je to jediná postel, která nebyla svědkem spousty akce,“ pronesla ledabyle s plnou pusou cereálií. Bea silně zrudla a Allie zalapala po dechu, než se zahihňala.

„Od tebe to zní, jako bychom byly sexuální dračice, Franky,“ plísnila ji žertem a Franky jen pokrčila rameny.

„Počítám, že moje matrace je horší než tvoje.“

„No jo, protože ty a Bridget do toho bušíte jako podělaní králíci.“ Hašteřily se a Bea jen pobaveně přihlížela. No, sledovala Allie. Světlovláska vyzařovala tak pozitivní auru, že Beu přitahovala.

„Ach a Beo, támhle jsou cereálie, nebo můžu něco uvařit, když vidím, že támhleto sobecké čuně se neobtěžovalo něco ti nabídnout,“ prohodila Allie a Bea se zazubila.

„Miska cereálií bude stačit, díky, Allie,“ odpověděla zdvořile a blondýna jí donesla misku a lžíci, společně s krabicí cereálií a mlékem. O deset minut později se k nim konečně připojila i nejmladší dívka, která byla již oblečená do školy.

„Dobré ráno vespolek,“ zaculila se a políbila mámu na tvář.

„Jak to, že jsi v tuhle dobu tak šťastná?“ zamumlala Franky a usrkla si ze své kávy.

„No, konečně jsem pryč od ‚táty‘ a ta matrace je prostě úžasná!“ rozplývala se a nabídla si kávu a cereálie. Bea se usmívala nad tím, jak se tu Debbie zdála uvolněná.

„Právě jsem tvojí mámě říkala, že je to proto, že-“ začala Franky, ale byla promptně přerušena Allie, která se šla posadit vedle Bey.

„Je to nová matrace,“ vymyslela rychle, zatímco po Franky střelila ošklivým pohledem.

„Ach, mami, volala jsem večer Maxine a holky si rozdělí tvoje dnešní zákaznice, takže máš den volna. Nehádej se, prostě to ber,“ nařídila jí Debbie, zatímco se zvedla, aby umyla misku a hrnek. Franky vybuchla smíchy a pokynula k mladé brunetě.

„Zbožňuji přístup téhle holky. Fajn, hodím tě do školy, jsi připravená?“ zeptala se, zatímco hodila svou misku do dřezu a popadla svou bundu.

„Ehm, nebudeš to mýt?“ pozvedla Allie obočí.

„Ne-e, ty to zvládneš. Zatím,“ odpověděla a zamířila ze dveří.

„Mějte se, uvidíme se později. Mám tě ráda.“ Debbie rychle políbila Beu a zamávala Allie, než také vyrazila ze dveří.

„Tak jsme zbyly my dvě,“ poznamenala Allie, když brala Bein hrnek a misku a pak je umyla.

„Mohla jsem to udělat já,“ namítla Bea, ale Allie to smetla ze stolu.

„Jsi můj host, já to udělám,“ řekla.

„No, děkuji, zamířím nahoru vysprchovat se,“ pověděla blondýně, než vyšla po schodech a popadla osušku. Umyla si vlasy a pročesávala si prsty své rudé kadeře, v opět neúspěšné snaze přijít na to, co přesně cítí k Allie. Vylezla ze sprchy a osušila se, než si uvědomila, že si oblečení nechala v pokoji přes chodbu.

„Ale do hajzlu,“ zamručela si pro sebe a obtočila kolem svého těla osušku, než otevřela dveře koupelny. Právě, když si myslela, že je čistý vzduch, vyšla ze svého pokoje Allie a stanula tváří v tvář rusovlásce v osušce. Kdyby si blondýna myslela, že starší žena už nemůže být víc rajcovnější, teď jí byl dokázán opak. Aby zachránila Beu před dalším zahanbením, udržovala zrak pevně na její tváři.

„Musím jít koupit nějaké potraviny, chceš se připojit?“ zeptala se nenuceně, ve snaze nedávat najevo, jak velký vliv na ni ta téměř nahá žena má.

„Jo, to zní dobře,“ pronesla rychle Bea, jak spěchala do svého pokoje. Její tvář dostala barvu odpovídající jejím vlasům, ale z nějakého důvodu to, že ji Allie takhle viděla, v ní vyvolávalo zvláštní pocit. Hezky zvláštní, ale pořád to byl další pocit, který nedokázala zařadit.

* * *

Jakmile vybalily všechny potraviny, zamířily do obýváku a Allie zapnula televizi, aby něco běželo na pozadí.

„Neměla bys být v práci?“ zeptala se Bea, když si k ní Allie přišla sednout na gauč.

„Tenhle víkend dělám večer. Od půl páté až do zavíračky. Takže, naneštěstí, tě tu tenhle večer nechám s Franky,“ zahihňala se Allie a Bea se usmála. Moc ráda poslouchala Alliin smích. Byl to zvuk, který vítala radši než odporný Harryho smích.

„Mám pocit, že o tobě nic nevím,“ přiznala Bea a Allie se ušklíbla, než se opřela o opěrku gauče a natáhla si nohy podél zadní strany.

„Zahrajme si tedy dvacet otázek. Abychom se opravdu poznaly,“ vyzvala Beu a ta přijala a přesunula se do stejné pozice jako Allie, takže jejich nohy ležely podél nohou té druhé.

„Kolik ti je?“ zeptala se Allie a Bea sklopila zrak. Byla si dobře vědoma, že Allie je mladší, ale pořád se trochu strachovala o kolik.

„Třicet tři. Tobě?“

„Dvacet čtyři,“ odpověděla Allie a Bea vykulila oči.

„Páni, jsem stará,“ zachichotala se a Allie se k ní připojila, zatímco vrtěla hlavou.

„Na tom nezáleží,“ přešla to blondýna, ale Bea neušlo, jak to Allie myslela.

„Dobrá, hmm…Oblíbená barva?“ zeptala se Bea.

Dvacet otázek se brzy změnilo ve sto otázek, jak obě ženy pokračovaly v kladení otázek dobrou hodinu. Bea se nikdy dřív necítila uvolněnější, když se někomu otevírala, ani s Maxine. Pro jednou vítala ten pocit bezpečí s otevřenou náručí, místo aby ho zpochybňovala. Jejich pozice se změnila, takže teď byly Alliiny nohy přehozeny přes ty Beiny, která se vrátila k normálnímu sezení.

„Můžu se tě teď zeptat na něco vážného?“ rozhodla se Allie načít téma z předchozího večera.

„Jistě,“ odvětila Bea a Allie sundala nohy z jejího klína a posadila se vedle ní.

„Včera večer…ohledně toho, co jsi řekla,“ začala a Bea si povzdechla.

„Myslela jsem, že to, co jsem řekla, je pravda. Že k ničemu nemůže dojít. Byla jsem s Harrym od svých osmnácti a vždycky jsem si myslela, že jsem na chlapy. I teď by mě ani nenapadlo, že bych byla s nějakou ženou.“ Bea se odmlčela, ve snaze přijít na to, jak svou odpověď převést do slov. Prakticky tu dávala v sázku své srdce.

„Ale s tebou…já nevím. Vyvoláváš ve mně tolik rozdílných emocí, pozitivních emocí, které Harry nikdy nedokázal. Jsem k tobě přitahována, Allie, a to mě k smrti děsí,“ přiznala a Allie se zubila jako sluníčko na hnoji. Vzala Beinu ruku do své a přiměla rusovlásku pohlédnout jí do očí.

„Když jsem tě poprvé uviděla, přestože jsi byla tak zřízená, nedokázala jsem zabránit pomyšlení na to, jak nádherná jsi. A pak jsi otevřela oči a já byla v pasti. Nedokázala bych tě opustit, i kdybych to zkusila,“ přiznala Allie a rusovláska se zarděla.

„Slyšela jsem vás dnes ráno s Franky. Co když ti nemůžu nabídnout to, co chceš? Nebo, jestli tomu dáme šanci a neskončí to tak, jak chceme a já ti ublížím? To nechci udělat.“ Bea začala panikařit, ale mladší žena vedle ní ji brzy uklidnila stiskem ruky.

„Hele, nikdo tě k ničemu nenutí. Chtěla bys zjistit, jak se to vyvine, nebo bys byla raději, kdybychom zůstaly kamarádkami?“ zeptala se Allie a Bea znovu pohlédla do těch oceánově modrých očí a zapomněla na svou nervozitu a úzkost ohledně tohohle nového začátku.

„Chci to zkusit, něco na tobě je, Allie,“ doznala se blondýně a Allie si byla jistá, že se jí rozpůlí hlava, jak se její široký úsměv dostal na novou úroveň.

„Vezmeme to tvým tempem. Slibuji ti, že pokud to nebude to, co chceš, nic se nezmění. Pořád ti pomůžu opustit Harryho a budu tebe a Debbie všemožně podporovat,“ ujišťovala ji a Bea vděčně přikývla.

Dál na sebe upřeně hleděly, ale po pár okamžicích Bea zjistila, že její oči sklouzávají k Alliiným rtům. Přemítala, jaké by to bylo líbat někoho, kdo by jí to možná skutečně chtěl opětovat.

„Beo.“ Beiny oči vylétly zpátky a střetly se s Alliinými, která se jemně ušklíbla.

„Do toho. Věř mi, budu tě následovat.“ Allie věděla, co chce Bea udělat a téměř zoufale prahla, aby tak učinila. Pozvedla ruku a něžně ji položila na Beinu pravou tvář. Během pár sekund se jejich rty střetly a Bea se cítila vřele, bezpečně a konečně chtěně.


Kapitola 11: Stojíš za to

Bea nebyla na laciné, kýčovité fráze, ale v tu chvíli rozhodně cítila odpálené ohňostroje. Alliiny rty nebyly vůbec takové, jaké očekávala. Její jediná zkušenost byla s Harrym a líbání jeho se vyhýbala jako moru. Její rty byly měkčí, jemnější. Příliš brzy bylo po všem a Allie se odtáhla, hleděla jí do očí a něžně se usmívala.

„Tohle jsem chtěla udělat od momentu, co na tobě spočinuly moje oči,“ přiznala Allie a Bea si v reakci skousla ret. Allie se trochu odtáhla a sevřela rusovlásčiny ruce ve svých.

„Ty to nevidíš, že ne?“ zeptala se Allie a Bea se jen zmateně zamračila.

„Co mám vidět?“

„Jak nádherná jsi,“ zalichotila jí blondýna a způsobila, že starší žena zčervenala.

„Jak jsem říkala, budeme postupovat tvým tempem. Žádný tlak. Pokud tohle není to, co chceš, tak v pořádku,“ ujišťovala rusovlásku, která v odpověď přikývla.

„Jen se obávám, že nebudu tím, co chceš, nebo že mám příliš zábran,“ přiznala konečně Bea svoje nejistoty a dívala se všemožně, jen ne do Alliiných očí.

„Hele, podívej se na mě.“ Světlovláska si k sobě přitáhla ty čokoládové oči, do kterých se vždycky propadala, a ujišťovala jejich majitelku svým zářivým úsměvem.

„Chci tohle. Věř mi, že nemáš představu jak moc. Ale chápu to. Chápu, proč se držíš zpátky a to je v pořádku. Budeme postupovat jen tak rychle, jak budeš chtít. Nikdy o sobě nepochybuj, ty za to stojíš.“ Allie se uchechtla Beinu červenání a pak se naklonila, aby ji znovu políbila, jen aby je zvuk klíče v zámku přiměl odtrhnout se od sebe.

„Ahoj, na co koukáte?“ zeptala se Debbie, když vešla do obýváku.

Ani jedna z žen zjevně nevěnovala televizi pozornost, ale Allie byla očividně v obraze víc, než si Bea myslela, protože poskytla mladé tmavovlásce detailní shrnutí epizody, kterou ‚sledovaly‘.

„Máš domácí úkoly?“ zeptala se Bea své dcery, která si povzdechla a přikývla.

„Jo, ale jen z přírodopisu, takže ho budu mít rychle. Táta mi v poledne volal,“ pověděla rusovlásce.

„Co chtěl?“

„Ptal se, kde jsme a prakticky mi nařídil jít domů. Ani náhodou, může se jít vysrat,“ pronesla a její rozohněný tón oběma ženám neušel.

„Nebudu ti říkat, jak máš mluvit o svém otci, jen si dávej pozor na pusu,“ pověděla Bea své dceři a ta se lehce ušklíbla.

„Chápu. Fajn, budu dole za hodinu.“ Vydala se nahoru a Allie se zvedla.

„Raději bych měla následovat jejího příkladu a jít se připravit. Nechci tě opustit po tom, co se stalo dřív. Přála bych si zůstat tu s tebou celý večer,“ přiznala a zeslabila hlas na polovinu, aby je Debbie nemohla zaslechnout.

„Já taky, ale to je v pořádku. Musíš do práce,“ ujišťovala ji starší žena s plachým úsměvem. Allie ji krátce políbila na tvář, odešla nahoru a zanechala Beu o samotě s jejími myšlenkami.

Opravdu nevěděla, jak popsat, co cítí, ale rozhodně věděla, že chce Allie znovu políbit. Nikdy dřív nechtěla někoho líbat, nemluvě o ženě. Ale Allie byla jiná. Každý její dotek přiměl Beu roztřást se. Každý její dotek jí dával energii a pocit vlastní důležitosti.

* * *

O dvacet minut později sešla Allie zpátky dolů a vešla do kuchyně, kde Bea začala připravovat večeři. Allie si dopřála chvíli, aby ji pořádně obdivovala. Opřela se o veřeje s pažema založenýma a levou nohou přes pravou a oceňovala každou křivku, kterou rusovláska měla. Jak se její zádové svaly napnuly, když míchala v pánvi něco, co vonělo jako barbecue omáčka. Než zašla Alliina mysl dál, dala najevo svou přítomnost.

„Co vaříš?“ zeptala se a přikročila blíž k starší ženě.

„Lovecké kuře,“ odvětila Bea, zatímco polévala barbecue omáčkou kuřecí prsa, než je šoupla do trouby.

„Cože to?“ zasmála se Allie a Bea obrátila oči v sloup.

„Kuře, zabalené do slaniny, se sýrem a barbecue omáčkou. Chceš trochu nechat?“ zeptala se světlovlásky, která energicky přikyvovala.

„Ano, prosím, zní a voní to úžasně,“ rozplývala se, než pohlédla přímo do Beiných nádherných čokoládově hnědých očí.

„Pravděpodobně budu doma kolem půlnoci, takže se uvidíme ráno, ano?“ pronesla s lehce smutným tónem a Bea přikývla.

„Dávej na sebe pozor,“ odvětila s úsměvem, naklonila se a pro jednou naopak ona věnovala Allie plachý polibek na tvář. Alliiny tváře lehce zrůžověly, než si vzala svou kabelku a zamířila ze dveří.

* * *

„Musím ti nechat, Zrzko, to se ti povedlo,“ chválila Franky dnešní kuchařku, jak se pustila do kuřete.

„Díky, byla jsem lehce nervózní, že vařím pro tebe. Allie mluvila velice pochvalně o tvém vaření,“ pověděla jí Bea s nervózním zahihňáním a Franky se zasmála.

„To by měla. Kdyby nebylo mě, umřela by hlady. Neumí uvařit ani hovno,“ vysvětlovala a jak Bea, tak Debbie se začaly smát s ní.

„Tak už se ti ten kokot ozval?“ zajímala se Franky odkazujíc na Harryho.

„Neozval, ale Debbie ano,“ odpověděla a pokynula ke své dceři.

„Ano? Divil se, proč jste ho konečně opustily?“ zeptala se Franky sarkasticky.

„Jo. Říkal mi, ať se vrátím. Už ho nechci znovu vidět,“ vyprskla Debbie, než si šoupnula plnou vidličku jídla do pusy.

„Nevím, jak od něj dostanu zpátky ty papíry, nemůžu se tam vrátit,“ strachovala se Bea a Franky se jen ušklíbla.

„Ne, drahá Zrzko, o to se postarám.“ Mrkla na Beu, než upila ze svého vína.

„Ale jak-“

„Nikdy se neptej na pohnutky právníka.“

„Ale ty technicky nejsi-“

„Mami, říkala, ať se jí neptáš, tak si to nech,“ vskočila jí do řeči Debbie. Bea jen pozvedla obočí, než pohlédla zpátky na tetovanou brunetu, která si právě plácla s její dcerou.

„Co ji to učíš?“

* * *

Bea nemohla spát. Částečně proto, že ji Debbie nepřestávala ve spánku kopat, ale také pro to, že se toho během večera tolik stalo. Konečně to vzdala, zamířila dolů a po cestě si vzala svůj skicář. Bea opakovaně shazovala to, jak dobře umí kreslit, ale kreslení bylo vždycky jejím únikem. Její cestou, jak vyjádřit své pocity tak, jak to slovy nikdy nedokázala. Ztratila se ve svých myšlenkách natolik, že si vůbec nevšimla Alliina příchodu.

„Ahoj, co děláš vzhůru?“ zeptala se Allie, když procházela obývákem a úspěšně vytrhla Beu z jejích myšlenek. Rychle zaklapla svůj skicář a vzhlédla k světlovlásčiným uhrančivým, ale po její šichtě unaveným, očím.

„Nemohla jsem spát. Slečinka neposedná mě nepřestávala kopat,“ zavtipkovala rusovláska, když si Allie sedala vedle ní.

„Jaká byla tvoje směna?“

„Dlouhá. Někteří lidé prostě nevědí, kdy odejít,“ zahihňala se, než pokračovala.

„Kreslíš?“

„Trochu. Ne moc dobře,“ odbyla to Bea.

„Můžu se podívat?“ zeptala se Allie a pohlédla k sešitu na opěradle gauče.

„Možná někdy jindy,“ odpověděla starší žena, s pocitem ostychu ke své práci. Allie jen přikývla, než se posunula blíž k Bee.

„Vážně jsem nedokázala přestat myslet na to před tím,“ přiznala se a Bea se začervenala.

„Já taky ne,“ přiznala a Allie se ušklíbla.

„Zajímalo mě, jestli bys, ehm…nechtěla zajít o víkendu na večeři?“ zeptala se s náznakem nejistoty v hlase.

„Zveš mě na rande?“

„To vskutku zvu. Tak co říkáš?

„To bych moc ráda,“ zaculila se Bea a než mohla udělat cokoliv dalšího, Allie se naklonila a vtiskla jí krátký, ale přesto něžný polibek na rty.

„Promiň, moje tělo jednalo samo.“

„To je v pohodě, nedělej si starosti. Ale myslím, že to budeš muset udělat znovu,“ ušklíbla se rusovláska, která se náhle cítila směle.

„Ale, a teď?“ Blondýna jí opětovala úšklebek a viděla, že Bea přikývla a oči se jí rozsvítily. Allie něžně sevřela Beinu tvář, než se znovu naklonila a opětovně spojila jejich rty. Tenhle polibek byl vášnivější, téměř hladový. Bea zareagovala okamžitě a Allie naskočila husí kůže. Alliina ruka se přesunula do Beiných vlnitých rudých vlasů a přitáhla si její obličej blíž, jak jejich rty pokračovaly ve vzájemném tanci. Ani jedna z nich nezašla v polibku dál, ale právě teď to stačilo. Po tom, co jim přišlo jako hodiny, se Allie neochotně odtáhla a těžce oddechovala.

„Přestože bych v tomhle moc ráda pokračovala, zítra se vracíš do práce a já jsem zničená,“ pronesla a Bea se usmála.

„Jasně. No, dobrou noc, Allie.“ Vstala a zamířila ke schodům.

„Dobrou noc, krásko.“ Allie na ni naposled mrkla, než se vydala do kuchyně pro sklenici vody a ohřát si večeři. Bea zamířila zpátky do svého pokoje a cítila se v sedmém nebi.


Kapitola 12: Nevím, co to je

„Něco je jinak,“ všimla si Maxine, když jim Bea dělala hrnek kávy o jejich pauze v deset.

„Jak to myslíš?“ zamračila se Bea a podala své kamarádce hrnek, než se posadila na volné místo naproti ní.

„Zdáš se mnohem rozjasněnější,“ poznamenala, jak očima zkoumala svou rusovlasou kolegyni a kamarádku. Bea si skousla ret a hleděla do podlahy, zatímco ji její kamarádka zkoumala.

„Co se stalo? Mně můžeš říct cokoliv, to víš, ne?“ ujišťovala krátkovlasá žena Beu a věnovala jí při tom úsměv. Rusovláska, zhluboka vydechla, než s náznakem úsměvu přikývla, zatímco její mysl sklouzla k mladší blondýně.

„Víš, jak jsem tu minulý týden nebyla? Nebylo to kvůli ‚rodinným problémům‘, jak to nazvala Debbie…no, tak trochu ano, ale...Harry mě napadl. Skončila jsem na týden v nemocnici,“ odhalila tu novinu ženě, kterou považovala spíš za kamarádku než kolegyni, stejně jako Liz a Doreen. I když měla ty druhé dvě moc ráda, Maxine byla vždycky tou, ke které si chodila pro radu. Pokud nešlo o radu s výchovou, tam přišla na řadu Liz.

„Každopádně, když jsem byla v bezvědomí, Debbie byla v čekárně a tahle žena, ehm…byla tam zrovna na vyšetření, protože si zranila kotník. Vyšla ven, když jsem byla přivezena a utěšovala Debbie…pomohla jí, když byla vyslýchána a zůstala s ní, dokud jsem se neprobudila. Pomáhá mi opustit Harryho. Hodlám se s ním rozvést a hodlám odtamtud vypadnout,“ vysvětlovala Bea a její úsměv se zvětšoval, když se dostávala k částem o Allie. Vysoké brunetě to neušlo.

„To je dobře, že sis konečně uvědomila, že ho musíš opustit, je toxický,“ pověděla jí Maxine jemně, vědouc, že když ho tak nazvala v minulosti, Bea odsekla a bránila ho.

„No tak, Beo, viděla jsem, jak se ti tvář rozjasnila, když ses dostala k ‚téhle ženě‘…je tu něco dalšího?“ zkoumala Maxine, ve snaze získat víc informací, ale nechtěla překročit hranici. Bea si velice cenila svého soukromí a vždycky měla kolem sebe svůj štít.

„Ujala se Debbie, když jsem byla v nemocnici a pak, když mě pustili, jsem šla domů. Slíbila mi, že mi pomůže opustit ho a její kamarádka studuje na právničku a pracuje jako právní asistentka. Dala jsem mu rozvodové papíry a on mě znovu napadl, ale tentokrát se do toho připletla Debbie a bylo to.“ Maxine zalapala po dechu, když Bea dokončila větu. Bea zavrtěla hlavou, s vědomím, čeho se bruneta domnívá.

„Nepraštil ji. Snažila se ho odtáhnout, ale setřásl ji a ona se praštila do hlavy. Každopádně jsme po tom jely k Allie a zůstaly jsme tam poslední dvě noci. Ona je…je vážně milá,“ uzavřela to Bea s plachým úsměvem a růžovými tvářemi. Maxine pozvedla obočí a Bea se znovu vyhýbala očnímu kontaktu.

„Jen milá?“

„Já ještě nevím, co to je, spokojíš se s takovou odpovědí?“ odpověděla Bea nejasně a úlevně se usmála, když Maxine přikývla.

„Jistě, že ano. Jen věz, že tu jsem, až tomu všemu přijdeš na kloub,“ ujišťovala kamarádku a stiskla jí ruku. Právě tehdy vynořila zpoza rohu hlavu Liz.

„Drahá, tvoje zákaznice na 10:20 je tady,“ sdělila Bee, než zase zmizela. Obě ženy rychle dopily své kávy, vypláchly hrnky a zamířily za svými zákaznicemi.

* * *

Po práci se Franky rozhodla poctít návštěvou kapitána kokota, jak ho příhodně pojmenovala. Normálně by tohle nedělala, ale na rusovlásce a jejím menším já, bylo něco, co přimělo Franky chtít pomoct. Ten vztah mezi matkou a dcerou stačil, aby za ně chtěla bojovat, vztah, po němž toužila a nikdy ho neměla. Franky také nebyla hloupá. Bea měla na Allie vliv, jako nikdo jiný. Allie ji doháněla k šílenství, její pozitivní přístup se někdy nedal zvládnout a když si postavila hlavu, nebyla šance přesvědčit ji, aby se na věci dívala rozumně, ale stejně tu blondýnu měla ráda.

Na příjezdové cestě spatřila Harryho dodávku, takže vyšla po cestičce a třikrát ostře zaklepala. Byla plně v profesionálním režimu, v tom, který přišel Gidge extrémně sexy. Harry otevřel dveře o pár chvil později a zamračil se.

„Můžu vám pomoct?“

„Už jste podepsal ty papíry?“ šla přímo na věc. Franky neuměla chodit kolem horké kaše. Harry lehce rozšířil oči, než si odfrkl a hodlal zavřít dveře. Ale Franky byla rychlejší a proklouzla mezerou, než se dveře zavřely.

„Vypadněte z mého domu!“ požadoval Harry a používal své mohutnější postavy, aby zastrašil tetovanou tmavovlásku. Ale na Franky to neúčinkovalo. Stála zpříma a hleděla mu rovnou do očí.

„Ty papíry podepíšete a dopřejete té ženě svobodu, kterou si zaslouží.“

„Zaslouží si leda tak hovno! Je to ženská k ničemu,“ vyprskl a Franky skřípěla zuby ve snaze potlačit svou náturu.

„Pokud je k ničemu, tak proto, že jste ji takovou udělal.“

„Stejně nic nezmůže, co za právničku jste? Pokud byste si to zjišťovala, věděla byste, že musíme žít odděleně dvanáct měsíců,“ sdělil jí Harry se samolibým úsměvem na tváři a myslel si, že tu cizinku převezl.

„Víte, Harry, věc se má tak, že je to pravda. Udělalo na mě dojem, že tu skutečnost víte. Ale když je zahrnuto násilí a týrání…soud na tu situaci bude nahlížet jinak.“ Franky udržovala svůj tón klidný, ve snaze dostat se tomu muži pod kůži, což, jak se zdálo, fungovalo. Jeho chřípí se rozšířilo a Franky viděla, jak zatíná a povoluje pěsti.

„To nemůžete dokázat. Ani jsem se jí nedotkl.“

„Pokud to nemůžu dokázat, tak mi to u soudu vyvrátíte, přede všemi. Já vím, že se vám to bude líbit, ponižovat nějakou ženu na veřejnosti. Budete z toho u vytržení, vidět, jak vaše manželka trpí. Co říkáte? Podepište ty papíry,“ popichovala ho. Ve své době viděla spoustu mužů jako on, mužů, kteří se snažili zatlačit ženy na jejich meze. Tak skončila ve vězení. Otevřela dveře a ohlédla se přes rameno.

„Zítra se pro ně vrátím. Nebo nám oběma můžete ušetřit vzájemné setkání a prostě je nechat za květináčem,“ pokynula ke květinám před domem, než odkráčela po cestičce.

„Vyřešit rozvodové papíry – splněno. Mít žhavý sex s Gidge – radši bych si to taky měla odškrtnout,“ řekla si Franky pro sebe s úšklebkem, když startovala auto a zamířila k Bridgetinu domu.


Kapitola 13: Večer rande

Bea s Allie neměly skoro celý týden šanci se vidět. S tím, že Bea pracovala v salonu do pěti a Allie začínala práce v 16:30 se jejich cesty neprotnuly až do soboty. Ale to jim nezabránilo v tom, aby si ustavičně nepsaly. Allie tu konverzaci vždycky posunula do flirtování.

Ale dneska večer měly mít rande a z Bey byla nervózní troska. Přestože se těšila, že stráví večer s Allie a nebude se muset strachovat z udržování čehokoliv, co mezi nimi je, v tajnosti, nervozita ji nepřestávala užírat. Harry ji nikdy ven nevzal. Nechtěl být skutečně viděn se svou „ubohou náhražkou manželky“.

Debbie si vybrala tu chvíli, aby dala svou přítomnost najevo tím, že sebou mrštila na gauč a hned vytrhla Beu z jejích myšlenek.

„Debbie! Neházej sebou na nábytek,“ vyplísnila svou dceru, jen aby se jí dostalo obrácení očí v sloup.

„Franky to tak dělá.“

„Je to Frankyin gauč, ne tvůj.“

„Ano, šéfko. Každopádně, o čem přemýšlíš? Neotočila jsi tu stránku dobrých deset minut,“ zeptala se Debbie a pokynula ke knize, kterou Bea držela.

„Jen nějaké věci,“ odpověděla s pokrčením ramen.

„Jestli jde o tátu, tak si nedělej starosti. Myslím, že ho Franky k smrti vyděsila, když se tam stavila. Podepsal a jsme od něj pryč. Nakonec se to všechno vyřeší,“ pokoušela se mladá bruneta ujistit svou mámu a zaculila se, když se jí dostalo úsměvu.

„Tak co podniknete, když budu pryč?“

„Pravděpodobně si dáme jenom oraz. Myslím, že Allie se chystala objednat jídlo,“ pronesla Bea ledabyle a cítila se lehce provinile za to, že lže své dceři, ale zatím nebyla připravena čelit těm otázkám.

„Áááá, rozkošné. Vy holky máte tak zábavný život.“

„Sklapni,“ zareagovala Bea a lehce do své dcery dloubla loktem, což Debbie rozesmálo. Dospívající dívka otevřela pusu, aby odpověděla, když ji náhle zastavil Frankyin hlas z chodby.

„Ano, Gidge, už jedu, nech si své spodní prádlo na sobě…popravdě, ne, sundej si ho,“ pravila do telefonu a obě Smithovic holky se zhroutily smíchy. Bea chápala, že spolu Allie s Franky tak dobře vycházejí a také se hašteří až do skonání světa. Byly si tak podobné a suverénní, že nebylo překvapivé, že se občas chytly.

„Gidge, tím, že na mě nepřestaneš mluvit, mi nijak nepomůžeš dostat se tam rychleji, že ne?“ namítala Franky, zatímco bojovala s obouváním si boty, s mobilem chyceným mezi ramenem a uchem.

„Já teď zavěsím. Uvidíme se za chvilku.“ Rychle zavěsila, než si obula druhou botu a oblékla bundu. Popadla klíčky z háčku u dveří a zamířila do obýváku.

„Fajn, Debs, jdeme.“

„Nemusíš ji brát, Franky,“ začala namítat Bea, ale byla rychle usazena.

„Ne, drahá Zrzko, Debbiina kamarádka bydlí ve stejné ulici. Jdeme, musím jet.“

„Jasně, jsem si jistá, že Gidge bez spodního prádla nastydne,“ utrousila Debbie, když vstala a popadla svůj bágl.

„Čau mami.“

„Měj se, zlato, chovej se slušně a bav se.“

„To vždycky,“ usmála se a vyšla s Franky z místnosti.

„Bloncko, jdu. Neměj tu přes noc příliš moc holek, jo?“ zakřičela Franky do schodů.

„Pokusím se,“ zakřičela zpátky a Beiny tváře zrudly. Naštěstí s ní nikdo v pokoji nebyl.

Jen co dveře zaklaply, uslyšela Bea lehké kroky scházet ze schodů a okamžitě se usmála, když Allie vešla do místnosti, a pak se rozesmála, když uviděla, že má půlku vlasů zvlněnou a druhou ne.

„Jsi v pořádku?“ pronesla Bea, vstala a vydala se k blondýně.

„Nelíbí se ti to? Chtěla jsem takhle jít ven.“

„To myslíš vážně?“

„Ne, ty blbko,“ smála se Allie, zatímco Beina tvář se změnila z šoku v zakabonění. Než mohla rusovláska něco namítnout, mladší žena došla k ní a něžně položila ruce na Beina ramena.

„Jen jsem tě chtěla pořádně pozdravit,“ řekla, naklonila se a vtiskla jemňoučký polibek na rusovlásčiny rty. Než mohla Bea vůbec zareagovat, Allie se odtáhla a stále se dotýkala jejích ramen.

„Jsi v pořádku?“ zeptala se, jak hleděla do Beiných čokoládově hnědých očí a viděla v nich směsici emocí.

„Jsem jen pobavena. Debbie s Franky si vážně padly do noty. Franky ji naučí špatným zlozvykům.“ Bea se snažila odvést Allie od její skutečné odpovědi, ale nezabralo to.

„Jo, vsadím se, že vytvoří malou partičku…ale o to nejde, že ne?“

„Jsem v pořádku, jen, ehm…asi trochu nervózní,“ připustila rusovláska a sklopila zrak.

„To je v pohodě, já taky,“ souhlasila mladá žena a Bea pohlédla zpátky do těch oceánově modrých polokoulí.

„To myslíš vážně? Nemáš z čeho být nervózní, jsem si jistá, že tohle pro tebe není nic nového.“

„Ano, byla jsem na rande, ale ne na takovém, kde bych chtěla, aby šlo vážně dobře. Ne takovém, kde jsem chtěla někoho opravdu na rukou nosit a zapůsobit na něj,“ pronesla Allie dřív, než mohl její mozek zpracovat její slova. Zahanbeně si skousla ret a Beiny tváře dostaly barvu jejích vlasů.

„Promiň, to bylo troufalé, ne?“ pronesla světlovláska rozpačitě a sundala ruce z ramen starší ženy.

„To bylo, ale velice lichotivé,“ připustila Bea s lehkým zahihňáním, což způsobilo, že Alliiny oči pobaveně tančily uchvácené melodií rusovlásčina smíchu.

„Fajn, no, půjdu si dodělat vlasy. Stůl je zarezervován na sedm třicet, takže buď připravená na sedmou. Zamluvila jsem restauraci venku z města, takže není šance, že bychom narazily na toho kokota nebo někoho, koho zná,“ vysvětlovala Allie a vydala se po schodech nahoru. Bea by mohla přísahat, že jí srdce vynechalo. Nikdo ji nikdy nedával na první místo, myslel na ni a tolik se o ni staral. Rychle vypnula televizi, než zamířila nahoru, aby se nachystala.

* * *

Bea si obouvala boty, když se ozval zvonek ode dveří. Po pár sekundách neslyšela, že by Allie šla otevřít, tak zamířila dolů a otevřela dveře, jen aby na druhé straně našla Allie vypadající naprosto bezchybně. Její vlasy teď byly celé vlnité a tělo měla oblečené v omračujících, přiléhavých rudých šatech, které končily v půli stehen. Bea si nemohla pomoct a přejížděla očima po celém blondýnině těle, než se dostala k jejím modrým očím a zahanbeně se kousala do rtu.

„Co to děláš?“ zeptala se a Allie se jen zazubila.

„Je trochu nanic, že jsme ve stejném domě, takže tě nemůžu přijít řádně vyzvednout, Takže tohle je to nejlepší, co můžu,“ vysvětlovala světlovláska a podala jí pugét bílých lilií.

„To jsi nemusela,“ zavrtěla s širokým úsměvem hlavou a ve skrytu byla polichocena světlovlásčinou pozorností. Vzala si je, než chytila Allie za ruku a vtáhla ji dovnitř.

„Jen mě nech dát je do vázy a pak půjdeme, ano?“ Bea zašla do kuchyně a dala tak Allie šanci vychutnat si pohled před sebou. Bea na sobě měla ty nejtěsnější představitelné černé džíny, s bílým tričkem, černé páskové boty a navrch černou koženou bundu. Něco ohledně té kůže provádělo s Allie věci a vyžadovalo si to všechno sebeovládání, aby jí ji neservala z ramen a nezmocnila se jí přímo tam na jídelním stole. V tu chvíli se Bea otočila a zjistila, že Alliiny oči míří přesně tam, kde by měla zadek, kdyby k ní byla zády. Posté toho dne se kousla do rtu, zatímco přišla blíž k blondýně.

„Vypadáš neuvěřitelně,“ rozplývala se, jak znovu pohledem přejela Alliino tělo.

„Ty vypadáš taky úžasně,“ vrátila jí Allie lichotku a vzala Beinu ruku do své.

„Můžeme?“

* * *

„Počkej, takže se snažila udržet všechny ty šneky naživu, ale místo toho skončila s tím, že je všechny zabila?“ pronesla Allie skrz záchvat smíchu, po tom, co jí Bea vyprávěla příhodu o tom, jak malá Debbie udělala hlemýždí hotel z krabice jedu na šneky.

„Jo. Všude mrtví šneci,“ objasňovala Bea, zatímco také nemohla kontrolovat svůj smích.

„Člověče, hlemýždi se zapsali, ale nikdy neodhlásili,“ vtipkovala Allie, což přimělo obě ženy opět se nekontrolovaně rozesmát.

Večeře proběhla bez zádrhelu. Bea se nikdy necítila příjemněji a uvolněněji jako tohoto večera s Allie. Světlovláska na ni měla tak uklidňující vliv, že to Beu přimělo svěřovat se jí s věcmi, se kterými se nesvěřila ani holkám ze salonu. Během večeře udržovala Allie věci převážně v nevinné rovině. Při občasných příležitostech její chodidlo přejíždělo nahoru a dolů po Beině noze, ale celkově to byl mládeži přístupný večer.

„Takže, pověz mi víc o sobě,“ požádala Bea Allie a ta jen pokrčila rameny.

„Většinu z toho víš. Žila jsem na ulici, byla jsem zapojena do tolika věcí, kterých lituji, dala jsem se do pucu a tady jsem,“ odbyla to téma a Bea okamžitě rozpoznala známky toho, že to nechce rozebírat.

„Hele, jsi Alliecat (Pozn. překladatele: Tohle se přeložit nedá, Bea tady využívá toho, že Allie se velice podobá slovu alley a alley cat znamená toulavá nebo pouliční kočka),“ pokusila se odlehčit situaci a zdá se, že to zabralo. Blondýna zaklonila hlavu a srdečně se rozesmála. „To jsem ještě neslyšela. Velice chytré.“ Allie na ni mrkla, než se omluvila, že musí na záchod. Vrátila se o pět minut později a odhalila, že ve skutečnosti zaplatila.

„Já zaplatím příště,“ namítala Bea s drobným zamračením a Allie nemohla odolat, aby ho nezahnala polibkem. Bea nikdy nebyla na veřejné projevování náklonosti, ale právě v tuhle chvíli jí na tom ani zbla nezáleželo.

„To zní, jako druhé rande,“ mrkla na ni Allie, zatímco jí vzala za ruku a vytáhla ji od stolu.

„Možná, když se budeš slušně chovat,“ škádlila ji Bea a způsobila, že se světlovláska rozesmála a lehce jí stiskla ruku. Vyšly z restaurace a nastoupily do Alliina auta, kde se světlovláska otočila na svém sedadle a políbila Beu, jako by nebylo zítřka. Začalo to zvolna, ale brzy byly ruce obou žen ve vlasech té druhé a jejich jazyky sváděly souboj o dominanci. Po době, která jim připadala jak věčnost, se odtáhly a lapaly po dechu.

„Panebože, Beo,“ supěla Allie a položila si ruku na hruď, cítíc, jak jí srdce uhání jako splašené. Rozjela se a zamířila domů, stále unešena vášní, kterou právě rusovláska vložila do toho polibku. Allie nikdy dřív nebyla takhle líbána a věděla jistě, že nechce, aby to bylo jejich naposled. Bea si nevedla o nic lépe, neměla ponětí, kde se ta vášeň vzala, ale nedokázala zabránit úsměvu, který se jí rozléval po tváři.

* * *

„Chceš pivo?“ nabídla jí Allie, když se vrátily domů, ale Bea zavrtěla hlavou.

„Myslím, že půjdu rovnou do postele. Díky za úžasný večer. Vážně jsem si to užila,“ přiznala Bea se stydlivým úsměvem a Allie k ní přistoupila a položila jí ruku na tvář.

„Velice rádo se stalo. A díky za příjemný večer. Doufám, že si to budeme moci znovu zopakovat?“ zeptala se, zatímco pátrala v Beiných očích po jakémkoliv náznaku váhání. Místo toho nalezla štěstí a vřelost.

„To bych moc ráda,“ usmála se Bea, naklonila se a vtiskla něžný polibek na světlovlásčiny plné rty. Zamířila ke schodům, než se otočila a polkla nervózní knedlík, který se rozhodl vystoupat jí do krku.

„Chceš, ehm…chceš se ke mně připojit?“ zeptala se a Allie by vyskočily oči z hlavy, kdyby to bylo možné.

„Jsi si jistá?“ zeptala se a rusovláska přikývla, zatímco z ní sálala nervozita.

„Jsem si jistá. Ale jen spát,“ vyjasňovala a Alliin široký úsměv jí málem rozpůlil hlavu.

„Jasně. Moje postel? Mám dojem, že je Debbie ve skrytu ohař a objevila by můj pach, kdybychom šly do tvé postele,“ zahihňala se a Beina ramena se uvolnila.

„Dobrý plán,“ souhlasila se zachichotáním a obě zamířily nahoru.

Z pokoje vyzařovala Allie do nejmenšího detailu. Její pokoj působil tak vřele, dřevěný nábytek měl plážový nádech, obří dvojpostel zakrývala pastelově modrá přikrývka a na oknech byly odpovídající závěsy. Bea instinktivně přejela prsty po té měkké látce, uhranutá, jak její prsty klouzaly po bavlně. Převlékla se ve svém pokoji, nepřipravena, aby Allie tak brzy viděla příliš z její pokožky.

„Která strana je tvoje?“ zeptala se Bea.

„Pravá,“ sdělila jí blondýna a obě si vlezly do postele. Nervozita byla zpátky a Bea náhle neměla ponětí, co to dělá. Allie, jako vždy, dokázala nějak vycítit Beinu nervozitu a rozhodla se ji povzbudit.

„Jen se uvolni. O čemkoliv máš pocit, že chceš udělat, tak s tím nemám problém,“ Položila si hlavu na polštář a ucítila motýlky v žaludku, když Bea váhavě položila svou levou paži přes její břicho a položila si svou kštici rudých vlasů na Alliino rameno. Mladší žena pak obtočila svou levou paži kolem Beiných zad, přitáhla si ji blíž a hladila pravou rukou paži přehozenou přes své tělo.

„Ještě jednou díky. Nemáš představu-“

„Bylo mi potěšením. A doufám, že tě budu moct vzít ven znovu a znovu,“ přerušila ji Allie a vtiskla pomalý polibek na vršek Beiny hlavy.

„Dobrou noc, Alliecat,“ pronesla starší žena do tmy. Allie cítila, jak se Beino tělo lehce chvěje hihňáním a to ji přimělo k tomu samému.

„Dobrou noc, krásko. Spi sladce.“ Přitáhla si ji blíž a upadla do hlubokého spánku.


Kapitola 14: Novakovský šarm

Bea si nemohla vzpomenout, kdy naposled spala tak dobře. Nepamatovala si ani převalování se, ani, že by se vzbudila, aby se napila, což jí bylo velice nepodobné. Začala se probouzet a ucítila váhu na svém břiše. Shlédla dolů a spatřila, že Alliina paže byla ve stejné pozici, jako byla ta její, když usínaly. Nicméně, světlovlásčina ruka se zvládla dostat pod Beino tričko na spaní a zanechávala horkou stopu na rusovlásčině opáleném bříšku. Kdyby se Harryho ruka někdy dostala na Beino tělo, bylo by jí fyzicky nevolno a okamžitě by uhnula. Ale s Allie, po jejím dotyku prahla. Předtím, než si mohla pořádně uvědomit, co dělá, začaly Beiny prsty pročesávat hebké světlé kadeře mladší ženy a Bea se pro sebe usmívala, když cítila, jak sebou Alliina ruka škubla na její kůži a zaťala se v pěst, jako by chtěla něco sevřít. Pokračovala ve svých pohybech, zatínala své nehty do Alliiny lebky a kreslila vzory, jak její ruka putovala po temeni její hlavy. Po pár minutách se začala Allie vrtět a se sténáním protahovat, zatímco stále nechávala paži přes břicho starší ženy.

„Dobré ráno,“ pozdravila Bea.

„Hmmm, dobré ráno, krásko,“ zamumlala Allie chraplavým hlasem, což s Beiným tělem dělalo podivuhodné věci. Pocit, který se v blízkosti Allie stával běžnou záležitostí. S Harrym to nikdy necítila, ani když otěhotněla. Přesto, s Allie se jí rozžehnul oheň v břišní dutině a měl daleko k vyhoření.

„Promiň, v noci jsem měla nějak toulavou ruku.“ Allie vytrhla rusovlásku z jejích myšlenek, když začala odtahovat paži.

„Nech ji, to je v pohodě,“ odvětila Bea, položila svou ruku na tu Alliinu a pevně ji přidržela na místě.

„Nikdy jsem nespala tak dobře,“ přiznala Bea, zatímco Allie upravila svoji pozici tak, že se opírala o loket, vzhlížela k Bee a nechávala levou ruku tam, kde byla, na rusovlásčině břiše. Allie mohla cítit, jak se pod jejími prsty napínají svaly a to přivádělo její představivost k šílenství. Jak by rusovláska vypadala úplně nahá, ležící pod ní? Přesto, jak moc by to Allie chtěla hned teď vyzkoušet, věděla, že musí počkat, až na to Bea bude připravená.

„Ano? Jsem ráda, že jsem mohla pomoct,“ ušklíbla se Allie, což způsobilo, že se starší žena zahihňala, než se sklonila a zmocnila se blondýniných rtů svými. Bea byla uchvácena dotekem mladší ženy a její rty se již staly závislými. Proč s tím bojovala? Proč se snažila přesvědčit se, že k ničemu nemůže dojít? Bea byla tak ztracena ve svých myšlenkách a Alliině polibku, že skoro nezaznamenala ruku, která se z jejího břicha vydala vzhůru a sevřela její pravé prso. Jak jí ten dotek přišel cizí a neočekávaný, tak sebou rusovláska trhla a téměř okamžitě přerušila líbání.

„Omlouvám se, bylo to moc brzy,“ omlouvala se světlovláska a sundala ruku z těla starší ženy.

„To není tím, že by to bylo moc brzy. Hádám, že prostě nejsem zvyklá na to být tam dotýkána. Ne, když je ten dotyk něžný. Nemám ponětí, co dělat. Není to tebou, já jen-“

„Jsi vážně roztomilá, když blábolíš, víš to?“ přerušila ji Allie s lehkým zahihňáním, než vzala Beinu pravou ruku do své levé.

„Nemusíš mi nic vysvětlovat, chápu to,“ usmála se blondýna a pro ujištění stiskla ruku starší ženy.

„Neodrazuje tě to? Že nemám ponětí, co dělat?“

„Ne, pokud něco, tak je to vzrušující. Protože, pokud mne necháš, naučím tě spoustu věcí,“ mrkla na ni blondýna a Bea lehce zalapala po dechu, když Allie přejela svým jazykem po jejích perlově bílých zubech. Než mohla Beu přivést ještě víc do rozpaků, posadila se Allie na posteli a napila se z vody, kterou měla na nočním stolku.

„Přesto, že bych tu s tebou moc ráda zůstala celý den, je už 10:30 a já nemám potuchy, kdy se holky vrátí. Nepomáhá, že dveře mého pokoje jsou vidět od předních dveří, takže šance, že by ses vyplížila jsou chabé,“ vysvětlovala Allie, jak vylézala z postele a rychle se zabručením spadla zpátky.

„Jsi v pořádku?“ zeptala se Bea, zatímco si pospíšila okolo postele na druhou stranu.

„Kotník mě bolí jako blázen. Věděla jsem, že si ten obvaz nemám sundávat tak brzy,“ stěžovala si Allie, zatímco si Bea před ní klekla a viděla, že její kotník přes noc otekl.

„Víš, představovala jsem si různé scénáře toho, jak jsi přede mnou na kolenou,“ žertovala světlovláska a rozesmála se, když spatřila, jak tváře starší ženy nabraly jasně rudou barvu.

„Tvůj kotník vypadá vážně nateklý. Převleč se a vrať se do postele, já přinesu nějaký led.“

Rusovláska vstala a zamířila dolů. O pár chvil později se vrátila s malým pytlíkem ledu. Položila Alliin kotník na polštář a do ručníku zabalený pytlík navrch.

„Moje osobní ošetřovatelka. Jen ti teď musím sehnat obleček.“

„Necháš toho někdy?“ zamumlala Bea.

„Ne-e. To je Novakovský šarm.“ Bea mohla slyšet v blondýnině hlase úšklebek a zavrtěla hlavou.

„Jen jsem ti chtěla poděkovat, že jsi mě přijala i se všemi problémy.“

„Není třeba děkovat mi. Ty za to stojíš, a tvoje dcera je úžasné děvče, která je celá máma. Nenapadlo by mě, že budu tak šťastná, že jsem se zranila.“

„Jdu se převléknout. Za chvíli se vrátím.“ Bea věnovala Allie krátký, ale sladký polibek, než se vydala převléct a začít chystat snídani.

Během půlhodiny se domů vrátila jak Franky, tak Debbie. Tetovaná bruneta si dobírala světlovlásku, že je padavka.

Allie odmítla zůstat nahoře a zamířila dolů, aby byla s ostatními a natáhla si kotník na gauči. Všechny čtyři seděly pohromadě a probíraly jejich večery. Bea nechala Allie vymýšlet jejich údajný večer a jen přitakávala, kde bylo třeba. Dobrá nálada trvala krátce, než se ozvalo ostré zabušení na dveře.

„Vsadím se, že to je Gidge pro přídavek,“ mrkla na ně Franky, jak vstala a otevřela dveře. Tři zbývající ženy neviděly na dveře, ale Bea s Debbie okamžitě poznaly, kdo to jo, když se ozvala ta slova a Allie bleskově uhodla, kdo to může být.

„Kde, kurva, je?“


Kapitola 15: Ještě jednou se jí dotkneš a přísahám bohu

„Kde je kdo?“ Franky dělala, že se nic neděje, zatímco se Harry znovu neúspěšně snažil využít své velikosti k zastrašení tmavovlásky.

„Ty víš zatraceně dobře kdo,“ vyštěkl a pokusil se projít dveřmi, ale Franky zareagovala tím, že mu zastoupila cestu.

„Nemůžu si vybavit nikoho v tomhle domě, koho byste mohl chtít vidět.“ Franky se ušklíbla, když viděla, že se Harry začíná rozpalovat. Když si uvědomil, že síla, je jeho jediná cesta, jak kontrolovat situaci, agresivně odstrčil Franky stranou a zamířil do obýváku. Ušklíbl se, když spatřil Beu s Debbie za jejími zády. Allie okamžitě zapomněla na bolest v kotníku a vyskočila na nohy.

„Ahoj Beo.“

„Harry.“ Rusovláska odpověděla s krátkým kývnutím. Napětí v místnosti by se dalo krájet, ale Bea nehodlala ustoupit. Pokračovala v upřeném pohledu na svého tyrana a mít Allie vedle sebe jí dodávalo energii vydržet.

„Můžu ti nějak pomoct?“ zeptala se. Jedna věc byla, když se všechno dělo u nich doma, ale poslední věc, kterou chtěla, bylo, aby se to samé dělo doma u někoho jiného. Harry se jen ušklíbl, než se uchechtl.

„Chci vidět svou dceru.“

„Ta ví, kde bydlíš.“

„Může mluvit za sebe?!“ odsekl Harry. Navzdory drtivému sevření její mámy na zápěstí ji Debbie obešla a postavila se před svého tátu.

„Tak fajn, Harry,“ oslovila ho a všichni, včetně Bey sebou trhly. Tohle nedopadne dobře.

„Jak prosím?“

„Dal bys přednost dárci semene, biologickému otci? Protože o titul ‚táta‘ jsi přišel, když jsi mámu dostal do nemocnice a skoro ji zabil,“ vysvětlovala Debbie a pevný pohled na její tváři Harrymu lezl na nervy. Nicméně Franky ve dveřích zapumpovala rukou.

„Jak říkala máma, vím, kde bydlíš. Pokud budu chtít, přijdu tě navštívit. Otázkou teď je, jak jsi nás našel?“ vyptávala se ho a Bea nikdy na jeho tváři neviděla tuhle emoci. Jasně rozpoznala hněv, ale ten šok a vyvedení z míry byly nové. A ona nevěděla, jak se s tím on hodlá vypořádat. Rozhodla se dostat Debbie z první linie zpátky za sebe, pro případ, že by zareagoval jediným způsobem, jakým u něj viděla.

„Pokud budeme moci dokázat, že jste sledoval Beu nebo Debbie, půjde to použít proti vám u soudu, Harry,“ vložila se do toho Franky.

„Skoro tě neznám, ale už mi s tebou dochází trpělivost,“ odvětil Harry, ale ani se nepodíval Frankyiným směrem, jen dál upřeně hleděl na rusovlásku.

„Konečně máš nějaké lidi, aby ti dodali páteř, Beo? A co tahle? Slečinka bloncka?“ Harry konečně pohlédl směrem k Allie.

„Neopovažuj se ani jednu z nich do tohohle zatahovat.“ Bea našla svůj hlas a sebevědomí, které přišlo s ním, bylo velice vítané.

„Ahá, uhodil jsem na citlivou strunu?“ Harry se uchechtl, přistoupil blíž k Allie a přejel ji pohledem jako kus masa.

„No nejsi hezounká? Nemyslíš ale, že bude mít soud radost, že necháš patnáctiletou bydlet s drogově závislou prostitutkou a bývalou trestankyní? Jo, taky jsem si udělal průzkum, jako vy. Ačkoliv po tom, co vyhraju tuhle bitvu, bych mohl potřebovat upustit páru. Kolik si účtuješ?“ Ten samolibý výraz na jeho tváři stačil k tomu, aby v Bee vzkypěl vztek.

„Ty parchante.“ Máchla k němu rukou, ale Harry zachytil její zaťatou pěst a zkroutil ji zpátky, než jí druhou rukou dal facku do tváře a postrčil ji tak k Debbie.

Allie se ochranitelsky postavila před Beu, zatímco ta ležela v klubíčku na podlaze a svírala si tvář.

„Ještě jednou se jí dotkneš a přísahám bohu-“

„Co uděláš? Praštíš mě?“ vysmál se Harry blondýně do tváře, ale ta neuhnula. Allie měla v minulosti co dočinění se spoustou mužů, jako on, takže celá tahle ‚zastrašovací‘ záležitost s ní nic nedělala.

„Je tohle ten ‚chlap‘, kterého šoustáš, Beo? Ten, který tě přiměl myslet si, že tvůj ubohý život za něco stojí? Prosím tě, pravděpodobně hned po krátké šukačce-“ Než mohl větu dokončit, Alliina pěst se střetla s jeho nosem a způsobila, že klopýtnul zpět k vstupu do obýváku.

„Jsi nechutná, mizerná náhražka chlapa a doufám, že shniješ v pekle. Teď vypadni z mého domu,“ vyprskla mu Allie prakticky do obličeje. Harry pohlédl z blondýny na svou ženu na podlaze a svou dceru, než si otřel krev tekoucí ze svého nosu.

„Myslí tím hned, ty zasranej kokote.“ Franky ho popadla za límec kabátu, dovlekla ho ke dveřím a vyhodila ho ven. Na cestu ho ještě kopnula do zadku, než zabouchla dveře.

„Jsi v pořádku?“ zeptala se Allie rusovlásky.

„Jo, jsem v pořádku. Pro jednou nic než rána na tváři. Na něj pravděpodobně slabý výkon,“ pokusila se žertovat, ale Allie si toho nevšímala.

„Franky, můžeš donést nějaký led na její tvář, prosím?“ požádala a Franky s ušklíbnutím přikývla. Něco se dělo mezi rusovláskou a její spolubydlící. Rozhodně Allie ohledně toho později vyzpovídá. O pár chvil později se vrátila a našla Beu s Debbie na gauči a Allie klečící před nimi. Podala pytlík ledu Bee a druhý Allie.

„Na tvoje klouby,“ vysvětlila, než Debbie rozcuchala vlasy.

„Ty slečinko, kde se s v tobě vzal ten oheň? Udělalo to na mě dojem. Jednoho dne z tebe bude dobrý právník s takovým vyslýchacím pohledem,“ chválila Franky mladší brunetu a ta se culila, zatímco si rovnala vlasy.

„Jen bych si přála, aby nás nechal na pokoji a nechal nás žít naše životy,“ povzdechla si a Franky cítila lítost k té mladé holce. Vážně byla proti tomu nápadu, když Allie řekla, že u nich zůstane, ale Debbie si oblíbila a vítala její společnost.

„Obávám se, že lidi jako tvůj táta jsou u vytržení, když vidí jiné lidi trpět. My tohle vyhrajeme a ty a tvoje máma mu uniknete. Zvládneme to, ne, bloncko?“ Franky pohlédla na Allie, která teď seděla vedle Bey s rukou za jejími zády.

„Jasně, jsme ve všem s vámi, Debbie,“ usmála se Allie povzbudivě na Debbie, která jí to vrátila a naprosto jí unikalo, co se děje za ní. Zatímco Franky s Debbie byly ponořeny do rozhovoru, Allie se přesunula, aby seděla vedle Bey a začala jí konejšivě kroužit rukou po bedrech a usmála se, když Beina ramena poklesla. To gesto Debbie ušlo, ale naneštěstí se to stejné nedalo říct o Franky.

* * *

„No tak, vyklop to, co se děje?“ Franky grilovala Allie v jejím pokoji, zatímco Bea s Debbie na sebe vzaly přípravu večeře. Allie věděla, že nemá smysl snažit se Franky lhát, takže si povzdechla a plácla sebou na postel. Franky zavřela dveře a lehla si vedle ní.

„Jdeme na to zvolna. Bojí se znovu se někomu otevřít, ale chce tomu dát šanci,“ vysvětlovala Allie a Franky se usmála.

„To je dobře, že?“

„Jo, to je. Jen se bojím, že to podělám. Také mám své démony, Franky, a nechci, aby ji moje problémy odehnaly,“ svěřila se stropu.

„Dej na má slova, bloncko. Ta žena potřebuje stabilitu. Potřebuje někoho, kdo by jí dodal páteř, když ta její selže a potřebuje někoho, komu může věřit. Neseš své srdce na dlani, Novaková, jen buď opatrná. Ale upřímně, myslím si, že se k sobě hodíte.“

„Bože, kdy se z nás staly takové citlivky?“

„Nestaly. Tenhle rozhovor neopustí tenhle pokoj. Jak je na tom tvoje ruka?“

„Kurevsky mě bolí,“ smála se Allie a ukázala své červené odřené klouby.

„Takže zatím žádný sex?“ mrkla Franky.

„Ne, ještě ne. Ale v noci jsme spaly v téhle posteli a moje ruka se dostala pod její tričko,“ ušklíbla se a tetovaná bruneta vedle ní se uchechtla.

„A?“

„Břišní svaly? K tomu jen dodám:“ Světlovláska zakončila svá slova znakem pro ‚v pořádku‘, vytvořeným prsty.

„Ach bože. Fajn, pojďme si otevřít nějaké pivo, než budeš mít vlhký sen ohledně popisu Zrzčiných svalů.“ Franky seskočila z postele a zamířila ke schodům. Allie ji v závěsu následovala s rozzářeným úsměvem na tváři.


Kapitola 16: Je tu někdo, s kým tě chci seznámit

O měsíc později měla Allie narozeniny. Bea na to přišla spíš přes Franky než od blondýny a tetovaná bruneta zorganizovala oslavu v baru, kde Allie pracovala.

„Fajn, jste vy dvě schopné dopravit se tam samy? Potřebuji vyřešit nějaké sračky a princezně támhle nahoře to trvá věčnost,“ zasténala Franky k Bee, zatímco pochodovala chodbou.

„To je v pohodě, chytíme si taxi, až bude hotová. Jsi v pořádku?“ Bea sledovala, jak bruneta vyšlapává planoucí cestu do podlahy.

„Nesnáším takovéhle věci. Organizování hovadin není to, co dělám. Normálně jen pařím a opíjím se. Bude ti vadit, když vezmu Debbie?“ zeptala se Franky, když konečně přestala pochodovat.

„Jo, jasně. Je připravená?“

„Je v autě. Uvidíme se.“ Franky byla ze dveří, ještě než Bea stačila zareagovat. Po pár chvílích vytrhl Beu z jejího omámení Alliin hlas z jejího pokoje.

„Můžeš sem na chvíli přijít, prosím?“ zavolala blondýna a Bea zamířila nahoru rovnou do Alliina pokoje. Mladší žena byla lehce nakloněná před svým zrcadlem až na zem a nanášela si líčení a Bea z ní nemohla spustit oči. Oceánově modré šaty se na ni lepily jako druhá kůže. Dávaly vyniknout jejím křivkám a v zrcadle mohla Bea vidět, že ty šaty mají dost hluboký výstřih.

„Vidíš něco, co se ti líbí?“ Bea si ani nevšimla, že se Allie úplně otočila k ní a její jasně modré oči vypadaly ještě jasnější díky těm šatům. Za poslední měsíc se stala Bea sebevědomější ohledně ukazování Allie své náklonosti. Takže místo toho, aby očima vystřelila nahoru, jak to dělávala, pomalu jimi přejížděla vzhůru po světlovlásčině těle a vychutnávala si každou křivku.

„Vypadáš neskutečně, Allie,“ pověděla jí rusovláska a přistoupila blíž k ní.

„Vydrž.“ Allie ji zastavila a rychle se otočila.

„Můžeš mi rychle zapnout šaty, prosím?“ požádala a Bea jí vyhověla. Vzala zip mezi prsty a pomalu ho táhla nahoru. Jak to činila, líbala záda mladé ženy.

„Beo, pokud v tom budeš pokračovat, požádám tě, abys mi ti šaty svlékla,“ zahihňala se Allie a Bea se k ní připojila. Zapnula zip až nahoru a ustoupila.

„Promiň, nemohla jsem odolat,“ ušklíbla se a Allie se kousla do rtu, když se otáčela.

„Všechno nejlepší, Alliecat, vypadáš absolutně nádherně.“ Rusovláska podala ženě před sebou obdélníkový dárek, který světlovláska vděčně přijala.

„Nemusela jsi mi nic dávat, to že dáváš šanci nám, je pro mě dost,“ přiznala Allie, zatímco uzavřela mezeru mezi nimi a dala starší ženě, která již ukradla její srdce, něžný, a přesto vášnivý polibek. Zatím stále neměly sex, dostaly se jen k tomu, že si vzájemně sundaly tričko, ale na tom Allie nezáleželo. Bude čekat tak dlouho, jak bude Bea potřebovat, ale podle roztouženého pohledu v jejích očích mohla říct, že nebude muset čekat o moc déle.

„Jen to otevři.“ Rusovláska se červenala, když sledovala, jak Allie opatrně odstraňuje balící papír.

„Já vím, že jsem ti zatím pořád ještě všechno neukázala, ale…myslela jsem, že by tohle mohl být začátek,“ vysvětlovala, zatímco blondýna vytáhla z papíru rám a odhalila ručně nakreslený obraz dvou velice propracovaných mořských koníků s propletenými ocasy.

„Vzpomínám si, že jsi před pár týdny, když jsme se dívaly na ten dokument, mluvila o tom, jak si mořští koníkové proplétají ocasy,“ vysvětlovala Bea a cítila se nervózně, že světlovláska ještě neřekla ani slovo od chvíle, co rozbalila obraz. Jen dál shlížela na to dílo, takže Bea ani nemohla vyčíst z výrazu její tváře, co cítí.

„Allie?“ starší žena odhrnula část světlých vlasů za Alliino ucho a když ta vzhlédla, odhalila slzy ve svých očích.

„Hele, nebreč, to je to tak hrozné?“ žertovala rusovláska ve snaze odlehčit náladu a uklidnit svoje nervy. Allie jen zavrtěla hlavou, než položila rám na postel a přitáhla si Beu do drtivého objetí. Ta mohla cítit horké slzy na svém holém rameni a byla potěšena, že si vybrala blůzu bez ramen.

„Zničíš si líčení.“ Odtáhla Allie od sebe a setřela jí slzy, vděčná, že se jí make-up nerozmazal.

„Děkuji,“ dokázala ze sebe dostat Allie. Ovívala si oči, aby přestala brečet a zaculila se na ženu před sebou.

„Promiň, to jen… Nikdo pro mě nikdy dřív neudělal nic tak, já nevím, osobního. Moc se mi to líbí a je to neskutečné.“ Pohlédla do těch čokoládových polokoulí, ze kterých se jí točila hlava a políbila rusovlásčiny rty, jako by na tom závisel její život. Allie měla v minulosti jen jeden vážný vztah, ty ostatní byly jen povyraženími, ale její bývalka pro ni nikdy neudělala nic takovéhoto. Usmála se do polibku, když cítila, že jí ho Bea vrací a ruku položila do těch rudých kadeří, které milovala. Polibek se prohloubil, jak Beina ruka spočinula na jejích bocích a přitáhla jejich těla pevně k sobě. Bea si nemohla vzpomenout, že by se někdy cítila takhle. Chtít někoho líbat, dotýkat se ho. Cítila, jak potřeba dotýkat se blondýny každý den sílí a cítila se sebevědoměji při konání podle svých tužeb. Neochotně se odtáhla a svírala Alliinu hlavu v rukou.

„No tak, musíme na oslavu.“

„Můžeme se na to prostě vybodnout? Zůstat tady?“ fňukala Allie a Bea se zahihňala, když našpulila spodní ret.

„Vypadáš jako Debbie, když jí bylo pět a nedostala další sušenky. Jdu teď zavolat taxi, za patnáct minut koukej být připravena,“ nařídila jí rusovláska, když vycházela ze dveří pokoje.

* * *

„ALLIE!“ zaječela Boomer, jakmile světlovláska prošla dveřmi, zdvihla ji a zatočila s ní dokola.

„Booms, polož mě!“ pištěla, jak ji vysoká tmavovlasá žena pevně svírala. Bea to jen pobaveně sledovala, než vpovzdálí spatřila Debbie s Franky. Zrovna, když se k nim chtěla jít připojit, Allie ji přitáhla k sobě.

„Booms, tohle je Bea,“ představila rusovlásku a Boomer se ušklíbla.

„Ááá, ta proslulá Bea. Bloncka o tobě nedokáže přestat mluvit,“ prozradila a Allie se kousla do rtu, než strčila do své vysoké kamarádky.

„Jo, jasně, Booms, jen mě napraš. Fajn, radši půjdu a budu se přátelit,“ usmála se Allie a zaplula do davu. Bea došla ke své dceři a políbila ji na vršek hlavy.

„Jsi v pořádku?“ zeptala se dcery.

„Jo, jsem v pohodě. Tak jsi potkala Boomer? Není k popukání?“ culila se Debbie.

„Jo, zdá se tak. Moc jsem s ní nemluvila.“

„Boomer tady pracuje s Allie. Allie je její šéfka,“ informovala Franky rusovlásku a ta se zamračila.

„Její šéfka?“

„To ti neřekla? Allie tohle místo vede.“ Franky se napila svého piva a Bea vykulila oči.

„To jsem nevěděla.“

„Jo, ta zlehčuje spoustu věcí. Pivko?“ Tetovaná tmavovláska podala Bee láhev a ta ji vděčně přijala.

„Hele, je tu někdo, s kým tě chci seznámit.“ Allie sevřela Beinu ruku, vzala ji na druhou stranu místnosti a dovedla ji k starší ženě s dlouhými rovnými blonďatými vlasy a světle modrýma očima.

„Mámo, tohle je Bea. Beo, ráda bych tě seznámila s Kaz,“ představila Allie dvě ženy, které jí byly vším. Lhala by, kdyby z tohohle seznámení nebyla nervózní.

Kaz přejela Beu pohledem, než se na ni drobně usmála.

„Ráda vás poznávám, Beo.“ Blondýna natáhla k Bee ruku a ta ji přijala.

„Nápodobně. Allie mi toho o vás hodně povídala,“ usmála se Bea, ale mohla říct, že ji Kaz posuzuje. Její pronikavé oči v ní četly jako v knize a to bylo nepříjemné.

„Bavíš se dobře, děvče?“ zeptala se Kaz a Allie energicky přikyvovala.

„Ten nejlepší večer,“ odvětila Allie a hodlala dodat něco dalšího, když od baru zavolala Boomer její jméno.

„PANÁKY, BLONCKO, POJĎ!“

„Správně, alkohol mě volá, měla bych jít.“ Mladší žena se ušklíbla, než zamířila k baru.

„Tak, Beo, cože to děláte?“ vyzvídala Kaz a rusovláska věděla, že tohle je ta vyslýchací část.

„Vlastním salon ve městě,“ sdělila starší blondýně.

„Aha, chápu. A ten kokot manžel…?“

„Měsíc jsem o něm neslyšela. Musím počkat ještě pár měsíců, než se rozhodnou přesunout slyšení na dříve.“

„A Allie? Kam do toho všeho zapadá?“ zeptala se Kaz. Allie byla její dcera, bez ohledu na krev a ona odmítala vidět ji se zlomeným srdcem.

„Allie mě přiměla uvědomit si, že odtamtud musím vypadnout. V tuhle chvíli nevím, co je to mezi námi, ale už pro mě tolik znamená,“ svěřila se Bea. Mluvení o jejích citech ji znervózňovalo, ale pokud to musí udělat, aby Kaz dokázala, že jí na Allie záleží, tak to udělá.

„Allie toho má hodně za sebou. Nedovolím, aby měla zlomené srdce,“ hrozila Kaz a Bea jen přikývla.

„Pořád potřebuji trochu času, abych přišla na to, co tohle je, ale nehraji si s ní,“ pokoušela se rusovláska přesvědčit starší blondýnu, že to myslí dlouhodobě a zdálo se, že to prozatím fungovalo. Kaz přikývla a věnovala jí stejný drobný úsměv, jako před tím.

„Poslouchejte, mám pár kontaktů na policisty ze své práce v útulku, takže řekněte Allie, ať mi zavolá, pokud vám bude manžel dělat další problémy,“ nabídla Kaz.

„To by bylo skvělé, děkuji Kaz. Každopádně bych se měla raději vrátit ke své dceři, než ji Franky přiměje pít panáky. Ráda jsem vás poznala.“ Bea před dalším výslechem od Kaz rychle odkráčela. Její dlaně byly náhle vlhké a cítila, jak se jí ty světle modré oči vpalují zezadu do hlavy. I přestože byla Kaz příjemná, Bea věděla, že tohle není konec jejího výslechu. Dostala se k baru a hodila do sebe první panák, který viděla; okamžitě toho zalitovala, když se jí tequila propalovala hrdlem.

„Pane jo, Zrzko, co ti řekla?“ ptala se Franky.

„Nic špatného, jen, že bych jí raději neměla zlomit srdce,“ zašeptala, protože Debbie stála jen pár decimetrů od ní.

„Klídek. Kaz je extrémně ochranitelská,“ ujišťoval ji Franky, podala jí další pivo a pokynula, aby se přesunuly k prázdnému boxu v rohu.

„Má ale pravdu, radši bys neměla. Bloncka má srdce na dlani a, přestože působí tvrdě, je neskutečně citlivá,“ informoval Franky rusovlásku a ta přikývla.

„Já vím a nechci jí ublížit. To byl jeden z důvodů, proč jsem se do ničeho nechtěla hnát, pro případ, že by tohle nebylo to, co chci.“

„A teď?“

„Vím, že nechci, aby to skončilo.“ Bea zčervenala a tetovaná bruneta se zasmála.

„Ach, ty sentimentální potvoro. Hodláš to říct Debbie?“

„Jo, řeknu, jen nevím kdy, nebo jak.“

„Je to chytré děcko, pokud jsi šťastná, tak to pochopí,“ ujišťovala Franky starší ženu naproti sobě.

„Zhlédla se v tobě, neuč jí špatné návyky.“

„To bych si nedovolila,“ mrkla na ni Franky, což Beu rozesmálo.

„Pomlouváte mě?“ Allie dala najevo svůj příchod tím, že přistála Bee na klíně a obtočila svoje paže kolem rusovlásčina krku, aby udržela rovnováhu.

„Páni, kolik jsi toho měla?“

„Ztratila jsem přehled. Boomer je do sebe umí házet.“

„Allie, ty to víš a stejně se s ní pokaždé neúspěšně snažíš držet krok,“ smála se Franky, jak pozorovala blondýnu kývat se tam a zpátky.

„To ty taky.“

„Neřekla jsem, že ne. Tak fajn, mám teď chuť na nějaké panáky, zatím, hrdličky.“ Franky na ně mrkla, než zamířila najít Boomer.

„Kde je Debbie?“ zeptala se Allie, zatímco se přesunula na sedadlo vedle Bey.

„Myslím, že s Boomer. Přijde jí k popukání.“

„Ta má to největší srdce. Bůh jí žehnej.“ Allie se usmála, než se naklonila blíž.

„Vypadáš úžasně,“ zašeptala hlasitě do Beina ucha.

„Ty stejně tak, ochlastko.“

„Hele, mám narozeniny, tak na to mám právo.“

„Neříkám, že ne,“ odvětila Bea a pohlédla do světlovlásčiných očí. Poznala, že jich pár měla. Její oči byly zamžené a snažila se zaostřit.

„Vážně bych tě teď chtěla políbit,“ přiznala Allie a Bea se kousla do rtu.

„Já taky, ale chci to říct Debbie, než se to dozví od někoho jiného. Vím, že to Franky a Kaz ví, ale chci, aby byla Debbie další.“

„U mě to stejné. Chci, aby proti nám nic neměla.“

„A co přesně je to ‚nám‘?“ zeptala se Bea.

„No, ráda bych, abychom byly normální pár, jako oficiální pár. Pokud chceš.“ Allie se zazubila a rusovláska si nemohla pomoct a oplácela jí to.

„To by se mi líbilo. Teď pojď, nechci si tě uzurpovat celý večer.“ Starší žena vzala blondýninu ruku a vytáhla ji na nohy.

„Můžeš si mě uzurpovat, kdykoliv chceš,“ škádlila ji a rychle štípla Beu do zadku, než odkráčela tak rovně, jak dokázala, zpátky k baru.


Kapitola 17: Právě teď se na tebe nemůžu ani podívat

Bylo příštího rána a Allie se cítila na umření. Hlava jí připadala, jako by ji k zemi táhly cihly a kladivo do ní mlátilo pořád dokola. Pomalu se zvedla z polštáře a přehodila nohy přes bok postele. Natáhla ruku po sklenici vody a našla dva prášky a vzkaz.

‚Pro malou lehkovážnici, která nezvládá své pití. x‘ Allie se ušklíbla, když si přečetla vzkaz. Vzala si prášky a zapila je vodou. Vítala konejšivý pocit chladné tekutiny stékající jejím hrdlem. Šla do koupelny opláchnout se, než si natáhla tepláky přes své šortky na spaní a přes hlavu si natáhla mikinu s kapucí, aby vypadala alespoň trochu k světu. Náhle uslyšela zdola smích, takže se velice pomalu vydala ke schodům a sešla po nich držíc se pravou rukou křečovitě zábradlí.

„Dobré odpoledne,“ pozdravila Bea blondýnu, zatímco její oči přivykaly světlu.

„Odpoledne?“ zeptala se Allie, zatímco se posadila naproti Debbie a usmála se na ni, když jí podala hrnek kávy.

„Je půl druhé, Allie,“ sdělila jí mladší tmavovláska.

„Vážně? Ach bože, proč jsem se pokoušela přepít Boomer?“ ptala se Allie sama sebe a položila si ruku na čelo. Vzhlédla k rusovlásce a zamračila se, když viděla, že se ušklíbá.

„Ani nezačínej. Je tu mimochodem Franky?“

„Pořád je u Bridget. Chceš něco k jídlu?“ nabídla jí Bea a podle obličeje, který Allie udělala, to brala jako ne.

„Nemám hlad, díky. Mám strach, že kdybych to zkusila, vrátilo by se.“ Světlovláska jen usrkla ze svého kafe a začala se cítit víc jako člověk. Bea zmizela a o pár minut později se vrátila seshora oblečená do sportovního. Allie se musela ovládat. Bein zadek v tom těsném spodku a ta těsná černá vesta zažehly v Alliině břiše plamen touhy.

„Fajn, děcka, jdu si zaběhat, vrátím se brzy.“ Políbila Debbie na vršek hlavy a pak věnovala blondýně vážný pohled.

„Pokus se nezvracet.“

„Ano, šéfko,“ zasalutovala a ušklíbla se, když Bee zčervenaly tváře. Pár minut po tom, co se za ní zavřely dveře, Debbie umyla svůj talíř a posadila se zpátky před blondýnu.

„Bavila ses včera večer?“ zeptala se.

„Ano, bavila, díky. Pamatuj, že až budeš moct pít, nikdy nepij s Boomer,“ pověděla Allie mladé dívce před sebou a ta přikývla.

„Jo, vyhnu se tomu peklu,“ zasmála se Debbie, než upadly do příjemného ticha. Od té konfrontace s jejím otcem se v Debbiině hlavě stále opakovala jeho slova. Říkal o Allie pravdu nebo to byl jenom nějaký zvrácený žert?

„Hele, svěř se mi. Co máš na mysli?“ zeptala se Allie. Viděla, jak v dívčině hlavě šrotují kolečka a navzdory tomu, že se cítila pod psa, chtěla, aby měla tmavovláska pocit, že s ní může mluvit o čemkoliv.

„Nevím, jestli o tom budeš chtít mluvit, když se cítíš takhle,“ vtipkovala Debbie, ale Allie zůstala vážná.

„Na tom nesejde. Chci, abys měla pocit, že se mi můžeš svěřit,“ povzbuzovala ji světlovláska a Debbie přikývla, než se zhluboka nadechla.

„Co říkal můj táta o tom, že jsi byla prostitutka a feťačka… Je to pravda?“ zeptala se a Allie vážně přikývla.

„Jo, je to pravda. Asi před dvěma lety to všechno skončilo, ale ano, žila jsem na ulici a stala se závislou na drogách, když mi bylo osmnáct. Zapletla jsem se do prostituce, abych vydělala peníze, jejichž většinu jsem utratila za perník. To bylo až do chvíle, než jsem byla zmlácena tak, že jsem vyhledala pomoc v útulku pro ženy. Tam jsem potkala Kaz. Pomohla mi dostat se tam, kde jsem dnes,“ vysvětlovala Allie a Debbie na ni zírala a nasávala do sebe všechno jako houba. Nevěděla, co si má myslet. Snažila se nesoudit blondýnu, kterou si oblíbila, ale bylo to těžké, když věděla, že takhle prodávala svoje tělo. Ať už musela nebo ne, jistě byla i jiná cesta?

„Páni,“ bylo vše, co dokázala říct a vlna nevolnosti smíšená s nervozitou se přehnala přes Allie. Podělala to s tmavovláskou zrovna před tím, než byla Bea připravena povědět jí o nich? Co si pomyslí teď? Aby její máma byla s bývalou prostitutkou, to rozhodně nevypadalo dobře.

„Já vím, že se to snadněji řekne, než udělá, ale prosím, nesuď mě za to, co jsem udělala. Je toho spousta ke vstřebání a já nenávidím ohlížení se na tu osobou, kterou jsem byla. Ale už jí nejsem, to nejsem já.“

„Ale jsi, ne? Nemůžeš prostě změnit to, kým jsi. Ta tvoje část tam vždycky bude. Ví to moje máma?“ zeptala se Debbie a blondýna viděla, že se snaží držet se, aby na ni nevylítla.

„Ano, ví. Ví všechno,“ pověděla jí Allie v naději, že klidnější reakce její mámy na tohle pomůže brunetě víc to zpracovat.

„Abych byla upřímná, jsem překvapená, že tu zůstala,“ odsekla tmavovláska a Allie sebou trhla.

„Co tím myslíš?“

„Vždycky byla proti drogám, jakože extrémně proti nim. A co Franky? Hádám, že také není svatá,“ prohlásila Debbie a v jejím hlase bylo zřetelné zklamání. Ačkoliv si Allie velice oblíbila, k tetované brunetě měla ještě blíž.

„Ne, není. Ačkoliv o tom by ti měla říct sama.“

„Prostě mi to pověz. Mám po krk všech těch tajemství a zdá se, že jich je hodně,“ procedila Debbie skrze zuby a Allie v ní mohla vidět Beu. Allie si povzdechla a projela si rukou vlasy.

„Seděla za napadení. Vylila olej do rozkroku nějakému chlápkovi. Ale znovu, teď taková není. Jo, může mít nějaké problémy se zvládáním hněvu, ale, panebože, když jsem ji potkala, naštvala se, když jsem nechala pero někde, kde nemělo být. Ušla dlouhou cestu a stejně tak já,“ Allie se pokoušela znovu ospravedlnit, ale poznala, že to nemá žádný účinek.

„Já tomu nemůžu uvěřit. Nemůžu uvěřit, že mě máma vůbec nechala s tebou samotnou,“ vyprskla a blondýna přemáhala slzy. Tmavovláska měla plné právo cítit se zrazená, ale to neznamenalo, že by ta slova nebolela.

„Debbie, prosím-“

„Neobtěžuj se. Proč mi o tom nikdo neřekl? Protože jsem moc mladá? To je kravina.“

„Ne, to není ten důvod. Nemyslely jsme si, že na tom záleží, včetně tvé mámy.“

„Nezáleží na tom? Tohle toho tolik mění. Jak ti teď mám věřit? Nebo Franky? Právě teď se na tebe nemůžu ani podívat.“ Mladá dívka náhle vstala ze své židle a přešla ke kuchyňskému ostrůvku.

„Jak víme, že nějaký tvůj bývalý klient neví, kde bydlíš? Jak víme, že nedlužíš peníze některému ze svých narkomanských kamarádíčků a že si sem pro ně nepřijdou? S mámou jsme zažily příliš násilí, abychom do toho byly znovu zatažené!“

„Nikdo neví, kde bydlím. Nikomu nic nedlužím a zůstala jsem v útulku, dokud jsem nebyla čistá, takže nikdo neví, kam jsem pak šla. Jsi tu v bezpečí, Debbie.“ Allie k ní přistoupila, ale nebylo to k ničemu.

„Drž se ode mě. Kdo ví, jakými nemocemi jsi prolezlá.“ To byla poslední kapka. Slzy se řinuly po Alliiných tvářích. Měla pravdu, byla odporná. Cítila se špinavě a zostuzeně. Debbie vzhlédla a spatřila slzy na Alliině tváři, ale neucouvla. Ano, cítila se provinile, že ji rozplakala, ale takhle to cítila. Náhle se tu necítila bezpečně. V tu chvíli se rozletěly přední dveře a dveřmi se provlekla unavená, kocovinou zmožená Franky.

„Proč piju?“ zeptala se sama sebe, jak odhodila kabelku na stůl a vzhlédla k Allie a Debbie. Spatřila brečící Allie a Debbie s párou vycházející jí z uší.

„Co se stalo?“

„Nic,“ odpověděla krátce Allie, zatímco vyběhla ze dveří. Potřebovala na vzduch, potřebovala vypadnout od Debbie, než jí řekne něco dalšího bolestivého, přesto pravdivého.

Franky se otočila od pozorování světlovlásčina odkvačení k mladé brunetě, které se snažila projít kolem ní.

„Hele, vydrž. O čem tohle bylo?“ zeptala se. Debbie si jen odfrkla, než se pokusila znovu projít kolem.

„Nenaštvi se, nechci olej ve svém rozkroku, děkuji pěkně,“ odsekla mladá dívka, než odstrčila Franky z cesty a zamířila nahoru, kde za sebou práskla dveřmi.

* * *

O čtyřicet pět minut později se Bea vrátila z běhání a zamířila rovnou nahoru do sprchy. Právě, když se chystala zajít do koupelny, vynořila se ze svého pokoje Franky.

„Hele, Zrzko, můžeš na slovíčko?“ zašeptala a Bea přikývla, než zašla do Frankyina pokoje.

„Je všechno v pořádku?“

„Nejsem si jistá, ale vešla jsem, abych našla Allie v slzách a tvoji dceru připravenou praštit do čehokoliv v dohledu. Pak zamumlala něco o tom mít olej mezi nohama, z čehož usuzuji, že jí Allie řekla o mé minulosti. Hádám, že také o své,“ vysvětlovala Franky rusovlásce a Bea byla šokována.

„Kde je teď Allie?“

„Vyběhla ze dveří po tom, co se to stalo. To bylo asi před čtyřiceti minutami a od té doby jsem ji neviděla. Tohle dělá často, prostě zmizí na pár hodin, když si potřebuje vyčistit hlavu. Hnusí si tuhle část života, Beo, a já si můžu jen představovat, co jí tvoje dcera řekla, že se takhle sesypala,“ pravila Franky se silou za svými slovy. Nebrala si servítky a Bea mohla vidět, jak se vynořuje ochranitelská stránka Franky,

„Tak fajn, promluvím si s ní. Nemá žádné právo na to říkat tobě a Allie, to, co řekla, ať už to bylo cokoliv.“

„Klid, pravděpodobně se cítí zrazená, Zrzko. Ale vím o vás dvou a vím, že pro tebe a bloncku znamená Debbiino svolení hodně,“ ušklíbla se Franky s mrknutím a Bea otočila oči v sloup.

„Jsi tak hrozná jako Allie,“ zabručela starší žena na cestě z pokoje, aby zamířila do koupelny na rychlou sprchu. Rychle se osušila a převlékla, než zamířila rovnou do svého pokoje, kde našla svou dceru u notebooku s nasazenými sluchátky. Přešla k ní a zaklapla obrazovku notebooku.

„Hele, za co to bylo?“ zamračila se Debbie a vytáhla si sluchátka.

„Co se to stalo dřív?“ konfrontovala Bea svou dceru a sedla si před ni na postel.

„Jen jsem se zeptala Allie, jestli to, co říkal táta, byla pravda.“ Debbie se vyhýbala očnímu kontaktu.

„A co jsi jí řekla? Protože si toho dost prožila a nepotřebuje tvoje chytrácké poznámky, aby jí to připomínaly.“

„Proč se jí tak zastáváš? Byla feťačka. Nebo jsi snad zapomněla na svůj postoj k drogám?“ odsekla mladá dívka, ale stále se vyhýbala jejím očím.

„Můžu ti připomenout, kdo se o tebe staral, když jsem byla v nemocnici? Kdo tě vzal domů, aby ses nemusela vrátit k tátovi? Kdo nám poskytl střechu nad hlavou, když jsme ji potřebovaly?!“ Bea zvedla hlas a vstala pražíc pohledem svou dceru.

„Já vím! Vím, že bychom tu nebyly, kdyby nebylo jí, ale to nebrání faktu, že mám pocit, že mi bylo lháno!“ namítala Debbie a rusovláska si povzdechla, než se znovu posadila.

„Já vím a je to těžké, ano? Ale kým Allie byla, a Franky, když už jsme u toho, ony už nejsou těmi lidmi. Nikdo ti nelhal, ano? Jsi tu v bezpečí a všechno se to nakonec vyřeší.“ Bea obtočila paže kolem své dcery, pevně ji objala a políbila ji do vlasů.

„Radši bych se jí měla omluvit, cítím se teď provinile,“ pronesla Debbie, když se odtáhla.

„Pořád je venku. Pojedu se po ní podívat. Co kdybys se svou omluvou začala u Franky? No tak, Debbie, vychovala jsem tě líp, než abys soudila lidi.“

„Já vím, a neměla jsem. Prostě jsem viděla rudě, chápeš? Cítím se hrozně.“ Mladá tmavovláska si skryla hlavu v dlaních a podvolila se mámině doteku, když cítila, jak jí její prsty projíždí kadeřemi.

„Já vím, nedělej si starosti, to bude v pořádku. Fajn, běž se podívat na Franky. Ale má pořád kocovinu, tak dávej pozor,“ žertovala a Debbie se zahihňala, než vstala z postele.

„Jo, budu. Dávej na sebe pozor a doufám, že ji najdeš.“

„Já taky,“ odvětila rusovláska, jak vycházely z pokoje.

* * *

Byly teď čtyři hodiny a Bea neměla žádné štěstí. Namáhala si mozek při vzpomínání na cokoliv, co jí mohla světlovláska říct, když spolu zůstávaly vzhůru a ‚dívaly se na televizi‘. Jako poslední pokus, než zamíří zpátky, zkusila pláž. Zaparkovala, vystoupila z auta, zamířila k molu a úlevně si vydechla, když na jeho konci spatřila blonďatou ženu sedící na okraji s nohama visícíma dolů. Došla k ní a posadila se vpravo vedle ní a vychutnávala si výhled. Slunce bylo stále jasné, ale začínalo se klonit k západu a vytvářelo na pozadí jemnou záři.

„Omlouvám se,“ vydrala ze sebe Allie a Bea pohlédla na blondýnu, která vypadala tak křehce.

„Proč se, pro všechno na světě, omlouváš? Nemáš nic, zač se omlouvat, slyšíš? Nic.“ Bea se plně otočí k Allie a položí jí ruku na tvář.

„Nevím, co ti řekla, ale je mi to moc líto. A jí mimochodem taky. Můžu se tě zeptat, co ti řekla?“

„Nic, co už jsem neslyšela dřív. Že se nemůžu jen tak změnit, vždycky to budu já. Pak jsem šla k ní a nenechala mě dotknout se jí, jako by nevěděla, co za nemoci mám.“ Allie pokrčila rameny a cítila, jak se jí oči znovu plní slzami. Pohlédla do Beiných očí a viděla v nich bolest.

„Vychovala jsem ji lépe.“

„Nezlob se na ni, to je v pořádku. Už jsem to zažila. Já jen… Co to znamená pro nás?“ Beino srdce se lámalo, při pohledu na to, jak se před ní blondýnka sesypává.

„Tohle nic nemění. Pořád jsem tady, s tebou. Nic se nemění, slibuji.“ Rusovláska se povzbudivě usmála, než pokračovala.

„Každopádně, pamatuješ se, na co ses mě ptala včera večer?“

„Samozřejmě. Možná jsem byla opilá, ale tohle si pamatuji naprosto jasně… Moje holko.“ Allie mrkla a Beu zaplavila úleva, když viděla, že se mladší žena vrátila ke svému normálnímu, drzému já.

„Jsi připravena jet domů?“ zeptala se rusovláska a Allie přikývla, naklonila se a něžně ji políbila. Bea jí to okamžitě oplatila a přejížděla palcem po její lícní kosti, než se odtáhla.

„No tak, pojďme.“ Vstala a vztáhla Allie s sebou. Zpátky k autu kráčely ruku v ruce.

* * *

„Omlouvám se,“ pravila později toho večera Debbie k blondýně, zatímco ta seděla s Beou na gauči a sledovaly televizi. Debbie seděla na stoličce před nimi a povzdechla si.

„Neměla jsem říkat to, co jsem řekla. Neměla jsem právo takhle tě soudit. Čím sis prošla bylo strašné a já jsem moc ráda, že jsi to překonala. Udělala jsi toho pro mě a mámu tolik a já bych měla dělat všechno pro to, abych ti poděkovala a ne tě zahrnovat urážkami. Je mi to vážně líto, Allie.“ Debbie brebtala a Allie se naklonila a položila ruku na koleno mladé tmavovlásky, aby ji umlčela.

„To je v pořádku. Já vím, že je to těžké, to, čím jsem si prošla, není hezké, ale prosím věř mi, když říkám, že už nejsem tím člověkem. Připouštím, že mám chvíle, kdy mám nutkání vzít si drogy, ale dva roky jsem se jich nedotkla a znovu se k nim nepřiblížím, bez ohledu na to, jak silné to nutkání je,“ ujišťovala ji Allie a Debbie se zazubila a naklonila se, aby blondýnu objala.

„Fajn, no, nechám vás tu lidi.“ Hodlala se zvednout, ale Bea jí řekla, aby se zase posadila.

„Chtěla jsem s tebou o něčem mluvit,“ pověděla rusovláska své dceři a zhluboka se nadechla, než vzala Alliinu ruku do své.

„My máme něco, o čem s tebou chceme mluvit,“ opravila se a Debbie shlédla na jejich propletené prsty, než se pohledem vrátila ke své mámě.

„Vy dvě?“ Debbie ukázala prstem mezi těmi dvěma a Bea přikývla.

„S Allie se už asi měsíc vídáme,“ sdělila brunetě, která si poškrábala hlavu a pohlédla směrem k Allie.

„Můžeš nám dát chvilku?“ požádala a blondýna přikývla, stiskla Beinu ruku a odešla do kuchyně.

„To jsou věci, mami,“ pravila Debbie s úsměvem a Bea se uvolnila.

„Jsem šťastná, Deb. Opravdu šťastná. Je to dobrý pocit, víš? Mít někoho, komu na mě opravdu záleží,“ rozplývala se Bea a Debbie se hihňala.

„Vážně se červenáš, to je tak roztomilé,“ zubila se a Bea se smála s ní.

„Jsi s tímhle v pohodě?“

„Nebudu ti lhát, je to trošku divné, ne, že bych proti tomu cokoliv měla. Ale, když jsem sem poprvé přišla, řekla jsem Allie, že si myslím, že bys na tom byla líp se ženou,“ pověděla své mámě.

„Vážně?“

„Jo. Očividně to vzala jako výzvu,“ ušklíbla se a zasmála se, když její máma obrátila oči v sloup. Zrovna v tu chvíli vešla zpátky Allie se třemi hrnky čaje a položila je na stolek.

„Potřebujete víc času?“ zeptala se a Bea zavrtěla hlavou a natáhla k Allie ruku, aby ji za ni vzala.

„Mám z vás radost,“ zaculila se Debbie a blondýna se na gauči uvolnila.

„Takže, znamená to, že budu mít postel pro sebe?“ zeptala se tmavovláska s takovým nadšením v hlase, že se obě ženy rozesmály.

„Pokud mi Allie dovolí být u ní, tak ano, můžeš mít postel pro sebe,“ pravila Bea a Debbie se obrátila na Allie s prosebným pohledem.

„Předpokládám, že dokáži vydržet její chrápání, takže si můžeš užít dvojpostel,“ žertovala a Debbie zapumpovala rukou ve vzduchu.

„Ano! Dobrou holky, nedělejte žádné blbiny.“ Vyskočila na nohy, popadla svůj hrnek čaje a zamířila nahoru.

„Jsem tak šťastná, že proti tomu nic nemá,“ vzdechla s úsměvem Allie a Bea přikývla a položila hlavu na světlovlásčina rameno.

„Já taky.“ Přitulila se blíž k boku mladší ženy a usmála se, když ucítila polibek ve svých vlasech.

„A nechrápu.“


Kapitola 18: Doháníš mě k šílenství

Allie vešla v pondělí ráno do baru a stále se necítila úplně ve své kůži. Otevřela okenice dokořán a nastartovala pokladnu, než zamířila do své kanceláře. Sáhla si do kabelky a usmála se, když na telefonu uviděla Beino jméno.

„Je šílené, že se mi už po tobě stýská?“ Alliin úsměv se rozšířil, když psala odpověď.

„Pokud ano, tak jsme šílené obě,“ odepsala, než odložila telefon vedle svého notebooku. Vydala hlasitý povzdech, než začala s inventářem a projížděla si prsty světlé vlasy. Debbiina slova jí zvonila v uších, navzdory tmavovlásčiným nesčetným omluvám předchozího večera i dnešního rána, než odešla do školy. Nicméně se nezdálo, že by Allie ty urážky byla schopná setřást. Bylo by Bee bez ní lépe? Skutečně se zbavila té osoby, kterou nechala za sebou? Jako by jí mohla číst myšlenky, na displeji se znovu objevilo jméno její přítelkyně.

„Doufám, že se budeš mít hezky a nešťourej se moc ve včerejších událostech. Už nejsi tím děvčetem. Uvidíme se později.“ Blondýna se kousala do rtu, zatímco si stále dokola četla tu zprávu.

„Pokusím se. Doufám, že se taky budeš mít dobře. Příliš na mě nemysli, umím být velice rozptylující.“

* * *

„Ahoj, Allie. Jsi tu brzo.“ Boomer se objevila o hodinu později, těsně před svou směnou.

„No, pořád se vzpamatovávám z toho soutěžení s tebou v sobotu v noci, tak jsem si myslela, že mi tahle úředničina bude trvat déle,“ smála se a Boomer zapumpovala pěstí ve vzduchu.

„Pořád na to mám,“ radovala se a Allie se smála ještě víc. Ačkoliv byla Boomer silou, se kterou bylo třeba počítat, měla tu nevlídnější duši.

„Hele, ta tvoje kamarádka je vážně bezva,“ pokračovala vyšší žena a světlovláska se usmála.

„Jo to je, je úžasná,“ rozplývala se.

„Tak fajn, zklidni se, zníš, jako bys do ní byla zabouchlá nebo co,“ žertovala Boomer, ale ticho, které následovalo, jí umožnilo popřemýšlet o tom. O pár chvil později jí to v hlavě cvaklo, zalapala po dechu a rozhodila rukama.

„Kecáš! Je to jen z tvé strany nebo opravdové.“ „Je to opravdové, Booms. Trvá to jen přes měsíc, ale bereme to zvolna. Její dcera se to

dozvěděla teprve včera večer,“ vysvětlovala Allie a Boomer svraštila obočí.

„Jo, v sobotu jsem s ní mluvila. Takže, nějak jsi předělala její mámu nebo co?“ Boomer se snažila přijít tomu všemu na kloub a Allie se jen hihňala.

„Něco takového. Nepřehřej si mozeček, Booms. Můžeš jít všechno nachystat, prosím? Budu tu do čtyř a pak tu bude Mel.

„Paráda, fajn, tak zatím.“ Vyšší žena odešla nachystat bar a obsluhovat ho během poledne, nechávajíc svou vedoucí postarat se o ty ‚nudné záležitosti‘, jak jim říkala.

* * *

O dvě hodiny později Allie s cvaknutím zaklapla notebook. Jediná nevýhoda toho být vedoucí bylo papírování. Přestože bylo dobré posadit se a prostě pokračovat v práci, její myšlenky ji občas přemohly. Právě když se chystala jít pomoct Boomer, rozbzučel se jí telefon.

„Drobné varování. Debbie chce laskavost, tak očekávej každým okamžikem telefonát.“ Allie byla právě uprostřed odpovědi, když se jí rozezvonil telefon.

„Ahoj Debbie, děje se něco?“ zeptala se a předstírala, že je telefonátem zaskočena.

„Ne, všechno v pohodě. Máš chvilku nebo jsi zaneprázdněná?“

„Mám čas, o co jde.“

„Právě nám byl přidělen projekt z biologie a Miin bratr už má dnes doma své kamarády. Zajímalo mě, jestli by bylo v pohodě, kdyby po škole přišla Mia k nám? Bylo by to jen asi na hodinu a zůstaly bychom nahoře. Pochopím, kdybys ne-“ Debbie blábolila a Allie se usmála nad nervozitou mladé dívky.

„Debbie, to je v pořádku. Jistě, že může přijít,“ pověděla jí a slyšela, jak si Debbie úlevně oddechla, než pověděla někomu, o kom Allie předpokládala, že je Mia, že to není problém.

„Díky Allie, nemusela jsi, obzvláště po tom, jak jsem s tebou jednala-“

„Ještě jednou, Debbie, zapomeň na to, ano? Stalo se, omluvila jsi se. Jsme v pohodě,“ ujišťovala ji blondýna.

„Dobrá. Každopádně, musím jít, hezké odpoledne.“

„Tobě taky Debs, měj se.“ Zavěsila a poslal krátkou textovku Bee, aby jí dala vědět, že už obdržela telefonát, načež si strčila mobil do kapsy a zamířila z kanceláře do baru.

* * *

Bylo těsně před půl pátou, když Allie dorazila domů, odložila si kabelku na kuchyňský stůl, než zamířila nahoru do svého pokoje, aby se převlékla. Mohla slyšet Debbie a další dívku smát se v jejím pokoji a usmála se pro sebe. Byla by ráda, kdyby v pubertě také měla takový život. Mít jedinými starostmi domácí úkoly a dumání nad tím, jestli vás objekt vaší náklonosti pozve na ples. Naneštěstí jí život tohle nenabídl, ale protože tomu tak bylo, je tu dnes s nádhernou rusovláskou a životem, který stál za to. Místo toho, aby je rušila, zamířila Allie do kuchyně, aby pro změnu začala chystat večeři ona. Nebyla nejlepší kuchařkou, ale nebyla tak špatná, jak ji Franky vykreslovala.

Bea vešla zrovna po páté a obdivovala scénu v kuchyni. Allie vařící v krátkých šortkách a volném tričku. Něco na tom pohledu na světlovlásku proplouvající kuchyní v běžném oblečení rozežehnulo hluboko v Bee oheň a potřeba dotknout se jí byla ohromující. Cítíc smělost, rusovláska k ní došla a obtočila paže kolem pasu mladší ženy. Její ruka vklouzla pod to volné tričko a prsty přejela po Alliině opáleném břiše.

„Hmm, ahoj,“ téměř zavrněla Allie a poddala se Beině doteku.

„Vaříš?“ zamumlala Bea proti Alliině krku, zatímco vlepovala lehoulinké polibky na blondýninu porcelánovou pleť.

„Umím vařit, víš? Dělat stir-fry je moje specialita.“ Allie otočila hlavu a věnovala rusovlásce spalující polibek. Pustila vařečku do pánve a sevřela Beinu tvář do rukou. Natočila tělo, aby ho silně přitiskla ke starší ženě. Nemohla se té ženy nabažit a nemohla se dočkat, až bude zcela její, bez toho parchantského manžela visícího nad nimi.

„Doháníš mě k šílenství,“ vydechla Allie proti Beiným rtům, když přerušila polibek, aby se nadechla.

„O tom mi povídej,“ dokázala Bea říct, jak lapala po dechu.

„Teď, pokud nebudeš nic namítat, moje nudle se spálí.“ Blondýna mrkla, než se otočila zpátky ke své předchozí činnosti. Rusovláska se opřela o kuchyňský ostrůvek, když v tom zaslechla otevření dveří nahoře, následované dvojicí kroků scházejících po schodech.

„Něco tu chutně voní.“ Místností zazněl neznámý hlas a Allie obrátila svou pozornost k těm dvěma puberťačkám. Mia byla také tmavovláska, jako Debbie, ale s jejími vlasy staženými do culíku, mohla Allie zahlédnout, že jí ve vlasech svítí i světlé proužky. Byla mnohem vyšší než Debbie s nohami táhnoucími se do nekonečna i navzdory tomu, že byly oblečené ve volných teplácích.

„Ahoj, mámo Beo, chyběla jsem ti?“ zeptala se a Bea se jen smála. Mia byla jediná Debbiina kamarádka, které Bea věřila. Znaly se od dob, co jim byly čtyři a vždycky byla na Debbiině straně. Bea obrátila oči v sloup a rozpřáhla paže, aby si dívku vtáhla do objetí.

„To vždycky. Musíš přestat růst. Přísahám, že jsi vyšší a hubenější pokaždé, když tě vidím,“ pravila, když se odtáhly.

„A také to říkáš vždycky, když mě vidíš. A přesto jím sušenky, jako by je měli přestat vyrábět,“ zahihňala se, než se otočila směrem k Allie.

„Vy musíte být Allie. Já jsem Mia, druhé dítě v téhle rodině,“ zaculila se a natáhla k Allie ruku, aby jí potřásla.

„Ráda tě poznávám, Mio, zůstaneš na večeři?“ nabídla Allie.

„Přestože bych moc ráda zůstala a snědla cokoliv, co tak božsky voní, mám trénink tancování. Takže musím jít, než mě tu můj odvoz nechá, ale ráda jsem vás poznala a díky, že jste mě tu nechala,“ pravila mladá dívka, zamávala a vydala se s Debbie ke dveřím.

„Ach a mámo Beo,“ ohlédla se.

„Ano Mio?“

„Může Debbie zůstat v sobotu u nás, prosím? Jinak budu o herní noci sama a nemůžu čelit tomu, jak se na mě rodiče smluví, jako vždycky,“ vysvětlovala a jak Bea, tak Allie se smály.

„Jo, to je v pohodě, teď běž, slečno flexibilní,“ odvětila rusovláska a rukou ji vyháněla. Jakmile se Debbie vrátila, posadila se ke stolu a pohlédla k Allie.

„Tak to byla Mia,“ usmála se a blondýna přikývla.

„Kdo ji vyzvedával?“ zeptala se Bea, když si sedala vedle své dcery.

„Její kluk,“ odpověděla Debbie s úšklebkem a Bea vykulila oči.

„Ona má přítele? Hmm, kdo je ten kluk a proč se o tom dozvídám až teď?“ blekotala Bea a Allie se hihňala nad dychtivostí své přítelkyně.

„Zrovna to udělali oficiálním a neboj se mami, je milý. Udělala jsem prověrku, jakožto nejlepší kamarádka a prošel. Teď se každopádně nemůžu dočkat večeře.“ Debbie pohlédla na Allie a světlovláska se zaculila, než jí naložila jídlo a podala jí talíř.

„Doufám, že ti to bude chutnat,“ pravila, zatímco se usazovala se svým vlastním talířem. Debbie se do toho hned pustila a zvedla palec, jak žvýkala.

„Panebože, zpomal. Bude tě bolet žaludek, dítě!“ plísnila ji Bea, ale nedokázala zabránit zasmání se.

„Omlouvám se, ale mám hlad. Je to dobré, Allie,“ zaculila se mladá bruneta a Allie se ušklíbla.

„Vidíš, nejsem tak špatná, jak mě Franky líčí,“ namítala a Bea obrátila oči v sloup.

„Nalhávej si, co chceš, princezno,“ vtipkovala rusovláska a Allie zalapala po dechu.

„Taková nehoráznost,“ předstírala dotčení a Debbie přelétala pohledem mezi těmi dvěma.

„Hele, první hádka na obzoru?“ žertovala. Ty tři pokračovaly v uvolněné konverzaci a Bea nedokázala zabránit úsměvu. Tohle bylo to, co vždycky chtěla; být součástí šťastného vztahu a jen relaxovat se svou dcerou. Jo jistě, nepředstavovala si, že bude její partnerkou žena, ale Allie jí pomohla uvědomit si, že její život stojí za víc, než ji přiměl Harry věřit. Byla vytržena ze svých myšlenek svou dcerou, která se zacinkáním odložila příbor na talíř.

„Jsem nacpaná k prasknutí… Co bude jako zákusek?“

* * *

„Můžu s tebou mluvit?“ zeptala se Debbie, když se její máma odešla vysprchovat.

„Jistě, o čemkoliv,“ pobídla ji Allie.

„Chtěla jsem se ještě jednou omluvit za to minule.“

„Ach Debbie, říkala jsem ti-“ začala blondýna, ale Debbie ji přerušila.

„Ne, vyslechni mě, prosím. Ani nevím, odkud se to vynořilo. Hádám, že jsem byla prostě vystrašená, víš? Vyrůstala jsem s násilím a zpanikařila jsem, že se to stane znovu, právě, když jsem si myslela, že jsme se z toho začaly dostávat. Ale vím, že tohle není ten případ. Obdivuji tvou sílu a tvé odhodlání změnit svůj život a jsem tak ráda, že tě máma našla. Nikdy jsem ji neviděla tak šťastnou a to všechno je tvoje zásluha. Takže ti děkuji.“

Allie neměla slov. Místo mluvení si přitáhla mladou brunetu do objetí a polykala slzy. Debbiin souhlas byl klíčový a to, že bez výhrad akceptovala ji a Beu pro ni znamenalo všechno na světě.

„Díky,“ dokázala ze sebe vydat, aniž by odhalila, jak přiškrceně se cítila. Zrovna v tu chvíli vešla Bea do obýváku a pozvedla obočí.

„Je tu všechno v pořádku?“ zeptala se a obě holky přikývly.

„Družíme se, mami,“ odvětila Debbie, jak se odtáhla a stoupla si, aby objala mámu.

„Jdu do postele. Dobrou noc,“ řekla a vyklidila prostor.

„Hele, co se děje?“ Bea okamžitě rozpoznala, že Allie zadržuje slzy.

„To jen Debbie. Znovu se omluvila, blázínek, ale právě mi poděkovalo za to, že tě činím šťastnou a to pro mě tolik znamená,“ usmála se skrze slzy a rusovláska se usmívala, zatímco jí stírala pramínky slz.

„Má pravdu, tohle všechno je tvoje zásluha,“ souhlasila se svou dcerou a věnovala světlovlásce láskyplný polibek, do kterého vložila všechno. Odtáhla se a palcem hladila tvář mladší ženy.

„Takže, v sobotu budeme jen my dvě, copak budeme dělat?“ nadhodila a Allie se ušklíbla.

„Mám pár nápadů,“ mrkla na ni a Bea se rozesmála.

„To se vsadím, že ano. Teď pojď, obě brzy vstáváme.“ Vzala Alliinu ruku do své a vytáhla ji na nohy. Zamířily nahoru do jejich pokoje.


Kapitola 19: Chci to

Týden se rychle překulil do soboty a Franky pozvala Allie a Beu ven napít se a na oplátku Bea pozvala Maxine a Liz, aby se k nim připojily, zatímco Doreen se nepodařilo sehnat hlídání. Debbie právě vyrazila na noc k Mie, takže se Franky rozhodla dát si panáka ještě doma. Bea se k ní připojila v kuchyni krátce po té, oblečená v těsných džínech, bílém krajkovém topu a černém saku.

„Tady máš, Zrzko, pošli to dolů.“ Tetovaná bruneta jí podala panák a Bea udělala obličej.

„Co to je?“

„Prostě to vypij, jo?“ Prakticky vnutila skleničku rusovlásce do ruky a cinkla jí s tou svojí. Obě do sebe panák koply a Bea ho skoro vykuckala zpátky.

„Panebože, Franky,“ vydrala za sebe a Franky se jen smála.

„Nemáš ráda tequilu, Zrzko?“ zeptala se a starší žena energicky vrtěla hlavou.

„Bože ne, ne takovouhle,“ prohlásila znechuceně, ale smála se.

„Ach jo, kde je bloncka?“ vznesla Franky dotaz k nikomu konkrétnímu a kráčela k patě schodiště.

„Hej, princezno, pospěš si, kurva, za chvíli budeme slavit mé osmdesátiny,“ zakřičela směrem k Alliině pokoji a dostalo se jí syrového „jdi se vysrat“ zpoza dveří. Bea se jen smála jejich interakci a popadla pivo místo dalšího hnusného panáka.

* * *

O patnáct minut později se konečně ukázala Allie. Blondýna vypadala pozoruhodně ve svých lesklých legínách a rudé blůze, která měla velký průstřih na zádech, odhalujíc, že pod tím nemá podprsenku. Bee naprosto vyschlo v puse, když se zrakem vpíjela do své přítelkyně a cítila neuvěřitelné horko, navzdory tomu, že měla lehký top. Allie si nevedla o moc lépe; ačkoliv rusovlásčin top nebyl úplně průhledný, stále odhaloval náznak černě na hrudi. Obě ženy věděly, co dnešní noc znamená, přestože technicky nebylo nic řečeno; jejich oblečení a roztoužené pohledy říkaly všechno. Naneštěstí, Franky si toho také všimla.

„Bože, sexuální napětí v téhle místnosti by se dalo krájet. Dnes večer rozhodně zůstávám u Gidge, v žádném případě tu nebudu zůstávat, abych to poslouchala,“ zasténala, zatímco do sebe hodila další panák a podala jeden Allie, která ho naráz polkla a vzápětí začala sát citron.

„Jak to děláš?“ Bea udělala obličej, když sledovala, jak do sebe světlovláska kopla další panák, aniž by sebou moc trhla.

„Když piješ s lidmi, jako je tahle a Boomer, naučíš se nemyslet na to pálení,“ vysvětlovala.

„Nebo možná stárnu a přestávám to zvládat.“

„Věř mi, nestárneš,“ mrkla na ni Allie a Franky znovu zasténala.

„Pro Kristovy rány, díky bohu, že je taxík tady. Pojďme, než se jí zmocníš tady na stole.“ Popadla svůj kabát a hodila do sebe ještě jeden panák, než popadla své klíče.

„Můžeme?“ Blondýna natáhla ruku ke starší ženě a ta ji za ni vzala.

„Můžeme,“ zaculila se a ruku v ruce následovaly potetovanou brunetu. Franky se posadila dopředu a klábosila s řidičem, zatímco ty dvě roztoužené puberťačky se usadily vzadu a každých pět sekund po sobě házely pohledy a doteky. Allie si položila ruku vysoko na Beino stehno a naklonila se k jejímu uchu.

„Dneska vypadáš neuvěřitelně. Tyhle džíny nenechávají moc prostoru představivosti,“ zašeptala a Bea se rozechvěla ze světlovlásčina horkého dechu na pokožce. Otočila svou hlavu a natáhla ruku za záda mladší ženy a přejížděla prsty nahoru a dolů po její páteři.

„To ani tohle,“ zašeptala zpátky a usmála se pro sebe, když ucítila, jak na Alliině pokožce naskakuje husí kůže. Před dvěma měsíci by nebylo možné, že by byla tahle sebevědomá, aby někoho nechala takhle se jí dotýkat, nemluvě o tom, že by se někoho dotýkala tak, jak se dotýkala Allie. Blondýna s ní dělala něco, co nikdy nikdo jiný a teď byla dostatečně sebevědomá, aby podle toho jednala. Pořád nerozuměla tomu, co na ní Allie vidí, ale hádala, že to, díky Harrymu, nikdy nepochopí. Ale ať už to bylo cokoliv, rusovláska by nemohla být vděčnější.

„Hele, žádný sex na zadním sedadle, je to kýčovité a velice nepohodlné,“ zavolala na ně zepředu Franky a Bea téměř zapomněla, že s nimi je.

„Proč? Mluvíš z vlastní zkušenosti?“ odvětila Allie a tetovaná tmavovláska na ni mrkla.

„Samozřejmě. Nikdy víc. Gidge chytila křeč a moje noha se zapletla do bezpečnostního pásu,“ vyprávěla jim a všechny tři se hlasitě rozesmály; převážně nad šokovaným výrazem řidičovy tváře. Tohle byla jízda, na kterou nebyl připraven.

* * *

„Ahoj, divoško!“ vykřikla Franky, zatímco pospíchala k baru a přitáhla si menší, tmavě blonďatou ženu k vášnivému polibku. Allie s Beou k nim došly o pár chvil později, s rukama stále propletenýma.

„Ahoj, zlato,“ odvětila žena, když ji Franky pustila, aby se mohla nadechnout.

„Gidge, tohle je Zrzka. Zrzko, tohle je Gidge,“ představila je a obě ženy se zasmály, než si potřásly rukama.

„Bridget.“

„Bea.“ Vyměnily si svá skutečná jména.

„Mám pro vás rundu piv.“ Bridget jim podala tři piva, než se chopila své velké sklenice vína.

„Gidge je příliš nóbl na pivo,“ mrkla Franky a Bridget jen obrátila oči v sloup.

„Promiň, že mi pivo nechutná,“ pronesla, než si dala pořádný doušek vína.

„Navíc, práce byla dneska brutální, takže potřebuji něco, co mě rychle opije,“ pokračovala a Bea se zahihňala.

„Takže, cože to děláš?“

„Jsem vězeňskou psycholožkou ve Wentworthu,“ pravila s úsměvem. Ačkoliv to bylo mentálně i fyzicky náročné, Bridget svou práci milovala a potkala se při ní s Franky. Naštěstí se potkaly jen pár týdnů před Frankyiným propuštěním, jinak se nedomnívala, že by se dokázala ovládnout.

„Páni, tak to není divu, že to bylo brutální,“ poznamenala Bea a Bridget se zasmála.

„Někdy to není tak špatné, ale ano, dneska to bylo mimořádně náročné.“ Dala si další hlt svého pití, než se otočila ke své přítelkyni. Právě, když se Bea chystala říct něco Allie, uslyšela zavolání svého jména. Otočila hlavu a zazubila se, když spatřila Maxine a Liz prodírat se davem.

„Přišly jste,“ zaculila se, když je obě objala.

„Nenechám si ujít dobré pití,“ pronesla Maxine a podívala se přes Beino rameno.

„Představíš nás, drahá?“ pravila a pokývla blondýniným směrem.

„Samozřejmě.“ Bea vzala Allie za ruku a přitáhla si ji k sobě.

„Holky, tohle je Allie. Allie, tohle jsou holky ze salonu, Maxine a Liz.“

„Ráda tě poznávám, Bea o tobě neustále mluví.“ Liz se ušklíbla, když viděla, že Beina tvář dostává barvu jejích vlasů.

„Ach, vážně? Doufám, že jen v dobrém,“ žertovala s nervózním zasmáním. Tyhle ženy byly Beinou oporou a vážně chtěla jejich souhlas; téměř tolik, jako ten Debbiin.

„Samozřejmě, bez obav,“ vložila se do toho Maxine.

„Chcete, holky, něco k pití?“ navrhla Allie.

„Dám si gin s tonikem, prosím, zlato.“

„Mně stačí jen kola,“ pravila Liz a právě, když se Allie chytala něco říct, Bea jí stiskla ruku. Allie to vzala jako naznačení toho, aby to nechala být a přikývla, načež zamířila k baru. Bea ji za chvilku následovala, aby si také došla pro pití.

„Liz bývala alkoholičkou. Věděla jsem, že se jí chystáš zeptat, jestli tam chce přidat alkohol,“ vysvětlovala.

„Doprdele, to jsem nevěděla.“

„To je v pořádku, nedělej si starosti, nenechala by ti dát jí alkohol. Překonala to, ale stejně prostě respektuj její přání, ano? Je pro mě jako máma,“ pravila Bea a Allie v jejích očích viděla upřímnost.

„Chápu. Nechceš si to rozházet s mámou,“ zaculila se a Bea se zasmála.

„Ty blbko.“

„Ale ty to miluješ, ne?“ škádlila ji blondýna. Ještě jim zbývalo vyznat si vzájemnou lásku, ale obě věděly, že jejich city jsou tak silné, že je to pouze otázkou času. Místo odpovědi se Bea jen ušklíbla a popadla pití pro Maxine a Liz.

„Vezmi mi pivo, kotě.“ Mrkla po ní přes rameno a připojila se k holkám.

* * *

Bylo po jedné, bar byl zavřený a po své směně se k nim připojila Boomer. S každým pitím se Bea stávala sebevědomější a nedokázala udržet ruce od blondýny. Franky s Bridget byly ve svém vlastním světě a lezly po sobě jako nadržené puberťačky v rohovém boxu.

„Drahoušku, my už půjdeme.“ Liz s Maxine se objevily u Bey.

„Díky, že jste přišly, moc to pro mě znamená,“ řekla rusovláska a obě objala.

„Je úžasná, nenech si ji utéct,“ zašeptala do kamarádčina ucha a Bea se jen zazubila.

„Nenechám,“ potvrdila. Allie k nim došla a obě objala na rozloučenou. Starší blondýna a vysoká bruneta jí pověděly, jak jsou rády, že se s ní konečně seznámily a jak jsou vděčné, že se objevila v Beině životě. Brzy po jejich odchodu Boomer zamknula bar a všechny si vlezly do taxíků; Bea s Allie do jednoho a Boomer se připojila k Franky a Bridget. Konečně prošly dveřmi a najednou byly jejich ruce všude. Ve vlasech a na těle té druhé. Klopýtavě se dostaly nahoru do pokoje, kde na ně náhle dopadla realita. Jako by se najednou stisklo tlačítko střízlivosti, jak tam na sebe navzájem hleděly s touhou v očích.

„Nemusíme dělat nic. Nechci, aby ses teď rozhodla a zítra, až vystřízlivíš, toho litovala,“ vysvětlovala Allie, jak kráčela k rusovlásce a vzala obě její ruce do svých.

„Já chci. Věř mi, myslí mi to jasně. Chtěla jsem to, než jsme dneska šly ven. Chci tě, Allie,“ ujišťovala blondýnu, zatímco uchopila lem topu mladší ženy a přetáhla jí ho přes hlavu, než ho odhodila na zem. Allie následovala jejího příkladu, stáhla top Bee a obdivovala její tělo. Tohle bylo nejdál, kam zašly a Allie se nemohla dočkat, až spatří zbytek těla starší ženy.

„Jsi tak nádherná,“ rozplývala se, když sevřela Beinu hlavu do dlaní a vtiskla milující polibek na její rty. Jejich jazyky se něžně propojily a vychutnávaly si každý okamžik. Allie se váhavě natáhla za ženina záda, rozepjala jí podprsenku a nechala ji spadnout mezi nimi na zem. Než se nadály, byly obě ženy zcela nahé a na posteli. Allie zahrnula Beu polibky po celém těle a ukládala si do paměti každou křivku, každý důlek a každou pihu na kůži. Políbila každou jizvu, kterou Harry zanechal na její pokožce a způsobila, že se Bea cítila milovaná, chtěná a opatrovaná. Nikdy se tahle necítila, ani když byl Harry příjemný muž. Téměř se rozbrečela z Alliina něžného dotyku. Cítila, jak světlovlásčina ruka stoupá po jejím stehně a netrhla sebou, jak si myslela, že to bude. Chtěla to, chtěla to všechno a chtěla to s Allie. Pohlédla do těch modrých očí, do kterých se zamilovala a usmála se.

„Jsi si jistá?“ zeptala se ještě jednou Allie a Bea přikývla, než obepjala paže kolem blondýnina krku a přitáhla si její rty ke svým.

„Miluj se se mnou.“


Kapitola 20: Co se kurva stalo?

Jasný sluneční svit prodírající se mezerou v závěsech dopadal příštího rána na Beinu tvář. Druhou věcí, která ji probudila, byl pocit Alliina horkého dechu na jejím krku a její paže ochranitelsky obtočená kolem jejího pasu. Propletla svoje prsty s těmi blondýninými spočívajícími na jejím břiše a usmívala se pro sebe, když si přehrávala, co ty prsty v noci dělaly. Jaké pocity v ní vyvolaly. Při mnohanásobných příležitostech během noci byla přivedena do nových výšek a nedokázala se toho nabažit. Přitulila se blíž k blondýně a cítila, jak se rytmus jejího dech změnil, naznačujíc, že se začala probouzet.

„Pořád sním nebo se k tobě vážně nahá tulím?“ zamumlala do rusovlásčina krku a to vyslalo zachvění podél její páteře.

„Ne, nesníš, tohle je skutečné,“ vydechla a cítila, jak ruka mladší ženy cestuje vzhůru po jejím těle, aby sevřela její prso. Přestože si užívala ten pocit, otočila se, aby byla tváří v tvář ženě, které minulé noci vydala své tělo napospas.

„Včerejší noc… Nevím, ani kde začít-“ začala, ale světlovláska ji utišila spalujícím polibkem.

„Já vím. A jsem vděčná, že jsi mi dovolila být tou, kdo ti ukáže, jak dobrý může sex být,“ prohlásila a upřímnost v jejích modrých očích přiměla Beu chtít plakat.

„A teď, než se moc rozněžníme, co kdybych ti znovu ukázala, jak dobré to může být?“ ušklíbla se Allie a přejížděla rukou dolů po extrémně opáleném těle starší ženy.

„Hmm, to by bylo dobré,“ usmála se Bea a nechala se Allie přivést do nebe… Znovu.

* * *

„Jak jsou na tom vaše hlavy?“ zeptala se Debbie ve chvíli, kdy prošla dveřmi.

„Popravdě, nijak zle, i když bych nerada věděla, jak je na tom ta Frankyina,“ odvětila Bea a pozvedla konvici s kávou, bezhlasně se tak své dcery ptala, jestli si dá.

„Ach ano, prosím. Herní večer byl náročný, táhl se půlku noci.“ Mladá tmavovláska se sesula na židli a projela si rukou vlasy.

„Jo, ale vyhrála jsi?“ zeptala se Allie a Debbie přikývla.

„Mia nedá pokoj, dokud nevyhraje. Což je skvělé, když jste v jejím týmu, ale pokud ne… Hodně štěstí,“ informovala blondýnu a ta se zahihňala.

„Jsem překvapená, že jsi zpátky tak brzy, nechtěly jste strávit den spolu nebo udělat víc práce na vašem projektu?“ Allie se napila své kávy a čekala, až puberťačka dopije tu svou, než promluvila.

„Dokončily jsme to včera, než začala rodinná bitva. A teď má trénink.“

„V neděli?“ Allie udělala obličej, zatímco Bea položila talíř toustů doprostřed stolu, načež vzala blondýnu za ruku.

„Jo. Příští víkend má soutěž, takže se do té doby snaží vpěchovat tolik času na zkoušky, kolik jde. To je další věc na Mie, nemá žádný společenský život,“ vysvětlovala Debbie, popadla toust a natřela ho Nutelou.

„Takový mlsný jazýček,“ poznamenala Bea, jak sledovala svou dceru mazat si toust.

„Nutela je nejlepší,“ prohlásila mladá dívka ledabyle s pokrčením ramen a ukousla si kus.

„Tak, jaká byla včerejší noc?“ zeptala se jich. Přestože byla její otázka zjevně nevinná, jak Bea, tak Allie si nemohly pomoct a nechaly své mysli vrátit se k jejich následnému soukromému večírku. Ale samozřejmě nechtěly to ubohé dítě poznamenat, tak si nechaly své myšlenky pro sebe.

„Bylo to dobré. Maxine s Liz přišly,“ sdělila rusovláska své dceři a ta pozvedla obočí k Allie.

„A jak to šlo? Seznámení s širší rodinou?“ zeptala se a světlovláska se zahihňala.

„Myslím, že to šlo dobře. S oběma jsem si sedla a párkrát jsme se zasmály, takže si myslím, že jsem se u nich dobře zapsala,“ odpověděla s úsměvem.

„A tvoje máma se konečně seznámila s proslulou Gidge,“ pokračovala.

„No nekecej. Je příjemná?“

„Je milá. Jak to, že se dala dohromady s Franky, to nevím. Je úplně jiná,“ pronesla se smíchem a způsobila, že se k ní obě přidaly. Jako vždy s dokonalým načasováním, si Franky vybrala tu chvíli, aby vešla do dveří.

„Koukám, že se bavíte beze mne,“ podotkla, zatímco si pověsila bundu na židli, sundala si boty a pustila je na zem.

„Máma mi právě říkala, že neví, jak to, že se s tebou Brigit dala dohromady,“ práskla Debbie mámu a Bea prudce zčervenala, k Alliinu velkému pobavení.

„Hmm, protože jsem rajcovní a báječná.“ Franky to zakončila tím, že Bee ukázala prostředníček a zamířila do koupelny vysprchovat se.

„Je tak okouzlující,“ prohodila Allie, než si ukousla ze svého toustu, který byl teď namazán džemem.

„Tak, co máte dneska v plánu?“ zeptala se mladá bruneta.

„Nemyslím, že bychom něco plánovaly,“ odvětila Bea a pozvedla obočí, když se na Debbiině tváři zformoval úšklebek.

„Co?“ zeptala se.

„Mohla bych potřebovat vypůjčit si tvou přítelkyni.“ Pohlédla na Allie, která vykulila oči.

„K čemu mě potřebuješ?“

„Mám projekt z fotografování a přemýšlela jsem, jestli bys mi nedělala modelku?“ zeptala se.

„Ehm…páni. Jsi si jistá? Nejsem zrovna materiál na modelku,“ zasmála se Allie a pohlédla na Beu, když ucítila, že jí rusovláska stiskla ruku.

„Měla bys to udělat,“ usmála se povzbudivě Bea a ten úsměv dodal Allie všechno sebevědomí, které potřebovala.

„Nikdy nepochopí, proč se na ni Bea dívá, tak jak se dívá, jako by byla ceněnou komoditou, ale cítila se díky tomu hodnotná, uznávaná… Možná milovaná?“

„Tak fajn, udělám to. Nebudu ale muset být nahá, že ne?“ zeptala se a Debbie se smíchem vrtěla hlavou.

„Ne, nebudeš.“

„Ále, škoda.“ Blondýna mrkla na Beu.

„No fuj. Každopádně, půjdu všechno nachystat. Můžeme kvůli tomu jet na pláž? Ale až tak kolem čtvrté, chci západ slunce,“ vysvětlovala Debbie svou vizi pro svůj projekt.

„Jo, jistě,“ souhlasila Bea, než si ukousla ze svého toustu.

* * *

Bea s úžasem sledovala Allie. ‚Žádný materiál na modelku, to určitě,‘ pomyslela si Bea pro sebe, zatímco si její přítelkyně totálně podmanila fotoaparát. Přírodní světlo a lehký vánek zvýraznily světlovlásčinu přirozenou krásu a rusovláska nemohla věřit tomu, že je její. Celá její. Také z pozorování její interakce s její dcerou, jí jihlo srdce. Nemohla si vzpomenout na dobu, kde by se cítila takhle celá, takhle šťastná. Potřebovala jenom, aby si těch pár následujících měsíců pospíšilo, aby svou minulost mohla oficiálně nechat za sebou a začít nový život s touhle neuvěřitelnou ženou. Byla natolik ponořená ve svých myšlenkách, že se zajíkla, když si ji Allie přitáhla ke svému tělu.

„Co to vyvádíš?“ zeptala se Bea, když se vrátila do reálného světa.

„No, stála jsi tu a zjevně se na mě pásla pohledem, tak mě napadlo, že bych mohla tvou představivost převést do skutečnosti,“ mrkla na ni blondýna.

„Vážně? Tady na veřejnosti, s mojí dcerou stojící támhle? To je trochu nevhodné,“ přidala se Bea k její hře a mladá žena zalapala po dechu.

„Beo Smithová, na co to myslíš?“ předstírala šok a starší žena obrátila oči v sloup.

„Později, Novaková,“ zašeptala, když se naklonila blíž.

„V tom tě vezmu za slovo, Smithová,“ zahihňala se, než natočila tvář zcela k ní, s levou rukou na Beině pravé tváři a dotýkajícími se čely.

„Být tu s tebou a Debbie, je jednou z nejlepších chvil mého života. Díky,“ pověděla jí s takovou upřímností, že z toho Beu bodlo u srdce.

„Zvykni si na to,“ odpověděla rusovláska a vtiskla krátký, ale přesto něžný polibek na blondýniny rty. Odtáhla se a pohlédla na svou dceru, která byla zaměstnána díváním se na svůj foťák.

„Omlouvám se, nechtěla jsem ti ukrást tvou modelku,“ zavolala na svou dceru, která obrátila pozornost k těm dvěma ženám před sebou.

„To je v pohodě, stejně jsem hotová. A mám hlad,“ informovala je.

„Kdy nemáš?“ žertovala Bea a rozesmála se, když na ni její dcera v reakci vyplázla jazyk.

„To podepíšu a pochybuji, že Franky bude v náladě na nějaké zdravé jídlo, takže bych to viděla na pizzu,“ navrhla Allie.

„Pizzu vždycky,“ souhlasila mladá bruneta a zapumpovala pěstí ve vzduchu. Ty tři vyrazily k autu a Bea obdivovala jejich debatu, jestli Anti-vegetarianu nebo Havaj.

Rozhodly se vzít obě, spolu s klasickou Margaritou a všechny spořádaly. Franky se objevila asi na hodinu, než se vrátila do postele. Bea si ani nepamatovala, že by tolik pila, ale zase dobrou hodinu strávila s holkami ze salonu. Za hodinu se dá vypít spousta panáků. Tři ženy seděly v obýváku. Bea a Allie se tulily na gauči, zatímco Debbie se rozhodla lehnout si na podlahu a upravovat fotky.

„Můžeme se kouknout?“ zeptala se Allie.

„Jenom na pár, ještě jsem neskončila.“ Mladá bruneta otočila notebook k nim.

„To jsem tak ošklivá, že musíš tolik upravovat?“ vtipkovala blondýna, když si sedla na podlahu k Debbie.

„Ne, jistě, že ne, jen upravuji světlo a tak,“ vysvětlovala, zatímco Allie projížděla fotky, které měla Debbie hotové. Udělaly na ni dojem. Západ slunce na pozadí přinesl teplé odstíny a dodal její pokožce slabý lesk.

„Poslala bys mi je, Deb?“ požádala rusovláska a Allie si ani neuvědomila, že se jí naklonila přes rameno.

„Jo, samozřejmě,“ souhlasila a poslala jí je. Zavřela notebook a postavila se. Allie s Beou následovaly jejího příkladu.

„Fajn, jdu do postele. Dobrou lidi,“ pravila, vyšla z pokoje a zamířila nahoru. Pár jí také popřál dobrou noc a blondýna se pak s úšklebkem otočila ke své přítelkyni.

„Jestli si dobře vzpomínám, prve jsi naznačovala nějaké ložnicové aktivity?“

„Ložnicové aktivity? Tak se tomu teď říká?“ smála se Bea.

„Třeba. Také tomu můžeme říkat zatraceně žhavý, skvělý sex nebo milování nebo-“

„Jo, jasný, pochopila jsem podstatu,“ přerušila ji rusovláska, pohlédla na blondýnu a kousala se do rtu.

„Nemáš ponětí, jak moc mě tohle vzrušuje.“ Allie upírala pohled na rty starší ženy, načež je spojila se svými vlastními. Bea se odtáhla, vzala Allie za ruku a vedla ji nahoru do jejich pokoje, za těmi slíbenými ‚ložnicovými aktivitami‘.

* * *

Bea po celý den v práci stále zářila a Maxine s Liz si ji při každé příležitosti dobíraly. Zbožňovaly tuhle novou stránku Bey, stránku, o které vždycky věděly, že tam je, ale nikdy ji nespatřily, díky té ubohé atrapě jejího manžela. Dostala se domů těsně po páté a byla pohoštěna skvělým rizotem od Franky. Pomohla Debbie s domácím úkolem a teď čekala, až Allie skončí svou směnu v baru. Před pár dny se rozhodla nakreslit světlovlásku a zbývalo jí jen dodělat jemnější detaily. Dopřávala si pauzy, aby obdivovala svou práci a usmívala se pro sebe, když viděla, jak její oblíbená blondýna ožívá na papíře. Děsilo ji, jak moc pro ni tahle žena znamená, ale také to bylo vzrušující. Podívala se na hodiny a začala si dělat lehké obavy. Blížila se druhá a světlovláska stále nebyla doma. Normálně byla doma nejpozději v půl druhé. Právě, když se chystala popadnout telefon a zavolat jí, uslyšela klíče v zámku a vcházející kroky. Zvedla se a zamířila do haly a ucítila nevolnost z pohledu před sebou. Allie, krvácející z nosu, rtů a bůhví kde ještě, s již utvořeným monoklem a roztrženými šaty.

„Co se kurva stalo?“


Kapitola 21: Ta dvě slova

„Allie? Allie, mluv se mnou. Co se stalo?“ naléhala Bea. Allie byla zticha a jen hleděla do prázdna. Byla v šoku a pohnula se, jen když ji Bea v podstatě odtáhla na gauč. Klekla si před blondýnu a hleděla na ni. Allie celou dobu hleděla vpřed. Bea se snažila, dostat ji z toho, ale nic nezabíralo. Než o tom mohla přemýšlet, byla nahoře a kráčela do Frankyina pokoje.

„Co to, kurva, znamená, Zrzko?“ vyštěkla Franky, když uslyšela někoho ve svém pokoji.

„Jde o Allie,“ bylo všechno, co řekla, než zamířila zpátky dolů, s Franky v patách. Ta přešla ze spánku do plné bdělosti v řádu nanosekund, zatímco vstřebávala pohled na blondýnu, která pro ni byla jako sestra.

„Allie? Allie, podívej se na mě.“ Zatřásla jí ramenem, a když se jí nedostalo žádné odpovědi, opakovaně ji plácla po tváři.

„Tak se, kurva, prober!“ téměř zakřičela a uvolnila se, když Allie konečně mrkla. Allie se rozhlédla, jako by neměla ponětí, jak se sem dostala. Cestu domů měla úplně v mlze.

„Allie, koukni na mě,“ pověděla jí Franky a světlovláska zaostřila své modré oči na ty kamarádčiny zelené.

„Co se stalo? Kdo ti tohle udělal?“ zeptala se a Allie se jen zamračila.

„Kde je Bea? J-já chci Beu.“ Snažila se postavit, ale Bea k ní prakticky přiběhla a posadila se vedle ní.

„Jsem tady, neboj se, mám tě, jsem tady.“ Líbala z boku její zkrvavenou hlavu, zatímco zadržovala slzy z pohledu na nejdůležitější osobu v jejím životě zbitou jako pes. Přesně věděla, kdo to udělal a byla to její vina.

„Allie, kdo to udělal? Viděla jsi, kdo to byl?“ ptala se a projížděla prsty její střapaté blonďaté lokny. Mladší žena vrtěla hlavou a slzy jí tekly.

„Zavolám policii, i když je kurevsky nesnáším.“ Franky se postavila a popadla svůj telefon. Když odešla, Bea zaujala její místo na podlaze a sevřela Alliiny ruce.

„Moc se omlouvám?“

„Proč se omlouváš?“ zeptala se zmateně. Proč by se Bea omlouvala?

„Tohle je moje vina. Já to vím. Bude za tím on.“ Nechala slzy kanout a teď bylo na Allie, aby jí setřela slzy.

„To nevíme a, i kdyby ano, s tebou to nemá nic společného. Žárlí, že jsi se pohnula dál a žiješ svůj život, který se roky snažil zničit,“ utěšovala ji a lehce přitiskla své rty na ty rusovlásčiny.

* * *

„Takže jste vyšla ze dveří, otočila jste se, abyste zamkla a tehdy vás napadl?“ ujišťoval se policista a Allie přikývla. Bea seděla hned vedle ní a ruka jí bělala, jak ji Allie svírala jako ve svěráku. Franky postávala u dveří a v hlavě jí zněl alarm. Něco jí na tom policistovi nesedělo a nehodlala ho nechat, aby přiměl Allie si myslet, že si to zasloužila; což byl způsob, jak se na ni díval.

„Jo, byla jsem čelem ke dveřím a pak jen vím, že mi do nich narazila hlava. Odvlekl mě za roh a tam mě napadl. Pokoušela jsem se dostat ho ze sebe, párkrát jsem ho praštila a poškrábala, ale bylo to k ničemu. Byl bezohledný,“ vysvětlovala a rusovláska zbledla.

„Viděl vás někdo?“ pokračoval policista v kladení otázek a Alliina trpělivost se tenčila.

„Nevím, neměla jsem moc času dívat se okolo, ne?“ odsekla Allie sarkasticky.

„Kontrolovala jste záznamy kamer?“

„Kupodivu mě to nenapadlo,“ přimhouřila na něj oči.

„Napadl vás sexuálně?“

„Ne, jen fyzicky,“ odpověděla světlovláska a jak Bea, tak Franky vypustily dech, o kterém nevěděly, že ho zadržují.

„Tak proč máte roztrhané oblečení?“

„Protože mě vláčel po zemi a podél zdi, jasně, že mám roztrhané oblečení!“ Allie začala zuřit, co to bylo za otázky?

„Není třeba být agresivní,“ nabádal ji policista a tím se jí dostal ještě víc pod kůži.

„To myslíte vážně? Byla jsem, doprdele, napadena a vy mne vyslýcháte, jako bych byla útočník a ne oběť!“ skoro zaječela.

„Allie, jen klid, tohle nepomáhá,“ pokoušela se ji uklidnit Bea a jednoduché konejšivé pohyby na jejích zádech, jak se zdálo, fungovaly. Náhle jak Bea, tak Allie vzhlédly k Franky.

„Vrať se nahoru, holka,“ pravila ke schodům, ale kroky zesílily a do pokoje vešla Debbie.

„Allie! Co se kčertu stalo?“ Pokusila se projít kolem, ale Franky ji zastavila.

„Debbie, běž nahoru, za chvíli přijdu,“ pověděla Bea své dceři a ta přestala bojovat, ale nehnula se.

„Debbie, my to vyřešíme, ano? Vysvětlím ti to později,“ přesvědčovala ji Franky a mladá tmavovláska nakonec zamířila nahoru.

„Fajn, myslím, že to stačilo. Proč si nedáte horkou koupel a nedáte se do pucu? Já to nahlásím na stanici. Pokud můžete, budeme potřebovat přístup ke kamerovým záznamům. Můžu si vzít klíče a stavit se pro ně po cestě?“ Něco na tom přimělo Franky zpozornět, takže před tím, než mohla Allie něco říct, se do toho vložila.

„Bohužel je má na jiném kroužku,“ pronesla a pohlédla na Allie. Naštěstí byla blondýna s Franky naladěná na stejnou vlnu a každý pohled měl význam, který chápaly jen ony.

„Jo, to jsou,“ objasňovala a pro efekt si prohrabala kapsy.

„Doprdele. Slyšela jsem něco spadnout, když mě přitiskl na zeď. Moji zaměstnanci mají náhradní klíče, můžu vám je hodit zítra na stanici?“ navrhla a policista to s nevolí přijal.

„Co nejdříve.“

„Ano, pane,“ souhlasila a Franky byla ráda, že vypadl. Z vězení měla zkušenosti se spoustou křivých bachařů a křivý policajt nebyl o moc jiný.

„Fajn, nic nedělej. Nemyj se, ani aby ses zbavila té krve, jasné? Jen tu zůstaň,“ nařídila Franky, obula si boty a navlékla bundu, než popadla Alliiny klíče a zamířila ze dveří, zanechávajíc za sebou velice zmatené Beu a Allie.

* * *

O třicet minut později se Franky vrátila s Cédéčkem v ruce a v závěsu s Kaz a další ženou. Zmizela v kuchyni, zatímco se druhé dvě ženy vydaly k páru na gauči.

„Mami.“ Allie se znovu rozplakala a Kaz si k ní pospíšila.

„Neplač, tohle se vyřeší. Dostaneme toho parchanta,“ slíbila, než do popředí vystoupila ta žena, která s ní přišla.

„Ráda tě znovu vidím, Allie, škoda, že to není za lepších okolností,“ pravila a blondýna dokázala na tváři vyloudit úsměv.

„Dlouho jsem tě neviděla, Emily.“ Franky vešla zpátky se svým notebookem a položila ho Allie na klín.

„Poznáváš ho?“ zeptala se a Allie zavrtěla hlavou.

„Nic tam nevidím,“ povzdechla si.

„A co ty? Vypadá jako ten tvůj ničema manžel?“ vyjela Kaz a Allie se zamračila.

„Kaz-“

„To není Harry. Ten je mnohem vyšší než Allie. Tenhle chlap je jen o kousek vyšší než ona,“ objasňovala, ale ten strach byl stále tady. Není to Harry, ale hluboko v sobě věděla, že za tím stojí.

„Beo, proč se nejdeš podívat na Debbie? Myslím, že je ještě vzhůru,“ navrhla Franky a rusovláska pohlédla na mladší ženu.

„Běž, zlato, přijdu brzy,“ pobízela ji Allie a zaculila se, když ucítila Beiny rty na svém temeni.

„Tak fajn, Allie, říkala jsi, že jsi ho poškrábala?“ zeptala se Emily a mladá blondýna přikývla. Žena s ebenovými vlasy před ní vytáhla z kapsy pilníček na nehty.

„Máte ubrousek nebo tak něco?“ zeptala se a Franky popadla krabici s papírovými kapesníky, vytáhla jeden a podala jí ho. Emily zajela pilníčkem pod Alliiny nehty a setřela tamní nečistotu do kapesníčku.

„Doufejme, že jsi tam měla i jeho kůži. Udělal ještě něco dalšího? Plivl na tebe nebo něco jiného, co by nám poskytlo jeho DNA?“ zeptala se, zatímco vkládala kapesníček do čistého sáčku.

„Ne, to si nemyslím. Ale ten policista, co tu právě byl, nebyl v pořádku,“ vysvětlovala.“

„Já vím. Vždycky jsem měla ohledně něj podezření, ale neudělal nic, co by cokoliv naznačovalo. Vím, že tohle je poslední věc, kterou bys chtěla dělat, ale chci od tebe také výpověď. Nechám si ji pro sebe a chci zjistit, jestli tu tvoji vůbec odevzdá, nebo zda ji před tím upraví. Také udělejte kopii toho záznamu a já jim ho předám s tím, že budu předstírat, že jsi ho nechala u přepážky a nechám si ten druhý. Jestli všechny nitky vedou k manželovi tvé kamarádky-“

„K manželovi mé přítelkyně, s kterým žijí odděleně,“ opravila ji.

„- pak ho buď ztopí nebo ho upraví, aby se zdálo, že se nic nestalo. Stejně jako s tvou výpovědí. Já nechám tohle prověřit a výsledky budou někdy během dne. Doufejme jen, že má záznam v rejstříku,“ pověděla Emily těm třem ženám a vytáhla si svůj poznámkový blok. Allie jí znovu objasnila události té noci a Kaz měla pocit, že bude zvracet. Ať to byl kdokoliv, byla odhodlaná dostat jeho hlavu. Jakmile Emily skončila, vstala a Allie následovala jejího příkladu.

„Teď se můžeš jít umýt. Dám vám vědět, jakmile se něco dozvím. Zkus si trochu odpočinout.“ Obdařila Allie úsměvem a lehce jí stiskla rameno, než vyšla do haly.

„Stavím se hned ráno, holka, ano?“ Kaz objala ženu, která byla v podstatě její dcerou, než následovala Emily ven. Franky došla k Allie a objala ji.

„Bojím se, Franky,“ přiznala Allie, zatímco zabořila tvář do krku potetované tmavovlásky.

„Nenech ho tohle ti udělat, jsi silnější. Najdeme toho parchanta a zaplatí za to. Nemá ponětí, s kým si zahrává,“ ujišťovala ji, zatímco jí hladila po vlasech.

„A teď, Zrzka je nahoře s Debbie, která pravděpodobně nepůjde spát, dokud tě neuvidí. Takže si dej sprchu a zajdi se na ně podívat. Vím, že se díky nim budeš cítit líp.“ Bruneta se odtáhla a dala Allie pusu na čelo, než ji popohnala nahoru.

* * *

„Byl to táta, že jo?“ zeptala se Debbie v okamžiku, kdy Bea vešla do pokoje.

„Nebyl to on, kdo na ni zaútočil,“ odpověděla rusovláska, když si vlezla do postele vedle své dcery a přitáhla si ji blíž.

„Ale myslíš si, že s tím má něco společného?“

„Jo, myslím,“ zamumlala do hřívy dceřiných světlých kadeří, které byly staženy do nedbalého culíku.

„Proč by to dělal? Proč je tak zlý?“ zeptala se všeobecně, jak se zavrtala víc do své mámy.

„Někteří lidé jsou prostě krutí, Debbie. Libují si, když se cítí mocně a způsobování bolesti je jediný způsob, který znají. Ale Allie je teď s nějakými přáteli, kteří jí dovedou pomoci. My to překonáme, unikneme a posuneme se dál, Debbie. Jen ty a já.“

„A Allie.“

„Pokud o nás bude ještě stát,“ žertovala Bea, ale myšlenka na to, že je Allie po tomhle zatratí, ji děsila do morku kosti.

„Jistě, že bude. Je do tebe celá blázen,“ škádlila Debbie svou mámu a zahihňala se, když ta prudce zčervenala.

„Nestyď se. Jsem ráda, že jsi našla někoho, kdo se na tebe dívá tak jako Allie. Každý si to zaslouží,“ sdělila rusovlásce. Její názor na Allie se velice rychle změnil. Jakmile ustoupila počáteční reakce, podívala se na svou mámu s blondýnou z odstupu a brzy si všimla toho množství zbožňování v jejích očích. V očích obou. Pro Allie tohle byla dlouhodobá záležitost a její otec to rozhodně nezničí.

Hovořily ještě déle, dokud se neozvalo lehké zaklepání na dveře, následované vykouknutím Alliiny hlavy zpoza nich.

„Můžu jít dál?“

„Je to tvůj dům, blázínku,“ pověděla jí Debbie a blondýna jen obrátila oči v sloup, než zcela vešla. Její vlasy teď byly zplihlé ze sprchy a byla oblečená do postele. Debbie se posunula a poklepala si na místo vedle sebe.

„Pojď se k nám přidat v tulící slezině,“ řekla a Alle se musela smát, než si lehla vedle ní.

„Jsi v pořádku?“ zeptala se Debbie a Allie přikývla.

„Teď už jsem.“ Přetočila se na bok a pohlédla na obě ženy, které jí vtrhly do života a převrátily ho vzhůru nohama. Bea s Allie si spojily ruce nad Debbiinou hlavou a než se nadály, všechny usnuly ve vzájemném objetí.

* * *

Bea a Allie se probudily s Debbie a zamířily dolů, zatímco se mladá dívka chystala do školy. Odbylo právě devět, když do kuchyně vešla Franky.

„Nejsi v práci?“ zeptala se Allie.

„Díkybohu až do deseti ne, jinak bych byla nabručená mrcha kvůli nedostatku spánku.“

„I tak jsi nabručená mrcha,“ vtipkovala Allie.

„Jdi se vysrat, bloncko,“ odsekla Franky, ale ve skrytu byla ráda, že blondýna v sobě stále má trochu kousavosti. Právě tehdy se ozvalo zaklepání na dveře. Franky šla otevřít a vešla zpátky do kuchyně, následována Kaz.

„Dobrá, takže jsem právě dotelefonovala s Emily a výsledky se shodovaly s někým v systému. Říká vám něco jméno Aaron Smith?“ zeptala se všech, ale s očima upřenýma na Beu. Rusovláska zbledla a cítila, jak jí srdce spadlo do kalhot.

„Beo?“ Mladá blondýna se na ni ustaraně podívala.

„To je Harryho bratr,“ vydechla a Franky se prudce zvedla.

„Já toho sráče zabiju!“ zvedla hlas a chystala se vyhřmět ven.

„Myslíš, že je to moudré?“ zeptala se Kaz a zastavila tetovanou brunetu v její cestě.

„Velice,“ vyštěkla a vyrazila z domu. Fajn, takže ho zjevně nehodlala doslova zabít, ačkoliv byl ten plán lákavý, ale zamířila do práce s jediným cílem v hlavě; učinit tenhle soudní případ pro Harryho Smitha nejhorším, jak jen to půjde.

„Beo, měla bys jít do práce. Vím, jaký nával máte a holky nemohou převzít všechny tvé zákaznice.“ Allie se snažila přivést svou přítelkyni k rozumu.

„Nenechám tě tu samotnou, zůstanu tady. Takže, co se stane teď?“ zeptala se Bea Kaz a vzala ruku mladé světlovlásky do své.

„Emily začala naprosto nezbytně vlastní vyšetřování tohohle všeho. Také bude dávat pozor na všechno ohledně vyšetřování Marka Asthona. Zatím neudělal nic ani s nahrávkou ani s výpovědí, ale pokud udělá, dozvíme se to,“ vysvětlovala a Bea se usmála.

„Díky, Kaz.“

„Pro Allie všechno,“ pověděla jí a ten pohled Bee přesně sděloval, co si Kaz myslí. Pro ni není nic, starší blondýně je ukradená.

„A k tomu, aby tu Allie nebyla sama, můžu s ní zůstat, dokud někdo nepřijde domů. Dneska jsem v útulku jenom večer,“ pokračovala a rusovláska přikývla.

„Asi bych se měla jít raději převléknout.“ Začala vstávat, ale byla stažena zpátky dolů a vzápětí měla Alliiny rty přilepené na svých. Krátce jí polibek oplatila, než zamířila nahoru převléknout se.

„Nemůže tu zůstat,“ pověděla Kaz Allie v okamžiku, kdy se dveře pokoje zavřely.

„Co tím myslíš?“ zeptala se Allie zmateně.

„Zrovna ses dostala ze všech těch sraček, nepotřebuješ znovu tohle. Říkám ti, Allie, nestojí za ten boj.“

„A jak to, kurva, můžeš vědět? Už teď učinila můj život o hodně lepším, jsem s ní tolik šťastná, Kaz. Nepřipadá v úvahu, že bych ji opustila,“ namítala.

„Stojíš za víc než tohle, holka, co se jí stalo je na prd, ale nepotřebuješ být zatažena do jejích sraček,“ namítala dál Kaz a poznala, že Allie začíná být vytočená, ale její pohnutky byly upřímné, nemohla dopustit, aby Allie zase dopadla na dno.

„Nemáš, kurva, ponětí o tom, čím si prošla. Potřebuje mě stejně tolik, jako potřebuji já ji. Jestli se ti to nelíbí, tak táhni do prdele.“ Vstala a postavila se tváří v tvář ženě, která ji vytáhla ze sraček. Nechtěla se s Kaz hádat, ale pokud bude takováhle, tak ona se postaví za svou přítelkyni.

„Není pro tebe dost dobrá, Allie a říkám to jen jako tvoje přítelkyně. Nezasloužíš si být zase zatažená do tohohle,“ procedila skrz zuby, než se sama vyprovodila. Mladší žena sebou plácla zpátky na své místo a projela si rázně rukou vlasy, čehož okamžitě litovala a trhla sebou, když nehty škrábla o ránu z předchozí noci na její hlavě.

O deset minut později se rusovláska stále nevrátila dolů, takže Allie zamířila do jejich pokoje a šokovaně našla Beu balit si své oblečení.

„Co to děláš?“ zeptala se. Bea ji ignorovala, takže k ní došla a odtáhla ji od tašky.

„Co to, doprdele, děláš?“ zeptala se přísně.

„Slyšela jsem to. Každé slovo. A je to všechno pravda,“ zamumlala Bea, načež popadla svou tašku a protlačila se kolem Allie a dolů po schodech. Světlovláska jí byla v patách.

„Nemůžeš odejít. Kam půjdeš?“ zeptala se, zatímco se starší žena obouvala.

„K Maxine, já nevím, ale nemůžu tu být. Je to pro tebe nebezpečné.“

„To je kravina, Beo! Nenech se tím, co Kaz říkala, odehnat, prosím. Já tohle znovu nezvládnu, nedělej to. Neopouštěj mě.“ Světlovláska prakticky žadonila, zatímco cítila, jak se jí srdce fyzicky láme. Beina ruka byla na klice a než si to Allie mohla uvědomit, vyřkla ta dvě slova.

„Miluji tě,“ pravila k Beiným zádům a rusovláska ztuhla. Její srdce se nadmulo a zároveň zlomilo. Nikdo ji nikdy nemiloval v romantickém smyslu, nikdo jí nikdy neřekl ta slova a vážně je tak myslel. Věděla, že to cítí stejně. Ale nemohla to udělat. Jestli vážně Allie milovala, musela ji nechat jít. Sebrala všechno sebevědomí, které jí zbylo a vyřkla vlastní slova, která budou v Alliiných uších zvonit ze zcela špatných důvodů.

„To je smůla,“ byla poslední slova, která zamumlal chraplavý hlas, který blondýna tolik milovala, zatímco starší žena vyšla ze dveří a odnesla si Alliino srdce s sebou.


Kapitola 22: Potřebuji čas

Čas se zastavil. Allie včera odcházela z práce v sedmém nebi, jako by se nic nemohlo pokazit. Ona a Bea se konečně milovaly. Rusovláska překonala svůj strach z intimity a nechala Allie ukázat jí, jaký byl sex skutečně. Teď byla sama, seděla na schodech a jen zírala na dveře, kterými starší žena odešla před bůhví jakou dobou. Jak se mohou věci změnit během čtyřiadvaceti hodin. Bolest v jejích žebrech, bolest v žaludku, bolest krku; nic se nemohlo rovnat bolesti, kterou právě teď cítila v srdci.

Bea přišla do práce a Maxine okamžitě vycítila, že je něco špatně.

„Proč jsi tady?“ zeptala se a Bea jen pokynula směrem ke kanceláři. Maxine dokončila svou zákaznici a sešla se s rusovláskou v kanceláři.

„Fajn, co se stalo? A co s těmi taškami, zlato?“ Posadila se na okraj stolu a sledovala, jak Bea rázuje po místnosti.

„Nemůžu to udělat. Nemohu jí nechat stát se obětí kvůli mně,“ pronesla spíš k sobě než k Maxine.

„Komu? Kdo se stane obětí?“

„Allie. Harry nechal včera v noci svého bratra vymlátit z ní duši a to všechno proto, že je se mnou. Je chodící terč. Harry zná způsoby, jak se ke mně dostat skrze lidi, na kterých mi záleží. Nemůžu jí to udělat.“ Rukou si silně projela svými rudými kadeřemi, zatímco stále pochodovala po místnosti. Maxine vstala, stoupla si před ní a položila jí ruce na ramena.

„Musíš přestat, jinak budeš mít záchvat paniky nebo vypálíš stopu v podlaze… Pravděpodobně oboje. Teď se posaď a řekni mi, co se v noci stalo.“ Vyšší žena prakticky strčila Beu na židli a posadila se na stůl naproti ní. Rusovláska jí vysvětlila všechno, co se stalo od chvíle, kdy Allie přišla domů, až do dnešního rána, kdy ji nechala stát v chodbě.

„Ach Beo,“ povzdechla si Maxine a vtáhla si svou nejlepší kamarádku do objetí. Chápala, co to Beu popadlo, jak moc se musí o Allie bát. Ale na druhou stranu byly silnější spolu a pokud odejde, Harry vyhraje. Ještě ji chvíli utěšovala, než se odtáhla, posadila ji zpátky na židli.

„Drahoušku, musíš si uvědomit, že tohle je to, co on chce. Nemůže unést skutečnost, že se mu nepodařilo to, o co se snažil posledních patnáct let. Oprostila ses od něj a našla štěstí s někým jiným. Je to tak?“ Pohlédla do rusovlásčiných očí a usmála se, když v nich spatřila tu jiskru. Bea přikývla a povzdechla si.

„Já prostě nemohu dopustit, aby přišla k újmě, Maxine. Už si v životě zažila tolik sraček, a právě když si myslela, že ve mně něco našla, moje minulost to posere.“ Bylo jí do pláče, jak hleděla na svou kamarádku pro radu. Nechtěla Allie opustit, ale měla na výběr? Harry na ně prostě bude dál útočit, dokud jedna z nich neskončí mrtvá.

„Pokud by to nedokázala zvládnout, už by odešla. Pro ni je tohle dlouhodobá záležitost, zlato, poznala jsem to tu noc v baru. To, jak se na tebe dívá, to, jak se její tělo hýbá, když se díváš ty. Tak se nechová někdo, pro koho je to jen povyražení.“

„Řekla, že mě miluje. Ale nevím, jestli to neřekla jen ve snaze, abych zůstala.“

„O tom pochybuji. Řekla to, protože tak to cítí. A i když ta slova nedokážeš vyslovit, vím, že k ní cítíš to stejné. Nenech toho parchanta zničit to,“ prakticky jí nařídila vyšší žena.

„Nenechám. Ale můžu dneska zůstat u tebe? Potřebuji si jen vyčistit hlavu a nemyslím si, že bych to zvládla s Allie nablízku. Nebo s Franky, když už jsme u toho. Ježiš, ta mě zabije.“ Bea ze sebe dokázala dostat jemné zahihňání, aby zakryla strach z čelení hněvu potetované brunety.

„Samozřejmě. Teď si dej pár minut, aby ses sebrala a můžeš přebrat mou zákaznici na jedenáctou.“ Maxine ji políbila na tvář, než ji obdařila povzbudivým úsměvem a zamířila zpátky do salonu.

* * *

Vyučování konečně skončilo a Debbie s Miou se rozhodly jít domů po pláži. Byl hezký den a ani jedna nemusela spěchat domů, takže si myslely, že příjemná procházka po pláži by byla dobrá, aby si vyčistily hlavu.

„Nemůžu uvěřit, že jsi dnes byla vykázána z angličtiny,“ zahihňala se Debbie, jak probíraly dnešní události.

„Otravovala mě. Nepřestávala cvakat svým perem dobrých patnáct minut. Už jsem to nemohla vydržet,“ vysvětlovala Mia, což v Debbie vyvolalo další výbuch smíchu.

„Jo, ale, abys jí to pero vytrhla z ruky a hodila ho na Bena, nebylo nezbytné,“

„Neměla jsem v úmyslu trefit Bena. Prostě seděl v linii mého hodu. Ani trochu toho nelituji,“ odpověděla vyšší tmavovláska s úšklebkem.

„To je vychování,“ zavrtěla Debbie hlavou a Mia se uchechtla.

„No jo, ty nemůžeš udělat chybu, slečno vzorňačko. Panebože, kdyby paní Westová pokračovala v přednášce o tvé eseji o Jane Austenové, pozvracela bych se. Myslela jsem, že to studenti lezou do zadku učitelům,“ rozohnila se Mia a Debbie do ní šťouchla loktem, ale smála se spolu s ní. Pokračovaly dalších pět minut, než Mia pohlédla k moři.

„Hele, Debs, není támhleto přítelkyně tvojí mámy?“ pokývla směrem k malé světlovlasé postavě v dálce.

„Možná, nemám ponětí,“ odvětila menší tmavovláska a stočila svou cestu směrem k postavě. Když se dostala blíž, uvědomila si, že je to Allie.

„Allie?“ zavolala na ni, když k ní došla. Blondýna se otočila a z jejích zarudlých, nateklých očí bylo jasné, že plakala.

„Co se stalo?“ zeptala se Debbie, když si sedala vedle ní.

„Ále, jen prostě něco,“ odpověděla Allie a hlas se jí na konci zlomil. Debbie vzhlédla k Mie, která jen přikývla.

„Dojdu nám pro nějaké pití,“ navrhla a odkráčel k malé kavárně na hlavní ulici. Debbie si přitáhla Allie do objetí a cítila, jak se blondýna sesypala. Pevně ji tiskla, zatímco se Alliiny vzlyky zklidňovaly.

„Jde o policii? Řekli něco?“ zeptala se a Allie zavrtěla hlavou a odtáhla se.

„Nejde o policii, to Kaz. V podstatě přišla a řekla mi, že bych neměla být zapletená do tohohle všeho a tvoje máma to slyšela. Dnes ráno odešla,“ vysvětlovala a Debbie vykulila oči.

„Co tím myslíš, že odešla?“

„Že si sbalila pár tašek a odkráčela. Myslím, že říkala, že zůstane u Maxine.“ Allie si otřela slzy a projela si prsty vlasy a znovu zavadila o své zranění.

„Ale kurva.“ Bolestivě sebou trhla.

„Promiň, občas mám nevymáchanou pusu,“ usmála se a Debbie se lehce zahihňala.

„Věř mi, už jsem slyšela horší. Jak se cítíš, kromě toho, co ti udělala moje pitomá matka?“

„Pořád mám dost bolesti. Bolí mě dýchat s tím pohmožděním břicha, ale zlepší se to,“ povzdechla si.

„Máma se objeví. Jsem si jistá, že ji Maxine přivede k rozumu. Jenom panikaří, víš? Myslí si, že tě tímhle chrání, i když ve skutečnosti ubližuje tobě i sobě. Nevzdávej to s ní, Allie,“ prosila mladá dívka a Allie stočila svůj zrak od oceánu do těch čokoládově hnědých polokoulí, které dokonale odpovídaly těm její mámy. Světlovláska se jen usmála a pohladila Debbiiny kudrnaté kadeře.

„Nevzdám, ale obávám se, že ona to vzdává se mnou.“ Debbie viděla smutek v jejích očích a přitáhla si ji do objetí. Seděly tak věčnost, než se Mia vrátila s třemi nápoji v rukou.

„Nevěděla jsem, co vám vzít, tak jsem vzala Debbiino oblíbené,“ prohlásila a podávala oběma ženám sušenku a krémové frappuccino.

„To jsi nemusela, Mio, díky. Tohle je i moje oblíbené, takže dobrá volba,“ zaculila se Allie na Debbiinu nejlepší kamarádku.

„Díky bohu. Každopádně, zamířím domů. Uvidíme se zítra, Debbie.“

„Nebuď blázen, vezmu tě domů. Přijela jsem sem autem, takže tohle dopijeme a pak tě tam hodím,“ namítala Allie a jen pozvedla obočí, když se Mia chystala odmítnout její nabídku.

„Mio. Prostě si sedni, než tě tím pohledem zabije, ano?“ Debbie se zahihňáním stáhla svou kamarádku dolů. Díky tomu, že byla s těmi dvěma puberťačkami, se Allie cítila lehčeji.

Smála se příhodám, které dívky vyprávěly o tom, co se jim stalo ve škole. Dopily svá pití a zamířily domů. Allie vysadila Miu, než zajela ke svému domu.

„Můžu tu zůstat?“ zeptala se Debbie, když prošly vchodovými dveřmi.

„Jasně, že můžeš, holka. Ehm, půjdu se trochu natáhnout, potřebuješ pomoct s nějakým domácím úkolem nebo tak něco?“ navrhla Allie, ale Debbie zdvořile odmítla, když viděla tu únavu ve světlovlásčiných očích a vycítila, že vše, po čem touží, je být sama. Sledovala, jak poraženecky mizí po schodech a do svého pokoje. Povzdechla si a vydala se do kuchyně začít s úkoly.

* * *

Franky se toho večera vrátila z práce před šestou. Do nosu ji udeřila vůně připravovaného lososa a chystala se složit svou poklonu, ale zastavila se, když uslyšela Debbie, jak se v kuchyni s někým hádá.

„Nemůžu uvěřit, že jsi jen tak odešla, mami. Ty jsi ta, co mi dělala přednášku o všech těch věcech, co pro nás Allie udělala a prostě odejdeš?… Ne, to jsou hovadiny, nechráníš ji. Tím, že ji necháš, ji uděláš mnohem zranitelnější!“ Franky okamžitě vzhlédla ke schodům a spatřila Alliiny dveře zavřené. Vzala schody po dvou a vešla do Alliina pokoje, aniž by zaklepala. Její tělo změklo při pohledu na blondýnu schoulenou na své posteli, objímající polštář a z celého srdce vzlykající.

„Ach, bloncko,“ povzdechla si, došla k druhé straně postele a lehla si čelem k ní.

„Je pryč, Franky. Prostě odešla a ani mi to neřekla zpátky,“ zavzlykala a tetovaná bruneta se natáhla a pohladila ji po vlasech.

„Co ti neřekla zpátky.“

„Řekla jsem jí, že ji miluji a ona řekla ‚to je škoda‘. Tohle celé je Kazina chyba. Řekla mi, že tohle nemám zapotřebí a neměla bych být s ní a ona to zaslechla. Bože, nikdy jsem se takhle necítila, Franky. Mám pocit, jako by mi vyrvala srdce z hrudi a zadupala ho do země.“ Sevřela si břicho ve snaze zmírnit bolest, kterou způsobovalo její vzlykání, ale bezúspěšně. Franky spolkla svůj hněv, odtáhla polštář z Alliina sevření, jen aby ho nahradila svým tělem. Sotvakdo zahlédl tuhle její stránku, ale Allie byla výjimkou; spolu s Bridget. Allie byla její sestřička; bez ohledu na krev a ubíjelo ji, vidět ji takhle. Chápala Beiny motivy, ale to ji neomlouvalo, že zlomila mladší ženě srdce.

„No, jestli tě to utěší, Debbie jí teď vyčiňuje po telefonu, takže doufejme, že prozře,“ pronesla, aby zlehčila náladu a usmála se, když ucítila, jak se Allie proti ní směje.

„Když už mluvím o Debbie, dělá večeři a voní to božsky. Půjdeš dolů?“ Tetovaná tmavovláska se posadila a vytáhla Allie s sebou. Blondýna si otřela slzy a přikývla.

„Jo, budu dole, jen mi dej pár minut, abych se upravila,“ prohlásila a Franky jen přikývla, než vyšla ze dveří.

* * *

Po večeři se Franky vymluvila, že si potřebuje zajet pro nějaké věci k Bridget, zatímco ve skutečnosti zamířila do útulku, kde pracovala Kaz. Uznávala starší blondýnu a bude ji navěky vděčná, že jí dovolila bydlet v jedné ze svých nemovitostí. Ale nežila s Allie, neviděla, co dělá a rozhodně neviděla, jak Bea mladou světlovlásku změnila. Prošla dveřmi a dožadovala se Kaz, načež pracovník jednoduše přikývl a zavedl ji do kanceláře.

„Franky, čemu vděčím za to potěšení?“ zeptala se s náznakem sarkasmu v hlase. Nikdy zrovna nebyla fanynkou potetované tmavovlásky, ale byla to žena, která potřebovala pomocnou ruku, takže kdo Kaz byla, aby ji odmítla?

„Myslím, že obě víme, proč tu jsem, ale zeptám se tě a uvidíme, co ty na to. Máš ponětí, proč mám doma neutěšitelnou Allie?“ zeptala se a naklonila hlavu na stranu.

„To netuším,“ odvětila Kaz a pozvedla obočí. „Ale jsem si jistá, že mi řekneš proč,“ pokračovala. Franky si odfrkla, naklonila se dopředu a položila obě ruce na stůl, za kterým Kaz seděla.

„No, podle toho, co jsem z Allie dostala mezi jejími srdcervoucími vzlyky, jí někdo naplnil hlavu kupou sraček o tom, jak pro ni Bea není dost dobrá a ta to zaslechla, sbalila si své věci a odešla po tom, co Allie omlátila její vyznání lásky o hlavu. No, a teď dumám nad tím, kdo mohl asi tak být ten někdo?“ přemítala Franky hlasitě, upírala svůj pohled na Kaz a všimla si, že její úšklebek zakolísal.

„Řekla, že ji miluje?“ zeptala se starší blondýna.

„Bože, tohle sis z toho vzala? Samozřejmě, že ji kurva miluje, každý v okruhu pěti kilometrů to vidí! A teď je její srdce rozdrceno, protože sis pustila pusu na špacír, jako vždycky!“ Franky pozvedla hlas a Kaz se postavila, protože nechtěla sedět, když se to má změnit v hádku. Ačkoliv byla mnohem menší než Franky, stejně působila jako velice zastrašující, což na Franky ani trošku nepůsobilo.

„Dávám na ni pozor, mám ji ráda stejně jako ty, Franky. Jistě musíš vidět, jak toxický tenhle vztah je!“ Nasadila stejný tón jako bruneta a zdvihla se, aby byla na úrovni jejího obličeje.

„Ty s nimi nebydlíš! Nevidíš je tak jako já. Tohle pro Beu není žádné povyražení, pro ni je to stejně reálné jako pro Allie. Allie se k ní propracovávala a vyvolávala v ní pocit, že její život stojí za to, po všech těch letech domácího násilí a všechno to bylo zničené, protože jsi do toho strkala nos! Allie je velká holka a dokáže si vybojovat své bitvy i bez tvého vměšování se,“ procedila Franky skrze zuby.

„Pokud si dokáže vybojovat vlastní bitvy, tak proč tu není, hé?“ Kaz začínala být stejně naštvaná jako Franky, její světle modré oči téměř jiskřily zuřivostí.

„Protože zvládne sotva tak dojít ze svého pokoje do kuchyně, aniž by se kurva rozplakala! Kromě toho, po tom, co mi o tobě řekla, si myslím, že bys měla být ráda, že jsem tu já a ne ona. Je na tebe vytočená a nemám jí to ani trochu za zlé,“ odsekla Franky a Kaz trochu zakolísala.

„No tak, Franky, musíš vidět, o co mi v tom jde?“

„Já to chápu. Ale ať už si myslíš, že je ten vztah toxický nebo ne, je to tvůj názor. Já jsem nikdy neviděla Allie takhle šťastnou, ani když si přivedla domů tu druhou mrchu asi před deseti měsíci. Jsem ti neskonale vděčná za to, co jsi pro mě udělala, ale to, co jsi udělala teď, bylo čistě kruté, Kaz.“ Franky byla stále napružená, ale trochu zjemnila tón. Naprosto chápala, o co Kaz jde, ale to jí pořád nedávalo právo…

„Radši se na ni půjdu podívat.“

„A nechat si utrhnout hlavu? To bych nedělala. Nechala bych ji, aby zkontaktovala ona tebe, což podle mne bude záležet na tom, jestli se Bea vrátí nebo ne. Pokud nevrátí, tak si myslím, že jsi tohle zničila.“ Potetovaná bruneta odešla z místnosti a zanechala Kaz rozjímat o představě, že už nebude mít Allie ve svém životě.

* * *

„Kde je?“ zeptala se Franky, jakmile Maxine otevřela dveře.

„Hele, chápu, že jsi Alliina kamarádka, ale tohle nemá zapotřebí,“ bránila Maxine svou kamarádku.

„Nejsem tu, abych se do něčeho pouštěla, dnes už jsem svůj příděl hádek vyčerpala. Chci ji jen na slovíčko. Pět minut,“ požádala Franky a Maxine si povzdechla a otevřela víc dveře.

„Je támhle,“ ukázala vyšší bruneta ke dveřím vedoucím do obýváku. Jakmile Franky vešla, Bea se vsedě narovnala.

„Uklidni se, Zrzko.“ Tetovaná tmavovláska se posadila vedle ní.

„Proč tu jsi, pokud sis mě nepřišla podat?“ zeptala se Bea.

„Jen jsem ti chtěla dát vědět, že to, co Kaz řekla, je naprostá kravina. Myslí si, že chrání Allie, ale ve skutečnosti jen nemůže snést, že se upíná na někoho jiného než na ni. Chápu, že se bojíš, ale potřebuješ ji. Dává ti sílu, já vím, že ano. Harry nezmění její názor. Dokud tě bude moci mít na konci tohohle boje, tak jí nesejde na tom, čím si bude muset projít. I když mě štve to, jak jsi jí v podstatě vyrvala srdce z hrudi.“ Franky pozvedla obočí a rusovláska si povzdechla.

„Já vím, že to, co jsem řekla, bolelo, ale myslela jsem si, že mi to pomůže odejít. To, že jsem byla s ní, mě přimělo zapomenout na problémy, co mám a pak se objeví on a zbortí mi mou bublinu. Potřebuji prostě čas, Franky, prosím, řekni jí to. Je Debbie v pořádku?“ zeptala se.

„Jo, je v pohodě, i když jsem slyšela vaši malou výměnu názorů. Nesere se s tím,“ ušklíbla se a Bea se zahihňala.

„Jo, to jo. Je v pořádku, aby zůstala u vás?“

„Jasně. Teď si pospěš a rozhodni se, co budeš dělat. Už kvůli Allie, protože si zaslouží odpověď a kvůli mně, protože brzy začne s depresivní muzikou a tu já nesnesu.“ Postavila se a vrhla k rusovlásce vzácný, vřelý úsměv.

„Chápu. Díky, Franky.“

„Kdykoliv.“ Tetovaná bruneta pokývla směrem k Maxine, než se sama vyprovodila ven.

„Má pravdu, zlato, Allie bude bojovat tvé bitvy s tebou.“ Vyšší žena se posadila vedle Bey a podala jí hrnek čaje.

„Nezasloužím si ji.“

„Jistě, že zasloužíš. Zasloužíš si štěstí a pokud je to to, co ti Allie dává, tak si zasloužíš ji. Ve chvíli, kdy jsem viděla, jak se na tebe dívá, jsem poznala, že tě miluje. Co jsem ti říkala v tom baru? Nenech si ji utéct a myslela jsem to vážně,“ pravila Maxine s náznakem asertivity a Bea přikývla.

„Já si jen potřebuji vyčistit hlavu,“ povzdechla si a napila se svého nápoje.

„Jí vím a to je v pořádku, chtít to.“ Maxine jí povzbudivě stiskla rameno.

Později toho večera ležela Bea v posteli a zvažovala, co dál. Věděla, že Allie miluje, ale nikdy ta slova neřekla a opravdu je tak myslela. Nyní věděla, že kdykoliv je řekla Harrymu – což bylo výjimečně – nikdy se necítila takhle. Všichni měli pravdu, tohle bylo to, co Harry chtěl. Celý jejich život v manželství se snažil, aby se cítila jako nicka, zničit jakýkoliv pocit štěstí a nemohl snést skutečnost, že selhal. Nemohla ho nechat vyhrát, ani náhodou. Zvedla svůj mobil a napsala Allie zprávu a pak ji smazala. Mluvit s ní teď ničemu nepomůže, přesto, jak moc s ní mluvit chtěla. Takže si místo toho našla fotky světlovlásky, které Debbie udělala na pláži a prakticky se schoulila ke svém telefonu, zatímco se proplakávala do neklidného spánku.


Kapitola 23: Miluji tě, Allie Novaková

Uplynuly čtyři dny a Allie neměla od Bey žádnou zprávu. Žádné zavolání, žádná textovka, nic. Ve středu se konečně dovlekla do práce, ale zůstala převážně v kanceláři, vzhledem k faktu, že se daly její modřiny těžko zakrýt. Po tom, co uklidnila Boomer, která vyhrožovala, že vlétne na toho, kdo na ni zaútočil, vysvětlila jí, co ses stalo, včetně Beina odchodu.

„Ale do hajzlu, Allie, to je mi líto. Ona se vrátí. Chci říct, podívej se na sebe. Kvůli tobě bych zteplala.“ Šťouchla svou šéfku do boku a Allie ze sebe vyloudila smích.

„Díky, Booms, fajn, mizím. Uvidíme se zítra.“ Zamířila domů, kde snědla večeři a zamířila rovnou do svého pokoje. Věděla, že Bea potřebuje čas, ale každý uplynulý okamžik ji zabíjel.

Konečně nadešel pátek a Allie si právě balila věci, když se jí ozval telefon. Povzdechla si, než se podívala na displej, protože očekávala, že to bude Kaz, jak tomu bylo od začátku týdne. Oči jí vyskočily z hlavy, když na svém telefonu uviděla jméno ženy, která okupovala její mysl od pondělního rána.

„Máš dnes večer čas?“ bylo vše, co zpráva říkala, ale stačilo to, aby jí to vyslalo zachvění po páteři. Málem ze šoku upustila telefon, jak si pročítala tu zprávu stále dokola a znovu kontrolovala, že jí ji poslala skutečně Bea.

„Právě odcházím z práce, budu celý večer doma,“ dokázala roztřesenýma rukama odepsat. Rozloučila se s Boomer a Mel, než zamířila ke svému autu. Její telefon se znovu ozval, když si zapínala bezpečnostní pás.

„Můžu, prosím, přijít?“

„Samozřejmě,“ bylo vše, co dokázala odpovědět, než vsunula klíče do zapalování a nastartovala. Cestu domů měla naprosto v mlze a prakticky vběhla do domu a nahoru po schodech, aby se vysprchovala.

* * *

Bea dorazila o patnáct minut později, protože to chtěla všechno vyřešit co nejrychleji. Zaklepala na dveře, protože svoje klíče neměla a zaculila se, když jí otevřela její dcera.

„Ahoj mami,“ usmála se Debbie a objala mámu.

„Ahoj Deb, chovala ses slušně?“

„Jako vždycky. Jdeš dál?“ zeptala se a otevřela pro ni dveře. Rusovláska přikývla, vešla dovnitř a zamířila do kuchyně.

„Jsem tu, abych si promluvila s Allie,“ sdělila mladé brunetě, když si sedala.

„Konečně. Panebože, myslela jsem si, že Franky přeskočí, jestli uslyší to album od Sii ještě jednou,“ vtipkovala Debbie.

„Jo, varovala mě ohledně Alliina hudebního výběru,“ ušklíbla se Bea a hodlala říct něco dalšího, když po schodech sešla Allie s vlasy ještě vlhkými. Spatřila Beu poprvé od pondělí a ztuhla.

„Beo… Ahoj. Omlouvám se, nečekala jsem, že přijdeš tak brzy,“ přiznala a projela si rukama zacuchané mokré vlasy.

„Promiň, já jen…chtěla jsem to vyřešit a nedusit to v sobě,“ nervózně se zahihňala a dokázala se podívat do Alliiných oceánově modrých očí. Modřiny na její tváři dostaly zelenožlutou barvu, ale její oči ztratily svou jiskru a Bea se kvůli tomu cítila provinile. Zrovna tehdy vešla vchodovými dveřmi Franky.

„To byl zase den na hovno,“ zasténala, když vcházela do kuchyně a pak vstřebávala scénu před sebou.

„No, doprdele… Tak jo, Debs, jsi připravená?“ Všechny tři ženy pohlédly na Debbie a mladá tmavovláska se zamračila.

„Připravená?“

„Jasně, jdeme na večeři s Gidge, pamatuješ? Otravovala jsi mě věčnost, aby ses s ní setkala, tak neříkej, že jsi zapomněla?“ Franky pozvedla obočí a doufala, že dívka pochopí narážku.

„No jo! Promiň, byla jsem tak vystresovaná ze školy, že mi to vyklouzlo z paměti.“ Rychle vstala a popadla svoje boty.

„Proč jsi byla vystresovaná ze školy?“ zeptala se Bea, ale Debbie už byla na půl ze dveří.

„Ale kvůli ničemu, všechno je v pořádku, pá mami, pá Allie!“ zavolala přes rameno, zatímco ji Franky prakticky vyvlekla ven.

„No to ale byly kecy,“ zamumlala Allie a Bea se musela zasmát. Allie se usmála při zvuku Beina smíchu a posadila se na židli naproti ní. Několik minut zůstaly zticha, než Bea udělala první krok.

„Takže… Jak se máš?“ zeptala se.

„Zlepšuje se to. Modřiny dostaly nepěknou barvu, ale jsem v pořádku.“ Nuceně se usmála na rusovlásku a Bea jí to oplatila.

„Pořád vypadáš nádherně,“ pronesla, než ji mohl mozek zastavit. Allie vynechalo srdce a tiše se zajíkla. Starší žena nabrala barvu svých vlasů a sklopila zrak.

„Promiň, neměla jsem to říkat… Nebylo to fér.“

„To je v pořádku. Jsem si ale jistá, že jsi chtěla mluvit o víc věcech, než mých zraněních?“ nadhodila blondýna a studovala rusovlásku před sebou. Vypadala unaveně a nejistá si sama sebou.

„No jo, já jen, ne… Bože, tohle je mnohem těžší, než jsem si myslela,“ stresovala se Bea a hrubě si rukou projela svými rudými kadeřemi.

„Prostě to řekni, Beo. Pokud to chceš ukončit, tak to prostě udělej, jsem velká holka,“ nakousla to Allie. Přestože by jí to zlomilo srdce, byla by radši, aby to Bea prostě vyslovila, místo chození kolem horké kaše.

„To je to, co chceš?“ Starší žena jí pohlédla přímo do očí a Allie v nich spatřila záblesk strachu.

„Jistě, že ne, Beo. To je to poslední, co bych chtěla.“ Allie si povzdechla a rusovláska vypustila dech, o němž nevěděla, že ho zadržuje.

„Chtěla jsem říct, jak moc mě ten pondělek mrzí. Popasovala jsem se s tím tak špatně a hádám, že žití s člověkem, který po celé manželství zdůrazňuje tvoje chyby, tě nepřipraví na snášení kritiky dobře.“ Zhluboka se nadechla.

„Beo, já-“

„Prosím, nech mě to dokončit,“ přerušila ji starší žena a světlovláska jen přikývla.

„Co Kaz říkala, mě přeneslo zpátky. Zpátky k němu. Když je mi říkáno, jak jsem skvělá a jak milovaná jsem, těžko se mi tomu věří, ale když je mi řečeno, že za to nestojím, to je tak normální, že tomu okamžitě uvěřím. Ty si vážně zasloužíš někoho mnohem lepšího, než jsem já, ale jsem tolik vděčná, že jsi se rozhodla to se mnou zkusit.“ Zhluboka si povzdechla a vzhlédla, poprvé od chvíle, co začala hovořit. Allie ji jen pozorovala se slzami v očích. Bea se instinktivně natáhla dopředu, ale zastavila se uprostřed stolu. Allie viděla, že Bea čeká, aby sama udělala poslední krok, takže udělala to samé a spojila jejich ruce uprostřed.

„Nesnáším, že se kvůli němu takhle cítíš a jsem na Kaz tak naštvaná, že si myslela, že má právo tě soudit a říkat mi, co si zasloužím a nezasloužím. Jsi ta nejsilnější, nejodvážnější, nejkurážnější žena, jakou jsem kdy potkala, ať už mi věříš nebo ne a já si tě zasloužím. Ty si zasloužíš všechno na světě a já se zatraceně tvrdě budu snažit dopřát ti to. Pokud je to to, co pořád chceš?“ Allie pohlédla do těch čokoládových polokoulí, do kterých se zamilovala a usmála se, když znovu spatřila tu jiskru.

„Pokud mě chceš zpátky?“ usmála se nervózně a hrála si s Alliinými prsty.

„Na to se vůbec nemusíš ptát, samozřejmě tě chci zpátky,“ zaculila se a slzy volně kanuly oběma.

„Bože, nemáš ponětí, jak jsem kvůli tomu šťastná. Byla jsem bez tebe ztracená, Beo,“ rozplývala se Allie a vyprostila jednu ruku, aby si otřela slzy z tváří.

„Vím, o čem mluvíš. Všichni mi říkali, že tě potřebuji a je to pravda. Tyhle čtyři dny mi ukázaly, že Harry nesmí vyhrát a pokud jsem s tebou, není možné, že by mohl. Jak jsem vydržela tak dlouho bez tebe?“

„To nevím, ale jsem kurevsky ráda, že jsi to zvládla,“ pronesla se zazubením, než se postavila a vytáhla rusovlásku s sebou. Stály tam a jen na sebe hleděly, než si ji Allie přitáhla do pevného sevření. Bee chyběla vůně Allie. Ten vanilkový odér smíšený s vůní, která byla čistě její. Allie se lehce odtáhla a opřela si čelo o to rusovlásčino.

„Můžu?“ naznačila.

„Budu se zlobit, pokud to neuděláš,“ ušklíbla se a světlovláska se zaculila, než spojila jejich rty. Allie okamžitě vzdychla. Bože, jak jí tohle chybělo. Polibek začal zvolna, ale vášeň vzrůstala a obě ženy nevěděly, kam s rukama. Allie si přitáhla starší ženu silně ke svému tělu a zasténala nad tím dodatečným kontaktem.

„Tolik jsi mi chyběla, to nemáš ponětí,“ zašeptala proti Beiným rtům.

„Myslím, že mám alespoň hrubou představu,“ odpověděla, než přitiskla své rty zpátky k těm světlovlásčiným, jako by na tom záležel její život. Po tom, co jim připadalo jako hodiny, se ženy odtáhly, zamířily do obýváku a přitulily se k sobě na gauči.

„Můžu se tě na něco zeptat?“ pronesla Bea a projížděla rukou něžně světlovlásčinými vlasy, vědoma si rány z toho útoku, kterou měla na hlavě.

„Na cokoliv.“

„V pondělí jsi říkala, že tohle už znovu nezvládneš, co jsi tím myslela?“ Cítila, že Allie na pár chvil přestala dýchat, než se posunula, aby měla hlavu v Beině klíně a vzhlížela přímo k ní.

„Asi osm měsíců po tom, co jsem se sem nastěhovala, jsem potkala jednu dívku. Myslela jsem, že to je ono. Dostala jsem se z drog, získala práci a dům… A teď jsem měla holku. Všechno do sebe zapadalo a nemohla jsem být šťastnější. Franky ji neměla ráda, jaké překvapení.“ Allie se lehce zahihňala, než pokračovala.

„Ale na tom mi nezáleželo. Pověděla jsem jí všechno a jí to nevadilo, dokud jsme jednou večer nešly ven. Přišel jeden chlapík a když zjistil, že jsem s holkou, nabídl nám peníze, aby se na nás mohl dívat. Nikdy dřív jsem ho neviděla a zjevně to byl prostě kretén, ale ona došla k názoru, že ho znám z doby, co jsem byla na ulici. Hrozně jsme se pohádaly a ani mi nedala šanci to vysvětlit nebo to nějak napravit. Odešla a už jsem ji nikdy neviděla. Myslela jsem si, že to byl nejbolestivější zážitek mého života, až do pondělí,“ vysvětlovala a Bea si povzdechla.

„Allie, oml-“ začala, ale blondýna ji přerušila.

„Neříkala jsem to, abych si rýpla. Pondělek mě jenom přiměl uvědomit si, jak moc tohle chci, víc, než jsem chtěla ji. Mimochodem, neřekla jsem to, co jsem řekla v pokusu zabránit ti v odchodu. Opravdu tě miluji, ale naprosto chápu, pokud je to moc brzy nebo jestli-“

„Taky tě miluji,“ přerušila ji Bea a shlížela do jejích nádherných očí.

„Cože?“

„Miluji tě, Allie Novaková,“ zaculila se rusovláska a Allie musela do gesto napodobit.

„Také tě miluji, Beo Smithová,“ prohlásila, posadila se a zasypala polibky celý rusovlásčin obličej a ušklíbla se, když ta vybuchla smíchy.

„Tak fajn, ty blbko, chápu to,“ zvládla ze sebe dostat přes smích a Allie se zklidnila po tom, co vlepila pozvolný polibek na její rty.

„Víš, co?“

„Co?“ pozvedla Bea obočí, když viděla, že Allie shlíží na její rty.

„Usmiřovací sex je ten nejlepší. A je nezbytný,“ pronesla s vážnou tváří.

„Ach, opravdu?“ ušklíbla se Bea.

„Jo. Takže se musíme podřídit pravidlům,“ mrkla a zapletla prsty do hřívy rudých vlasů, které zbožňovala, načež si přitáhla Beu k vášnivému polibku. Bea zareagovala okamžitě a zamířily nahoru do Alliina pokoje, zanechávajíc za sebou části oblečení od gauče k posteli. Starší žena povalila Allie na postel a posadila se rozkročmo kolem jejích boků a zanechávala žhavou cestu polibků po jejím těle.

„Počkat, jsi si jistá?“ Světlovláska se lehce posadila a Bea jen přikývla.

„Mám toho spoustu k vynahrazování,“ pronesla proti Alliině pokožce a mladší žena cítila, jak jí její slova rozechvěla tělo. Než se zmohla na protest, ucítila Beiny rty tam, kde je zoufale chtěla cítit a se silným zasténáním se sesula zpátky na polštář.

* * *

„No, tak tím je to jasné. Usmiřovací sex je ten nejlepší,“ prohlásila Allie, když se přitulila k Beinu nahému tělu. Po dvou kolech vášnivého sexu a jednom něžného milování, které měly obě ženy za sebou.

„Nikdy jsem si nemyslela, že by to mohlo být takovéhle, nikdy mě nenapadlo, že bych našla někoho, kdo mi dá tohle pocítit.“ Rusovláska si povzdechla a blondýnka ji pevněji stiskla.

„Dělala jsi to se špatnou osobou. Opravdový sex, dobrý sex je tady taky,“ zašeptala jí Allie do ucha a poklepala jí na spánek.

„Mluvila jsi od pondělí s Kaz?“ zeptala se Bea.

„Jak tu zničit hezkou chvilku, Beo,“ zasténala Allie.

„Mluvím vážně. Jsme teď zpátky spolu a ona je pro tebe jako máma, Allie. Neodstřihávej se od ní, dlouhodobě toho budeš litovat,“ snažila se ji starší žena přivést k rozumu.

„Fajn, zítra jí zavolám. Spokojená?“ světlovláska našpulila ret a Bea se rozesmála.

„Velice.“ Vtiskla rychlý, ale zároveň něžný polibek na našpulený spodní ret mladší ženy a pak projela rukou skrz její světlé kadeře.

„Takže, byla Debbie hodná?“ zeptala se.

„Byla jako sen. Ona s Miou mě našly v pondělí na pláži. Potřebovala jsem si vyčistit hlavu a ony tamtudy šly domů ze školy. Mia je taky milá holka.“

„Ano, to je. Neví o všem, co se týče Harryho, ale nikdy se nevyptávala. Ani její rodiče, za což jsem moc vděčná. Vím, že Debbie se na ni může vždycky spolehnout,“ usmála se rusovláska, jak vždycky, když byla řeč o Debbie.

„Chtěla bys děti?“ zeptala se Bea.

„Nevím, nikdy jsem o tom neuvažovala, abych byla upřímná. Pravděpodobně bych toho nebyla schopná se svou historií. Ne zrovna nejlepší úvod pro adopční agenturu.“ Allie pokrčila rameny.

„Můžeš mít Debbie, až nahodí své pubertální móresy,“ navrhla Bea a světlovláska se zasmála.

„Je to andílek, beru ji kdykoliv,“ usmála se mladší žena na svou přítelkyni.

„Vážně?“

„Samozřejmě. Zbožňuji ji.“

„A ona zbožňuje tebe.“ Rusovláska políbila Allie na čelo.

„Díky bohu,“ vzdychla blondýna.

„Kam si myslíš, že ji ve skutečnosti Franky vzala?“ zajímala se Bea se zahihňáním.

„Pravděpodobně tam, kam říkala, že jde, ale Bridget o tom pravděpodobně neměla ani ponětí, dokud nebyly v autě. Nejspíš je pořád v práci, takže to bude hezké překvapení, až přijde domů.“ Allie se také zahihňala a jejich smích se smísil v dokonalé harmonii. Jejich chichot ztichl a Bea jen hleděla do Alliiných očí.

„Copak?“

„Jsi tak překrásná, já jen nemůžu uvěřit, že tě smím nazývat svou,“ přiznala Bea plaše a přála si, aby se její pokožka nečervenala tak snadno.

„Ten pocit je vzájemný, zlato. Miluji tě.“

„Také tě miluji.“ Bea se při těch slovech zaculila.

„Nemyslím si, že se mi někdy omrzí to poslouchat. Navíc, s tvým hlasem to zní po čertech sexy,“ ušklíbla se Allie a rusovláska jen otočila oči v sloup.

„Necháš toho někdy?“

„Nikdy,“ odvětila světlovláska a znovu spojila jejich rty.


Kapitola 24: Upečme si

„Dobré ráno, krásko,“ pozdravila Allie svého miláčka, když vešla do kuchyně a zjistila, že Bea obrací palačinky.

„Dobré ráno, Alliecat,“ zazubila se rusovláska, když cítila, jak se jí kolem pasu obtáčejí blondýniny paže. Byly to ty malé věci, co jí chyběly nejvíc. Něžné dotyky, láskyplné pohledy, slova jako ‚kráska‘, použitá k jejímu popisu. Navzdory tomu, že bylo třeba přesvědčování od celé hromady lidí, aby kousla do toho kyselého jablka, byla ráda, že to udělala.

„Kde je Debbie?“ zeptala se Allie a políbila ji na krk, než se posadila na kuchyňský ostrůvek.

„Už pryč. Mia má taneční soutěž, tak tam šla.“

„To je milé, bude tam celý den?“ zeptala se světlovláska.

„V podstatě. Její rodiče tam nejdou, takže ji tam Debbie podpoří,“ vysvětlovala, když se otočila se dvěma talíři palačinek; jedněch s javorovým sirupem a druhých se směsí ovoce a medem.

„To je smutné, že její rodiče nejdou,“ poznamenala blondýna a s úsměvem vděčně přijala své palačinky.

„Soutěže jsou nudné jako prase,“ smála se Bea a usadila se s talířem, než pokračovala.

„Ale Mia tu je pro Debbie, takže tohle je to nejmenší, co může ona udělat,“ pokrčila rameny, zatímco se pustila do své snídaně.

„Je to hezké mít takovou kamarádku, někoho, kdo prostě naslouchá,“ zamumlala světlovláska se smutným úsměvem a Bea jen tak tak rozeznala, co říkala.

„Chceš o tom mluvit?“

„Není toho moc co říct. Mívala jsem někoho takového, ale když se v mém životě všechno posralo, ona pokračovala v tom svém; což je přesně to, co jsem chtěla, aby udělala. Jen bych si občas přála, abych ji pořád měla. Ale to je jedno, mám Franky a tebe.“ Mladší žena mrkla a jakákoliv stopa smutku se vypařila.

„A Kaz,“ nakousla Bea a Allie zasténala.

„Prosím, nepřipomínej mi to. Ještě s ní nechci mluvit.“

„Tak fajn, ale věčně to neodkládej, ano? Co spolu máte je příliš silné, abyste to ztratily kvůli nedorozumění.“ Rusovláska pohlédla přímo do světlovlásčiných oceánově modrých očí a držela se vážnosti jejich konverzace, aby pod tím pohledem nezměkla.

„Jo, jak myslíš.“ Allie obrátila oči v sloup a ukousla si jídla, než pokračovala.

„Takže jsme tu jen my dvě?“ zeptala se s pusou plnou palačinek, což přimělo Beu usmát se a zakroutit hlavou.

„Jen mi dvě,“ vyjasnila, než se napila své kávy.

„Navrhla bych, abychom šly ven, ale… Nemyslím si, že bys se mnou chtěla být viděna, když vypadám takhle,“ zasmála se Allie a ukázala na svou tvář, která stále obsahovala žluté a zelené modřiny.

„No, není tu moc jiného, co dělat… A než na to jen pomyslíš, nestrávím s tebou celý den v posteli, přestože to zní lákavě.“

„Beo Smithová, vykresluješ mě jako sexuálního maniaka.“ Allie si položila ruku na srdce a předstírala, že je šokována.

„Protože jsi. Ne, že bych si stěžovala.“ Starší žena hodila po své přítelkyni drzým mrknutím, než dorazila své palačinky.

„Fajn, jsem. Co kdybychom si upekly nějaký hovna?“ Allie pokrčila rameny.

„Upéct hovna?“ zopakovala Bea s pozvednutým obočím.

„Jo, prostě cokoliv. Sušenky, muffiny, koláče. Prostě něco, abychom zabily čas a pak se mohly cpát u filmu?“

„Víš, ty co? To zní jako plán,“ zaculila se rusovláska a chystala se vzít Alliin talíř, ale blondýna rychle vstala a sebrala jí její talíř z rukou.

„Tys vařila, já umývám. To jsou pravidla.“ Rychle líbla svou přítelkyni na rty, než se dala do mytí talířů.

„Dobrá, zatímco budeš dělat tohle, dojdu se převléci a zamířím do obchodu pro nějaké suroviny. Bůhví, kolik jídla plánuješ dělat,“ zahihňala se starší žena a zamířila nahoru vysprchovat se.

* * *

„Fajn, takže potřebujeme přidat tři vejce a pak to promíchat,“ četla Bea instrukce z druhého receptu ze svého iPadu. Už měly v troubě čokoládové sušenky a teď dělaly Red velvet muffiny. Allie přikývla a rozklepla vejce do mísy. Zvedla trochu elektrický mixér a pustila ho, čímž rozvířila mouku po vlasech starší ženy a polovině její tváře.

„Jejda, ujela mi ruka,“ prohodila nenuceně.

„Ale, vážně?“ zeptala se Bea se sarkasmem odkapávajícím z jejích slov. Zanořila ruku do pytlíku s moukou a mrštila plnou dlaní přímo do blondýnina obličeje.

„Jejda, ujela mi ruka,“ zopakovala slova mladší ženy a kousla se do rtu.

„Ach, řekla sis o to, Smithová.“ Allie vypnula mixér a Bea zachytila její rychlý pohled na devět vajec, která zůstala v krabici.

„Tak se předveď, Novaková,“ vrátila jí a obě ženy se okamžitě natáhly po vejcích. Bea se k nim dostala těsně před Allie a rozbila jí jedno o paži, načež dostala zásah do hrudi. Blondýna hodila na rusovlásku další mouku, ale nepodařilo se jí uhnout vejci, které po ní bylo hozeno.

„Hele, tohle je moje oblíbené tričko,“ pokusila se říct vážně, ale vyšlo to společně s výbuchem smíchu.

„Oblíbené tričko? Bereš si ho do postele, ty prolhaná mrcho.“ Bea se smála ještě silněji a vydala se dopředu, aby se pokusila popadnout krabici s vejci, které Allie utrhla bok, ale nevšimla si rozbitého vejce na zemi a uklouzla. Natáhla se, aby se chytila Allie, ale sevřela jen světlovlásčiny tepláky, které stáhla s sebou na zem.

„Víš, Beo, pokud ses mi chtěla dostat do kalhot, stačilo říct, kotě,“ dokázala říct Allie, než vybuchla smíchy, až se za břicho popadala. Rusovláska ze sebe nebyla schopná vydat slovo, držela se za břicho a válela se po podlaze ve snaze popadnout dech, jak se silně smála. Párkrát se rozechvěle nadechla, než vzhlédla k Allie.

„Proč máš kurva středeční kalhotky v sobotu? Ty špinavý prase, to sis od středy nepřevlékla spodní prádlo?“ zeptala se, což obě ženy opět odrovnalo.

„Panebože, Beo, přestaň, každou chvíli se počůrám.“ Blondýna se smála ještě víc s rukou obtočenou kolem břicha, aby ulehčila svým svalům. Mladší žena nedokázala stát a sesula se na zem vedle Bey, se svými tepláky stále u kotníků. Obě ženy se na chvíli přestaly smát, než se rozesmály na dalších solidních pět minut.

„Jsi v pořádku?“ dokázala se Allie zeptat, když smích konečně odezněl.

„Jo, jsem v pohodě, myslím, že mě břicho bolí převážně ze smíchu než z pádu,“ žertovala Bea.

„Proboha, prosím, nerozesmávej mě znovu, moje břicho to nezvládne,“ zazubila se a sundala kousek skořápky z těch rudých kadeří, které tolik zbožňovala.

„No, do hajzlu, miluji tě.“ Sevřela tvář starší ženy do dlaně a Bea se poddala jejímu doteku.

„A já tě také miluji. Teď pojď, ukliďme a opravdu udělejme ty muffiny. Fotka vypadala úžasně.“ Zvládla se postavit a vytáhla s sebou blondýnu, která si pak natáhla tepláky.

* * *

„Co bys řekla na jen lehký salát, než se dáme do našich úžasných pekařských mistrovských kousků?“ zeptala se Bea později toho odpoledne. Jakmile byly muffiny v troubě a sušenky vychládaly, obě ženy se šly spolu vysprchovat, což jim zabralo dvakrát tak dlouho, než by mělo. (Pozn. překladatele: Když uvážím, že muffiny se pečou poměrně krátce, tak by je pravděpodobně spálily:).) Allie neměla dost. Myšlenka na ztrátu své oblíbené rusovlasé, hnědooké ženy byla téměř příliš, než by dokázala unést. Chtěla ujistit starší ženu, že v tomhle bude až do konce, obzvláště, když viděla ty jizvy, které na jejím trupu zůstaly díky jejímu ubožáckému manželovi.

„Jo jistě, půjdu vybrat nějaké filmy,“ odpověděla a zamířila do obýváku. Zrovna, když začala Bea krájet okurku, zazvonil jí telefon a na obrazovce se rozsvítilo Debbiino jméno.

„Ahoj Debs, jak to tam jde?“ zeptala se a přitiskla si telefon mezi ucho a rameno.

„Už to celé skončilo,“ odpověděla tmavovláska.

„Aha, fajn, chceš nechat večeři?“

„To je to, kvůli čemu volám. V tuhle chvíli jsem s Miou tak nějak v nemocnici.“

„Cože? Co se stalo?“ zeptala se Bea a nechala toho, co dělala.

„Já ani nevím, stalo se to tak rychle. Vystupovala v duetu a bylo to všechno v pořádku, ten kus byl neuvěřitelný. Přišla na vyhodnocení a já viděla, že drží nohu v divné pozici. Šla jsem za ní do zákulisí a ona seděla na židli a… Ááách, nemůžu na to ani pomyslet, její palec na noze trčel v podstatě stranou,“ vysvětlovala mladá dívka a Bea udělala obličej.

„No do háje, vsadím se, že to bolelo!“

„Jak to vydržela, to nevím. Každopádně, její táta je na služební cestě a máma má noční směnu. Nechci ji opustit,“ řekla Debbie.

„To je v pořádku, zlato, zůstaň s ní. Allie a já chceme mít stejně jen klidný večer se salátem, takže o nic nepřicházíš. Potřebuješ, abych pro vás přijela?“

„Ne, její máma začíná až za hodinu, takže nás vezme domů a já si prostě půjčím na noc něco od Mii. Jak jste se měly vy?“ zeptala se její dcera a Bea se musela kousnout do rtu, aby se nerozesmála.

„Dobře, jen jsme něco upekly a jinak si daly pohov. Právě pro nás dělám salát, než zkoukneme film.“

„To zní hezky. Potřebuješ odpočinkový den po tom, co se tenhle týden dělo, mami. No, už musím jít. Užijte si večer.“

„Ty taky. Pošli mé srdečné pozdravy Mie, mám tě ráda,“ pověděla své dceři.

„Až na měsíc a zpátky. To samé platí i pro Allie. Promluvíme si zítra, mami,“ odvětila, než zavěsila. Rusovláska nedokázala zabránit obrovskému úsměvu na tváři. Byla tak šťastná, že Debbie přijala její vztah s Allie a přestože neřekla ta slova přímo, to že řekla, že má Allie také ráda, jí vehnalo slzy do očí. (Pozn. překladatele: V češtině nedává smysl, že se tady a o kousek níž dělá takový humbuk kvůli slovům mít rád, ale jde o to, že ta vyřčená slova zněla I love you, což v angličtině vyjadřuje silnou náklonnost, ne nutně romantickou, ale běžně se používá v rámci rodiny nebo mezi dobrými přáteli. V češtině ovšem nemůžu použít výraz miluji tě, protože ho vyhrazujeme jen pro romantické účely a jinak říkáme mám tě (moc) rád. Tak se ale zase z angličtiny běžně překládá výraz like což už také od Debbie k Allie v této povídce zaznělo. Takže prostě berte na vědomí, že tohle mám ráda je úplně jiné, než to před tím:).) Dopřála si chvilku, aby se sebrala, než pokračovala v přípravě večeře a pak ji odnesla do obýváku, kde její miláček rozprostřel jejich upečené produkty na stoličku.

„To na telefonu byla Debbie?“ zeptala se, když brala mísu od starší ženy.

„Jo, zůstane přes noc u Mii. Chudinka má zlomený prst na noze,“ pronesla, posadila se vedle blondýny a přitulila se k ní.

„Panečku, proč takovéhle věci lidi dělají? Prostě zůstanu doma a koukám na telku,“ vtipkovala Allie a Bea zavrtěla hlavou.

„To jsi celá ty. Každopádně, na co koukáme?“ zeptala se a pohlédla směrem k televizi.

„Mamma Mia.“

„To jako vážně?“ Rusovláska se zaksichtila a blondýna se zasmála.

„Je to dobrý! A znám všechna slova.“

„Paráda,“ zamručela Bea.

„Ale sklapni, ve skutečnosti se ti to líbí.“ Allie na ni mrkla a rusovláska jen obrátila oči v sloup, než se lehce zahihňala.

* * *

Jakmile si pošmákly na sušenkách a muffinech, stulily se pod dekou; Bea měla hlavu položenou na Alliině rameni a nohy přehozené přes její klín.

„Debbie řekla před tím něco roztomilého,“ prohlásila ležérně.

„Ano? Co to bylo.“

„No, víš, jak vždycky říkáme ‚mám tě ráda až na měsíc a zpátky‘?“

„Jasně a přijde mi to mimochodem k zulíbání. Už od chvíle, co jste to řekly poprvé v nemocnici,“ přiznala Allie a ušklíbla se, když viděla rusovlásku červenat se.

„Každopádně, řekly jsme to jako obvykle a ona dodala ‚to samé platí i pro Allie‘. Já vím, že to pro tebe pravděpodobně moc neznamená a neřekla přímo ta slova, ale…“ Bein hlas se vytratil, když se náhle cítila pošetile, že z toho dělá příliš velkou vědu. Nicméně Allie to brala vážně a pozvedla bradu starší ženy, aby její čokoládově hnědé polokoule hleděly do jejích průzračně modrých.

„Znamená to hodně. Znamená to všechno na světě. To, že mě má rada stačí, že mě přijala do vaší rodiny je víc, než bych mohla žádat… Ale aby mě měla tolik ráda? Broučku, nemáš ponětí, jak moc jsem toužila po pocitu, že někam patřím. Trvalo mi to nějakou dobu, ale kdo by tušil, že blbý vymknutý kotník by mně mohl přivést tam, kam konečně náležím?“ Všechno díky tobě.“ Allie si vylévala srdce a slzy se jí řinuly po tvářích. Bea si nevedla o moc lépe, jak slzy stékaly také po jejích tvářích. Rusovláska se natáhla a setřela blondýniny slzy palcem, než si přitáhla její tvář ke své; jejich rty se spojily ve vášnivém, láskyplném polibku.

„Opravdu náležíš. Ty, já a Debbie. Jsme rodina. Nikdy o tom nepochybuj, ano?“ téměř zašeptala a světlovláska přikývla.

„Nemůžu uvěřit, že jsem se tak rychle zamilovala, ale jinak bych to nechtěla,“ přiznala Allie.

„Ani já ne. Nikdy by mě nenapadlo, že tohle řeknu… Ale děkuji, Harry,“ pronesla Bea a blondýna se zasmála, než vtiskla kratší, ale přesto stejně něžný polibek na rty svého miláčka, než se odtáhla.

„Máme ještě dvě písničky a pak půjdeme nahoru a já tě přiměji vidět hvězdičky po zbytek noci… A nejen ty na obloze,“ škádlila ji světlovláska a přejela rukou vzhůru po jejím stehně a lehce sevřela její klín, než se úplně odtáhla a obrátila svou pozornost zpátky k filmu.

„Do hajzlu,“ dokázala ze sebe vyrazit Bea, jak se jí v břiše náhle rozhořel oheň.


Kapitola 25: Vždycky jsi pro mě na prvním místě

„Můžeme takhle zůstat napořád?“ zeptala se Allie příštího rána, zatímco ležela na břiše se svými světlými vlasy rozprostřenými kolem sebe. Bea ji mohla popsat jen jako anděla se slunečním svitem vrhajícím nádhernou zář na její obličej. Usmála se, zatímco projížděla prsty hebkými světlými kadeřemi své partnerky, jak ležela na boku a podpírala si hlavu druhou rukou opřenou v lokti.

„Kéž by, ale Debbie se každou chvíli vrátí, takže by ses měla jít převléct,“ pokoušela se přivést mladší ženu k reálnému uvažování a k Alliinu zklamání to fungovalo.

„Fajn, skočím si do sprchy. Ale dlužíš mi,“ ukázala se zamračením na starší ženu stále ležící v posteli.

„Věř mi, vynahradím ti to,“ mrkla na ni rusovláska a mladší žena zasténala a vydala se do koupelny.

„Jsi pokušitelka, Beo Smithová,“ zavolala přes dveře. Vše, na co se starší žena zmohla, bylo kousnout se do rtu a zabořit hlavu do polštáře. Zrovna tehdy spatřila, že se rozsvítil Alliin telefon. Pohlédla na něj a spatřila na něm blikat pořád dokola Kazino jméno, než to přestalo. I s tímhle to bylo popáté, co se pokoušela volat. Bea si povzdechla. Nechtěla, aby se rozhněvaly kvůli ní. Jistě, věděla, že s Kaz nikdy nebude mít blízký vztah, ale to neznamenalo, že by chtěla, aby ji Allie ztratila. Chápala, co starší blondýna udělala pro její přítelkyni a to pouto bylo příliš silné, než aby se zlomilo kvůli jejímu pitomému nedostatku sebevědomí.

Allie vyšla z koupelny o deset minut později s vlasy mokrými a oblečená ve volném triku a kraťasech pod zadek. Bea se nemohla své přítelkyně nabažit a když nosila kraťasy jako ty, co měla na sobě teď, srdce jí poskočilo.

„Volala Kaz.“ Bea potlačila svou touhu po blondýně a soustředila se na vážnější záležitost.

„To je hezké,“ odvětila Allie ležérně a svalila se zpátky na postel. Bea si povzdechla, překulila se na bok a opřela si hlavu o ruku.

„Broučku. No tak. Možná řekla něco, s čím nesouhlasíš, ale jenom na tebe dávala pozor. Pravděpodobně je k smrti ustaraná, prostě jí zavolej,“ pokoušela se světlovlásku přivést k rozumu. Než mohla Allie něco namítnout, otevřely se a zavřely vchodové dveře. Debbie vešla do domu a udělala si misku cereálií, než vystoupala k Alliinu pokoji a zaklepala na dveře.

„Jste vzhůru?“ zeptala se.

„Ano, zlato, jsme vzhůru,“ odvětila Bea a viděla, že se klika pohnula, ale dveře se neotevřely.

„Jste nahé?“ Přes dveře zazněla druhá otázka a blondýna se začala smát.

„Jsme zcela oblečené, holka, pojď sem,“ odpověděla a dveře se konečně otevřely.

„Dobré ráno, tábornice.“ Mladá tmavovláska vešla se svými cereáliemi, vylezla si na postel a usadila se mezi těmi dvěma. Bea zašeptala něco do Debbiina ucha a Allie se zamračila.

„Musíš zavolat Kaz.“ Debbie pohlédla blondýně přímo do očí a ta obrátila oči v sloup.

„To jako vážně? Budeš to hrát takhle?“ zeptala se přes Debbiinu hlavu k rusovlásce a ta pokrčila rameny.

„Zabírá to?“ odvětila a Allie na sobě měla oba páry čokoládově hnědých očí.

„No dobrá. Udělám to, až se najím. Když už mluvíme o jídle, kde jsou moje cereálie?“ zeptala se mladé dívky a ta jí v odpověď nastavila lžíci plnou Cheerios. Allie se naklonila a strčila si lžíci do pusy a usmívala se, když žvýkala.

„Každopádně, jak je na tom Mia?“ zajímala se Bea.

„Má bolesti. Skončila jsem tak, že jsem spala na podlaze, po tom, co mě v noci třikrát kopla tím palcem. Prohodily jsme si místa v posteli, ale stejně se nepřestávala hýbat, tak jsem to vzdala a šla na zem. Měly jste jí, ale vidět, když jí musely narovnávat ten prst. Byla tak sjetá z oblbováků, že mlela naprosté kraviny. V jednu chvíli vykládala dobrých třicet minut o sýru,“ vysvětlovala Debbie se zahihňáním, jak vzpomínala na včerejší události. Bea jen kroutila hlavou a zubila se.

„Každopádně, vy jste měly hezký večer? Jste už úplně usmířené?“ tázala se.

„Jsme teď naprosto v pohodě a ano, vážně jsme si daly jen oraz. Nechtěly jsme jít ven se všemi těmi modřinami. Nechaly jsme ti něco z toho, co jsme včera upekly,“ odpověděla Allie s úsměvem a Debbie k ní vzhlédla.

„Je mi líto to, co ti táta udělal a teď strejda. Jen bych si přála, aby si ten soud pospíšil a měly jsme od nich klid,“ povzdechla si Debbie a Bea přejela prsty po dceřiných vlasech.

„My stejně tak. Ale dojde k tomu a bude po všem.“

„Co když to nepůjde, jak chceme? Co když skončím s ním?“ Debbie vzhlédla ke své mámě s patrným strachem v očích a rusovláska ztratila slova. Co když dojde na nejhorší? Co když přijde o svou dceru? Allie vycítila, že starší žena přišla o řeč, takže to převzala.

„To se nestane. Franky to nedovolí, případ, který staví mu nedává prostor, aby z toho vyklouzl. Zůstaneš tady a on tohle nezničí. Uvízla jsi tady, holka.“ Světlovláska rozcuchala dívčiny tmavé kadeře a naklonila se, aby ji políbila zboku hlavy. Beino srdce se při tom pohledu nadýmalo a potlačovala slzy, když souhlasně přikývla.

„Má pravdu. Nedělej si s tím starosti, všechno se to vyřeší.“ Poklepala Debbie po koleni a povzbudivě se na ni usmála.

„Mám vás ráda,“ prohlásila tmavovláska.

„Taky tě mám ráda,“ ušklíbla se Bea a Debbie vzhlédla k Allie.

„Je neslušné to neříct taky,“ pronesla žertem, ale Allie lehce vykulila oči, než se jí na tváři zformoval ten nejširší úsměv. (Pozn. překladatele: To Alliino překvapení spočívá v tom, že v angličtině z Debbiina Love you není jasné, že to neříká jen Bee, ale oběma.)

„Taky tě mám ráda,“ pronesla a všimla si, jak si její přítelkyně rychle otírá slzu z koutku oka.

„Můžu se na něco zeptat?“ přerušila Debbie ticho.

„O co jde?“

„Proč je na zdi v kuchyni vajíčko?“ zeptala se se zamračením a obě ženy vybuchly smíchy.

„To je na dlouhé vyprávění. Neptej se,“ dokázala odpovědět starší žena a mrkla na svou přítelkyni.

* * *

„Udělala jsem to. Za hodinu přijde. Spokojená?“ Allie vykoukla hlavou zpoza kuchyňských dveří, kde ji Bea nechala, aby zavolala Kaz.

„Ano, jsem.“ Bea vzhlédla od svého skicáře a ušklíbla se.

„Co kreslíš?“ Blondýna přišla blíž a očekávala, že její přítelkyně sešit zaklapne, ale nestalo se tak.

„Ále, jenom jednoho člověka,“ pokrčila rameny a poprvé ukázala Allie svou kresbu. Mladší žena viděla jen tu skicu mořských koníků, kterou jí Bea udělala k narozeninám, takže měla nějakou představu, jak dobrá je. Ale tohle nečekala. Vykulila oči do velikosti talířů, když hleděla sama na sebe.

„Beo… Tohle je neskutečné,“ divila se, zatímco zvedla sešit a zkoumala kresbu blíž.

„Líbí se ti?“ zeptala se Bea.

„Líbí? Na papíře vypadám líp než ve skutečnosti,“ zachichotala se. Chtěla otočit stránku, ale pohlédla na Beu pro svolení.

„Jen to toho,“ odvětila a cítila se neuvěřitelně nervózně. Debbie byla jediná, která viděla její kresby, protože to pro ni bylo tak posvátné. Byla to jedna z posledních věcí, které měla, které Harry nepošpinil. Sledovala Alliin obličej, jak se rozjasňoval nad každou skicou. Allie nemohla uvěřit svým očím. Její přítelkyně byla přinejmenším neskutečně talentovaná.

„Broučku, ty jsou úžasné, ten cit pro detail je fenomenální. Proč je neprodáváš?“ zeptala se a rusovláska jen pokrčila rameny.

„Pro mě to je jen koníček. Nemyslím si, že bych dokázala kreslit kvůli živobytí, je to něco, čím se vyjadřuji. Je to soukromá věc, chápeš?“ snažila se to vysvětlit a zdálo se, že to Allie chápe. Odložila sešit zpátky na stůl, vytáhla starší ženu na nohy a spojila jejich rty. Bea okamžitě zareagovala obtočením svých paží kolem světlovlásčina krku. Odtáhla se příliš brzy, než by se Allie líbilo, ale opřela si čelo o to její.

„Půjdu ven na nákup. Dám tobě s Kaz trochu prostoru.“ Zastrčila Allie jemné světlé kadeře za ucho a políbila zamračení, které se jí utvořilo na čele.

„Kromě toho, myslím si, že bude lepší, když tu nebudu. Ne že by Kaz opravdu záleželo na tom, jestli uslyším něco dalšího, co o mě řekne,“ zahihňala se lehce, ale Alliino zamračení nezmizelo.

„No tak, Allie, vyslechni ji a pak se rozhodni. Vzmuž se a kousni do toho kyselého jablka.“ Lehce poklepala na blondýninu tvář, než popadla svou bundu a klíče.

„Měj se, kotě,“ zavolala přes rameno a vyšla ze dveří; zanechávajíc Allie o samotě se svými myšlenkami. Vážně tohle chce udělat? Kaz je pro ni jako máma a navzdory tomu, co provedla, jí zachránila život. Zhluboka se nadechla, než zamířila nahoru, aby se trochu zušlechtila.

* * *

„Chceš něco k pití?“ nabídla Kaz, když ta vešla do dveří.

„Ehm, jen sklenici vody, díky,“ odpověděla, zatímco si sundávala bundu. Starší žena si nikdy nepomyslela, že přijde den, kdy se v Alliině blízkosti bude cítit nepříjemně. Ale neměla ponětí co udělat nebo říct. Pověsila si bundu na opěradlo židle a posadila se. Usmála se, když jí Allie podala sklenici vody, než se posadila naproti ní.

„Tak, jak se máš,“ zeptala se mladší světlovláska ze zdvořilosti.

„Dobře, měla jsem ale obavy, když jsi mi nezvedala telefon.“ Přejela prstem po okraji sklenice.

„No jo, byla jsi tak nějak důvodem toho, že jsem měla zlomené srdce, takže…neměla jsem opravdu moc chuť pokecat,“ odsekla Allie, ale lehce toho zalitovala, když viděla bolest v Kaziných očích.

„Já vím a omlouvám se, Allie. Ale prosím, věř mi, když říkám, že jsem na tebe jenom dávala pozor. Nechtěla jsem vidět, jak budeš chycena do něčeho, co by tě mohlo poslat zpátky do minulosti. Ale teď chápu, že k tomu nedojde. Jsi ty s Beou…?“ Hlas se jí vytratil, jak doufala, že do toho nebude muset šlápnout.

„V pátek jsme všechno vyřešily. Fyzicky může být houževnatá, Kaz, ale psychicky…nemá sebevědomí, takže, když jí lidi naplní hlavu takovými sračkami, jako to, cos řekla, vrací ji to zpátky k němu. Myslela jsem, že ti na ženách záleží? Nebudeš jí chtít pomoc, bez ohledu na to, co pro mě znamená?“ zeptala se Allie.

„Budu, samozřejmě že budu a opravdu jí chci pomoct. Žádná žena by neměla být předmětem násilí z rukou kohokoliv. Ale hádám, že jsem prostě nechala připlést se do cesty své pouto k tobě a zpanikařila jsem, když jsem tě té noci viděla. Vrátilo mě to do té noci, když jsi vešla do útulku,“ vysvětlovala Kaz a zdálo se, že si díky tomu Allie uvědomuje, jaké byly Kaziny motivy za tím vzplanutím.

„Ona pro mě není špatná, Kaz. Opravdu si zasloužím vztah, jaký spolu máme. Nemáš ponětí, jak jsem s ní šťastné. Díky ní mám pocit, že prožití všech těch sraček za to stálo, víš? A její dcera je úžasná, je přesně jako Bea. Vyroste a něco v životě dokáže, vím to. Je to tak chytré děvče, Kaz,“ rozplývala se Allie a starší blondýna ji jen pozorovala a její úsměv se rozšiřoval, jak Allie pokračovala ve svém vyprávění.

„Co?“ zeptala se mladší světlovláska, když spatřila, jak se na ní Kaz divně dívá.

„Vážně ji miluješ, že jo?“

„Miluji. Vážně ano. Nikdy dřív jsem tohle necítila. Jen bych si přála, abys to akceptovala,“ povzdechla si Allie. Než mohla Kaz zvážit, co dělá, natáhla se dopředu a uchopila Alliinu ruku.

„Akceptuji to a hodlám pomoct, jakkoliv dokáži. Stačí říct a udělám to.“ Stiskla jí ruku a Allie se usmála.

„Díky, mami,“ zaculila se a Kaz vypustila dech, o kterém si neuvědomovala, že ho zadržuje. Allie vstala, přešla na Kazinu stranu a okamžitě jí padla na klín a objala ji. Kaz ji políbila na bok hlavy a lehce jí houpala; něco, co dělávala, když Allie s něčím bojovala.

„Vždycky jsem tu pro tebe, vždycky jsi pro mě na prvním místě. Omlouvám se, že jsem způsobila tolik problémů,“ omlouvala se Kaz.

„Už je to pryč, všechno se vyřešilo. Omlouvám se, že jsem tě ignorovala,“ odpověděla Allie.

„Neomlouvej se, byla jsi raněná. Chápu to,“ odvětila starší blondýna a pokračovala v hraní si s Alliinými světlými kadeřemi.

* * *

Bea a Debbie se vrátily patnáct minut po Kazině odchodu s nákupními taškami. Vešly do kuchyně a položily tašky na zem; Debbie zamířila do svého pokoje, zatímco Bea vybalovala nákup.

„Ahoj, sexy krásko,“ zavolala světlovláska ode dveří a svlékala rusovlásku očima.

„Ahoj, jak to šlo?“ Starší žena se otočila a pohlédla na svou přítelkyni.

„Dobře. Přímo skvěle. Vyčistily jsme ovzduší a přenesly se přes to,“ zazubila se Allie, přešla k Bee a objala paže kolem jejího pasu, než přesunula ruce níž, aby ji chytla za zadek.

„To jsem ráda,“ odvětila rusovláska, sevřela její tvář a přitáhla si ji k něžnému polibku.

„Díky, že jsi mě donutila jí zavolat,“ usmála se blondýna.

„Není třeba děkovat. Je to tvoje máma, Allie. Pokrevní nebo ne a já nemůžu být tou osobou, která to zničí.“

„Tolik tě miluji,“ vydechla Allie.

„A já tě taky miluji. Až na měsíc a zpátky.“ Rusovláska mrkla, než znovu políbila svého miláčka. Těsně před tím, než se věci mohly rozvášnit, donesl se do místnosti Debbiin hlas.

„Donesly jsme jídlo, co bude k večeři?“


Kapitola 26: Nemohu uvěřit, že jsi celá moje

Uběhl další měsíc a Bea se za celý život necítila tak milovaná. Ona s Allie byly stále stejně silné jako vždycky a snažit se oddělit Debbie od Allie bylo takřka nemožné. Byly to tři měsíce, co se odhalily jako pár a skoro čtyři od chvíle, co Bea vyplnila rozvodové papíry. Harry o sobě nedal vědět od chvíle, co vtrhl k Allie do domu a Bea nevěděla, co si o tom myslet. Cítit úlevu, že jim nezpůsoboval bol, nebo nervozitu, protože by mohl plánovat něco, aby je od sebe oddělil ve chvíli, kdy na tom záleží nejvíc. Allie byla ale úžasná jako vždycky. Přesně věděla, co říct, když se Bea zanořila do svých myšlenek a přesně věděla, jak ji uklidnit. A sex… Beu by nikdy nenapadlo, že by si někdy mohla užívat sexu, nikdy by si nepomyslela, že by mohla pochopit, co je na něm tak dobrého. Ale s Allie tomu naprosto porozuměla. Allie patřilo její srdce a Bea věděla, že jí patří to Alliino, navzdory hlásku, který se jí snažil tvrdit opak. Jak by si přála, aby dnes mohlo být po rozvodu. Pitomé zákony.

„Něco tu hezky voní, zlato,“ zavolala Allie, když se vrátila v šest hodin jednoho středečního večera. Vešla do kuchyně a usmála se na Beu, než došla k ostrůvku a rozcuchala Debbiiny vlasy.

„Čau, děvče,“ pronesla a posadila se vedle puberťačky.

„Ahoj,“ odpověděla Debbie tiše a blondýna se zamračila, než se otočila a pohlédla na Beu. Rusovláska si povzdechla a odložila lžíci, kterou držela, na stranu, než se bokem opřela o kuchyňský pult.

„Její táta se dneska objevil u školy,“ vysvětlila krátce a Allie vykulila oči.

„Cože?“ procedila přes zuby.

„Prosím, přestaň mu říkat můj táta, není to můj táta. O ten titul přišel ve chvíli, kdy tě poprvé praštil,“ odsekla Debbie, než si povzdechla, upustila propisku a vzhlédla do domácího úkolu.

„Co ti řekl?“ zeptala se světlovláska a přejela prsty skrz Debbiiny vlasy; zjistila, že to uklidňuje jak Beu tak Debbie.

„Nic. Uviděla jsem ho dřív než on mě a zmizela jsem zpátky dovnitř. Ale odchytl Miu. Ptal se jí, kde jsem. Řekla mu, že mám nějakou hodinu na opakování a půjdu domů později. Já jen chci, aby mě nechal na pokoji, dal nám všem pokoj. Proč nedokáže pochopit, že jsem šťastná a akceptovat to? Proč mě pořád musí stahovat dolů, jako bych pro něj nic neznamenala. Už toho mám po krk, mami, proč nemůže prostě dojít k tomu soudu, abychom mohly žít bez Harryho?!“ Debbiin hlas zesiloval s každou další otázkou a na konci se jí zlomil. Bylo jí z tohohle špatně, ze života v nejistotě. Nevědět, jak se její život vyvrbí v nadcházejících měsících. Ze strachu, že bude poslána zpátky k otci, měla noční můry a jelikož byla taková jaká byla, rozhodla se to v sobě dusit až do teď. Propukla v pláč a okamžitě byla sevřena v objetí svou mámou. Bea se nikdy v životě nepohnula takhle rychle a prakticky ji zvedla do náruče.

„Ach Debbie, pššt, neplač.“ Rusovláska pevně svírala svou dceru a kolébala s ní tam a zpátky, jak jen to šlo v jejich nepohodlné pozici.

„Dám vám chvilku.“ Allie se chystala vstát, ale Debbie se natáhla, aby ji chytila za ruku; tiše jí říkajíc, že má zůstat. Mladá blondýna sevřela její ruku do obou svých a přitáhla si ji ke rtům, sdělujíc jí, že nikam nepůjde. Slíbila to Debbie, když se poprvé setkaly a ten slib tu bude vždycky.

„Zavoláme do školy a nahlásíme ho, ano? Nepřiblíží se k tobě, slibuji. Jakmile dojde k tomu soudu, budeš od něj mít na dlouho pokoj a už se kvůli němu nebudeš muset strachovat. Nenechám ho sáhnout ani na jednu z vás.“ Allie přesunula svůj pohled z Debbie na Beu a spatřila, jak se její láska usmívá do Debbiiných vlasů. Debbie se odtáhla od mámy a použila druhou ruku, aby si otřela slzy z očí.

„Můžete to udělat? Nemůže to obrátit proti nám a říct, že se ho snažíte držet ode mne?“ zeptala se Debbie.

„No, až Franky přijde domů z práce, můžeme se jí zeptat, jakým způsobem to udělat nejlépe. Ale všechno se v pořádku vyřeší, ano?“ odpověděla Bea a znovu si ji přitáhla do objetí. Harry ji mohl zneužívat, jak jen chtěl. Mlátit ji, slovně na ni útočit, emocionálně ji poznamenávat. Ale pokud udělá cokoliv z toho Debbie, znamená to válku a v Alliiných očích spatřila, že je připravená také bojovat. Bea cítila, jak Debbie na jejím rameni přikývla, než se postavila a pořádně mámu objala. Vše, co chtěla, byl normální život. Mít dva rodiče, kteří ji milují a chtějí pro ni to nejlepší. Co udělala tak špatného, že jí to nebylo dopřáno?

„Omlouvám se, už týdny jsem o tom přemýšlela a asi to nechala v sobě nahromadit se. Měla jsem říct něco dřív,“ vysvětlovala, když se odtáhla od rusovlásky a zhluboka se nadechla. Allie se jen naklonila, aby políbila Debbie do vlasů, než popošla o kus dál, aby pokračovala s přípravou večeře. Rusovláska vzala svou dceru do obýváku, usadila je na gauč a přitáhla si ji k boku.

„Za nic nemůžeš, ano? Nemáš se za co omlouvat. Vím, že tohle všechno si na nás vybírá daň, ale musíme být silné. Protože to skončí a s Franky a jejím týmem na naší straně se ho zbavíme. Ale právě teď se musíš soustředit na školu a prostě být dítětem. Omlouvám se, že jsem ti nedokázala umožnit normální dětství. Zasloužíš si o tolik víc, Debbie a já ti zabránila žít normální pubertální život.“ Beiny oči se naplnily slzami, jak hleděla do očí své dcery a viděla, že ty hnědé oči, které jí předala, jí vrací pohled s takovým strachem a smutkem v nich.

„To neříkej. V ničem jsi mi nezabránila. Udělala jsi všechno, co bylo v tvých silách, aby ses ujistila, že se mi nic nestane. Pořád jsem chodila do školy, pořád jsem se vídala se svými kamarády. Moje známky jsou lepší než většiny děcek v mé třídě, která jsou rozmazlovaná a zasypávaná penězi… Mami, prosím, ať tě ani nenapadne, že bys mě zklamala nebo v něčem držela zpátky. Teď jsi něco udělala. Udělala jsi ten krok a, jak jsi řekla, skončí to. Mám tě ráda, mami.“ Pubertální dívka otírala máminy slzy, zatímco rusovláska stírala ty její. Culily se, než si znovu padly do náruče.

„Až na měsíc a zpátky,“ zamumlala starší žena do jejích tmavých kadeří. Po tom, co se obě ženy sebraly, vzala Debbie Beiny ruce do svých a pevně je stiskla.

„Jsem tak ráda, že ti Allie dala motivaci bojovat. Upřímně nevím, jak dlouho by trvalo, než by zašel příliš daleko,“ připustila Debbie s pohledem na jejich spojené ruce.

„Pravděpodobně moc dlouho ne, zlatíčko. To mě vždycky děsilo, pomyšlení na to, co se mohlo stát. Jsem tak trochu ráda, že toho večera zašel tak daleko. Probudilo mě to.“

„A přivedlo to k nám Allie,“ dodala Debbie a Bea se zazubila.

„Samozřejmě. Jak jsem na to mohla zapomenout?“ mrkla a mladá dívka se zahihňala.

„Myslíš, že spálila večeři?“

„Zatraceně doufám, že ne,“ smála se Bea, zatímco vstala a vydala se do kuchyně, kde našla jídlo naservírované na třech talířích na stole.

„Panečku, myslela jsem, že to jídlo bude černé,“ prohodila Bea, jak obdivovala stůl.

„Jak milé.“ Allie předstírala, že je dotčená, zatímco doprostřed stolu umístila džbánek s vodou.

„Vypadá to jedle. To mi stačí.“ Debbie se posadila a nalila si sklenici vody. Bea s Allie se k ní připojily a všechny emoce z před tím byly zapomenuty. Vyprávěly si, smály se, Allie s Debbie se jako vždycky spřáhly proti Bee… Tohle se stalo jejich rutinou.

Později toho večera ležely Bea s Allie v posteli, Alliina hlava spočívala na Beině hrudi, zatímco Bea projížděla prsty skrz její světlé kadeře.

„Vyprávěj mi o své kamarádce,“ přerušila starší žena příjemné ticho.

„O kom?“

„O té kamarádce, jak ses zmiňovala, jak jsi říkala, že by sis občas přála, abys ji pořád měla,“ objasňovala Bea a Allie zůstala několik okamžiků zticha.

„Aha, ehm… No, její jméno bylo Summer, což mi vždycky přišlo srandovní, jelikož její vlasy měly světle kaštanovou barvu a já vždycky tvrdila, že by se měla jmenovat Autumn. Byly tak husté a dlouhé, že jsem jí je šíleně záviděla. Debbie a Mia mi připomínají, jaké jsme byly. Věděla, že můj život doma stojí za hovno a prostě to tak brala. Klidně se vyplížila z domu v jednu ráno, abychom se sešly a sedly si před jejich domem.“ Allie se zhluboka nadechla a Bea jí vtiskla něžnou pusu do vlasů, aby ji povzbudila. Světlovláska si odkašlala, než pokračovala.

„Byla první osobou, které jsem se vyoutovala a ani nehnula brvou. Neptala se, jestli po ní náhle nejedu, jak to udělaly některé jiné holky, prostě to přijala, jak to měli udělat mí rodiče. Když mě vykopli, zůstala jsem chvíli v hostelu pro děti, než jsem dodělala školu a tím to skončilo. Neřekla jsem jí, co se děje, tolik jsem se styděla. Měla takový potenciál, byla tak chytrá a já věděla, že kdyby přišla na to, co se v mém životě děje, všeho by nechala. To jsem nechtěla, nemohla jsem jí zničit život. Jakmile jsme byly ze školy, přestala jsem s ní mluvit. Vím, že šla na univerzitu, ale nemám ponětí kam nebo kde je teď. Mohla by být vdaná, mít děti… Nemám potuchy. Nemusí být ani v Melbourne, možná není ani v Austrálii. Věděla jsem jen, že jí nemůžu zprasit život tím svým posraným. To bych neudělala v žádném případě,“ uzavřela své vyprávění a zabořila si hlavu do Beiny hrudi a zároveň si setřela proud slz, které se jí vyřinuly. Starší žena si ji přitáhla blíž ke svému tělu a prsty přejížděla nahoru a dolů po Alliině holé paži.

„Možná, že ještě není příliš pozdě, s dnešními sociálními sítěmi jsem si jistá, že bys ji dokázala najít,“ navrhla rusovláska, ale cítila, jak blondýna na její hrudi vrtí hlavou.

„Ne, pravděpodobně si na mě ani nepamatuje.“

„O tom velice pochybuji, broučku, jsem si jistá, že i ona přemítá, kam tě život zavál,“ snažila se přivést svou přítelkyni k rozumu.

„Už je po všem, teď mám tebe a Debbie. To je vše, co potřebuji,“ pravila Allie a Bea věděla, že tohle je její způsob, jak oficiálně ukončit ten rozhovor.

„Díky, žes nám před tím dopřála chvilku s Debbie,“ změnila rusovláska téma.

„Není třeba mi děkovat, jen jsem měla pocit, že je to chvíle pro matku s dcerou. Jenom doufám, že soudci prohlédnou jeho sračky a nepustí ho nikam do její blízkosti, nebo tvojí.“

„Nebo co?“ ušklíbla se Bea.

„Zabiju toho sráče,“ odpověděla Allie tvrdým tónem, až se z toho Bea otřásla.

„Promiň, nechtěla jsem být taková, ale přísahám, pokud se ti někdy něco stane-“ pokračovala Allie, ale Bea ji přerušila spalujícím polibkem.

„Do toho se vůbec nepouštěj, ani na to nemysli. Jsem tady, s tebou a nikam nejdu. Patřím ti, moje mysl, tělo, duše,“ zašeptala proti světlovlásčiným rtům.

„Miluji tě,“ vydechla mladší žena a znovu přitiskla své rty na ty Beiny; polibek se stával vášnivějším a vášnivějším. Alliiny ruce bloudily po rusovlásčině těle, ohmatávaly její pevný zadek a přitahovaly jejich těla těsně k sobě. Z Beiných rtům uniklo zasténání, což vybídlo Allie, aby uchopila lem Beiny noční košilky, přerušila na sekundu jejich polibek, aby jí ji přetáhla přes hlavu, zanechávajíc tak svou přítelkyni před sebou zcela nahou.

„Nemůžu uvěřit, že jsi celá moje. Že tě mohu nazývat svou.“ Allie obdivovala Beino opálené tělo, dokud se její oči nestřetly s těmi partnerčinými a ona se zajíkla z toho intenzivního hladu, který v nich spatřila.

„Máš na sobě příliš mnoho oblečení,“ vydrala ze sebe starší žena, uchopila blondýnino volné tričko a stáhla jí ho, než se usadila rozkročmo na ní. Prolíbávala se dolů po Alliině hebké kůži, až se dostala k pásku jejích krátkých šortek.

„Ty jsou rozkošné,“ pronesla nenuceně.

„Kurevsky překážejí, sundej mi je,“ zasténala Allie, zoufale prahnoucí cítit svou přítelkyni. Bea se ušklíbla proti světlovlásčinu stehnu, než je pomalu stáhla po jejích dlouhých opálených nohách. Odstranila tu zlořečenou věc z Alliina těla, než se vymrštila zpátky nahoru k naběhlým rtům své přítelkyně a pravou ruku nechala mezi jejíma nohama a spolkla hlasitý sten, který unikl z Alliiných rtů.

Příští ráno začalo normálně. Allie udělala rychlou snídani pro Debbie a Beu, zatímco ta dělala kávu. Debbie odešla do školy, zatímco pár zamířil nahoru, aby si dopřály společnou sprchu, než se nachystají na den. Zrovna když sešly ze schodů, dírou ve dveřích propadla pošta. Allie sebrala tu hromádku a zamračila se, když došla k hnědé obálce.

„Zlato, tohle je pro tebe,“ podala dopis Bee, která si ho vzala se zmatkem vepsaným do tváře. Otevřela ho, studovala ten papír a náhle se o ni pokoušely mdloby.

„Broučku, co je to?“ Allie odložila zbytek pošty na stůl u dveří a došla vedle rusovlásky.

„Je to ze soudu. Stanovili datum.“


Kapitola 27: Konečně se to děje

„Myslíš to vážně? Kdy?“ zeptala se Allie, přesunula se k Beinu boku a hleděla na dopis.

„Za dva měsíce. Panebože, je mi špatně.“ Bea se zhluboka nadechla, posadila se na spodní schod a podala dopis blondýně. Projela si prsty rudými kadeřemi, zatímco čekala, až Allie dočte ten dopis.

„No doprdele,“ bylo vše, co mladší žena řekla, zatímco dopis odložila a vmáčkla se vedle své partnerky.

„Jaký z toho máš pocit?“ zeptala se a položila pravou ruku na Beino levé koleno.

„Cítím úlevu, jsem k smrti vystrašená a odhodlaná. Jenom chci, aby tenhle černý mrak zmizel,“ odvětila, položila ruku přes tu Alliinu a propletla jejich prsty.

„To zmizí, zlato. Jsem ti po boku, jak dlouho budeš potřebovat.“ Světlovláska stiskla její ruku a pohlédla jí do očí.

„Tak to budeš poblíž po velice dlouhou dobu, protože tě budu vždycky potřebovat,“ přiznala Bea a plaše, nejistě se na ni usmála. Z toho rozzářeného úsměvu, který se utvořil na Alliině obličeji, se Bee zatřepotal žaludek a ona se naklonila a vtiskla něžný polibek na rty své přítelkyně. Odtáhla se a sevřela blondýninu tvář do dlaní a přejížděla palcem po lícní kosti.

„Miluji tě, krásko,“ přiznala a v modrých očích, který jí vracely pohled, viděla tolik lásky a zbožňování.

„A já miluji tebe, navždy,“ odpověděla blondýna a dala Bee další pusu, než se zvedla.

„Tak fajn, přestože bych tě velice ráda vzala zpátky do postele, obě máme práci.“ Natáhla ruku k rusovlásce, aby ji vytáhla na nohy. Vydaly se každá ke svému autu a políbily se na rozloučenou, než vyrazily do práce.

* * *

Bea nedokázala myslet jasně. Měla štěstí, že dnes měla svůj ‚úřednický‘ den a neměla žádné zákaznice, takže se mohla soustředit na papírování za stolem, jinak věděla, že by někomu zničila vlasy. Liz vešla do kanceláře těsně po dvanácté a posadila se do protější židle.

„Jsi v pořádku, drahá? Neukázala ses celé dopoledne,“ vyzvídala a rusovláska konečně zaklapla notebook, než se zhluboka nadechla.

„Dostala jsem dnes dopis od soudu. Stanovili datum,“ pověděla starší blondýně, která se během let pro ni stala mateřskou postavou.

„Páni. To je dobře, ne?“

„Jo, to je. Samozřejmě, že je, to jen… Nemůžu uvěřit, že se to konečně děje. Mám něco, na čem opravdu mohu pracovat, místo toho, abych jen bojovala s větrnými mlýny, jestli to dává smysl. Vidím cílovou pásku a ta se nemůže přiblížit dostatečně rychle. Debbie se tím nechává trápit a já nechci, aby tím trpělo její učení nebo cokoliv jiného,“ vysvětlovala Bea.

„Jsi silná, Beo. Ty to vyhraješ a Debbie je stejná, jako ty. Je vyzrálá a pochopí to. Dělá ti čest, Beo,“ pravila Liz k rusovlásce a obdařila ji vřelým úsměvem. Liz měla vždycky Beu ráda a tolik ji šokovalo, když to o Harrym zjistila. Tušila, že se něco děje, ale nemyslela si, že je to tak vážné. Když zjistila, že se Bea seznámila s ženou a konečně si pustila někoho k srdci, nemohla být šťastnější. Rusovláska potřebovala, aby jí někdo ukázal lásku a podporu, kterou si zaslouží.

„A máš na své straně Allie a její kamarádku. Franky, je to tak?“

„Jo, Franky. Zavolala jsem jí, když jsem dorazila a ona se to právě dozvěděla, takže se mnou projde nějaké věci, až se dostaneme domů. Mám takové štěstí, že je mám, obzvláště Allie. Jen mám pocit, že si ji nezasloužím, víš?“ pronesla Bea a Liz se jen natáhla a vzala ji za ruku.

„Zasloužíš si lásku a Allie ti ji zjevně dává. Dokud jste šťastně zamilované, tak na ničem jiném nezáleží,“ odvětila starší žena a stiskla jí ruku, než vstala.

„Teď si dej pauzu a alespoň se najez.“

„To udělám, díky, Liz,“ usmála se Bea, zatímco Liz vyšla z kanceláře zpátky ke své zákaznici.

* * *

Když Bea těsně po páté dorazila domů, byla přivítána Franky sedící v kuchyni s papíry pokrývajícími celý stůl.

„Hned se posaď, Zrzko, máme práci,“ nařídila jí a ukázala k protější židli.

„Fajn, takže tohle všechno jsou věci, které jsme shromáždili na tebe a Harryho. Zvládli jsme zašťourat v nemocničních záznamech a našli jsme tři případy, kdy jsi byla v nemocnici,“ informovala Franky rusovlásku a zvedla nad tou informací obočí, protože Bea se o tom nikdy nezmínila.

„Co dalšího?“ zeptala se Bea, aby změnila téma.

„Debbie může svědčit, ale má možnost nahrát svou výpověď místo toho, aby s ním byla v jedné místnosti. Výpověď a kamerový záznam z té noci, co byla napadena Allie se neobjevil, takže Mark Ashton ten důkaz zničil. Naštěstí máme Emilyinu výpověď a další kopii nahrávky. Dále jsme s Emily v kontaktu a ta šla do baru zjistit, jestli tam něco nezbylo. Na zdi byla krev a když ji poslala na testy, zjistilo se, že patří kokotovu bratrovi. Také nám pomohla dostat se k záznamu tísňového volání z té noci a kdo na něj reagoval. To nám pomůže usvědčit Ashtona ze zadržování důležitých důkazů a tudíž ze spolupachatelství. Protože Debbie už bylo patnáct, bude na její názor na svěření do péče brán zřetel. Pokud řekne, že chce zůstat s tebou, budou to muset vzít v potaz. Máme fotky z posledního případu, kdy jsi byla v nemocnici, pohmoždění břicha a rány z toho útoku, než ses sem nastěhovala a modřiny z toho incidentu, ke kterému došlo tady, spolu s fotkami z útoku na Allie,“ vysvětlovala tetovaná bruneta a jak pokračovala, Bee se ztrácela barva z obličeje. Je to skutečné, vážně se to děje.

„Beo.“ Franky položila ruku na tu Beinu a starší žena se vzpamatovala, částečně proto, že jí Franky vážně řekla jejím skutečným jménem.

„Náš případ je pevný. Bude to brutální, nebudu ti lhát, ale naše důkazy jsou silné a pokud má porota srdce, podívají se na to z naší strany. Tohle je ono, Zrzko, tohle je ta cílová rovinka,“ ujišťovala rusovlásku.

„Já jen nemůžu uvěřit, že se to konečně děje. Děkuji, za všechno. Nemáš ponětí, jak vděčná jsem.“

„To je moje práce, dostat parchanty, jako je on, pryč. Takže, zastupovat tě bude moje šéfka, jelikož jsem ještě nesložila zkoušky, ale budu u soudu při každém kroku. Je ochotná se s tebou příští týden sejít během tvé pauzy na oběd, takže se s ní můžeš víc seznámit, pokud budeš chtít?“ zeptala se.

„Ano, prosím, myslím, že by to pomohlo. Bože, nemůžu se dočkat, až budu mít svůj život zpátky.“ Bea se téměř rozplývala, jak se ohledně toho cítila skoro sebevědomě.

„Víš, kolik dostane, pokud bude odsouzen?“ zeptala se a tetovaná tmavovláska si povzdechla.

„To záleží na tom, jak se na to budou dívat. Budeme se snažit o těžké ublížení na těle a tam je sazba od pěti let po doživotí. Všechno bude záležet na tom, jak silné jsou naše důkazy proti jejich, jakého budeme mít soudce a jakou porotu,“ připustila Franky a starší žena přikývla.

„Před pár dny se objevil před školou, existuje způsob, jak mu v tom můžeme zabránit?“ zeptala se Bea, kvůli čemuž se Franky zamračila, než vydala povzdech.

„Moc ne, aniž by to vypadalo, že se ji snažíš držet od něj. Jestli tam pouze je a nedělá potíže, tak to možná prostě budeš muset nechat být. Pokud vyleze z auta a bude ji obtěžovat, tak ano, škola může být více zapojena. Můžeš jim dát vědět, o co jde a informovat je, že byl u školy. Pokud se znovu ukáže a bude se tam zdržovat, mají právo přinutit ho odjet. Musíš s tím ale být opatrná, protože takovou situaci může snadno zahrát na strunu ‚drží mě od mé dcery‘,“ vysvětlovala tetovaná bruneta a starší žena chápavě přikývla.

„V tuhle chvíli se prostě soustřeď na sebe a svou dceru, ano? Já a můj tým se o tohle postaráme. Je s blonckou nahoře a dneska vařím já, tak si dopřejte trochu rodinného času.“ Franky popohnala Beu z kuchyně a starší žena se hihňala, zatímco stoupala k Debbiinu pokoji. Když otevřela dveře, zasáhl ji zvuk smíchu.

„Víte, domácí úkoly nemají být legrační,“ poznamenala, opřela se bokem o veřeje a založila si ruce na hrudi.

„Ale jsou, když Allie rapuje, aby sis lépe zapamatovala různé druhy obratlů,“ odpověděla Debbie skrz svůj záchvat hihňání. Bea jen obrátila oči v sloup, popošla dopředu a posadila se na postel vedle Allie.

„Chci to vůbec vědět?“

„To záleží na tom, jestli chceš rozpoznat své bederní obratle od krčních,“ odpověděla Allie a pozvedla obočí ve snaze působit maximálně inteligentně.

„To je dobrý, díky. Myslím, že si vystačím s termínem páteř,“ odvětila rusovláska a opřela se víc o Allie. Blondýna kolem ní obtočila pravou paži a prstem něžně kroužila po jejích bedrech.

„Jak bylo v práci?“ zeptala se Allie.

„Vše při starém. Většinu dne jsem byla v kanceláři, takže to nebylo tak špatné. Ty?“

„Pohodička, abych byla upřímná. Měla jsem Bomms a s tou je vždycky sranda,“ usmála se světlovláska a vlepila krátkou pusu na Beinu líc.

„Hotovo,“ oznámila Debbie a dramaticky upustila propisku na svůj sešit, než si lehla na záda s hlavou na mámině klíně.

„Hele mám něco, o čem s tebou chci mluvit.“ Starší žena projížděla prsty Debbiinými tmavými kadeřemi a shlížela do dceřiných očí.

„Jo?“

„Jo, já, ehm… Dostala jsem dnes dopis. Soudní přelíčení bude za dva měsíce,“ sdělila jí a oči mladé dívky se rozšířily,

„Vážně? Je to konečně tady?“

„Jo, je to konečně tady, broučku. Možná budeš muset svědčit, ale můžeš to udělat v jiné místnosti, než bude on, pokud budeš chtít. Nebudou tě nutit být s ním ve stejné místnosti. Také se budeš moct vyjádřit k svěření do péče. Takže, pokud vyvázne s tím, co udělal, můžeš říct, že chceš zůstat se mnou a oni k tomu přihlédnou,“ vysvětlovala Bea a Debbie to všechno do sebe nasávala jako houba.

„Myslíš, že z toho vyvázne?“

„Po rozhovoru s Franky se zdá, že věří, že ne. Ale nechci dělat unáhlené závěry, tohle se může vyvinout tolika různými způsoby,“ odpověděla rusovláska, než se naklonila a políbila Debbie na čelo, než pokračovala.

„Jak by ses cítila, kdyby vyváznul?“

„Upřímně… Nevím. Dřív jsem ho měla tolik ráda, mami, ale když jsem přišla na to, co dělal, cítila jsem se znechucená a zmatená. Jak mohl dělat něco tak násilného někomu, o kom prohlašoval, že ho miluje? Budu smutná, pokud ztratím toho člověka, kterým pro mne byl, ale hádám, že už jsem ho ztratila… Takže jen chci, aby dostal, co si zaslouží. Možná je můj pokrevní příbuzný, ale oddanost je to, co z vás dělá rodinu a nemyslím si, že by vůbec věděl, co to oddanost je. Dává to smysl?“ zamračila se Debbie k mámě.

„Dává to dokonalý smysl, zlato. Ale prosím, netrap se tím, ano? Zavolám do školy a dám jim vědět, co se děje, ale drž se prostě při zemi,“ usmála se Bea a prstem přejela po jejím zkrabatělém čele.

„A teď se přestaň mračit, nebo ti ty vrásky zůstanou.“

„Ne, nezůstanou,“ zajíkla se mladá tmavovláska a zakryla si čelo dlaní.

„Ach, zůstanou. Budeš mít trvalé vrásky kolem třicítky, pokud to budeš pořád dělat,“ přizvukovala Allie a rozesmála se, když ji Debbie lehce plácla do kolena.

„Myslela jsem, že máme být tým?“

„To jsme, když je cílem tvá máma, ale právě teď jsi to ty… Stařeno,“ mrkla blondýna.

„Grr, jdu. Taková šikana,“ mumlala si Debbie pod vousy, zatímco se zvedla z postele.

„Mám tě ráda,“ zavolala na ni Bea.

„Jo, jasně,“ řekla Debbie, vyšla ze dveří a zamířila dolů. Allie vstala, vytáhla rusovlásku s sebou a opřela si čelo o to její.

„Jsi v pořádku?“ zeptala se.

„Budu. Díky, Allie, za všechno. Vážně jsi jedna z miliónu,“ rozplývala se Bea a silně se červenala.

„Nemusíš mi za nic děkovat, broučku. Bože, tyhle dva měsíce nemohou uplynout dostatečně rychle. Nemůžu se dočkat, až tě budu mít legálně celou pro sebe bez nějakého kreténa právně s tebou svázaného,“ odpověděla blondýna a projela prsty Beinými vlnitými vlasy.

„To zní skvěle,“ vzdychla Bea.

„Miluji tě,“ přiznala mladší žena.

„Až na měsíc a zpátky,“ dodala Bea s vědomím, jak moc se to Allie líbí, když to říká Debbie.

„Až na měsíc a zpátky,“ zopakovala mladší žena s malým přikývnutím, zatímco zadržovala slzy a políbila svou přítelkyni s veškerou láskou a obdivem, které měla v celém těle.

„Hej, hrdličky, přestaňte si to rozdávat a pojďte sem dolů, než Debbie sní všechno jídlo!“ zakřičela Franky od schodů.

„Hádám, že to bylo na nás,“ pronesla Bea po tom, co se odtáhla a natáhla k světlovlásce ruku.

„Veď mě, krásko.“ Allie sevřela nabízenou ruku, následovala rusovlásku ven a užívala si perfektní výhled na její zadek.

„Přestaň zírat!“

„Zkazíš všechnu zábavu,“ zašeptala jí Allie do ucha.

„Ale, vážně? Nebudeš to tvrdit, až tě večer dostanu do postele,“ zašeptala Bea zpátky, než mrkla a sestoupila po schodech.

„Kurva, dejte mi sílu,“ pravila blondýna sama k sobě, zatímco následovala starší ženu a zoufale toužila, aby už byl čas jít spát.


Kapitola 28: Chuť svobody

Beiny myšlenky byly jedním zamotaným klubkem od chvíle, co bylo minulý týden stanoveno datum soudu. Ponořila se do práce ve snaze soustředit svou mysl na něco jiného a někdy to fungovalo, ale jindy si málem ustřihla prsty, když upravovala vlasy svých zákaznic. Po práci zamířila rovnou do baru. Potřebovala vidět Allie a jejich pracovní rozvrh jim tento týden nepřál.

„Čau Beo, dlouho jsem tě neviděla, jak se máš?“ přivítala Boomer rusovlásku, když vešla do dveří.

„Jde to Booms, co ty?“ zeptala se s úsměvem. Velice si tu barmanku oblíbila, a přestože na tom nebyla nejlíp, zdálo se, že Boomeřino nadšení ji lehce pozvedává na duchu.

„Jo, dobře. Allie je vzadu, pokud jsi přišla na rychlovku,“ ukázala přes rameno a Bea se zahihňala, než pokývla.

„Měj se, Boomer.“ Zamířila dozadu a zaklepala na dveře. Strčila hlavu dovnitř, když z druhé strany uslyšela nonšalantní ‚dále‘.

„To nebylo moc vřelé, co?“ poznamenala a zazubila se, když se Alliina tvář viditelně rozzářila.

„Kotě! Co sem přivádí mou nádhernou holku?“ zeptala se sladce a Bea zčervenala, jako vždy, když jí Allie lichotila.

„Zlato, můžeš odstoupit od těch dveří,“ usmála se světlovláska, vstala od svého stolu a vykročila jí vstříc. Naklonila se a vtiskla něžný polibek na rty své přítelkyně.

„Jen jsem tě potřebovala vidět,“ zašeptala starší žena proti Alliiným rtům, zatímco vdechovala její odér. Unikátní vůni, kterou měla jen Allie a jediná vůně, která Beu okamžitě uklidnila.

„Jaký jsi měla den?“ zeptala se blondýna, když si náhle uvědomila, že se dnes měla setkat se svou obhájkyní.

„Můžeme se posadit?“ zeptala se Bea a blondýna přikývla, odvedla ji k židli naproti té své za stolem. Allie se posadila na roh stolu a vzala Beiny ruce do svých.

„Co říkala?“ pobídla ji Allie a viděla, že se na Beině tváři začíná objevovat porážka.

„Budou to hrát v podstatě na dvě karty. Zaprvé tvrdí, že moje životní situace není zrovna ideální, jelikož žiji s…“ Bea sklopila zrak, protože nechtěla vyslovit ta slova.

„Závislou prostitutkou a kriminálnicí, že?“ dokončila Allie její větu a Bea jen přikývla. Světlovláska jí stiskla ruku, aby ji povzbudila v pokračování. Rusovláska se zhluboka nadechla, než pokračovala.

„Také prohlašují, že jsem tě potkala dřív než ve skutečnosti a vymýšlím si tohle všechno, abych mohla být s tebou,“ pravila a Allie si odfrkla.

„No paráda. Jak to chtějí k čertu dokázat?“ zavrčela a rusovláska pokrčila rameny.

„Nemám ponětí. Nevím, co mají v plánu s tím obviněním z těžkého ublížení na těle, ale tvrdě bojují o svěření do péče. Nemůžu ji ztratit, Allie, nemůžu.“ Starší žena dýchala mělce a nevyrovnaně.

„Hele, Beo, poslouchej mě. Koukni na mě, ano?“ Přinutila svou přítelkyni vzhlédnout a bylo to, jako by jí tím jedním pohledem dodala sílu.

„Nepřijdeme o ni. Zůstane s námi a on půjde na dlouho za katr. Tohle je ono, broučku, tohle je čas, abys byla tou silnou ženou, o které vím, že jsi. Ty to dokážeš,“ povzbuzovala ji Allie a Bea se zazubila skrze slzy, které jí nezadržovaně padaly. Ne proto, že by byla vyděšená nebo ustaraná, ale proto, že v tu chvíli cítila tolik lásky. Skutečnost, že Allie mluví o jejich budoucnosti, jako by to bylo tak přirozené, jako dýchání. Vybojuje to, pro jejich budoucnost.

„Tolik tě miluji, Allie,“ vydrala ze sebe přiškrceně, zatímco hleděla do těch oceánově modrých očí, které tolik zbožňovala.

„A já tě také miluji. Navždy,“ zopakovala blondýna s hlasem plným citu, zatímco se jejich rty střetly. Začalo to nevinně, ale Bea náhle potřebovala cítit mladší ženu. Zvedla se, takže stála nad Allie, která stále seděla na rohu stolu, sevřela jí tvář do dlaní a změnila ten polibek z něžného spojení na zběsilou bitvu o nadvládu.

„Vydrž.“ Světlovláska se na chvilku dokázala odtrhnout, načež zabouchla dveře a zamkla. Otočila se a hlad v očích její přítelkyně téměř způsobil, že se na místě udělala. Bea zabrala místo, které Allie před chvilkou uvolnila, což Allie popohnalo vyrazit vpřed a v podstatě se na ni vrhnout. Zatlačila ji na stůl a současně pravou rukou smetla všechny papíry.

„Vždycky jsem tohle chtěla udělat,“ zaculila se proti rusovlásčiným rtům a cítila Beu udělat to stejné, než zvedla tričko starší ženy a zarazila se, když ucítila Beiny ruce na svých.

„Nemůžeme, ne tady,“ pokoušela se namítat, ale když ucítila Alliiny rty na své odhalené kůži, vlak jejích myšlenek se vykolejil.

„Jsi si jistá?“ ucítila blondýnu zamumlat na svém břiše. Místo odpovědi jen položila hlavu na stůl a zasténala.

„Myslela jsem si, že ne,“ poznamenala Allie znovu, zatímco přetáhla rusovlásce tričko přes hlavu a odhodila ho přes místnost, načež rychle rozepnula její kalhoty a stáhla jí je ke kotníkům spolu s kalhotkami.

„Bože, vypadáš teď naprosto šukatelně,“ obdivovala ji světlovláska a pásla se očima po celém těle své milenky.

„Tak na co čekáš? Ošukej mě,“ odvětila Bea, šokovaná svým hrubým prohlášením, ale, když spatřila, jak Allie poklesla brada a její oči zčernaly, cítila, jak pocit zahanbení mizí a kousla se do rtu, protože věděla, že tím světlovlásku přivede k šílenství.

„S potěšením,“ ušklíbla se Allie a vrátila se k Beinu opálenému břichu a prolíbávala se dolů, plníc Beino přání.

„Nemohlas počkat na doma, abys ojela svou přítelkyni?“ prohodila Boomer, když se pár vynořil z blondýniny kanceláře.

„Co ti mám povídat, Booms? Nedokáži jí odolat,“ přistoupila na její hru Allie a štípla Beu do zadku, což způsobilo, že rusovláska zčervenala ještě silněji.

„Každopádně, zlato, uvidíme se později doma, miluji tě.“

„Také tě miluji, nedělej moc potíží,“ škádlila ji Bea a mrkla na ni, než svou přítelkyni krátce políbila.

„Měj se, Beo,“ zamávala jí Boomer zpoza baru.

„Čau, Boomer,“ zavolala přes rameno, když vycházela z baru a zamířila domů uvařit večeři.

* * *

Dva měsíce utekly a než se Bea nadála, byl tu den před soudním jednáním. Ty dva měsíce byly přinejmenším brutální, s Harrym objevivším se při pár příležitostech u Debbiiny školy a dalšími falešnými nebo přehánějícími důkazy objevujícími se proti rusovlásce. Ale Franky byla úžasná; neustále ujišťujíc rusovlásku, že mají dostatek důkazů. A Allie byla zjevně její oporou, stejně jako Debbiinou.

„Ach, co to tak hezky voní?“ zeptala se Bea po příchodu z práce.

„Kuřecí korma s čerstvě připravenou cibulovou bhaji a chlebem naan,“ odpověděla Franky, vzala lžíci a ponořila ji do kari omáčky, aby ji ochutnala.

„Pro celou ulici?“ poznamenala rusovláska, když viděla, kolik jídla tetovaná tmavovláska dělala.

„No, nahoře je Mia s Debbie a Gidge přijde asi za půl hodiny. Napadlo mě, že bychom si mohly před zítřkem udělat velkou večeři,“ informovala ji Franky a Bea s drobným úsměvem přikývla, než zamířila nahoru osprchovat se. Vešla do svého pokoje a uslyšel puštěnou sprchu. Ušklíbla se pro sebe, svlékla se a vešla. Podbřišek se jí napjal při pohledu na její přítelkyni, mokrou a nahou.

„Půjdeš přeci jen dál nebo tam jen budeš stát a civět?“ pronesla Allie a vytrhla Beu z transu.

„Promiň, jen jsem obdivovala výhled,“ mrkla na ni, než si vlezla za blondýnu.

* * *

„Co tvůj prst, Mio?“ zeptala se Bea, když jich všech šest sedělo kolem stolu. Franky položila všechno jídlo doprostřed ve stylu bufetu.

„Už je díkybohu v pořádku. Pořád je ovázaný, ale jsem ráda, že už nemusím mít berle, to byla taková otrava. Ale pořád mi zbývá několik týdnů, než budu moct znovu tančit, jsou to muka,“ odvětila mladá dívka. Pohlédla na Debbie a ráda viděla, že se její kamarádka konečně uvolnila. Neznala plný rozsah toho, co její otec udělal, ale věděla, že byl ovládající a agresivní. Mia nikdy neviděla Debbiin starý dům, protože jí nikdy nebylo dovoleno tam jít; jestli to bylo z Debbiina popudu nebo z popudu jejího táty, to nevěděla, ale co věděla, že scházelo málo, aby šla a praštila ho svými berlemi, když nepřestával jezdit ke škole. Viděla úzkost, kterou jeho přítomnost vyvolávala u Debbie a jen chtěla, aby její kamarádka mohla žít normální život jako ona.

„Takže, za pár měsíců máš narozeniny, Debbie, chceš na ně něco podniknout?“ zeptala se Allie.

„Ehm, možná malou slezinu? Nechci nic velkého,“ odvětila mladá bruneta.

„Ale máš svých sladkých 16, zlato, musíme udělat něco speciálního,“ pověděla Bea své dceři, s vědomím, že Debbie nikdy z ničeho nedělala velkou záležitost.

„Bude to speciální. Pár kamarádů ze školy, vy a holky ze salonu. To je vše, co chci,“ usmála se Debbie a její máma jí to oplatila.

„No, tak to tak provedeme,“ potvrdila Bea s přikývnutím.

„Dokážeš si představit kluky, až se konečně setkají s Franky a Allie?“ zeptala se Mia Debbie a obě děvčata se začala hihňat.

„Panebože, ti budou slintat,“ odvětila skrz chichotání.

„Budete se obtěžovat vysvětlit to?“ pozvedla obočí Allie.

„Když mě ty nebo Franky přijedete vyzvednout ze školy, naši kamarádi nepřestávají civět. Nepomůže, když si Franky vezme tričko bez rukávů a její tetování jsou vidět,“ vysvětlovala Debbie a Franky se rozesmála.

„Hezké vědět, že to v sobě pořád máme, bloncko,“ šťouchla Franky do Allie a ta se zasmála.

„Její kluk byl celý ‚ach, líbí se mi holky s tetováním‘. Nebyla z toho unešená,“ pronesla Debbie a ukázala na Miu, jejíž tvář náhle připomínala bouřkový mrak.

„Blbec. Tohle mu budu nějakou dobu připomínat,“ prohodila, zatímco si vybíjela vztek na svém kari.

„Jo, když už mluvíme o tom klukovi, musím ho ještě schválit,“ řekla jí Bea.

„No, pokud budeme soudit podle stavu jejího kari, nedostaneš k tomu příležitost,“ vypískla Briget a všechny dívky se rozesmály.

„Budeme je muset poškádlit, až se s nimi setkáme, Franky,“ mrkla na ni Allie a Franky zahýbala obočím.

„Nasadit nějaké lascivní hadry, co?“ odvětila.

Večer takhle pokračoval. Hovorem o oslavě, vyprávěním legračních historek a prostě všeobecnou konverzací. Žádné zmiňování o Harrym nebo zítřku a Bee to připadalo skvělé.

Být obklopena láskou a smíchem, něco, na co si stále zvykala, ale zároveň si toho cenila. Bridget vzala kolem deváté Miu domů, jelikož bydlely ve stejné ulici a zbývající čtyři ženy zamířily do postele krátce po té. Franky se obklopila papíry na zítřek, protože chtěla být připravena, jak jen bude moct. Přestože Beu ve skutečnosti nezastupovala, chtěla se pro sebe ujistit, že nic nepřehlédla. Ze svých myšlenek byla vytržena telefonem vibrujícím na nočním stolku.

„Ahoj, divoško,“ pozdravila svou přítelkyni, ačkoliv byla lehce zmatená vzhledem k tomu, že se s ní zrovna viděla.

„Ahoj, kotě. Dnes večer jsme neměly chvilku o samotě, jen jsem se chtěla ujistit, že jsi v pohodě ohledně zítřka?“ zeptala se a Franky se zaculila. Podobně jako Bea se vždycky chtěla cítit milována. Nikdy se jí toho od jejích rodičů nedostalo a ve vězení měla v posteli každý týden jinou holku. Ale Bridget prohlédla všechny ty kraviny a spatřila toho, kým Franky v jádru byla; inteligentní a zranitelnou žena, které scházel pocit vlastní hodnoty a uznání.

„Nebudu ti lhát, Gidge, jsem nervózní. Myslím, že jsem udělala všechno, co jsem mohla a Jayne je u soudu zvíře. Jen se modlím, abychom dostaly dobrou porotu. Se soudcem, kterého máme už Jayne dřív pracovala a říká, že je dobrý. Já jen doufám, že jsem toho udělala dost, Zrzka to potřebuje, Debbie to potřebuje… Allie to potřebuje.“ Franky zhluboka vydechla, když to ze sebe konečně dostala.

„Udělala jsi dost, broučku, jsi neskutečná. Jsem na tebe tak pyšná a jednou z tebe bude fantastická právnička. Zítra brzy vstávám, takže budu končit, ale průběžně mě informuj, ano? Miluji tě.“

„Také tě miluji. Dobrou noc, zlato.“ Franky zavěsila a ještě jednou si to prošla, než to sbalila, vlezla si do postele a nechala se pohltit spánkem.

* * *

„Bojím se,“ přiznala Bea do temnoty, zatímco spočívala hlavou na Alliině hrudi.

„Já taky. Ale Franky je sebevědomá, Jayne je sebevědomá, takže bychom měly být také,“ snažila se to odůvodnit a vtiskla jemnou pusu na její hlavu, než se zhluboka nadechla a pokračovala.

„Vytáhnou mou minulost, vykreslí mě jako špinavou děvku, která by neměla být Debbie nablízku,“ polykala knedlík v krku, když ta slova pronášela. Bea okamžitě vzhlédla a pozvedla ruku, aby pohladila světlovlásku po tváři.

„Prosím, nikdy se tak nenazývej, ano? Nejsi a nikdy jsi nebyla. Byla jsi mladá dívka, která neměla jinou možnost, která udělala, co mohla, aby přežila. Jayne to ví a bude to namítat, když to na tebe vytáhnou. Vytáhnou všechny ty sračky, které mi udělal. Vím, že jsem ti je řekla, ale hádám, že nechci, abys to musela slyšet od někoho jiného,“ odhalila vlastní nejistotu a teď bylo na Allie, aby utěšila svou přítelkyni.

„Nic, co řeknou, mě nemůže přimět, abych o tobě smýšlela jinak. Nikdy. Jen se modlím, abys zítra touhle dobou už neměla žádné další starosti.“ Zanechala jemný polibek na Beiných rtech a zapletla své prsty do jejích rudých kadeří.

„Pojďme teď spát, zítra to bude emocionálně náročné,“ pravila a rusovláska přikývla, načež se přitulila blíž k tělu mladší ženy.

„Dobrou noc, Alliecat, miluji tě.“

„Také tě miluji, krásko. Hezké sny.“ Věnovala jí poslední polibek, než ji pevně objala a zavřela oči. Její sny byly plné rudých vlasů, čokoládových očí a chuti svobody.


Kapitola 29: Bea Smithová vyhrála

Poslední tři dny byly pro všechny čtyři ženy krušné. Soud byl naštěstí stanoven na po sobě jdoucí dny, což znamenalo, že to nemuselo být natahováno déle. Ale všechna ta bolest a obavy stály za to…

Ráda by řekla, že byla po devadesát procent času silná, ale z Debbie byla nervózní troska, jak seděla v té malé místnosti. Byla tázána a odpovídala do kamery, když věděla, že se její otec dívá, nabírala k pláči, když byly popisovány Harryho činy do takových detailů, že měla pocit, jako by byla v té místnosti, když se to dělo. Chtěla u sebe svou mámu, nebo i Allie, ale věděla, že tohle je její šance přesvědčit porotu a soudce, že její otec si nezaslouží, aby mu bylo povoleno procházet se svobodně, aniž by byl nějak potrestán za to, že zničil život jí a její mámě. Franky jí dopředu dala rady; říkala, aby o ní a Allie mluvila pochvalně, aby přesvědčila porotu, že ať jejich minulost naznačuje cokoliv, jsou vhodné, aby byly Debbie nablízku. Ne, že by to byla těžká úloha, jelikož Franky obdivovala a Allie zbožňovala, vědouc, že kdyby nebylo jich, ona s mámou by tu teď nebyly a neviděly konečně světlo na konci tunelu.

Franky seděla v soudní síni za Beou a nutila starší ženu, aby si přestala hrát s prsty pod stolem. Zástupce obžalovaného byl při nejmenším brutální a svlékl Franky s Allie donaha s pár rýpnutími do jejich minulosti. Věděla, že to je prostě jeho práce a že má pravděpodobně také pochyby o tomhle případu, ale to neodstranilo hanbu z poslouchání všech vašich chyb, aby přesvědčily porotu, že patnáctiletá nemá žít s vámi. Cenila si Debbie za všechny ty sračky, kterým byla za svůj krátký život vystavena. Téměř jí byla inspirována, že si svým dětstvím nenechala poskvrnit osobnost, jako se to stalo jí, když byla malá holka. Když ji viděla na té obrazovce, lámalo jí to srdce, ale mladá dívka vstřebala všechno, co jí řekla a nemohla na otázky, kterým čelila, odpovědět lépe. Viděla, že Jayne se naklonila a pošeptala něco Bee do ucha a rusovlásčina ramena se viditelně uvolnila. Předpokládala, že jí Jayne pověděla to, co si Franky o Debbiiných odpovědích myslela. Pohlédla stranou a skoro dokázala cítit vztek, který vyzařoval z Harryho těla, z čehož se ušklíbla. Ten parchant si zaslouží všechno, co dostane. Když vstala, aby podala své svědectví o tom večeru, kdy přišel Harry k nim domů, pohlédla na porotu, Viděla výrazy znechucení, nejistoty, nevíry a soucitu. To bylo dobré, jen doufala, že ty výrazy vydrží a nezmění se, až Harry řekne to svoje. Jen se modlila, aby se Allie a Bea dokázaly udržet a nesložily se pod obhájcovými extrémně necitlivými otázkami. Obzvláště Bea. Rusovláska byla tolik let přesvědčována, že není dostatečně dobrá a že je to všechno její chyba. Franky se pokoušela, jak jen mohla, vtlouct jí do hlavy, že se o to neprosila.

Allie vykročila k svědecké lavici a vstřebávala pohled před sebou. Harry seděl napravo se samolibým úšklebkem na tváři. Věděla, proč se ušklíbá; teď byl čas, kdy vytáhnou její minulost tím nejhorším způsobem a budou namítat, že ona s Beou spolu chodí déle než ve skutečnosti. Také se domníval, že má navrch, protože věděl, že její originální výpověď chyběla, ale co nevěděl, že se v blízké budoucnosti objeví další výpověď. Pak se podívala doleva a zalila ji úleva, když spatřila Beiny čokoládově hnědé oči upřené na ni. Po té chvíli se nepodívala na porotu, soudce nebo někoho jiného. Jen na ni. Kousla se do rtu, když byla obviněna, že zinscenovala útok na sebe a zatínala pěsti, když byly popisovány její dny na ulici způsobem, že se cítila špinavě a nechutně. Cítila se zcela vysvlečená přede všemi, kteří teď znali věci, kterých Allie nejhlouběji litovala. Ale vše, co musela dělat, bylo připomínat si, proč tu byla, pro koho bojuje… A díky tomu to všechno stálo za to. Harryho chováni se rychle změnilo, když se objevila Alliina druhá výpověď, tísňové volání a záznam z kamery, spolu s bonusem v podobě telefonních záznamů naznačujících, že byl za tím útokem před barem. Opustila své místo s nadějí třepotající se jí v žaludku.

Bea spolkla obří knedlík v krku, když byla na řadě. Tohle byl závěrečný den a všechny oči byly na ní. Sledovala každého, kdo byl v tomhle křesle, každého bylo z různých důvodu tak těžké poslouchat. Když tam byl Harry, bylo to nejhorší, podle něj to znělo, že si to celé vymýšlí a že jen chtěla výmluvu, aby ho mohla opustit kvůli Allie. Jayne ho nicméně rozcupovala na kousky a ničila jeho sebevědomý přístup kousek po kousku, až musel být zachráněn svým obhájcem. Byly ukázány fotky, kdy byla napadena a bylo to, jako by to znovu celé prožívala. Každý úder, každý kopanec…, ale přinutila se dívat, aby si připomněla, že to překonala a vyšla na druhé straně jako bojovník a že to zvládla. V uších jí zněla Frankyina slova: Nezasloužila si to, nebyla to její chyba a neprosila se o to. Nepřestávala si přehrávat tuhle mantru po celou dobu, co na ni bylo útočeno brutálními otázkami. Viděla Harryho a ten jí věnoval svůj typický úšklebek, ten úšklebek, kterým jí vždycky počastoval, když věděl, že se složí. Tentokrát ne. Místo toho, aby se skrčila a prosila ho, aby přestal, mu vrátila to gesto a musela spolknout drobné uchechtnutí, které se jí chtělo vydrat ze rtů, když spatřila, jak jeho výraz povadl. Věděl to. Věděl, že prohrál.

Ztratil nad ní kontrolu. Prohrál opatrovnictví své dcery… Přišel o třináct let svého života. Třináct let za mřížemi, než si vůbec bude moct požádat o předčasné propuštění. Třináct let Harryho svobodného života. Dokázala to. Bea Smithová vyhrála.

Bea ze soudní síně vyšla rychleji než Debbie, když vyráží z pokoje na jídlo. Allie se po své výpovědi do soudní síně nevrátila, takže, když se Beiny oči střetly venku s jejími, bylo to, jako by přišla domů. Allie vstala, pospíšila si k rusovlásce, vzala její ruce do svých a položila otázku, na kterou umírala touhou znát odpověď.

„Třináct let,“ bylo vše co Bea řekla a slzy kanuly jak z hnědých, tak z modrých očí. Blondýna si ji přitáhla do pevného objetí, zatímco jí vzlykala na krku. Úleva, která v té chvíli zaplavila obě ženy byla viditelná pro všechny okolo. V tu chvíli k nim došla Debbie a Bea se odtáhla od Allie, než si přitáhla k sobě svou dceru.

„Je pryč, broučku, na velice dlouho,“ zašeptala jí do vlasů a mladá bruneta jen tiskla svou mámu, jako by se bála pustit se jí. Franky se k nim připojila, objala paži kolem Alliiných ramen a políbila ji na spánek.

„Je konec, můžeme se pohnout dál. Všechny se můžete posunout dál a být rodinou, jak si zasloužíte,“ pověděla mladší ženě a Allie jen přikývla, než obemkla paži kolem Frankyina pasu.

„Nedokázaly bychom to bez tebe. Díky,“ pravila k tetované brunetě, která se jen ušklíbla, než ji poplácala po rameni a odtáhla se.

„Ne, to všechno vy tři. Já jen poskytla právní podporu, to vy jste to vybojovaly až do toho zatraceného konce. Každopádně, půjdu si promluvit s Jayne, později se napijeme?“ zeptala se a pohlédla k matce s dcerou, které se od sebe odtáhly.

„To zní skvěle. Díky, Franky, za všechno.“ Bea si ji přitáhla do krátkého objetí.

„Jak jsem říkala bloncce, poskytla jsem právní věci, ale vážně jste to byly vy, díky komu to bylo možné. Uvidíme se později.“ Odešla a vytahovala si telefon, aby zavolala Bridget.

„Jak se cítíš, holka?“ zeptala se Allie Debbie, která jen pokrčila rameny.

„Mám vážně smíšené pocity, ale všeobecně se mi ulevilo. Zaslouží si to, bez ohledu na to, jak je se mnou spřízněný,“ vysvětlila krátce a světlovláska se na ni povzbudivě usmála. Právě, když otevřela pusu, aby něco řekla, uslyšela, jak někdo z dálky volá její jméno. Otočila se a vykulila oči.

„Allie? Allie Novaková?“ Přiblížila se k nim žena se stejně šokovaným výrazem.

„Summer?“ dokázala ze sebe vydrat a žena s kaštanovými vlasy přikývla.

„Jsi to vážně ty? Panebože, nikdy by mě nenapadlo, že tě znovu uvidím.“ Poškrábala se na hlavě a věnovala jí drobný úsměv, který jí Allie oplatila.

„Co tu děláš?“ zeptala se blondýna.

„Byla jsem povolána do poroty. Nemohla jsem uvěřit vlastním očím, když řekly tvé jméno a ty jsi vystoupila. Svět je malý, co?“ Lehce se zahihňala a mladá blondýna se zazubila.

„Jo, dalo by se to tak říct,“ odpověděla, než se lehce natočila a přitáhla si Beu vedle sebe.

„Ehm, zlato, tohle je moje stará kamarádka Summer. Summer, tohle je moje přítelkyně, Bea,“ představila je a Bea nedokázala zabránit širokému úsměvu.

„Ráda vás poznávám, Summer.“ Natáhla k ní ruku a Summer s ní potřásla.

„Nápodobně. Každopádně, chápu, že tohle je pro vás radostný, přesto vyčerpávající čas, takže bych ti možná mohla dát své číslo a někdy brzy se můžeme sejít?“ navrhla s nervózním tónem v hlase.

„To zní dobře,“ usmála se Allie a přijala vizitku, kterou jí Summer podala. Pozvedla obočí, když spatřila její profesi.

„Mořská bioložka? No to mě podrž,“ zasmála se.

„Já vím, já vím. Začala jsem jen s biologií, ale měly jsme semestr mořského života a já se prostě zamilovala. Povím ti o tom někdy jindy, užijte si svůj rodinný čas, Bůh ví, že ho potřebujete.“ Znovu se usmála, než odešla, zanechávajíc Allie užaslou nad tím, co se právě přihodilo.

Allie byla celou cestu domů zamlklá. Sotva řekla slovo a když už, tak velice krátce. Když zaparkovala před domem, vylezla z auta, ale zůstala stát, zatímco Debbie a Bea šly po cestě. Debbie vešla do domu, ale Bea se zastavila a otočila se.

„Co se děje?“ zeptala se, zatímco obrátila svoje kroky a zastavila se před blondýnou.

„Omlouvám se, já jen…potřebuji být sama,“ pravila a rozešla se pryč, ale rusovláska ji přitáhla zpátky.

„Mluv se mnou,“ téměř prosila.

„Promluvím si s tebou, ale právě teď potřebuji být prostě sama. Co o mě říkali bylo kurevsky brutální a zrovna teď…“ Hlas se jí vytratil a pokusila se odvrátit zrak, ale starší žena vyhledala její oči. Allie se zhluboka nadechla, než pronesla ta slova.

„Zrovna teď se cítím jako feťácká šlapka, která si nic nezaslouží, jasné? Takže, prosím, Beo, nechci si to všechno vybíjet na tobě,“ vysvětlovala a Bea v jejích očích mohla spatřit smutek. Chtěla něco namítnou, přesvědčit ji, že s ní může mluvit, ale vzpomněla si, jak Franky říkala, že když se takhle ponoří do sebe, potřebuje být sama. Takže jí místo toho jen stiskla ruku a přikývla. Světlovláska se na ni vděčně usmála, než jí vtiskla pusu na tvář a odkráčela. Nemířila na konkrétní místo, ale věděla, že skončí tam kde vždycky.

* * *

Vrátila se o dvě hodiny poději a zamířila nahoru vysprchovat se, než vyrazí ven slavit. Vyšla ze sprchy a usmála se, když uviděla svou přítelkyni ležet na posteli s knížkou v rukou. Došla k ní a obkročmo se posadila na rusovlásku, což Beu přimělo položit si knížku na hruď.

„No, nazdárek,“ zaculila se Allie a starší žena se zahihňala.

„Ahoj, potížistko,“ usmála se a projela prsty jejími vlasy.

„Cítíš se lépe?“ zeptala se a Allie přikývla a lehla si vedle Bey.

„Jo. Omlouvám se, jen jsem věděla, že bych byla hnusná, tak jsem chtěla být sama,“ vysvětlovala.

„Chápu to. Co o tobě říkali… I když jsem to všechno věděla, stejně mi to lámalo srdce. Ale už tou osobou nejsi a co jsem ti říkala, když ses titulovala tím slovem?“ Pozvedla obočí.

„Já vím, ale v tu chvíli jsem se tak upřímně cítila. Hluboko v sobě se tak vždycky cítím,“ připustila a odvrátila zrak.

„Hej,“ řekla rusovláska, aby znovu získala její pozornost.

„Chápu, že ten pocit tam vždycky bude. Věř mi, sama se cítím úplně stejně. Ale tohle už nejsi. Řekni to. Řekni mi to.“ Bea lehce potřásla jejich rukama a Allie obrátila oči v sloup.

„Už to nejsem,“ zamumlala a starší žena se ušklíbla.

„Dobře. Co kdybychom na to teď zapomněly? Co to, jak jsi prve narazila na Summer?“ zeptala se, aby odvrátila její mysl od jejích nejistot.

„Nemůžu tomu uvěřit. Neviděla jsem ji tak sedm let a narazím na ni ze všech míst v soudní síni. Jen se obávám, že mě bude odsuzovat, víš?“ povzdechla si.

„Nebude tě odsuzovat. Neříkala jsi sama, že tě nikdy nesoudila, když ses jí vyoutovala? Když ses jí objevila přede dveřmi, tak se s tebou posadila bez potřeby vysvětlování? Mně připadá, jako ta nejmíň odsuzující osoba, kotě. Zavolej jí příští týden, myslím, že to potřebuješ,“ pobízela jí a blondýna přikývla.

„Myslím, že zavolám. Ale v tyhle chvíli se chci soustředit na nás. Dokázaly jsme to. Konečně můžeme být rodina.“ Mladá světlovláska se naklonila a políbila rusovlásku. Konečně mohou být pár, normální pár bez žádných závazků k někomu dalšímu.

„A to mi připadá naprosto dokonalé,“ zašeptala Bea proti blondýnčiným rtům, přetočila ji na záda a milovala se s láskou svého života.

* * *

„Kdo vám dal, holky, vědět?“ zeptala se šťastně Bea, zatímco spěchala k Liz a Maxine a vřele je objala. To bylo něco, co dělala jen vzácně s kýmkoliv, ale dnes to udělala mnohokrát.

„Allie volala a říkala, že si myslí, že bys nás tu chtěla mít na oslavu. Tohle je úžasné, zlato,“ vysvětlovala Maxine a věnovala rusovlásce vřelý úsměv. Tak ráda viděla Beu takhle, tak šťastnou a uvolněnou. Po tom, co Bee lehce stiskla nadloktí, přešla k Allie a objala ji.

„Díky. Na tuhle chvíli jsme čekaly roky,“ zašeptala do ucha mladé blondýny.

„Nic jsem neudělala,“ odvětila Allie se zamračením, které přimělo Maxine usmát se ještě víc.

„Ale udělala, dala jsi jí lásku. To je vše, co kdy od života chtěla, někoho, kdo by jí řekl, že za to stojí. Díváš se na ni, jako by byla jediným člověkem na světě a to je báječné vidět. Jednou jsem Harryho potkala a okamžitě jsem viděla, jak jí je kvůli němu nepříjemně. Když jsem se dozvěděla o tobě, věděla jsem, že jsi něco zvláštního a pořád to vím. Takže jsi udělala hodně. A teď, chceš něco k pití?“ zeptala se, než se příliš rozněžní.

„Jo, dám si pivo, díky Maxine.“ Allie spolkla knedlík v krku a mrkáním zahnala slzy. Následovala Maxine a přijala lahev, než se otočila, aby našla Franky.

Bea spatřila Allie u baru a vydala se k ní, když ji zastavila Kaz.

„Ahoj, Beo,“ pozdravila ji starší blondýna.

„Ahoj, Kaz,“ odpověděla rusovláska zdvořile.

„Jen jsem se chtěla omluvit za všechno, co se stalo. Byla chyba říkat ty věci Allie, jen jsem nechtěla, aby sklouzla zpátky do svého starého života, víš? Neříkám, že bys to dovolila, ale…“ snažila se vysvětlit.

„Chápu to. Věř mi, nenechala bych ji se tam vrátit. Jsem jen ráda, že jste si to vyřešily, nechtěla jsem vstupovat mezi vás a chápu, proč jsi tak ochranitelská. Ale chci, abys věděla, že já nikam nepůjdu. Uctívám zemi, po které kráčí a udělám všechno, co bude v mých silách, abych jí dala všechno, co si zaslouží. Je úžasná s mou dcerou a z nějakého důvodu opětuje mou lásku. Takže chci jen vědět, že mezi námi není žádná zlá krev?“ Rusovláska byla důrazná a Kaz trochu ustoupila, ale usmála se.

„Není. Přestože se mi nelíbí, do čeho si ji zatáhla, teď vím, že tobě se to také nelíbí a že jsi tu nadobro. Takže ne, žádná zlá krev. Příměří?“ zeptala se, natáhla k ní ruku a udržovala oční kontakt s rusovláskou před sebou. Bea z ní také nespouštěla zrak, potřásla si s ní rukou a obdařila ji drobným úsměvem, než se odtáhla.

„No, první runda jde na mě, co si dáš?“ navrhla Bea a pokračovala ve svém původním směru cesty k baru s Kaz v závěsu.

„Takže, co se stane s domem?“ zeptala se Franky.

„Prodám ho. Nemůžu se tam vrátit, ne se všemi těmi vzpomínkami. Takže myslím, že vezmu peníze a koupím nový dům. Možná koupím i motorku,“ ušklíbla se.

„Motorku? Cože?“ zeptala se Allie, ohromená, že nikdy nevěděla, že by její přítelkyně byla na něco takového.

„Jo, jednu jsem před lety měla, ale během jednoho z Harryho záchvatů vzteku ji zničil a nenechal mě vybrat si peníze, abych ji nechala opravit,“ vysvětlovala.

„Bože, bloncka bude mít každou chvilku orgasmus, jak si tě představuje v kůži,“ smála se Franky a Bea prudce zrudla.

„Můžeš mi to dávat za vinu? Kurva, její prdelka v kůži? Ježíši Kriste, měj slitování,“ poznamenala a mrkla na svou červenající se přítelkyni, což rozesmálo všechny okolo, včetně Debbie. Někomu jinému by mohlo být nepříjemné, kdyby lidé mluvily o sexuálním životě jeho matky, ale jí to bylo jedno. Věděla, že se její mámě dostává lásky, kterou si zaslouží a nemohla by žádat, aby jí ji dával někdo lepší než Allie.

Celý večer byl naplněn bouřlivým smíchem, vřelými objetími a dojemnými slovy. Bea si dopřála chvíli, aby si prohlédla scénu okolo sebe. Tohle je teď její život; chytrá a skromná dcera, nádherná a milující přítelkyně a podporující kamarádky, které půjdou až na konec světa, aby jí učinily šťastnou. Žádná černá mračna a žádná další právní vazba na nikoho.

Byla volná.


Kapitola 30: Tak se mě zeptej

Uplynul měsíc od chvíle, co byl Harry odsouzen a bylo to, jako by si to svět uvědomoval. Počasí bylo nádherné, práce šla jako po másle a Bea se nikdy necítila lehčeji. Ale jedna věc ji trápila a tou byl její vzhled. Dům byl nabídnut k prodeji, takže to byla jedna z posledních věcí z její minulosti, které se zbavit, ale její vzhled jí také připomínal některé z poznámek, které Harry udělal. Některé věci zjevně nemohla změnit, ale tohle ráno, když se podívala do zrcadla, rozhodla se, co chce provést. O nedělním ránu sešla dolů a usmála se nad scénou před sebou. Rádio jemně hrálo, Allie s Debbie dělaly snídani, tančily do rytmu a pohybovaly se sehraně kolem sebe. Bee tálo srdce, když viděla svou dceru a přítelkyni, jak spolu tak dobře vycházejí, což bylo něco, co by si nikdy nebyla schopná představit. Navíc, Alliiny nohy v těch krátkých šortkách byly příjemným bonusem jako první věc po ránu.

„Dobré ráno mým dvěma oblíbeným holkám.“ Rusovláska oznámila svou přítomnost a Allie se otočila s oslňujícím úsměvem, který měla vždycky na tváři, když byla Bea v místnosti.

„Dobré ráno, krásko,“ odpověděla Allie a dala starší ženě letmý polibek na rty, než popadla hrnek kafe a podala jí ho. Ty tři se posadily s palačinkami a s různými věcmi na ně uprostřed stolu.

„Tak co máš dnes v plánu, Debbie?“ zeptala se Bea své dcery.

„No, svítí slunce, takže se s Miou snažíme dát dohromady partu, abychom šli na pláž. Není to problém?“

„Samozřejmě, že ne, jen se namaž krémem na opalování, ano? Víš, jakou máš pokožku,“ pravila Bea a Debbie jen obrátila oči v sloup.

„Jo, jo, já vím. Ale teď je čas na palačinky,“ prohlásila mladá bruneta a strčila si plnou vidličku do úst.

„A co ty, Alliecat?“ Pohlédla na světlovlásku, která vyškrabovala poslední lžičku ovocného kompotu na svou poslední palačinku.

„V půl jedné jdu na oběd se Summer. Jsem nervózní a včera mi psala a ptala se, jestli by si mohla někoho vzít s sebou. Koho by mohla přivést?“ přemítala nahlas.

„Nevím, ale jsem si jistá, že nepřivede nikoho, kvůli komu by ses cítila nepříjemně,“ ujišťovala ji Bea a blondýna se drobně usmála.

„A co ty, zlato, máš něco vymyšlené?“

„Možná se sejdu s Maxine, neviděla jsem ji mimo práci od toho soudu, takže by bylo hezké dohnat čas,“ usmála se starší žena.

„To zní dobře, pozdravuj ji ode mne,“ zaculila se Allie, vzala ode všech talíře a umyla je. Debbie zamířila nahoru, aby se připravila, takže si Bea dopřála s mladší ženou chvíli o samotě.

„Hele.“ Objala paže kolem pasu své přítelkyně a políbila ji na rameno, než pokračovala.

„Nedělej si s dneškem starosti. Měla bys být nadšená, kotě. Tak fajn, vyrazím koupit nějaké potraviny, než se sejdu s Maxine. Bav se, ano? Hrozně tě miluji.“ Starší žena obrátila Allie a přitiskla své rty na její.

„A tvoje nohy v těchhle šortkách? Summer je na chlapy, že jo?“ zamumlala proti Alliiným rtů, a usmála se, když cítila, jak se blondýna směje.

„Pokud je mi známo, tak ano. Stejně si nemusíš dělat starosti, mám oči jen pro tebe.“ Věnovala Bee další spalující polibek, než se odtáhla a plácla svou přítelkyni po zadku.

„Také tě miluji, broučku.“ Poslala rusovlásce vzduchem pusu a Bea jí přes rameno poslala svou, než vyšla, vytáčejíc číslo Maxine.

„Čau, Max, máš dnes něco v plánu?“ zeptala se, když nastupovala do auta.

* * *

Allie seděla u malého stolku před restaurací a byla nervózní. Pro ni byla velká záležitost jen znovu se setkat se Summer, nehledě na toho někoho, koho vezme s sebou. Spatřila ženu s kaštanovými vlasy kráčet ulicí, takže vstala, aby o sobě dala vědět a usmála se, když si jí Summer všimla. Její úsměv se změnil na šok, když si náhle uvědomila, kdo je ten člověk navíc.

„Ahoj, omlouvám se, doufám, že ti to nevadí. Něco do toho přišlo a já ji nemohla nechat s nikým jiným,“ vysvětlovala Summer a Allie pohlédla na malou holčičku, stojící vedle Summeřiny nohy.

„Tohle je ten doprovod? Donutila jsi mě uvažovat o tom, koho si přivedeš.“ Allie ze sebe dostala nervózní smích a naklonila se, aby jednou rukou objala svou kamarádku, než se posadila. Summer si sedla naproti ní a přitáhla si holčičku na klín.

„Tohle je můj doprovod. Vždycky.“ Obrátila oči v sloup a zahihňala se. Allie pohlédla na malou blonďatou holčičku a usmála se na ni.

„Ahoj, princezno,“ pronesla a zasmála se, když se holčička usmála, ale zabořila tvář do Summeřiny hrudi.

„Za nedlouho vůči tobě pookřeje.“

„Jak se jmenuje?“ zeptala se Allie.

„Ava,“ zaculila se Summer.

„Její vlasy jsou tak světlé. Je tvůj partner blonďák?“ zeptala se Allie.

„Jo, je. Nicméně její oči? Nemám ponětí, od koho je zdědila. V rodině se vyskytují, ale vždycky jsem žertovala, že měl můj manžel poměr s tebou,“ smála se ta žena s kaštanovými vlasy a blondýna se zmateně mračila, než to uviděla; Aviny velké modré oči vracející jí pohled.

„No páni,“ bylo vše, co Allie řekla.

„O tom mi povídej. Ani zelené jako moje, ani hnědé jako Liamovi. Když se narodila a nezměnily se, brala jsem to, jako by to byl boží způsob, pokud Bůh existuje, jak mi říct, že jsi pořád se mnou, někde na tomhle světě. Ve chvíli, kdy škola skončila, jsi zmizela. Neměla

jsem ponětí, kam jsi šla, nebo co se stalo, Allie. Podle toho, co jsem věděla, jsi mohla umřít,“ povzdechla si a světlovláska vážně přikývla. (Pozn. překladatele: Jak by jim vysvětlila Saga Norenová z Mostu, to s těma očima není geneticky možné:))

„Málem se tak stalo. Při mnoha příležitostech. Raději bych to neprobírala tady na veřejnosti, co kdybychom se naobědvaly a pak se šly projít?“ navrhla Allie a Summer přikývla.

„Dohodnuto,“ usmála se a Allie si úlevně oddechla. Hovořily o lehčích tématech, dokud jim nedonesli jídlo; Allie si objednala opečený sendvič s hranolkami a Summer si zvolila kuřecí wrap.

„Takže, pověz mi o té tvé holce, Bee, je to tak?“ zeptala se Summer, zatímco foukala na hranolku, než ji podala Avě. Allie se usmála při zmínce o Bee a lehce zrůžověla.

„Allie Novaková se červená? Panečku, tahle žena musí být dobrá,“ smála se mladá matka.

„To je. Je neskutečná, Summer. Potkala jsem ji ze všech míst zrovna v nemocnici, její dcera byla hysterická po tom, co ji napadl její ex-manžel a já ji nemohla opustit. Pak jsem poznala Beu a bylo to, jako by svět najednou začal dávat smysl, víš?“ vyslovila a Summer se musela usmát. Už během školy byla Allie tak sebejistá; nestarala se o to, co o ní lidé říkají a prostě byla sama sebou. Přesto, do dnešního dne nevěděla, co se dělo u nich doma, ale věděla, že její rodiče neschvalují světlovlásčinu sexualitu. Nenáviděla pomyšlení na to, co musela Allie přetrpět od chvíle, co ji viděla naposled, takže vidět ji takhle, tak šťastnou a unesenou kvůli nějaké ženě, to byl báječný pohled.

„Pověz mi o ní něco,“ zaculila se Summer.

„No, je o devět let starší než my, vlastní salón ve městě, takže pokud bys potřebovala ostříhat, zkus ji,“ odhalovala Allie a Summer přikývla.

„Budu to mít na paměti. Co její dcera?“

„Debbie, ta je fantastická a dělá své mámě čest. Je tak chytrá a na svůj věk zralá. Ona a její kamarádka Mia mi připomínají nás. Debbie je zjevně ty, ta rozumná,“ zazubila se a žena s kaštanovými vlasy se jen usmála.

„Co?“ zeptala se Allie.

„Já jen nemůžu uvěřit tomu, že tu jsi. Je to hezký pocit. A jsi šťastná?“ Allie na její otázku přikývla.

„Tak moc šťastná. Nemyslím si, že bych někdy byla takhle šťastná.“ Upřímně se usmála, než spatřila, jak Ava tahá Summer za tričko. Ta se sklonila, aby jí její dcera mohla pošeptat do ucha a zahihňala se. „Požádej ji,“ zašeptala zpátky a holčička pohlédla na Allie a ukázala k jejímu talíři.

„Hlanolku, plosím?“ zeptala se s tím nejprohnanějším, nejrozkošnějším zaculením na světě a Allie by nemohla říct ne, ani kdyby chtěla. Zvedla jednu a ujistila se, že není moc horká, než ji podala těm ručičkám.

„Ďk,“ zahihňala se dvouletá a strčila si hranolku do pusy.

„Je tak zdvořilá,“ obdivovala Allie a usmívala se na tu holčičku, která vypadala velice podivně jako ona.

„Je, to je něco, na co jsme s Liamem hrdí. V dnešní době vidíš některé děti a jejich způsoby jsou prostě strašné, styděla bych se, kdyby vyrůstala takhle. Takže jí od mala vtloukáme do hlavy, že se musí umět chovat. Každopádně, půjdu zaplatit, dohlédneš na ni na chvilku?“ zeptala se, zvedla se a položila Avu na zem.

„To nemusíš,“ hodlala se Allie přít, ale Summer jen zavrtěla hlavou.

„Trvám na tom. Moje dcera ti snědla hranolku, platím já,“ mrkla na ni a vešla do restaurace. Allie shlédla na batole před sebou a dumala nad tím, co dělat dál. Milovala děti, ale nikdy jim nebyla dost nablízku, aby vážně věděla, co dělat.

„Nazdárek, kočičko,“ usmála se a úlevně si povzdechla, když se světlovlasá holčička zahihňala, došla k ní a natáhla k ní ruce. Allie se sklonila, zvedla si ji do náruče a posadila si ji na klín. Lehce pohupovala pravou nohou a viděla, že je holčička zaujata šedou chlupatou koulí, kterou měla Allie přidělanou na klíčích v kapse. Vytáhla je a podala jí je. Srdce jí tálo, když Ava vzala kroužek s klíči do rukou a zalapala po dechu.

„Ááách,“ našpulila rtíky a hladila ty chlupy a blondýna nedokázal odolat potřebě políbit temeno své zmenšené kopie.

„Vážně by si tě spletly s její mámou,“ vypozorovala Summer, když vyšla zpátky ven. Allie se zahihňala, vzala si klíče zpátky a postavila Avu na zem, než vstala.

„Fajn, jdeme se projít?“ zeptala se a Summer přikývla a vzala svou dceru za ruku. Světlovláska se otočila, aby se ujala vedení, ale byla zatažena za ruku a uvědomila si, že její dvojnice sevřela její velkou ruku do své malé. Alliino srdce se ještě zvětšilo, jak kráčela k pláži s jediným člověkem, který při ní v dětství stál a houpaly společně její dceru mezi sebou. Posadily se na písek a pozorovaly, jak Ava kráčí kousek před nimi a současně si hraje v písku. Allie pověděla Summer všechno, od chvíle, kdy skončila na ulici, dokud nepotkala Beu. Místo toho, aby se podívala na svou kamarádku, si jen hrála s pískem, protože se bála, že jí v očích spatří odsouzení a znechucení. Přinutila se vzhlédnout, když uslyšela uniknout tiché vzlyknutí z kamarádčiných úst a spatřila, jak se jí po pihovatých tvářích koulí nezadržované slzy. Summer jí chyběla, jediná část dětství, kterou měla ráda. Summer si rychle setřela slzy a vzala Alliinu ruku do svých.

„Proč jsi mi to neřekla? Mohla jsem ti pomoct, Allie, já-“

„Jak bys mi mohla pomoct? Nejít na univerzitu?“ zeptala se blondýna a Summer uhnula pohledem. Měla pravdu, jak by jí mohla pomoct? Ale to nezabránilo tomu, aby se cítila tak provinile z toho, jaký měla sama život, zatímco její nejlepší kamarádka takhle trpěla.

„S Liamem jsi se seznámila na vejšce, ne?“ předpokládala Allie a malé přikývnutí, kterého se jí dostalo, jí potvrdilo, že měla pravdu.

„Pokud bys mi pomohla, nepotkala bys ho a neměla bys svou skvělou holčičku,“ vysvětlovala a pohlédla na batole, které se na písku smálo samo sobě. Mladá máma následovala její pohled a nedokázala zabránit obřímu úsměvu, který se jí rozlil po tváři.

„Já vím, ale stejně si nemůžu pomoct a cítím se provinile. Ale teď jsi v pořádku?“ zeptala se.

„Víc než v pořádku. Jsem už skoro tři roky čistá, vedu bar ve městě a našla jsem lásku svého života. Prošla bych si tím vším znovu, pokud by to znamenalo, že na konci získám ji.“ Allie pohlédla do smaragdových očí a přitáhla si jejich majitelku k velkému objetí; objetí, které mělo roky zpoždění a objetí, které toho tolik říkalo. Odtáhly se a obě si otíraly slzy, které se jim kutálely po tvářích a smály se jedna druhé.

„Bože, jsme taková mimina,“ hihňala se Allie. Pohlédla k oceánu a spatřila, že Ava utíká k nim, vrhla se na mámin klín, než si přelezla a posadila se na Alliin.

„Říkala jsem ti, že vůči tobě pookřeje,“ chichotala se Summer a naklonila se, aby odhrnula dceři vlasy z obličeje. Blondýna se natáhla pro svou kabelku a vytáhla si telefon.

„Můžeš nás vyfotit, prosím? Nemyslím si, že by mi Bea věřila, kdybych jí povídala, jak moc je mi podobná,“ pravila a podala jí telefon. Pošimrala holčičku ve svém náručí a ta začala potěšeně pištět, což učinilo fotky, které Summer dělala, naprosto rozkošné. Summer se přisunula blíž, naklonila se a udělala jednu společnou fotku všech třech.

„Bude ti vadit, když si je pošlu?“ zeptala se.

„Ne, jen do toho,“ odvětila, zatímco naslouchala příběhu, který jí Ava vyprávěla.

„Byla bys skvělá máma, Allie,“ poznamenala Summer a Allie zčervenala.

„Já ti nevím, myslím, že mi vyhovuje být zábavnou tetou,“ řekla, a stáhla Aviny krátké vlasy do culíku navrchu její hlavy, takže jí vlasy trčely vzhůru.

„Tohle jí dělám pořád, Liam tvrdí, že vypadá jako ananas,“ zachichotala se Summer, zatímco blondýna mávala tím malým trsem vlasů ze strany na stranu. Podala telefon zpátky Allie, blondýna si ho vzala a poslala fotku Bee.

„Panečku, ten čas letí,“ prohodila Allie, když viděla, že se blíží čtvrtá hodina.

„Jo, měla bych jet a nakrmit ji,“ souhlasila Summer, postavila se, zvedla si Avu do náruče a společně zamířily k autům.

„Tak fajn, rozluč se s tetou Allie,“ pověděla své dceři a Allie před nimi stála s šokovaným výrazem.

„Říkala jsi, že chceš být zábavná teta, tak máš šanci,“ mrkla na ni Summer a světlovláska se jen smála.

„To beru,“ zaculila se, když se holčička naklonila, dala Allie pusu a s hihňáním se odtáhla.

„Pá pá, princezno, buď hodná na maminku.“ Štípla holčičku do tváře a znovu Summer jednou rukou objala.

„Dej o sobě vědět. Pošli mi adresu svého baru a já se tam nějaký večer objevím. Měj se, Allie,“ zašeptala jí Summer do ucha a blondýna se zaculila.

„Ty taky Summer, ráda jsem tě znovu viděla,“ pravila, jak se odtahovala. Naposled jim zamávala, než zamířila ke svému autu.

* * *

Bea se sešla s Maxine u salonu kolem jedné, po tom, co dokončila nákupy a vybalila je. Potkala tmavovlásku venku a krátce ji objala, než otevřela dveře a vešla dovnitř.

„Tak proč jsme tady?“ zeptala se Maxine, zatímco Bea se prohrabávala jejich zásobou barev na vlasy, než si vybrala tu, kterou chtěla a podala jí Maxine.

„Chci změnu. Jdeš do toho?“ zeptala se a tmavovláska se zazubila.

„Jasně,“ pronesla a popadla tu barvu.

„Potřebuji také vzít strojkem,“ řekla rusovláska a Maxine pozvedla obočí.

„Jo, tak to bude změna.“ Pozorovala, jak Bea shromažďuje všechno, co bude potřebovat, než se posadila do křesla před zrcadlem. Bruneta popadla plášť a přehodila ho přes rusovlásčino tělo.

„Tak fajn, co mám udělat?“ zeptala se.

„Chci obarvit a pak mi můžeš po stranách vzít vlasy dole, prosím,“ vysvětlovala a tmavovláska jen přikývla.

„Chápu,“ pravila a začala jí kartáčovat vlasy, než nanese barvu.

„Tak, co tě k tomuhle přivedlo?“ zeptala se a Bea jen pokrčila rameny.

„Harryho mám pryč ze života, ale cítím, že mám pořád pár věcí, které mě k němu poutají. Dům je na trhu, ale mám prostě pocit, že chci taky nové já, víš?“ snažila se vysvětlit a podle úsměvu na kamarádčině tváři to pochopila.

„Už nic neříkej, to zvládneme,“ prohodila a pokračovala v nanášení barvy.

„Tak, jak jste na tom s Allie?“ zeptala se a rusovláska se zaculila, jako vždy, když bylo zmíněno světlovlásčino jméno.

„Vážně dobře, díky. Hledám nový dům a myslím, že jí požádám, aby se nastěhovala s námi,“ přiznala Bea.

„To je úžasné, Beo. Mám z vás takovou radost,“ zazubila se tmavovláska a Bea lehce přikývla, než sklopila zrak ke svým rukám.

„Co když řekne ne?“ strachovala se najednou a Maxine jen obrátila oči v sloup.

„Beo, vážně pochybuji, že by řekla ne. Stejně už v podstatě žijete spolu. Chopí se šance mít domov s tebou a Debbie. Věř mi, zlato, řekne ano,“ ujišťovala rusovlásku a ta v odpověď lehce přikývla.

„Každopádně, co ty? Někdo na obzoru?“ zeptala se své kamarádky a sledovala ji v zrcadle.

„Ne, nikdo. Abych byla upřímná, jsem zrovna teď spokojená sama,“ připustila.

„To je fér.“

„A co Debbie, jak se má?“ zeptala se Maxine.

„Vážně dobře, díky. Myslím, že je stále zmatená ohledně toho, jak se cítí ohledně toho, že byl její táta poslán do vězení, ale je v pohodě. Za pár měsíců má narozeniny, takže Allie a já přemýšlíme, že jí uspořádáme oslavu v baru, přijdeš?“ navrhla Maxine, která přikývla.

„Budu tam, nenechala bych si ujít Debbiiných sladkých šestnáct za nic na světě,“ zaculila se, než ustoupila a stáhla si rukavice.

„Fajn, nechme to působit o trochu déle a pak to smyji,“ oznámila, když si sedala do křesla vedle Bey. Po chvíli Maxine umyla rusovlásčiny vlasy a rozhodly se, že se naobědvají, než budou pokračovat v Beině proměně.

„Beo, vypadáš fantasticky!“ rozplývala se Maxine, když se ukázal její konečný zjev. Beiny vlasy měly světlejší odstín červené, takže působily ohnivějším nádechem v porovnání s jejími tmavě červenými kadeřemi. Díky vyholeným vlasům vespod vypadala totálně drsně a ještě víc vynikla její čelist a lícní kosti.

„Allie to bude zbožňovat,“ pokračovala, zatímco projížděla prsty skrz nově nabarvenými vlasy. Bea se zubila, jak obdivovala svůj nový vzhled. Už se cítila lehčeji, jinak. Když byla řeč o blondýně, Bea ucítila, jak jí v kapse zavibroval telefon, vytáhla ho a otevřela zprávu, kterou dostala.

‚Summer je rozhodně na chlapy… A zdá se, že produkuje mini Allie,‘ říkal text spolu s fotkou blondýny s malou blondýnkou na klíně na pláži. Bea nedokázala zabránit širokému úsměvu, který se jí vyloupl na tváři při pohledu na svou přítelkyni s dítětem. Přemítala, jestli ji nedrží zpátky, ačkoliv nikdy nezmiňovala, že by chtěla děti. Možná nechtěla, ale rusovláska musela připustit, že s jedním vypadá naprosto rozkošně.

„Al, kdo je ta beruška?“ zeptala se jí přes rameno Maxine, zatímco jí dosušovala vlasy.

„Allie se dneska sešla s kamarádkou ze školy a hádám, že tohle je její dcera. Jak nádherně vypadá?“

„Kdo, ta holčička nebo Allie?“ dobírala si ji Maxine a Bea prudce zrudla.

„Obě,“ zamumlala a bruneta se jen smála.

„Nestyď se, je to osvěžující vidět tě takhle. Takže, jsem hotová, líbí se ti to?“ zeptala se a Bea energicky přikyvovala, než vstala a tmavovlásku objala.

„Moc se mi to líbí. Mockrát děkuji. Nech mě ti zaplatit,“ začala sahat pro peněženku, ale Maxine ji zastavila.

„Nechci peníze. Zaplatila jsi mi oběd, to mi stačí. Teď běž domů, podívat se na svou holku,“ usmála se a Bea ji ještě jednou objala.

„Jsi nejlepší,“ zamumlala, než se odtáhly a vyšly ze salonu. Bea za nimi zamkla a vydala se ke svému autu.

* * *

Allie přišla kolem půl páté a zamířila do kuchyně. Zarazila se na místě, když spatřila svou přítelkyni u kuchyňského pultu, s nosem zabořeným do knížky. Rusovláska vycítila světlovlásčinu přítomnost, vzhlédla a usmála se na ni.

„Ahoj, jak jsi se dnes měla?“ zeptala se, ale blondýna si toho nevšímala, sedla si obkročmo na ni, sevřela její tvář do rukou, než ji tvrdě políbila. Bea si stáhla vlasy do culíku, takže dávala své vyholené části na odiv, což v Alliině žaludku rozžehlo žár.

„No doprdele, Beo,“ vzdechla proti Beiným rtům, když se rychle nadýchla, než pokračovala ve vášnivém líbání.

„Je to moc?“ zeptala se rusovláska, když cítila, jak se rty přesouvají na její krk.

„Bože ne, je to kurevsky sexy. Nemyslela jsem si, že bys mohla být ještě rajcovnější. Je někdo doma?“ zamumlala proti jejímu krku a Bea zasténala z toho chvějivého vjemu, který způsoboval světlovlásčin hlas.

„Ne, jen já,“ dokázala říct, než se jí z hrdla vydralo další zasténání. Než se nadála, Allie jí obtočila jednu paži kolem pasu a druhou pod jejíma nohama, a bez námahy ji vysadila na kuchyňský ostrůvek.

„To je dobře, protože tě chci teď a tady,“ prohlásila mladší žena s náznakem autority v hlase, zatímco z ní prakticky strhla džíny. Rusovláska se opřela na loktech a téměř se rozsypala při pohledu na Allie; oči černé touhou a v nich hladový výraz, jak se pásly na jejím těle.

„Mám takové štěstí, že jsem tou jedinou, která tě takhle vidí,“ přiznala blondýna, když stahovala kalhotky starší ženy a začala se prolíbávat od kotníku vzhůru po její noze.

„Ta jediná, kdo tě takhle nažhaví.“ Pomalu pokračovala ve své cestě a Bea se pod ní svíjela; zoufale prahnoucí, aby se jí Allie dotkla i na jiných místech než jen na stehnu.

„Jediná, kvůli komu se rozkřičíš.“ Byla tak blízko tomu, kde ji Bea chtěla mít, ale náhle se zastavila.

„Allie,“ zasténala rusovláska a popadla hrst blonďatých vlasů. Allie zvedla hlavu a jen pozvedla obočí.

„Líbej mě,“ dokázala ze sebe Bea vydrat. Allie se ušklíbla a znovu ji poškádlila tím, že se přesunula, aby ji políbila na rty. Věděla, že to není to, co tím její přítelkyně myslela, ale věděla, že čím víc ji bude dráždit, tím víc ji nažhaví. Podmanila si Beina ústa a cítila její hrdelní zasténání, jak ze vzrušení, tak z frustrace; nad čímž se Allie na jejích rtech usmála.

„Tam ne,“ zašeptala rusovláska a její čokoládově hnědé oči byly nanejvýš rozšířené.

„Tak mi řekni, kde tedy.“ Blondýna se kousla do rtu.

„Ty víš kde,“ odvětila Bea, zatímco hleděla do Alliiných nyní půlnočně modrých očí.

„Hmm, já ti nevím. Tady?“ škádlila ji světlovláska a lehce přejela po rusovlásčiných ňadrech.

„Allie, prosím,“ žadonila starší žena a snažila se zatlačit její hlavu dolů, kde ji chtěla nejvíce.

„Aha, tady.“ Blondýna se kousla do rtu a přejela ukazováčkem po Beině lůně; což přimělo rusovlásku lehce sebou trhnout.

„Ano,“ zasténala starší žena a světlovláska se uchechtla proti jejímu opálenému břichu.

„Někdo je nedočkavý,“ mrkla na ni Allie.

„Nebyla jsi zrovna trpělivá, když ses tu na mě vrhla a strhla mi kalhoty,“ vrátila jí rusovláska.

„Dobrá, když na tom trváš.“ Trošku Beu kousla, než se konečně posunula dolů a políbila Beu tam, kde původně chtěla.

* * *

„Už nikdy se nebudu schopná dívat na ten kuchyňský ostrůvek stejně,“ smála se Bea, jak se s Allie stulily na gauči po jejich sexuálním dostaveníčku v kuchyni.

„Ani já ne, ale vždycky jsem to chtěla udělat. Užít si s tebou po svém na každém kousku nábytku v tomhle domě,“ mrkla na ni blondýna a Bea se jen smála ještě víc.

„To jsi celá ty. Tak, jak to dneska šlo?“ zeptala se rusovláska.

„Vážně dobře. Byl to tak dobrý pocit znovu ji vidět. A její dcera je k zulíbání,“ rozplývala se Allie.

„Je ti podivuhodně podobná,“ poznamenala rusovláska a světlovláska přikývla.

„To je bláznivé, co? Ale jo, jsem tak šťastná, že jsem ji konečně znovu našla. A co ty, co způsobilo tenhle zatraceně rajcovní vzhled?“ Mladší žena projela prsty Beinými novými kadeřemi.

„Chtěla jsem změnu, nějak se odlišit od ženy, kterou jsem byla. Teď už potřebuji jen nový domov, ke kterému se nepojí žádné vzpomínky na něj,“ vysvětlovala a blondýna se zaculila.

„To zní jako dokonalý plán, kotě,“ souhlasila a rusovláska si hrála se svými prsty, nervózní z toho, co se chystala říct dál.

„Jo. Já, Debbie… A ty?“ navrhla Bea a Allie vykulila oči.

„Já? Říkáš to, co si myslím, že říkáš?“ zeptala se a Bee se ulevilo, když viděla to nadšení v jejích modrých očích.

„Jo, myslím, že říkám,“ zazubila se Bea a světlovláska pozvedla obočí.

„Tak do toho… Zeptej se mě,“ pobízela ji a rusovláska vzala Alliiny ruce do svých.

„Nastěhuješ se ke mně? Oficiálně, náš nový domov, žádný podnájem, žádní spolubydlící… Jen my tři?“ vyslovila otázku, kterou chtěla položit několik uplynulých týdnů a Allie se jen zazubila.

„Nic by mi neudělalo větší radost, Beo Smithová,“ básnila blondýna, zatímco zasypávala tvář své přítelkyně něžnými polibky. Právě v tu chvíli vešla Debbie a byla svědkem té roztomilé výměny.

„Stalo se něco dobrého?“ zeptala se při vstupu do obýváku. Bea přikývla a vzala Alliinu levou ruku do obou svých.

„Víš, jak hledáme nový dům?“ zeptala se.

„Jo…?“ Debbiin hlas se vytratil, jak čekala, až jí máma vysvětlí víc.

„No, zeptala jsem se Allie, jestli by se nechtěla nastěhovat s námi… A řekla ano,“ vysvětlila Bea a usmála se, když se její dcera potěšeně zazubila.

„To je úžasné! Teď se vážně nemůžu dočkat,“ vykřikla a vrhla se na gauč mezi obě ženy.

„Můžu mít ve svém pokoji šatnu?“ zeptala se a Bea jen obrátila oči v sloup.

„Předpokládám, že ano,“ souhlasila a mladá bruneta zapumpovala rukou ve vzduchu.

„A co bazén?“ zeptala se a rusovláska jen pozvedla přísně obočí.

„Ne, přeháníš to,“ prohlásila a Debbie se jen smála.

„Dokud mám vás dvě, tak mi na tom v nejmenším nezáleží,“ uzavřela to a Allie ji políbila na vršek hlavy.

„Mám tě moc ráda, holka,“ řekla.

„Taky tě mám moc ráda… A tebe mami,“ odvětila Debbie a obrátila svou pozornost k mámě.

„Jo, máme tě taky rády, zlato.“ Allie se naklonila a mrkla na svou přítelkyni; což způsobilo, že starší žena znovu obrátila oči v sloup.

„Jo, hurá, holky,“ odpověděla a všechny tři se začaly hihňat a přitulily se blíž. Dokonalý okamžik byl zničen Franky, která vešla do dveří a ušklíbla se na tu trojici.

„Vynecháváte mě z rodinné chvilky? Holky, udělejte mi místo!“ přeběhla k nim a položila své tělo přes klín všech tří.

„Grr, Franky, ty tlustoprdko, slez!“ zasténala Allie.

„Trhni si, nejsem tlustoprdka, ty nerudná mrcho,“ odsekla tetovaná bruneta a Allie se naklonila, aby zašeptala Bee do ucha.

„Jak brzy se můžeme odstěhovat?“

„Čím dřív, tím lépe,“ odpověděla rusovláska a smála se spolu s blondýnou, zatímco Franky se ještě víc uvelebovala.


Kapitola 31: Zůstaň se mnou

„Zdá se mi to nebo je dneska neskutečný klid?“ zeptala se Bea, když došla k pultu v salonu, kde Liz kontrolovala příští zákaznici.

„Dneska je klid. Zítra ale bude blázinec. Tady je to jedno nebo druhé. Nemáš nikoho další hodinu, takže, pokud máš nějaké papírování, teď máš čas,“ sdělila jí Liz laskavě. Bea se to zrovna chystala přijmout, když se dveře otevřely. Rusovláska vzhlédla a byla překvapena, když viděla vejít Kaz.

„Dobré ráno, Beo,“ pozdravila Kaz rusovlásku a řeč jejího těla naznačovala, že je nervózní. Ruce měla sepnuté a ramena svěšená.

„Ahoj Kaz. Jak ti mohu pomoct?“ zeptala se Bea a pokoušela se blondýnu uvolnit. Nezačaly v jejich vztahu zrovna skvěle, ale koneckonců jí Kaz pomohla s posláním Harryho do chládku a její vztah s Allie bude vždycky hrát roli v jejím vztahu s tou mladší světlovláskou.

Přemýšlela jsem, jestli nemáš někdy dneska volné místo? Potřebovala bych nějak ostříhat a ty jsi byla první, kdo mě napadl,“ odpověděla blondýna a lehce se uvolnila. Kaz nebyla nikdy nervózní, ale teď věděla, že to, co o Bee řekla, bylo mylné a požádat ženu, kterou jste nasrali, aby vás ostříhala, byla dost nebezpečná žádost.

„Jen ostříhat? Mám teď hodinu čas, takže tě tam můžu vmáčknout, pokud ti to nevadí,“ vysvětlila rusovláska a Kaz s díky přikývla.

„Pokud by to šlo, bylo by to skvělé,“ odpověděla a Bea jen přikývla, než ji odvedla směrem k umyvadlu na mytí vlasů. Liz nabídla, že světlovlásce udělá něco k pití a ta přijala, než se posadila a zaklonila hlavu do umyvadla.

„Tak, jak to jde?“ zeptala se Bea, zatímco připravovala vodu na správnou teplotu, než do ní ponořila vlasy starší blondýny.

„Jo, není to špatné, díky. Útulek funguje dobře, kupa z nich nedávno odešla, protože si všechny našly práci a postel k pronajmutí, takže… Víš, díky tomuhle má moje práce smysl, vidět, jak mladé dívky konečně přijdou k rozumu a udělají něco se svým životem,“ vysvětlovala a na rusovlásčiných rtech se mihl úsměv.

„Jo, vsadím se, že je to uspokojující,“ souhlasila.

„Jo, naprosto. Na začátku je to těžké, ale když víš, že to může vést ke kýženému výsledku, tak ti to nevadí. A co ty?“

„Jo, daří se dobře, díky. Debbie začíná být nadšená kvůli svým narozeninám, které má za pár měsíců,“ odpověděla Bea, zatímco smývala šampón z Kaziných světlých kadeří, než do nich vmasírovala kondicionér.

„Bude jí šestnáct, že?“ zeptala se Kaz.

„Jo, bude. Roste mi před očima.“

„Je to hodné dítě, Beo. Nestrávila jsem s ní moc času a vím, že jsme nezačaly dobře, ale vedla sis dobře, když jsi, vzhledem k tvé situaci, vychovala tak zralou dívku,“ řekla blondýna a Bea mohla slyšet v jejím hlase bázlivý tón; obávajíc se, že to bylo přes čáru.

„To je a já bych na ni nemohla být pyšnější. Bere všechno s rozvahou, pořád má smíšené pocity ohledně toho, že je Harry ve vězení, ale chápe, proč tam je, a ví, že je to tak správně. Ale nemám jí to za zlé, koneckonců je to její táta a samozřejmě bude rozpolcená. Ve škole se jí daří skvěle a zbožňuje Allie, takže se to všechno vyvrbilo nejlépe, jak mohlo,“ vysvětlovala Bea a mohla spatřit úsměv na Kazině tváři. Vypnula vodu a rychle jí ručníkem usušila vlasy, než ji vzala ke svému křeslu před zrcadlem.

„Jak moc to vezmeme?“ vyzvídala, zatímco pročesávala nyní vlhké vlasy.

„Jen pár centimetrů, prosím,“ požádala Kaz a upila ze svého kafe.

„Jak jste na tom s Allie? Už chvíli jsem s ní nemluvila,“ pokračovala Kaz a Bea nedokázala zabránit tomu, aby se jí po tváři nerozlil úsměv.

„Dobře, díky, náš vztah působí tak jinak teď, když nad námi nevisí Harry. Je to neskutečné, ona je neskutečná. Jsem prostě tak ráda, že jsem ji našla… No, našla ji moje dcera,“ dodala Bea se zahihňáním a Kaz se zaculila.

„Vím, že jsem na začátku neschvalovala váš vztah, ale jsem upřímně ráda, že tě Allie našla,“ přiznala světlovláska a rusovláska poprvé slyšela v jejím hlase upřímnost.

„Jsem ráda, že si to myslíš, protože se nikam nechystám, takže by narozeninové oslavy byly velice ožehavé,“ dobírala si ji Bea a Kaz ze sebe vydala drobné zasmání.

„O tom mi povídej. Když už mluvíme o oslavách, co má v plánu Debbie?“

„Jen slezinu v baru. Nikdy nebyla na obří oslavy, ne, že by jich, díky svému otci, měla moc. Ale je to rodinná holka, takže pár kamarádů ze školy, holky odtud, Franky a Bridget a ty budeš samozřejmě víc než vítaná,“ pozvala Bea světlovlásku.

„To by bylo milé, díky. Ať mi Allie pošle podrobnosti.“ Požádala, zatímco cítila, jak jí Bea kartáčuje vlasy.

„Samozřejmě,“ usmála se rusovláska, než vzala světlé vlasy mezi prsty a ustřihla je. Ty dvě ženy zabředly do nenuceného hovoru, než jí Bea znovu pročesala vlasy.

„Fajn, hotovo,“ oznámila rusovláska, zatímco jí ometala vlasy z ramen a stáhla z ní plášť.

„Sláva ti, Beo, už jsem to nechala opravdu přerůst.“ Odpověděla Kaz a projela si prsty vlasy. Došla s Beou k pultu a musela si to znovu zkontrolovat, když viděla tu cenu.

„Jsi si jistá? Tohle určitě není plná cena.“

„Jo, klídek, znáš to, přízeň a tak,“ nadhodila Bea s mrknutím a tohle byl obrat v jejich ‚přátelství‘. Obě ženy věděly, že nikdy nebudou kamarádkami, ale odteď k sobě mohou být milé a skutečně si užívat vzájemnou společnost.

„No, jsem ti velice vděčná, děkuji. Uvidíme se, Beo.“ Kaz jí podala peníze, než k ní vyslala drobný, přesto upřímný úsměv a vyšla ze salonu.

„Kdo to byl?“ zeptala se Liz po Kazině odchodu.

„Někdo jako Alliina matka. Ujala se jí, když byla Allie na dně a pomohla jí postavit se zpátky na nohy. Nezačaly jsme spolu dobře, ale pomohla Allie, takže jí nemůžu odstřelit,“ vysvětlovala.

„No, alespoň se dokážete chovat slušně, drahoušku. Nebylo by vůči Allie fér, kdybyste si šly po krku.“

„Jo, hádám, že to je to hlavní,“ prohlásila Bea, zkontrolovala čas a povzdechla si.

„Abych byla upřímná, zůstanu tady, papírování může počkat,“ přiznala a Liz se jen smála.

„Cokoliv, aby ses vyhnula práci.“

„Rozhodně,“ prohodila Bea, zatímco kráčela ke svému místu, aby ho uklidila a připravila pro další zákaznici.

* * *

Alliin den nebyl nijak zvlášť lepší, většinu dopoledne strávila s Boomer procvičováním triků při míchání pití.

„Kurva, Allie, u tebe to vypadá tak snadno,“ zavrčela Boomer, když upustila další prázdnou lahev.

„Zjevně nemáš rychlé prsty, Booms,“ mrkla na ni Allie, zatímco dokonale protočila lahev.

„Jo, ty je mít rychlé, tak nějak musíš, jinak by tvůj milostný život stál za hovno,“ odsekla Boomer a Alle se jen smála, než popadla štětku a začala čistit sklenici.

„Za pár měsíců bude mít Debbie narozeniny, nevadí ti pracovat do devíti a pak se k nám přidat?“ zeptala se vysoké brunety.

„Jo jasně, pokud se pak budu moct ztřískat.“

„Jo, samozřejmě, Booms. A pokud je mi známo, všichni jsou nezletilí, takže pokud budou zkoušet nějaké sračky, tak jim nakopej,“ sdělila jí Allie a Boomer se zazubila.

„Zbožňuji, když se děcka snaží používat falešné občanky, vždycky mi to projasní den.“

„Ale nemělo by k tomu dojít, pokud jsou alespoň trochu jako Debbie, tak se s tím nebudou obtěžovat.“

„Chápu, šéfko. S kým budu pracovat?“ zeptala se Boomer.

„Pokusím se domluvit s Mel, protože vím, že ji můžu nechat řídit bar samotnou. Kim je na dovolené a Shayne právě začal, takže ho nechci vystavovat přílišnému tlaku.“

„Jo, vede si dobře, když je se mnou, ale myslím si, že by panikařil, kdyby na to byl sám,“ souhlasila Boomer, než šla obsloužit zákazníka. Allie vzala ten tichý den, jako příležitost uklidit se do kanceláře. Zrovna když vytáhla svůj mobil, začal vibrovat; na obrazovce svítilo Beino jméno.

„No, nazdárek,“ pozdravila ji a zaculila se, když uslyšela Beino rozkošné zahihňání.

„Ahoj, krásko. Jaký máš den?“ zeptala se.

„Velice klidný. Učila jsem Boomer nějaké triky, ale nešlo to moc dobře. Co ty?“

„Taky klid. Popravdě dopoledne přišla Kaz nechat se ostříhat,“ přiznala Bea a Allie lehce vykulila oči.

„Páni, jak to šlo? Neostříhala si jí všechny vlasy, že ne?“ zeptala se a Bea se jen smála.

„Ne, jistě, že ne. Možná není moje oblíbenkyně, ale to bych jí nemohla udělat. Byla ve skutečnosti v pohodě, zvládly jsme plynulou konverzaci. Dokonce jsem ji pozvala na Debbiinu oslavu,“ vysvětlovala rusovláska a Alliino srdce tálo z laskavosti její přítelkyně.

„Díky, to jsi nemusela dělat.“

„Je to tvoje rodina, vždycky ji budu uznávat za to, co udělala. Každopádně, zlato, Měla bych jít, mám zákaznici. Moc tě miluji.“

„Také tě miluji, broučku, uvidíme se později,“ odpověděla mladá blondýna a zavěsila. Úsměv neopouštěl její tvář.

* * *

Allie zastavila po své šichtě krátce po čtvrté před Debbiinou školou. Mladá tmavovláska světelnou rychlostí přeběhla z přístřešku pro kola k autu, aby se vyhnula zrádnému dešti.

„Měli jsme tak hezké počasí, věděla jsem, že bylo příliš dobré, aby to byla pravda,“ zasténala Debbie, zatímco si zapínala pás a Allie vyjela.

„O tom mi povídej.“

„Díky, že jsi mě vyzvedla. Nepřipadalo v úvahu, že bych šla v tomhle domů.“

„V pohodě, Debs, jak bylo ve škole?“ zeptala se světlovláska, zatímco jela směrem k domovu.

„Ušlo to. Získala jsem pár připomínek v té opakovací hodině, takže to je bonus. Jen bych chtěla, aby už bylo po těch zkouškách,“ povzdechla si a Allie se usmála.

„Bude po nich, než se naděješ a budeš litovat, že jsi to říkala,“ povídala puberťačce, ale Debbie jen zavrtěla hlavou.

„Ani náhodou. Můžu pustit nějakou muziku, prosím? Tobě se líbí slušná hudba, na rozdíl od mámy.“ Vytáhla kabel a připojila ho ke svému telefonu.

„Jen do toho. Kings of Leon?“ nadhodila Allie.

„Jasně,“ zazubila se Debbie a pustila jednu z jejich klasik. To duo vyzpívávalo svá srdce a Allie si nemohla pomoct a pokradmu střelila pár pohledů směrem k mladé brunetě a cítila se tak chtěná a tou dívkou milovaná. Zastavila na křižovatce a pokračovala ve zpěvu, než se rozjela, když naskočila zelená.


Stalo se to tak rychle.


Nejprve zvuk pneumatik skřípějících po asfaltu a pak kovový náraz z Debbiiny strany auta. Allie se, seč mohla, snažila ovládat auto a konečně zastavila na trávě, těsně před tím, než by auto narazilo do stromu. Tvrdě se hlavou uhodila o volant a, přestože ji airbagy lehce odhodily, stejně si dokázala přivodit velkou tržnou ránu na hlavě. Než vůbec mohla pomyslet na sebe, pohlédla na sedadlo spolujezdce.

„Debbie? Debbie, prober se.“ Položila ruku na dívčinu tvář. Slyšela, jak se kolemjdoucí shromažďují kolem auta, jeden na telefonu se záchranáři. Ale ona se plně soustředila na Debbie.

„Allie?“ vydrala ze sebe Debbie. Tvář měla pokrytou krví a auto bylo promáčknuto přímo na její straně.

„Jsem hned tady, zlatíčko. Jsem hned tady. Jen zůstaň vzhůru, ano?“

„Necítím svou ruku, Allie,“ zamumlala mladá tmavovláska a blondýna se podívala a viděla, že má paži smáčknutou mezi sedačkou a bokem auta.

„To je dobrý, brzy tu bude záchranka a ti to všechno vyřeší. Jen nechej otevřené oči, ano?“ povzbuzovala ji Allie a téměř se navzdory situaci rozesmála, když Debbie náhle vypoulila oči jako v animáku. Najednou byla její pozornost odvedena od Debbie mužským hlasem vedle ní.

„Slečno, jste v pořádku?“ zeptal se s telefonem přitisklým k uchu.

„Jsem v pohodě. To ona, má zaseklou ruku a bojuje s tím, aby zůstala při vědomí,“ vysvětlila krátce a muž to zopakoval do telefonu někomu, o kom Allie hádala, že je záchranář.

„Říkají, abyste na ni nepřestávala mluvit. Kolik jí je?“

„Patnáct,“ odpověděla Allie, než ho znovu vytěsnila a otočila se k Debbie.

„Debbie, poslouchej mě, co byla první věc, kterou jsem ti slíbila, když jsme se poprvé potkaly?“

„Že tu vždycky budeš.“

„Přesně. Zůstanu přímo tady s tebou, dokud mě budeš potřebovat. A teď musíš udělat to samé. Zůstaneš tu se mnou, ano?“ naléhala, ale mohla vidět, jak s tím Debbie zápasí.

„Ale já jsem unavená, Allie,“ pronesla bruneta slabě.

„Já vím, zlato. Vím, že jsi unavená, ale nemusíš zůstat vzhůru na moc dlouho, ano? Jen ještě pár minut. Už slyším záchranku, jsou skoro tady,“ vysvětlovala, ale Debbie jen zavřela oči.

„Debbie? Debbie, otevři oči, neopovažuj se udělat tohle, probuď se, Debbie.“ Jemně s ní zatřásla, ale bylo to k ničemu. Slzy, které Allie zadržovala teď kanuly volně. Slyšela, jak se sirény přibližují, zatímco se zhroutila na sedadle, vzlykala a modlila se, aby tohle všechno byl jen nějaký sen…


Kapitola 32: Nech mne a mou dceru na pokoji

Franky brala schody ke dveřím salonu po dvou, rozrazila je a zběsile pátrala po Bee.

„Beo, musíme jít,“ pronesla věcně, když spatřila rusovlásku stříhající vlasy své zákaznice.

„Franky, nemám tak trochu čas.“ Rusovláska pokynula k ženě před sebou, ale Franky jen zavrtěla hlavou a přišla blíž.

„Došlo k nehodě, Allie a Debbie. Musíme jít,“ zopakovala a Beina hlava vystřelila od zadní části hlavy její zákaznice. Pohlédla na Liz, která byla za pultem a ta se okamžitě pohnula.

„Ujmu se toho, běž.“ Liz prakticky odstrčila Beu z cesty a rusovláska přepnula na autopilota, jak následovala Franky k autu.

„Co se stalo?“ dožadovala se a Franky pokrčila rameny.

„Nevím, z Allie byla na telefonu troska.“

„Mluvila jsi s Allie? Volala kvůli mé dceři tobě a ne mně?“ Bea trhla hlavou směrem k tetované brunetě, jak ta slova téměř vyprskla.

„Neopovažuje se vybíjet si svůj vztek na ní!“ vrátila jí to Franky, než pokračovala.

„Sotva dokázala mluvit se mnou, natož s tebou. Někdo projel na křižovatce na červenou, ať už se neobtěžoval zastavovat nebo mu uklouzly pneumatiky na mokré silnici… Nevím. Ale za to nemohla. O Debbie toho moc nevím, ale je stabilizovaná, ale Allie stěží dokázala mluvit smysluplně a byla poslána do vlastního pokoje na vyšetření. Myslím, že k tomu došlo asi před hodinou, ale zatím je jen dostali na pokoje,“ vysvětlovala Franky dál a Bea se trochu uklidnila. Samozřejmě, že to nebyla Alliina chyba, ale starost o dceru ji přemohla.

„Je Allie v pořádku?“

„Roztřesená jako kráva. Zaslechla jsem, jak jí sestra říká, aby se vrátila do postele, takže si myslím, že byla umanutá,“ pokusila se odlehčit náladu a spatřila, jak se na rusovlásčině tváři objevil malý úsměv.

Cesta se zdála nekonečná. Bea dělala všechno, co šlo, aby se rozptýlila; bubnovala si prsty na stehnu, poklepávala si kolenem… Cokoliv. Konečně dorazily a Franky sotva zastavila auto, než byla Bea venku a utíkala ke vchodu. Jakmile dorazila k hlavnímu vchodu, uvědomila si, že neví, kam má namířeno.

„Zrzko, pro Kristovy rány, nech mě zaparkovat,“ skuhrala Franky, jak vybíhala ke dveřím, převzala vedení, zamířila k výtahu a do třetího patra.

„Proč to trvá tak dlouho?“ zasténala rusovláska při pozorování, jak čísla pomalu vzrůstají. Místo toho, aby Franky odvětila nějakou sarkastickou poznámkou, zůstala prostě zticha. Aby byla upřímná, sama vyšilovala, ale věděla, že musí zůstat v klidu, kvůli Zrzce. Konečně se dveře otevřely a Bea prakticky vypadla z výtahu a rozběhla se k recepci.

„Debbie Smithová?“ zeptala se naléhavě.

„V tuto chvíli jenom rodina,“ odpověděla sestra.

„Jsem její matka, stačí vám to?“ odsekla a sestra se zamračila.

„Její matka tu už byla.“

„Dítě nemůže mít dvě matky? Nechte ji zatraceně vidět její dceru,“ odpověděla Franky zpoza rusovlásky.

„Není třeba být agresivní, madam,“ pravila sestra přísně a Franky se chystala odpovědět, když ji Bea zastavila.

„Pokud je to Allie Novaková, tak ano, to je moje partnerka, takže kde je moje dcera?“ zeptala se znovu, a kousala se do tváře, aby si zabránila vyjet na ni. Sestra na ně jen zírala, než si povzdechla.

„Pokoj 24,“ sdělila jim a ve chvíli, kdy to číslo opustilo její rty, Bea odkvačila s Franky v závěsu; ignorujíc volání té sestry o tom, že Franky nemá povoleno jít do toho pokoje.

„Půjdu najít Allie,“ pronesla Franky přes rameno, zatímco pokračovala v nahlížení do všech oken. Bea vešla do pokoje a tiše zavzlykala při pohledu na svou dceru. Hlavu měla obvázanou, paži v závěsu a sádře a její drobné tělo pokryté dráty.

„Mami?“ zakrákorala Debbie a rusovláska spolkla knedlík v krku.

„Ahoj, broučku, jsem tady,“ došla k židli a sevřela dceřinu ruku.

„Bolí to, mami,“ zamumlala tmavovláska a Bea jen obrátila oči v sloup.

„To jsem si jistá, zlatíčko, narazilo do tebe zpropadené auto,“ odpověděla sarkasticky, než se lehce zahihňala. Debbie se přidala, ale její hihňání se rychle změnilo v kašel a naléhavě ukazovala k míse na straně. Bea ji popadla a podržela ji, aby se do ní její dcera mohla vyzvracet. Postavila se a hladila dceřina záda konejšivými pohyby, dokud se nezklidnila a neodstrčila mísu pryč. Bea odložila mísu stranou a vyběhla sehnat sestřičku. Za chvilku ji následovala dovnitř a sledovala, jak kontroluje její dceru.

„Tak, co přesně se stalo?“ zeptala se, zatímco sestra nahlížela do složky.

„Utrpěla zlomeninu ruky a těžký otřes mozku, který způsobuje zvracení, takže jí dáváme nějaké léky a brzy to odezní. Chceme si ji tu nechat pár dní, abychom pozorovali stav její hlavy, ale bude v pořádku. Bude velice unavená, takže z ní pravděpodobně nedostanete moc slov,“ vysvětlovala sestra a Bea se s přikývnutím usmála.

„Dokud je v pořádku, je mi jedno, pokud prospí celou dobu,“ odpověděla a znovu sevřela Debbiinu ruku a konejšivě přejížděla palcem po jejích kloubech.

* * *

Franky konečně nalezla Alliin pokoj a otevřela dveře. Allie se při zvuku zavrzání kliky okamžitě posadila rovně.

„Je tu Bea?“ zeptala se zoufale.

„Taky tě ráda vidím, bloncko,“ odvětila Franky sarkasticky, jak vešla, posadila se na židli.

„Promiň, ahoj. Je tady?“ zeptala se znovu.

„Jo, je tady. Je s Debbie. Tvoje dcera?“ tázala se tetovaná bruneta a pozvedla obočí. Ušklíbla se, když světlovlásčiny tváře zrůžověly.

„Jinak by mě nedovolili s ní zůstat. Ne, že by to mělo nějaký vliv, krátce po té, jsem byla prakticky zavlečena do tohohle pokoje. Nechtěla jsem ji opustit, Franky, chtěla jsem zůstat s ní. Nechci, aby si Bea myslela, že jsem ji opustila, protože to jsem neudělala.“ Allie se zvedla a snímač jejího srdce začal pípat jako blázen.

„Allie, zklidni se, ano? Bea si to nemyslí. Musíš se uklidnit a soustředit se na uzdravení.“

„Ne, musím vidět Beu, bude si myslet, že je to všechno moje chyba. Neviděla jsem to auto, Franky, musí to vědět.“ Blondýna se chystala strhnout si snímač tepu z prstu, ale tetovaná tmavovláska jí přikryla ruku tou svou, aby ji zastavila.

„Samozřejmě, že jsi neviděla to auto. To se ani nečekalo, protože tam v první řadě nemělo co dělat. Dopřej jí čas s její dcerou, ano? Pravděpodobně chce vědět, co přesně jí je a utěšit ji. Debbie není jediná, kdo utrpěl otřes mozku, musíš být v klidu. Takže, co říkali doktoři o tobě?“

„Během pár minut mě odvezou, mám sklo v hlavě, takže mě posílají na sken, než ty kousky odstraní. Ani si nepamatuji, že bych se hlavou praštila o okno. Kromě tohohle a otřesu mozku jsem vyvázla lehce. Neměla bych to být já, kdo vyvázl lehce. Měla bych být ta s rukou v sádře a ta, co zvrací, protože je její hlava na tom tak špatně, ne ona.“ Allie bojovala se slzami a kousala se do rtu, aby se přestal chvět. Právě, když se Franky chystala odpovědět, vešla sestra.

„Slečno Novaková, odvezeme vás teď dolů,“ usmála se povzbudivě a blondýna pohlédla na Franky.

„Řekni, prosím, Bee, že se omlouvám,“ téměř žadonila a místo toho, aby Franky něco namítala, jen přikývla.

„Řeknu. Budu tady, až se vrátíš, ano?“ pověděla jí a Allie se usmála, zatímco sestra odbrzdila její lůžko a vyvezla ji z místnosti.

Franky se vrátila do Debbiina pokoje a Bea se ani nepohnula, zatímco otvírala a zavírala dveře.

„Našla jsi ji?“ zeptala se rusovláska a očima zůstávala na tváři své spící dcery.

„Jo, našla,“ odpověděla tetovaná bruneta, než se pokoj naplnil tichem, kromě zvuku přístrojů. Bein nedostatek reakce Franky rozzuřil, takže promluvila znovu.

„Je k smrti ustaraná a nepřestává říkat, že tě musí vidět. Chce, abys věděla, že nechtěla nechat Debbie samotnou a že se omlouvá. I když není nic, za co by se měla omlouvat,“ uchechtla se lehce a pohlédla na Beu, která jen přikývla.

„Zajímá tě vůbec, jak na tom je?“ procedila tetovaná tmavovláska skrze zuby. Chápala, že Debbie je Beinou prioritou, ale nemohla by ukázat alespoň ždibíček obav o svou přítelkyni?

„Jak na tom je,“ zeptala se starší žena dalším bezbarvým hlasem.

„Zrovna jela na sken, aby viděli, jestli má nějaké sklo vražené do lebky a neustále je na pokraji záchvatu paniky, protože si myslí, že ji budeš nenávidět… Ale je v pohodě, díky za projevený zájem,“ odvětila Franky slovy protknutými hněvem.

„Je tak trochu důvodem, proč je moje dcera v tomhle stavu, Franky.“ Bea konečně vzhlédla a její rozzlobené hnědé oči odpovídaly Frankyiným živým zeleným.

„To tedy není, důvodem je ten čůrák, který projel červenou. Nemůžu ani uvěřit, že se chováš takhle. Otevři svoje zasrané oči, Beo! Vím, že si chceš na někom vybít zlost, ale na Allie to nebude,“ bránila tetovaná bruneta Allie. Nepřipadalo v úvahu, že by nechala Beu vinit z té nehody Allie. Frankyina slova byla pro Beu políčkem do tváře a v tu chvíli si uvědomila, jak špatně a nechutně se chovala. Slzy jí nezadržovaně stékaly a ona se naklonila dopředu a položila si hlavu na okraj Debbiiny postele, zatímco s ní cloumaly vzlyky. Tetovaná tmavovláska si jen povzdechla, než pokročila vpřed a posadila se na okraj postele; čekajíc, až se rusovláska uklidní.

„Omlouvám se, Franky, právě teď vypadám jako hrozná mrcha. Já jen nemůžu uvěřit tomu, že se tohle všechno děje. Nemůžu vystát myšlenku, že tu je kterákoliv z nich, právě, když jsme po tom, co se stalo, náš život postavily na nohy. Ona nemůže za to, že tu Debbie je, já to vím, jen mi připadá tak těžké snažit se vyrovnat s tím vším, víš?“ vysvětlovala, jakmile se uklidnila a v průběhu párkrát zaškytala.

„Já vím, je to zkurvená práce, že se tohle stalo. Nevím, co se stalo tomu řidiči, co do nich naboural, hádám, že nám to řekne policie, až přijdou pro výpověď, ale tohle nemá nic společného s Allie,“ zdůrazňovala znovu Franky a Bea přikývla s drobným úsměvem.

„Já vím, díky, že jsi mi dala verbální facku. Prosím, dej mi vědět, až se vrátí, půjdu se na ni podívat,“ sdělila brunetě a Franky ji obdařila malým úsměvem, poklepala ji po zádech a odešla z pokoje.

* * *

Allie vylezla z postele a pomalu kráčela směrem k Debbiinu pokoji. Sestry a návštěvy ji míjely, ale nedokázala rozeznat jejich rysy, jen prázdné tváře, což předpokládala, že je způsobeno anestézií z její operace. Vešla a byla zklamaná, když nespatřila rusovlásku, ale všimla si, že její bunda je přehozená přes židli, takže se rozhodla počkat. Posadila se a sevřela Debbiinu ruku, zatímco mladá bruneta dál spala. Blondýnu zaplavovala vina a ona nebránila svým slzám kanout. Trhla hlavou, když uslyšela otevření dveří a její modré oči se střetly s jejími oblíbenými hnědými, ale byla ohromena emocemi, které v nich spatřila. Nejprve to byl šok, ale rychle se změnil v zuřivost; stalo se to, čeho se děsila.

„Vypadni,“ zasyčela na ni Bea.

„Beo, já-“ začala Allie a vstala. Nemohla zaostřit na rusovlásčinu tvář, tak použila veškerou svou energii, aby jí hleděla do očí.

„Nechci tě nikde v její blízkosti, rozumíš? Vypadni!“ rozkázala starší žena, ale Allie zůstala na místě. Nepůjde bez boje.

„Já vím, že chceš někoho vinit, ale tohle nebyla moje chyba. Přála bych si, abych si s ní mohla vyměnit místo, nebo ještě líp, probudit se a tohle všechno by byl jen sen,“ pravila a rusovláska jen obrátila oči v sloup.

„Ale není, že, Allie? Tohle je velice reálné a Debbie je rozhodně ta, kdo leží v posteli a ne ty. Mohla umřít!“ Bea udržovala svůj hlas tichý, ale Allie věděla, že kdyby byly v jiném prostředí, ječela by.

„Já vím, že mohla! Ale naštěstí ne a bude v pořádku,“ zkoušela blondýna ospravedlnit to, ale rusovláska jí to nežrala.

„Prostě zmiz, nech mne a mou dceru na pokoji. Nechci tě tady,“ vyprskla v posledním pokusu a fungovalo to. Důraz na ‚mou‘ to Allie vyjasnil. Její dřívější lež o jejím vztahu k Debbie nebyla vítaná a Bea o ni zjevně nemá vůbec starost. Mladší žena jen přikývla a spolkla tlustý knedlík v krku, než vyšla z pokoje a vrátila se do svého. Byla vděčná, že Franky byla stále pryč, pravděpodobně telefonujíc Kaz, takže mohla vzlykat, aniž by byla vyzpovídávána. Jistě, že je to její chyba, to ona řídila, to ona ovládala auto, takže tohle způsobila ona. Měla vidět to druhé auto, kdyby jen nebyla tak dychtivá vystartovat, jakmile naskočila zelená. Bea jí nikdy neodpustí, proč by měla? Debbie je všechno, co Bea má a málem ji o ni připravila. Kdyby se jen otevřela země, pohltila ji a už nikdy nevyplivla. Ale dokud k tomu nedojde, zavřela oči a soustředila se na ustálení dechu ve snaze přesvědčit Franky, že spí, až se tetovaná bruneta vrátí.


Kapitola 33: Mám vás ráda na měsíc a zpátky... Na věky věků

Allie se probudila, vzlykajíc a mlátíc sebou v posteli, volajíc Beu. Franky odhodila časopis, který četla, stranou, vyskočila a pokoušela se udržet blondýnu v klidu, aby si nepřivodila nějaké další zranění.

„Allie, prober se. Allie, dostaň se z toho!“ prakticky zakřičela a světlovláska se nakonec přestala hýbat, ale pokračovala ve vzlykání.

„Chci Beu,“ vydrala ze sebe, ale věděla, že k tomu nedojde.

„Fajn, dojdu pro ni,“ odpověděla Franky a postavila se.

„Nepřijde. Už mě nechce, nechce mě nablízku sobě ani Debbie,“ sdělila Allie zelenooké ženě a Franky se jen zamračila.

„O čem to kurva mluvíš?“ zeptala se s nefalšovaným zmatkem v hlase.

„Šla jsem po své operaci za ní. Řekla mi, že je to moje chyba, že je Debbie tady a abych se držela dál,“ vysvětlovala s ještě frustrovanějším tónem. Proč to Franky nechápe?

„Allie, nehnula jsi se z téhle postele od chvíle, co tě sem před hodinou přivezli,“ pověděla jí Franky a Allie vykulila své modré oči. Naléhavě si otírala slzy a snažila se to všechno pochopit.

„Jsi si jistá?“

„Jsem si jistá, seděla jsem tady a četla ten samý zatracený časopis od chvíle, co tě přivezli zpátky. Teď vím, že si Kim Kardashian údajně pojistila svůj zadek na 21 milionů dolarů a že Madonna je na avokádové dietě… Tak staré ty časopisy jsou,“ vysvětlovala tmavovláska a Allie se jen zazubila.

„Takže to byl sen?“ pokoušela si to ujasnit a Franky přikývla.

„Zdá se, že byl, bloncko,“ potvrdila a Allie dřívější vzlykot se změnil ve záchvat smíchu. Nebylo to skutečné, byl to všechno jen sen. Nemohla tomu uvěřit.

„Bože, Allie, čím tě to nadopovali?“ ptala se Franky se směsicí znepokojení a pobavení v hlase. Ať už byl světlovlásčin sen jakýkoliv, musel být brutální. Pohlédla výš na svou spolubydlící a povzdechla si.

„Allie, ty blbko, otevřela sis stehy,“ pronesla, jak hleděla na obvaz mladší ženy, na kterém se teď rozrůstala červená skvrna. Vstala a prohrábla její matně světlé kadeře.

„Půjdu sehnat sestru, ať to vyřeší a pak zajdu pro Beu, ano?“ sdělila jí a Allie se jen zaculila a přikývla, naprosto ignorujíc skutečnost, že jí teď krvácí hlava. Stále se snažila srovnat si v hlavě, že se její sen skutečně nestal. Položila se v posteli a usmívala se pro sebe, stále nevšímavá ke své krvácející hlavě.

* * *

Franky viděla, že sestra, která se šla postarat o Allie, prošla kolem Debbiiných dveří.

„Sestra je pryč, půjdeš ji navštívit?“ zeptala se a Bea přikývla a vstala.

„Můžeš s ní zůstat, prosím? Nechci, aby se vzbudila sama,“ požádala a Franky jen přikývla a zaujala její místo na židli.

„Samozřejmě, teď běž, prahne po tom tě vidět,“ pověděla rusovlásce a ta se zaculila, než vyšla ven a dál k pokoji, o kterém jí Franky řekla. Nesměle otevřela dveře a zhluboka vydechla, když spatřila svou přítelkyni, potlučenou, ale dechberoucně krásnou.

„Ahoj, krásko,“ vydechla a plně vkročila do pokoje.

„Ahoj. Poslouchej, Beo, já-“ začala se Allie omlouvat, ale Bea jen zavrtěla hlavou, pokročila vpřed, posadila se na okraj postele a sevřela světlovlásčinu ruku.

„O tom vůbec nemluv. Nemáš se za co omlouvat, ano? Musím přiznat, že jsem byla rozzlobená. Nevěděla jsem, koho obviňovat a hádám, protože jsi řídila, prostě jsem to zaměřila na tebe. Ale bylo to ode mě tak mylné, tak strašlivě mylné a udělala bych přesně to stejné jako ty. Tolik se omlouvám, že jsem nepřišla dřív,“ omlouvala se rusovláska a Allie jí jen stiskla ruku.

„To je dobrý, chápu to, Debbie se nevzbudila. Je tvojí prioritou,“ pověděla jí Allie a Bea přikývla.

„Možná, ale to neznamená, že bys byla míň cenná nebo méně důležitá,“ sdělila blondýně.

„Miluji tě,“ usmála se mladší žena a rusovláska se naklonila a vtiskla něžný, jemný polibek na rty své přítelkyně.

„A já tě také miluji. Tak moc.“ Hladila blondýnu po nezraněné tváři, než pohlédla na tu druhou.

„Tak, co se ti stalo?“ zeptala se.

„Mám lehký otřes mozku a měla jsem pět kusů skla tady,“ vysvětlovala a ukazovala na bok své hlavy.

„A dva tady,“ pokračovala a přesunula svůj prst na svou tvář. Starší žena se naklonila a vtiskla lehkou pusu na stranu obou zašitých míst, než se odtáhla a zahleděla se do oblíbeného páru očí a viděla, že vodnatí.

„Tolik jsem se bála, Beo, myslela jsem, že je konec,“ fňukala a rusovláska se naklonila, aby jí setřela slzy.

„Já vím, broučku, taky jsem byla vyděšená. Ale jsi v pořádku, Debbie je v pořádku. To je vše, na čem záleží,“ pokoušela se přesvědčit mladší ženu, která odpověděla úsměvem a stiskem ruky.

„Jak je na tom Debbie?“

„Pořád spí. Probudila se, když jsem tam přišla, párkrát zvracela a pak znovu usnula. Prostě okouzlující dítě,“ žertovala a cítila nezkalenou radost, když slyšela blondýnu zahihňat se, poprvé od chvíle, co vešla do pokoje. Byl to zvuk, který se Bee nikdy neomrzí.

„Dej mi vědět, až se probudí, abych se na ni mohla jít podívat,“ požádala Allie a chtěla si být jistá, že její sen byl jen snem.

„Samozřejmě, nemůžu tě držet od ‚tvé dcery‘“ pronesla Bea s mrknutím a blondýna nedokázala zabránit zčervenání, které se jí vehnalo do tváří, stejně, jako když to téma nadhodila Franky.

„Jo, za to se omlouvám, jinak by mi tam nedovolili zůstat,“ pokoušela se ospravedlnit svůj čin, ale starší žena se jen usmála.

„To je v pohodě, popravdě se mi to líbí. Cítím se z toho… Úplná,“ přiznala stydlivě a motýlci v světlovlásčině břiše se náhle probudili k životu.

„Vážně?“ zeptala se náhle.

„Vážně. A vím, že tě tak Debbie také vidí,“ přiznala a Alliin úsměv se jen rozšířil.

„Mám ji ráda, jako svou vlastní, víš to, že jo? Nikdy bych jí záměrně neublížila,“ řekla svému miláčkovi.

„Já vím, já vím, že bys nikdy nechtěla, aby se jí něco stalo. Je mi líto, že mi trvalo déle, než mělo, uvědomit si, že to nebyla ničí chyba,“ omlouvala se znovu a blondýna si povzdechla.

„Už žádné omluvy, stačilo to, ano?“ ukončila jejich provinilé poznámky a Bea souhlasila.

„Dohodnuto. Takže, říkali, kdy budeš moct jít domů?“ přesunula se k lehčímu tématu.

„Ještě ne, pravděpodobně mi to řeknou, až mi přijdou zkontrolovat stehy. Modlím se, aby to bylo dneska, ale pochybuji, že k tomu dojde,“ zasténala Allie a pokoušela udělat si větší pohodlí.

„Jo, zbožné přání. Jsi v pořádku?“ zeptala se, když sledovala, jak její partnerka sténá bolestí.

„Jo, jen jsem celá rozbolavělá. Jen bych si přála jet domů a vlézt si do naší postele,“ zamumlala a Bea se jen smála.

„Zníš hrozně jako děcko,“ pokračovala v chichotu a Allie přidala ke svému trucování ještě špulení rtů.

„Bože, vypadáš neskutečně rozkošně, když děláš tohle.“ Rusovláska se naklonila a líbla Allie na vyčnívající ret.

„Řekla jsi někomu, že tu jsem? Co s prací? Musím se ozvat Boomer, kde mám telefon?“ začala si dělat starosti Allie.

„Hele, klídek, ano? Franky to má pod palcem. Boomer vede bar, Kaz byla informována a navštíví tě, až skončí v útulku. Franky dokonce prošmejdila tvůj telefon a zastihla Summer, která ti mimochodem poslala tohle video,“ vysvětlovala Bea, vytáhla její telefon a přehrála video Avy, která posílala tetě Allie velkou pusu, aby se brzy uzdravila. Alliiny starosti o bar zmizely a ona se zubila na svoji zmenšenou verzi. Bea sledovala, jak se Alliina tvář rozjasnila a rozhodla se nadhodit téma dětí.

„Chtěla bys nějaké?“ zeptala se. Světlovláska přesunula pohled z obrazovky na Beinu tvář.

„Ne. Řekla jsem to samé Summer, jsem šťastná jako zábavná teta. Kromě toho, jedno mám, mám: Debbie,“ zazubila se uličnicky a rusovláska jí to vracela.

„To vskutku máš,“ souhlasila. Zrovna tehdy vešla do pokoje Franky a usmála se nad tou scénou před sebou. Byla tak ráda, že se Bea probrala a uvědomila si, že tohle není Alliina chyba, zatímco nesnášela pomyšlení na to, co by se dělo, kdyby jí to dávala za vinu.

„Debbie je vzhůru,“ sdělila jim a starší žena pohlédla zpátky na Allie.

„Je v pořádku, abys šla do jiného pokoje? Buď ke mně upřímná.“ Pozvedla obočí a Allie obrátila oči v sloup.

„Musím použít tohle hnusné zařízení,“ pokývla ke kolečkovému křeslu, složenému v rohu pokoje a Bea se zahihňala, zatímco Franky ho popadla a rozložila.

„Tak pojď, Alliecat, my se nebudeme smát.“ Bea vstala a pomohla světlovlásce z postele.

„Mluv za sebe, Zrzko, já si tohle vážně užiju, déja vu, co, bloncko.“ Mrkla na ni Franky a mladší žena zasténala.

„Prosím, pomalu, moje hlava je na tom křehce,“ téměř žadonila Allie, zatímco jí Bea pomáhala do křesla.

„Ujmu se toho, nevěřím ti s řízením.“ Bea předstírala vážný výraz, ale v očích jí tančilo pobavení.

„Otravo. Každopádně, lidi, mizím. Přijdu tě navštívit zítra. Mám tě ráda.“ Potetovaná bruneta se sklonila a políbila Allie na temeno hlavy.

„Taky tě mám ráda, díky za všechno,“ pověděla ji Allie. Ačkoliv se s Franky hašteřily jako psi, bez ní by byla ztracená.

„Jo, sláva ti za všechno, Franky. Jsem tvým dlužníkem,“ připojila se Bea a pohled, který si vyměnily byl výmluvný. Neděkovala jí jen za to, že ji informovala o té nehodě, děkovala za to, že tu byla pro Allie, když ona ne, za to, že ji přivedla k rozumu a za všechno ostatní, co udělala.

„V poho, Zrzko,“ ušklíbla se tmavovláska a vyšla s nimi na chodbu a zamířila k výtahu. Bea odvezla Allie do Debbiina pokoje a zaculila se, když viděla, že její už ne tak malá holčička sedí vzpřímeně na posteli.

„Ahoj, mámo.“

„Ahoj, broučku,“ usmála se Bea a Debbie se ušklíbla, když pohlédla na Allie.

„Ahoj, druhá mámo,“ zahihňala se a Allie zasténala.

„Jak dlouho jsi vzhůru?“ zeptala se blondýna a Debbie pokrčila rameny.

„Asi patnáct minut, proč?“

„Ach jo, takže jste tedy s Franky pokecaly?“ zeptala se Allie.

„To ano, zasvětila mě do všeho…, mámo,“ řekla znovu a světlovláska se jen zasmála.

„Budou si mě kvůli tomu všichni dobírat?“ tázala se.

„To si piš,“ odvětily jak Bea tak Debbie.

„Jsem ráda, že jsi nepřišla o smysl pro humor, Debs,“ pronesla Allie sarkasticky, zatímco ji Bea zavezla vedle židle, než se na ni posadila.

„Ach, o ten nikdy nepřijdu,“ škádlila ji puberťačka.

„Jak se cítíš, holka?“ zeptala se Allie.

„Bolavá, s třeštící hlavou. Ale nevolnost ustala, hlava se mi vznáší… Takové je být opilá?“ zajímala se a obě ženy si jen vyměnily pohled.

„Ehm…“ koktala Bea.

„Budu to brát jako ano. Je to v pohodě, je to dobře, nikdy se už tak cítit nechci, takže nehodlám v brzké době pít,“ prohlásila dramaticky a Allie se smála.

„Zapamatuj si, že jsi to řekla, ano?“ mrkla na ni a Debbie se zachichotala.

„A co ty?“ zeptala se světlovlásky.

„Bolavá, s třeštící hlavou, vážně, jako ty. Také mě bolí tvář.“ Blondýna pozvedla prst a lehce se dotkla jizvy na své tváři.

„Co se stalo?“

„Musela jsem se praštit tváří o okno, vůbec si na to nepamatuji, ale měla jsem vryté sklo do hlavy a tváře,“ vysvětlovala a mladá tmavovláska se zaksichtila.

„Fuj.“

„Jo, nebylo to hezké,“ souhlasila Allie.

„Mami, řekl ti někdo, kdy tohle budu moct sundat? Zruším oslavu, pokud tohle budu mít na své narozeniny,“ zamávala svou rukou v sádře ve vzduchu.

„V zásadě jsem s nikým nemluvila, zeptám se později na recepci. Ale zrovna teď chci, abychom byly všechny tři spolu,“ prohlásila Bea a vzala Debbiinu ruku do levé a Alliinu ruku do pravé. Přelétala pohledem mezi těmi dvěma ženami, které milovala nejvíce, dvěma ženami, které málem ztratila.

„Prošly jsme si spoustou věcí, my tři, viďte?“ přiznala rusovláska a vzhlédla, aby rozehnala slzy.

„Ale vždycky z toho vyjdeme silnější,“ dokončila její větu Allie a políbila ji na klouby ruky.

„Mám vás obě ráda,“ přiznala Debbie.

„Až na měsíc a zpátky,“ vydrala ze sebe Bea.

„Na věky věků,“ dodala Allie a všechny tři na sebe hleděly se slzami v očích.

„Páni, proč jsme takové měkkoty? Přejděme k závažnějším tématům… Umírám hlady.“ Debbie zničila tu chvíli a Bea jen obrátila oči v sloup, než se rozesmála. Některé věci se nikdy nezmění…


Kapitola 34: Myslela jsem, že jsem v pořádku

Bylo o týden později a naštěstí, jak Allie, tak Debbie byly propuštěny z nemocnice. Policie přišla do nemocnice den po nehodě, sepsala jejich výpovědi a informovala je, že řidič, který projel tu červenou neměl auto v servisu a tudíž neměl vyměněné pneumatiky, takže vzorek neexistoval a nebyly způsobilé jízdy. S tím přívalovým deštěm nemělo to auto šanci včas zastavit. Co se týče zranění, vyvázl šťastně, jeho airbag absorboval většinu nárazu a utrpěl jen pár tržných ran a modřin. Co se týče jeho peněženky a řidičáku, už takové štěstí neměl. Musel zaplatit mastnou pokutu a přišel o nějaké body z řidičáku a dostal dočasný zákaz řízení.

Allie se potřetí od návratu z nemocnice probudila s trhnutím. Byla to stejná noční můra, ale tato měla jiné zakončení. Místo toho, aby se probudila, když bylo auto nabouráno, jako tomu bylo dříve, viděla víc; viděla Debbie zemřít. Slzy kanuly po světlovlásčiných tvářích, když opatrně vylézala z postele a zamířila do koupelny, aby zklidnila svůj dech. Opláchla si obličej studenou vodou, zhluboka se nadechla a opřela se o umyvadlo. Vědouc, že nebude schopna znovu usnout, zhasnula světlo a pomalu otevřela dveře. V šeru rozeznávala jen siluetu své lásky v posteli. Na tváři se jí nevědomky rozprostřel drobný úsměv, než zamířila z pokoje a sešla dolů, šokována, když našla Debbie sedět v kuchyni.

„Bože, k smrti jsi mě vyděsila,“ zašeptala Allie a držela si ruku na hrudi.

„Promiň,“ zahihňala se lehce Debbie a mnula si oči, ve snaze zakrýt slzy na jejích tvářích. Ale nefungovalo to.

„Hele, co se stalo?“ Světlovláska došla k ní a přisunula si židli vedle mladé dívky.

„Nic, jsem jen hloupá, to je všechno,“ pokusila se to tmavovláska smést ze stolu.

„Ne, nejsi… Měla jsi noční můru, že ano?“ zeptala se a Debbie si jen povzdechla, než pokývla hlavou. Allie vstala, vrátila svou židli na místo, vytáhla Debbie na nohy a odvedla ji do obýváku. Posadily se vedle sebe a Debbie okamžitě padla do Alliina náručí, objala svou zasádrovanou paží Alliin pas a položila si hlavu do záhybu světlovlásčina krku.

„Nestyď se, proč myslíš, že jsem vzhůru já?“ Modrooká žena se pokoušela utěšit puberťačku a konejšivě kroužila levou rukou po Debbiiných zádech.

„Taky jsi ji měla?“ zeptala se brunetka proti Alliinu krku a cítila, jak přikývla.

„Jo. Pokaždé tu samou. Tahle skončila jinak, ale stejně, ta samá nehoda.“ Alliin hlas přešel do šepotu, jak potlačovala ty pocity, které z ní hrozily vytrysknout, jak se její mysl vracela k té noční můře.

„Jak to skončilo tentokrát?“ zeptala se Debbie a Alliina ruka na okamžik ztuhla, než pokračovala ve svém pohybu.

„Na tom nesejde,“ pokusila se to blondýna odbýt, ale mladá tmavovláska se posadila rovně a zírala na ni těma čokoládově hnědýma očima, které Allie tolik zbožňovala.

„Jen proto, že jsem dítě, to neznamená, že ti nemůžu nabídnout oporu,“ prohlásila a Allie okamžitě cítila, jak jí do očí stoupají slzy. Usmála se a pohladila Debbie po tváři.

„Přišla jsem o tebe, holka,“ vydrala ze sebe a spatřila v Debbiiných očích záblesk strachu, než se jí zamžily.

„Vidíš, kvůli tomuhle jsem ti to nechtěla říct.“ Allie si přitáhla hlavu mladé dívky zpátky na krk. Vtiskla polibek do hřívy Debbiiných vlasů, které byly stáhnuty do culíku a sevřela ji pevněji.

„Byla jsem tak vyděšená, Allie, stalo se to tak rychle.“

„Já vím, také jsem byla vystrašená. Nemyslím si, že bych si někdy dokázala odpustit, kdyby-“ Světlovláska se odmlčela a téměř drtila Debbie svým objetím, bezpečně se vyhýbajíc její zraněné paži.

„Mám tě moc ráda, Allie,“ přiznala Debbie proti Alliinu krku.

„Taky tě mám moc ráda, holka. Ty a tvoje máma pro mě znamenáte všechno na světě a doufám, že víš, že za mnou můžeš přijít s čímkoliv, ano?“ ujišťovala brunetu.

„Já vím a nemáš ponětí, jak vděčná za to jsem. Je hezké konečně mít někoho dalšího, komu na mě záleží, víš? Chci říct, že mám mámu moc ráda a se vším jdu za ní, ale je hezké mít konečně další možnost, další ucho,“ odpověděla Debbie a cítila podruhé toho večera na své hlavě světlovlásčiny rty.

„Jsem poctěna být tím uchem,“ vtipkovala Allie a obě holky se zahihňaly, než Debbie zazívala.

„Jsi připravená jít zas spát?“ zeptala se Allie, když se obě postavily.

„Jo, myslím si to. Díky Allie.“ Mladá dívka ji naposled objala, než zamířila nahoru do svého pokoje. Blondýna ji následovala po tom, co si došla pro sklenici vody. Zašla do svého pokoje a spatřila Beu stále v posteli. Přešla na svou stranu a vlezla si do postele. Rusovláska se přikulila k ní.

„Kam jsi šla?“ zeptala se Bea ospale a objala blondýnu.

„Šla jsem se napít, chyběla jsem ti?“ odpověděla uličnicky.

„Vždycky mi chybíš,“ zamumlala starší žena a znovu upadla do hluboké dřímoty. Allie se konečně uvolnila a přitulila se, jak jen to šlo k Bee, užívajíc si pozici objímané.

Bea se vzbudila ráno ve stejné pozici, s blondýnou schoulenou ve svém objetí, jako by byla její ochrannou přikrývkou. Bea podle jejích červených napuchlých očí poznala, že mladší žena plakala a věděla, že má Allie noční můry. Původně to nechtěla nakousávat, pokud o tom světlovláska nebude chtít mluvit. Ale po tom, co ji takhle viděla znovu, cítila, že bude muset přimět blondýnu mluvit. Rusovláska vtiskla jemný polibek na Alliin krk a přejela prsty zlehka nahoru a dolu po světlovlásčině paži. Po pár minutách se Allie ve spánku zavrtěla a přitáhla si Beinu pravou paži přes tělo a vložila si její dlaň pod tvář.

„Dobré ráno, Alliecat,“ zašeptala jí Bea do ucha a mladší žena cítila, jak se jí na paži stavějí chloupky. Chraptivý hlas starší ženy na ni bude mít vždycky tenhle efekt, bez ohledu na to, co říkala. Mohla by jí číst nákupní seznam a blondýna by reagovala stejně. Otočila se a byla nos na nos se ženou, která pro ni znamenala víc než její život.

„Dobré, krásko,“ zavzdychala a naklonila se, aby políbila svou přítelkyni.

„Jsi v pořádku? Máš červené oči.“ Našlapovala lehce a prsty přejela přes červené skvrny pod Alliinýma očima.

„Jo, jsem v pohodě. Jen zlý sen, znáš to,“ pokrčila rameny a sklopila zrak ke svým prstům mezi jejich těly.

„Chceš o tom mluvit?“ Bea prstem zvedla světlovlásčinu bradu, aby jí pohlédla do očí, ale Allie jen zavrtěla hlavou.

„Ne, jsem v pořádku. Brzy přejdou. Možná se půjdu později projet, abych se zkusila vrátit do starých kolejí,“ uvažovala mladší žena nahlas.

„Jsi si jistá, že je to dobrý nápad? Jsi z nemocnice teprve čtyři dny, nemyslíš, že je to kapánek moc brzy?“ dělala si Bea starosti, zatímco hladila Allie po vlasech a hleděla hluboko do jejích oceánově modrých očí.

„Já nevím. Každopádně, teď o tom nemluvme.“ Blondýna změnila téma a překulila se tak, že ležela na starší ženě.

„Tvůj ranní hlas mě vždycky nažhaví,“ pokračovala a prolíbávala si cestičku dolů po rusovlásčině neuvěřitelně opáleném bříšku. Bea věděla, že by měla přimět Allie o tom mluvit, dostat to z její mysli, ale právě teď její mozek nemohl pořádně fungovat, když si to rty její přítelkyně šinuly po jejím těle k vrcholu jejích stehen.

* * *

„Tak fajn, Maxine čeká venku, zvládneš to tu tak hodinu v pohodě? Holky jsou nahoře, tak by tě neměly otravovat,“ Zajímala se Bea, zatímco si natahovala bundu a popadla své klíče.

„Ano, budu v pořádku, přestaň dělat rozruch, s nimi nebudou žádné potíže, jako vždycky. Řekneš mi, kam jedete?“ zeptala se blondýna a vstala, aby si přitáhla rusovlásku blíž.

„To se brzy dozvíš. Pa, zlato, miluji tě. Zavolej, pokud mě budeš potřebovat.“ Vtiskla pusu na rty své přítelkyně, než se odtáhla a otevřela dveře.

„Také tě miluji. Bav se, ať už budeš dělat cokoliv,“ vyslala za ní s mrknutím a sledovala, jak Bea vyšla ze dveří. Allie se vrátila do obýváku a přepínala mezi kanály. Nemohla se dočkat, aby se vrátila do práce, tenhle týden byl mukami, když s ní nebyla Bea. Měla s sebou Debbie, mladé tmavovlásce byl nařízen týden doma, ale nicnedělání pomalu přivádělo blondýnu k šílenství. Uplynulo dvacet minut a v televizi ji nic nezaujalo. Jak se rozhlížela, padl jí pohled na klíčky Beina auta a rozhodla se, že potřebuje vypadnout z domu a překonat nervozitu z vrácení se za volant. Než si to mohla rozmluvit, zvedla se a popadla klíče.

„Debbie, zajedu jen do krámu, budete v pořádku?“ zavolala do schodů.

„Budeš řídit? Jsi si jistá?“ uslyšela zpoza Debbiiných dveří a obrátila oči v sloup. Rozhodně to je Beina dcera.

„Jo, budu v pohodě, chcete něco, holky?“

„Ne, díky. Dávej na sebe pozor, mám tě ráda.“

„Taky tě mám, holka, ráda,“ odpověděla Allie s úsměvem a vydala se k autu. Zhluboka se nadechla, než nasedla.

Cesta do obchodu proběhla bez zádrhelu. Přestože jí to zabralo téměř dvakrát tak dlouho, Allie se cítila docela dobře. To jí vydrželo, než zamířila domů. S rozkopaným Melbourne se vracela jinou cestou; cestou, která ji vedla přes křižovatku, kde došlo k té nehodě.

„Ty to dokážeš, dokážeš to Allie,“ odříkávala si, zatímco jí klouby bělaly z drtivého svírání volantu. Semafor před ní se právě změnil na červenou a její sebevědomí odvanulo, když spatřila, jak auta z levé strany zrychlují. Její dýchání se stalo nevyrovnaným a náhle cítila neskutečné horko. Dlaně se jí na volantu potily a potřebovala ven. Zvuk kol skřípějících na asfaltu a kovu narážejícího na kov naplnil Alliiny uši, jak bojovala se svým bezpečnostním pásem a prakticky vypadla z auta a svírala si hruď v pokusu dostat svůj dech pod kontrolu. Položila si ruce na kolena, ale zdálo se, že nic nefunguje. Semafor se každou sekundou změní, ale ona nemohla, nemohla se vrátit do auta.

O tři auta zpátky se Summer nakláněla přes sedačku, aby dala své dceři sušenku, když její manžel přitáhl její pozornost dopředu.

„Co tam ten člověk dělá? Vystoupil z auta, zrovna když má naskočit zelená,“ prohodil dost rozladěně. Summer obrátila tvář dopředu a podívala se na cestu, kde se blonďatá žena vyškrábala z auta.

„No, co to doháje?“ Zkoumala tu ženu blíž a vykulila oči, když poznala tu vzdálenou postavu.

„To je Allie.“ Odepjala si pás, prudce otevřela dveře, rozeběhla se k světlovlásce a pozvedla jí tvář.

„Allie, co se stalo?“ Zelené oči se setkaly s modrýma a Summer viděla, že z nich vyzařuje strach.

„Já to nedokážu, já to nedokážu,“ opakovala.

„To je v pořádku, jen zhluboka dýchej. Zvládneš dojít k mému autu?“ zeptala se a Allie drobně přikývla, zatímco se pokoušela zhluboka dýchat. Žena s kaštanovými vlasy vypnula motor a vzala Alliiny klíčky. Dovedla ji ke svému autu a otevřela manželovy dveře.

„Zavez její auto na pláž, potkáme se tam.“ Podala Liamovi klíčky a ten se na nic neptal. Vyskočil z auta, doběhl k Alliinu a vlezl si dovnitř, zrovna když semafor zezelenal. Summer rychle usadila blondýnu na sedadlo spolujezdce, následovala řadu aut před sebou a zamířila na pláž. Během krátké cesty přešlo Alliino trhavé dýchání ve vzlyky a sevřela si hlavu v dlaních. Naštěstí nebyla pláž tak daleko a dost brzy u ní Summer zastavila.

„Chceš se projít?“ zeptala se mladá matka a Allie jen přikývla a vylezla z auta.

„Liame, půjdeme se projít, ano?“ zavolala na světlovlasého muže a ten jen přikývl, než přešel k autu a vytáhl Avu ven. Summer si sundala bundu a ovinula ji kolem své kamarádky, než ji vzala kolem paže a zamířila k oceánu.

„Chceš si o tom promluvit?“ zeptala se Summer, jakmile se o deset minut později posadily.

„Myslela jsem, že jsem v pořádku, myslela jsem, že to zvládnu. Nikdy jsem neměla v úmyslu jet tudy, ale zavedla mě tam objížďka. Hádám, že nejsem v pořádku,“ zamumlala Allie a hrála si s pískem. Summer si jen povzdechla a obtočila paži kolem světlovlásčiných ramen.

„Allie, zrovna jsi vylezla z nemocnice. Ještě ti ani nebyly vyndány stehy a čelila jsi té samé křižovatce, kde k tomu všemu došlo. Pokud tohle s každým nezamává, tak nevím co. Ví Bea, že jsi jela ven?“ zeptala se Summer a Allie jen zavrtěla hlavou.

„Navrhla jsem jí to a ona mi řekla, že si nemyslí, že je to dobrý nápad. Debbie mi v podstatě řekla to samé, ale já je obě ignorovala, protože mám po krk cítit se slabě.“ Slzy se znovu řinuly a hnědovláska si jen přitáhla Allie do pevného obětí.

„Ach, Allie, nejsi slabá. Bože, jsi nejsilnějším člověkem, co znám. Vím, že je frustrující zůstávat doma, ale potřebuješ dovolit svému tělu odpočívat. Taková nehoda není vyčerpávající jenom tělesně, ale i duševně. Zjevně si to stále podmaňuje tvoji mysl. Promluvila sis s Beou?“

„Ne, právě jsme se zbavily Harryho, nechci, aby se musela potýkat s mými emocemi, jen chci, abychom žily bez dramat,“ vyjádřila své přání Allie a Summer nedokázala potlačit drobné zahihňání.

„Kdy je život bez dramat? Takový bych chtěla mít. Avu dneska ráno chytil psotník, protože nemohla najít ve vaně svou gumovou kachničku.“

„Kde byla?“

„Liam jí ji položil na hlavu,“ zahihňala se Summer a Allie si nemohla pomoct a přidala se k ní.

„Kde je? Chci pomazlení. A chci se seznámit s tím tvým velkým chlapem,“ dožadovala se Allie.

„Jsi si jistá?“ zeptala se Summer a blondýna jen s drobným úsměvem přikývla. Hnědovláska pohlédla za sebe a pokynula Liamovi, aby se k nim připojil. Položil Avu na zem a holčička se rozeběhla ke dvojici na písku.

„Ahoj, beruško,“ rozplývala se Allie, když se s ní Ava srazila.

„Bebí?“ zeptala se Ava, když pozvedla ruce k Alliiným stehům.

„Jo, teta Allie měla bebí. Ale velká pusa od tebe mi to zahojí,“ řekla a její dvojnice se jí postavila mezi nohama a dala jí dvě jemné pusy na její stehy a následně velkou mlaskavou pusu na rty.

„Ach, děkuji, cítím se teď mnohem lépe,“ zaculila se Allie a přitáhla si holčičku do objetí.

„Ále, takže se konečně seznámím s ženou, se kterou jsem měl údajně poměr,“ zažertoval Liam, když došel k děvčatům. Allie vzhlédla a smála se.

„To jsem já. Jsem Allie. Omlouvám se za to, co se stalo před tím.“

„Liam. A nedělej si starosti, jsem jen rád, že jsme tam byli, abychom pomohli,“ pravil a posadil se vedle Summer.

„Kdykoliv budeš připravená, odvezu tě domů a Liam pojede za námi ve tvém autě, ano?“ navrhla Summer a Allie přikývla.

„Díky. Potřebuji jen pár minut navíc a pak budu moct jet.“

„Žádný spěch, mířili jsme jen domů, takže si nedělej starosti,“ usmála se Summer a sledovala, jak její dcera vychází s její nejstarší kamarádkou.

* * *

„Jsi v pořádku? Snažila jsem se ti dovolat, ale padalo to do hlasové schránky,“ vyšilovala Bea, když Allie se Summer vešly do domu.

„Jo, už jsem v pořádku. Můžeme si ale promluvit?“ zeptala se světlovláska a Bea jen přikývla, než pohlédla na Summer.

„Ráda vás znovu potkávám,“ pronesla rusovláska a Summer se zazubila.

„Nápodobně. Říkala jsem Allie, že až nebude brát prášky, měly bychom si vyrazit a navzájem se poznat,“ řekla a Bea přikývla.

„To zní jako plán.“

„Každopádně, nechám vás promluvit si. Brzy se uvidíme, Allie.“ Summer objala blondýnu, než se s úsměvem odtáhly.

„Jo, brzy se uvidíme. Poděkuj za mě Liamovi a tobě taky za dnešek děkuji.“

„Bez obav. Dávej na sebe pozor.“ Vyšla ze dveří a starší žena zavedla Allie do obýváku. Allie vypověděla Bee všechno; od těch nočních můr po ten dnešní incident.

„Ach, Alliecat.“ Bea mrkáním rozháněla slzy a přitáhla si svou přítelkyni blíž.

„Přála bych si, abys mi to řekla,“ pokračovala.

„Já vím a měla jsem. Ale myslela jsem si, že, když o tom nebudu mluvit, tak to prostě zmizí,“ vysvětlovala Allie.

„Myslím, že jak ty, tak já z celého toho soužení s Harrym víme, že dusit to v sobě nefunguje,“ vtipkovala rusovláska a Allie se zahihňala.

„Jo, já vím, promiň,“ omlouvala se a Bea jen zavrtěla hlavou, než sevřela Alliinu tvář do dlaní.

„Nemáš se za co omlouvat. Tvoje obavy, tvoje bolest, ty jsou i mé, ano?“ Starší žena si přitáhla světlovlásčiny rty ke svým a ten polibek byl tak vroucí, že z něj Allie vhrkly slzy do očí. Nikdy neměla nikoho, kdo by chtěl znát její problémy, komu by na ní záleželo jako Bee.

„Díky. Miluji tě,“ vydrala ze sebe.

„A já miluji tebe. A teď už žádné slzy.“ Bea setřela zatoulané slzy svým palcem.

„Takže, řekneš mi, kam jsi dneska jela?“ změnila Allie téma a Beina tvář se rozjasnila.

„Fajn, takže dvě věci.“ Rusovláska zvedla Allie z gauče a zamířila ke dveřím do garáže.

„Zaprvé, prodala jsem dům.“

„No nekecej!?“ zapištěla Allie.

„Jo. Prodal se v den, kdy pustili Debbie z nemocnice a dnes ráno jsem obdržela peníze,“ vysvětlovala Bea.

„Takže můžeme jít kupovat dům?“ zeptala se.

„Ano, můžeme. A teď ta druhá věc.“ Starší žena otevřela dveře a odhalila to, co jela koupit dříve toho dne. Elegantní, leskle černý Harley Davidson.

„No ty krávo.“ Allie s otevřenou pusou hleděla na motorku před sebou a hlavně nechávala svou představivost utrhnout se ze řetězu a vyobrazovat Beu sedící na té motorce. Pak si všimla dvou kožených bund a dvou přileb na motorce.

„Koupila jsi výbavu i pro mě?“ zeptala se.

„Jasně! Až budeš zdravá, vezmu tě na projížďku. Možná tě dokonce nechám řídit. Na prázdném parkovišti. S ničím a nikým poblíž,“ vysvětlovala Bea a Allie se jen smála té náhle ochranitelské řeči své přítelkyně.

„No to si piš. Ale víš, co chci opravdu vědět?“ zeptala se Allie svůdně, zatímco před sebou pozpátku tlačila Beu k motorce.

„A co by to mohlo být?“ Rusovláska se opřela o ten stroj a Allie ji k němu přišpendlila svými boky.

„Kdy tě na ní budu moct ojet,“ zašeptala jí do ucha a nedobrovolný sten unikl z Beiných rtů.

„Bože, Allie,“ zasténala a Allie se ušklíbla, než sevřela ušní lalůček starší ženy mezi zuby.

„Mami, to byla Allie, kdo přišel domů?“ zavolala Debbie ze schodů a způsobila, že se ženy od sebe odtrhly a vrátily se do domu.

„Jsem to já, holka,“ odvětila Allie.

„Jsi v pořádku?“

„Jo, v naprostém. Uvidím tě dneska v tváří tvář a promluvíme si normálně?“ zeptala se do schodů.

„Jo, za deset minut budeme dole,“ uslyšela a Allie se jen uchechtla.

„Plánují tu oslavu,“ vysvětlovala Bea.

„Ach tak, chápu. Doufám, že ví, že je to bez alkoholu, nehodlám riskovat svůj bar,“ žertovala Allie.

„Ano, ví. Kdyby to plánovala jenom Debbie, bylo by to v pohodě. Mia jí pomáhá… To už je jiný příběh.“

„Jsem si jistá, že Mia nebude bláznit,“ pokusila se blondýna přesvědčit rusovlásku, ale Bea jen pozvedla obočí.

„Jo, máš recht,“ změnila Allie názor.

„No, přestože je blázen, Debbie má takové štěstí, že ji má,“ ocenila Bea nejlepší kamarádku své dcery, načež se přesunuly do kuchyně.

„Tak fajn, začnu dělat večeři. Jak ti zní Sweet chilli kuře a rýže?“

„To zní úžasně. Jdu si dát sprchu a převléct se,“ souhlasila Allie a vyrazila ke schodům, ale Bea ji zadržela.

„Můžeš si se mnou promluvit kdykoliv, ano? Je mi jedno, jestli to bude nejhorší načasování na světě,“ říkala Bea Allie a světlovláska se usmála, než povedla ruku k rusovlásčině krku a přitáhla si ji k polibku.

„Já vím a budu ti za to navždycky vděčná. Tolik tě miluji.“

„Až na měsíc a zpátky,“ mrkla na ni Bea a Allie se zaculením odtáhla.

„Na věky věků,“ vrátila jí mrknutí. Zamířila do sprchy a slzy jí nezadržovaně padaly. Ale poprvé za dnešek to byly slzy štěstí; z pocitu, že je tolik milovaná a že někomu na ní tolik záleží a z pocitu, že je nejšťastnější dívka na světě.


Kapitola 35: Jsem na tebe pyšná

Debbie a Mia vešly do místnosti o patnáct minut později, tmavovláska s kudrnatými vlasy si to zamířila přímo k Allie a věnovala jí drtivé objetí.

„Přestože je tohle rozkošné, tvoje sádra se mi boří do žeber,“ zamručela Allie žertovně. Debbie uvolnila sevření, než se zcela odtáhla, vzhlédla do Alliiných modrých očí a zamračila se.

„Už mě znovu takhle neděs, prosím,“ vyplísnila ji a světlovlásčiny oči se rozšířila šokem, než spolkla smích.

„Jasňačka, máš to mít, šéfko,“ pronesla vážně, položila ruku na brunetin zátylek a vlepila jí pusu na čelo.

„Mio, zůstaneš na večeři?“ zavolala Bea z kuchyně a Mia vykoukla zpoza rohu.

„Nechci obtěžovat, ale ano, prosím,“ zaculila se.

„Nikdy bys nemohla obtěžovat, Mio,“ pověděla vyšší tmavovlásce a nandala čtvrtý talíř. Mia vzala dva a Bea přenesla druhé dva k jídelnímu stolu, kde se čtveřice usadila.

„Mámo Beo, myslíš, že mi Liz bude ochotná udělat vlasy?“ zeptala se Mia rusovlásky po tom, co spolkla první sousto.

„Jsem si jistá, že to nebude problém, co bys chtěla?“

„Mám chuť na ombré. (Pozn. překladatele – pro ty, kteří se jako já ve vlasových trendech nevyznají, tak ombré znamená, že se vlasy obarví tak, že horní půlka od kořínků je tmavá a dolní půlka ke konečkům světlá) Světlý melír mi už nevyhovuje.“ Puberťačka si vzala pramen vlasů mezi ukazováček a prsteníček a zkoumala konečky.

„Jsem si jistá, že to Liz ráda udělá. Cítím se ale uraženě, že to nechceš ode mne,“ žertovala Bea.

„Díky a s tebou to nemá nic společného, jenže Lizin hlas je tak uklidňující, že rovnou usnu,“ odpověděla puberťačka a rusovláska se jen smála.

„Povím jí, žes to řekla, bude se jí to líbit.“

„Tak, jak jdou přípravy na tu oslavu, Deb?“ zeptala se Allie.

„Dobře. Mám seznam hostů, návrh pro dort a dokonce i seznam dárků,“ oznámila mladá puberťačka a podávala jim seznam se širokánským úsměvem na tváři. Bea si ho vzala s pozvednutým obočím, než si seznam přečetla. Jak její oči přejížděly po papíru, cítila, jak se jí srdce nadmulo do dvojnásobné velikosti, když viděla jediný bod, který obsahoval.

„Aby všichni, které mám ráda, tam byli a oslavovali,“ přečetla ta slova na papíře se slzami v očích.

„Říkala jsem jí, ať požádá o auto, ale neposlechla mě,“ vtipkovala Mia a Debbie do ní jen dloubla loktem, než vstala a objala mámu.

„Nic nechci. Chci jen, aby všichni, které mám ráda tam byli se mnou a udělali z toho pamětihodný večer,“ zaculila se a rusovláska si přitáhla její tvář blíž a políbila dceru na líc.

„Mám tě ráda,“ zašeptala tmavovláska, než se vrátila na místo a pokračovala v jídle.

„Ale chci na oslavě čokoládovou fontánu,“ dodala Debbie a Bea se rozesmála, než přikývla.

„Jsem si jistá, že to půjde zařídit,“ souhlasila rusovláska, než pokračovala ve večeři.

* * *

Dělo se to znovu. Byla s Debbie zaseklá uprostřed té křižovatky a nemohla se pohnout. Světla mířila přímo na ně a nebylo tu nic, co by mohla udělat. Začala křičet a zkoušela všechno v autě. Ujistila se, že ruční brzda je dole, dupala na plyn, cokoliv. Ale nic se nestalo.

„Allie,“ uslyšela říct Debbie, ale neznělo to jako ona. Její hlas byl panický, ale hlubší a chraplavější.

„Allie.“ Hlas byl silnější a právě, když je mělo to auto zasáhnout, vzpřímeně se posadila. Světlovlásce zabralo pár sekund uvědomit si, že není v autě. Je v posteli s láskou svého života. V bezpečí.

„Allie, koukni na mě, zlato, je to v pořádku. Jsi tady a v bezpečí.“ Bea sevřela světlovlásčinu tvář do dlaní a zaměřila svůj pohled přímo do Alliiných křišťálově modrých očí. Allie pohlédla do Beiných čokoládově hnědých polokoulí, ve snaze, aby začal její mozek pracovat.

„Beo?“ zakrákorala s hlasem evidentně ospalým.

„Jsem to já, broučku, jsme doma. Byl to jen zlý sen,“ povídala mladší ženě a jakmile ta slova opustila její ústa, blondýna se rozbrečela. Bea si ji přitáhl blíž a lehla si na záda s Alliinou hlavou těsně přitaženou ke své hrudi. Kolébala jí v konejšivém rytmu, zatímco to Allie ze sebe dostávala. Všechny emoce, strach, úlevu.

„Myslím, že bys měla někoho navštívit, Allie, tohle tě trhá na kusy,“ zašeptala se zjevnou úzkostí v hlase. Lámalo jí srdce vidět svou přítelkyni takhle trpět. Po pár chvílích se mladší žena lehce odtáhla a setřela si slzy.

„Ráno zavolám Bridget a uvidím, jestli mi někoho doporučí. Omlouvám se, že jsem tě vzbudila,“ omlouvala se, ale Bea jen zavrtěla hlavou a přejela palcem přes její tvář.

„Neomlouvej se, nemáš za co. Pamatuj si, co jsem říkala, tvoje bolest je i mou. Jsem s tebou na každém kroku,“ zdůrazňovala, naklonila se a spojila jejich rty. Bea cítila, jak z Alliina těla mizí napětí, jak se jí poddává. Bylo šílené, jak se jejich těla proplétala a stávala se jedním, jako by byly stvořeny jako kousky skládačky, zapadající do sebe a tvořící mistrovské dílo.

Blondýna reagovala okamžitě, prohloubila ten polibek a přetočila své tělo, takže ležela na rusovlásce. Sjela rukama po těle starší ženy a zatahala za lem jejího trička na spaní.

„Jsi si jistá?“ zeptala se Bea, chtějíc se ujistit, že Allie ví, co dělá.

„Jsem si jistá. Chci tě cítit,“ zamumlala proti Beiným rtům, zatímco jí stáhla tričko, následované jejím vlastním. Allie se znovu sklonila, aby opět spojila jejich rty a dvojice zasténala ze vzájemného doteku holých kůží.

„Pššt, Debbie je ve vedlejším pokoji,“ zamumlala Bea proti světlovlásčiným rtům a cítila, jak se Allie ušklíbla.

„Tak to bude výzva,“ škádlila ji, zatímco si klestila cestu dolů po rusovlásčině opáleném těle. Allie nikdy nepřestane žasnout nad tím, jak bylo stavěno tělo její přítelkyně. Kdokoliv říkal, že s věkem ochabuje, nebyl při smyslech. To, jak se Beiny svaly napínaly pod Alliiným dotykem, ji přivádělo k šílenství. Rozesmutňovalo ji, že Harry nikdy neocenil to, co před sebou měl tolik let, ale byla také tak nějak vděčná, že ji tehdy v noci dostal do nemocnice; přesto jak nechutně a zvráceně to mohlo znít. Nikdy se nepřestane považovat za šťastlivkyni, že může vidět tuhle neskutečnou ženu, jak pod ní dosáhne orgasmu. A za poctěnou, že jí ta rusovláska věří natolik, že úplně odhodí své zábrany a vydá se jí napospas.

„Miluji tě,“ vydechla mladší žena proti Beině kyčli.

„Až na měsíc a zpátky,“ uslyšela rusovlásku zajíknout se, jak se snažila ovládnou své sténání.

„Na věky věků,“ dokončila blondýna jejich nové rčení, zatímco se posunula níž a vyslala Beu do euforie.

* * *

„Liz, můžu s tebou, prosím, na chviličku mluvit?“ požádala Bea starší blondýnu, když měly příštího pondělí v práci pauzu na svačinu. Normálně by si promluvila s Maxine, ale ta měla tenhle týden dovolenou, takže Liz byla její plán B.

„Jistě, drahoušku, je všechno v pořádku?“ zeptala se Liz, zatímco následovala Beu do její kanceláře.

„Jo, jen jsem chtěla nějakou radu, ach a mám dotaz. Můžeš, prosím, obarvit Mie vlasy někdy před Debbiinou oslavou? Chce jít do ombré, takže bych počítala s pár týdny předem, aby to mělo šanci splynout?“ navrhla a Liz se jen usmála.

„Samozřejmě, ačkoliv nesnáším její vlasy. Jsou tak dlouhé a husté,“ zasténala žertem a Bea jen přikývla.

„Jsem popravdě celkem ráda, že chtěla, abys to udělala ty, zjevně máš uklidňující hlas,“ sdělila jí Bea a Liz se jen smála.

„Prostě mi dej vědět, kdy to bude chtít a já to udělám. A teď, jakou ubohou radu, bys ráda?“ vtipkovala starší žena a rusovláska se smála.

„Hele, nepodceňuj se tolik. Jde o Allie. Od té nehody má noční můry a já se cítím tak bezmocná. Navrhla jsem jí včera v noci, když se z jedné probudila, odbornou pomoc a souhlasila, ale já prostě nevím, jak tu pro ni být,“ svěřila se Bea své kolegyni a Liz se smutně usmála na ženu, na kterou se dívala jako na svou dceru.

„Poslouchej, drahá, prostě buď ramenem, na kterém se může vyplakat a uchem, do kterého se může vypovídat a to je pravděpodobně vše, co potřebuje. Jen ji ujisti, že tu pro ni jsi a že jste v tom spolu. Podpoř ji s tou odbornou pomocí a prostě ji miluj, Beo. To je vše, co zmůžeš a já vím, že to už děláš. Takže o sobě nepochybuj, děláš toho dost.“ Starší žena uchopila Beinu ruku a pevně ji stiskla.

„Já jen nenávidím, že si tím vším prochází. O víkendu měla záchvat paniky za volantem. Díkybohu byla její stará kamarádka ze školy pár aut za ní, jinak mě děsí pomyšlení na to, co se mohlo stát. Nechci ji dusit a říkat jí, že by neměla něco dělat, ale nechci, aby k tomu znovu došlo,“ vyjádřila rusovláska své obavy a Liz jen chápavě přikývla.

„Znovu, jen tu pro ni buď. Pokud s něčím nesouhlasíš, řekni jí to, buď upřímná, ale současně jí v tom nebraň. Když řekne, že se cítí připravená znovu řídit, podpoř ji. Navrhni, že pojedeš s ní, pokud to nebude chtít, tak prostě věř, že zná svou mysl a své tělo. Z těch pár příležitostí, co jsem se s Allie setkala, jsem získala pocit, že je velice silná a nezávislá. Z myšlenky, že není schopna dělat něco tak jednoduchého, se pravděpodobně cítí méněcenně a chce dokázat, že to zvládne,“ nadhodila Liz a Bea se musela uchechtnout.

„V tom jsi uhodila hřebíček na hlavičku, Liz,“ potvrdila a starší žena se lehce zasmála.

„Nemusíš si dělat starosti, že bys ji nepodporovala nebo, že bys nebyla tím, co potřebuje, drahá. Jsi přesně tím, co ta žena potřebuje, Beo, milující partnerkou, která uctívá zemi, po které ona kráčí. To je vše, co chce, tvou lásku. A věř mi, té se jí dostává,“ mrkla na ni Liz a rusovláska se mocně zarděla. Vstala a objala Liz, než jí poděkovala.

„Vždycky jsem tady, tak jako Maxi a Doreen. Chceme vědět, co bychom mohly dát Debbie k narozeninám,“ tázala se blondýna, když se vymanily z objetí.

„Ve skutečnosti mám nápad,“ ušklíbla se Bea a vysvětlila Liz, jaký je její nápad na úžasný dárek.

* * *

Beu do nosu udeřila příjemná vůně, když vešla do dveří po návratu z práce. Usuzujíc, že Debbie vaří, vešla do kuchyně a byla šokována, když tam spatřila blonďaté vlasy.

„Ty vaříš?“ zeptala se bez přemýšlení a Allie si jen odfrkla, jak se otáčela.

„Ahoj zlato, co za báječnou vůni tady vytváříš?“ pronesla sarkasticky, ale s ušklíbnutím, které dávalo Bee vědět, že si dělá srandu.

„Promiň, jen jsem očekávala, že vaří Debbie, to je všechno. Ale ano, co to tak úžasně voní?“ zeptala se starší žena, zašla dál do kuchyně, objala paže kolem světlovlásčina pasu a krátce jí políbila.

„Vařím klobásu se zeleninou,“ informovala mladší žena svou přítelkyni, která broukla na souhlas.

„Tak, jak ses dnes měla?“ zeptala se, došla zpátky ke kastrolu a zamíchala obsah. Bea se bokem opřela o pult vedle Allie a hrála si s jejími blonďatými kadeřemi.

„Celkem frmol, taky jsem si hezky pokecala s Liz.“

„Ach, vážně? O čem?“ Mladší žena obrátila svou pozornost k rusovlásce a Bea se dívala všemožně, jen ne na ženu před sebou.

„Hele, řekni mi to,“ pobízela ji Allie.

„Ehm… O tobě. Řekla jsem jí, že v poslední době bojuješ s tou nehodou a jen jsem chtěla její radu, jak tě víc podporovat,“ vysvětlovala starší žena Allie, která ustala ve své činnosti a položila pravou dlaň na Beinu levou tvář.

„Broučku, už mi poskytuješ všechnu podporu, kterou potřebuji. Věř mi, byla jsi úžasná a já jsem moc vděčná. Když už o tom mluvíme, dneska o pauze na oběd jsem volala Bridget. Dala mi číslo na jednu svou kamarádku, která se zabývá traumaty a posttraumatickou stresovou poruchou. Zítra jí zavolám a domluvím si sezení,“ sdělila Allie své přítelkyni, která se usmála tím úsměvem, který měla vyhrazen jen pro ni. Úsměvem, který prýštil láskou, obdivem a empatií.

„Jsem na tebe tak pyšná, Alliecat.“ Rusovláska si přitáhla Allie blíž a vtiskla jí vroucí něžný polibek, který zahřál celé Alliino tělo.

„Řekla jsem Liz o našem nápadu na dárek pro Debbie. Je všemi deseti pro, stejně jako Doreen a jsem si jistá, že bude i Maxine.“

„Nemůžu se dočkat, jak se bude tvářit, bude to zbožňovat,“ zazubila se blondýna, jak přemýšlela o geniálním nápadu, který ona a její přítelkyně naplánovaly.

„Ach a taky jsem zavolala Summer. Od čtvrtka jsem bez prášků, tak jsem se jí zeptala, jestli by se nechtěla sejít o víkendu na pár skleniček, pokud jsi pro?“ zeptala se Allie.

„Rozhodně, bude hezké opravdu ji poznat a nesetkat se s ní za nepříznivých okolností,“ přemítala Bea a Allie se zahihňala.

„O tom mi povídej. Paráda, napíšu jí a dám jí vědět, že jsi pro,“ zaculila se mladší žena a otočila se zpátky k jídlu, zatímco Bea zamířila nahoru vysprchovat se. Slyšela hudbu vycházet z Debbiina pokoje a instinktivně zaklepala a vešla.

„Ahoj, jaká byla škola?“ zeptala se, když si sedala na kraj dceřiny postele.

„Šlo to, měla jsem dnes test z biologie. Šlo to dost dobře. Zbývá jen matika a angličtina a pak mám volno.“ Zapumpovala rukou ve vzduchu, posadila se ze své ležící pozice a posunula se, aby spustila nohy přes okraj postele vedle Bey.

„Co tvoje noční můry?“ zeptala se rusovláska váhavě.

„Dobrý. Naštěstí jsem už posledních pár dní žádnou neměla. Budu v pořádku.“ Debbie se zaculila a Bea jí rozcuchala její hřívu hnědých kudrnatých vlasů.

„Jsem na tebe tak pyšná, Debbie. Čeho jsi dosáhla, jak jsi dospělá, navzdory tomu, čemu jsi byla vystavena jako dítě. Jsi malá bojovnice. Moje malá bojovnice,“ přiznala starší žena a přitáhla si svou dceru do objetí, čemuž se Debbie šťastně poddala.

„Mám matku bojovnici, ke které můžu vzhlížet. Jsi moje hrdinka. Vždycky ti budu vděčná, že jsi mě vždycky stavěla na první místo a nikdy mu nedovolila vztáhnout na mě třeba jen prstíček… Jsi ten nejstatečnější člověk, jakého znám, když jsi musela přetrpět všechno to, co ti po celé ty roky dělal. Jsi tak silná, mami a díky Allie jsi ještě silnější. Jsme jak tři mušketýři nebo tak něco,“ smála se Debbie přes slzy, o kterých si ani neuvědomovala, že se jí kutálejí po tvářích a Bea se k ní přidala. Políbila ji na vršek hlavy, než vstala a vydala se ke dveřím.

„Kdy jsi tak dospěla, co? Večeře by měla být brzy, tak se vydej dolů, ano?“ navrhla a Debbie se zazubením přikývla, než si sbalila domácí úkol a zamířila dolů. Rusovláska se konečně dostala do sprchy a prahla po tom vrátit se dolů a připojit se ke svým dvěma oblíbeným holkám. Zrovna, když se chystala pustit vodu, uslyšela otevření vchodových dveří a hlas se rozlehl domem.

„Zlato, jsem doma!“ vykřikla Franky a Bea zasténala. Franky Doyleová – ultimátní ničitel nálady.


Kapitola 36: Žárlivost

Proč si Allie myslela, že bude dobrý nápad jít do práce před jejím sezením, to nevěděla, ale nemohla se soustředit. Po tom, co strávila hodinu civěním na tabulku příjmů, se rozhodla jít na plac a nabídnout Mel pomocnou ruku; přičemž rozbila pět sklenic.

„Jsi v pořádku? Nechci do toho strkat nos, ale pokud budeš pokračovat, koš na sklo bude do patnácti minut plný,“ žertovala Mel s náznakem soucitu v hlase.

„Jo, jsem v pohodě, jen… Mám toho hodně na mysli, víš?“ usmála se drobně Allie, zatímco zametla většinu naposled rozbité skleničky z podlahy.

„Allie, já to tu zvládnu. Během hodiny by měl dorazit Shayne, aby to trochu potrénoval, takže pokud tu bude frmol, bude muset hodit zadkem,“ ujišťovala menší žena blondýnu, která přikývla.

„No dobrá. Ach, mimochodem, nevadí ti, že tu budeš s Booms pracovat o Debbiiných narozeninách?“ zeptala se, když si brala svou tašku.

„Jo, to samozřejmě není problém. Teď běž, doháníš mě k šílenství.“

„I ty lichotnice. Tak fajn, brnkni mi, pokud budeš něco potřebovat. Pa, Mel.“ Allie vyšla z baru a rozhodla se jít do salonu. Bea ji stejně měla za pár hodin vyzvednout, aby ji odvezla na její sezení, tak se rozhodla ušetřit jí cestu. O dvacet minut později vešla a spatřila Beu opírat se o recepční pult a bavit se s Liz. Byla oblečená ve svém obvyklém pracovním úboru; upnutém černém tričku a úzkých džínech a nemohla by vypadat žhavěji.

„Kočko, jsi zaneprázdněná?“ prohodila Allie, když přišla blíž a usmála se, když se Bea s širokým úsměvem na tváři narovnala.

„Ahoj, Alliecat, co tady děláš?“ zeptala se překvapeně, když se světlovláska naklonila a krátce ji líbla na tvář.

„Tak nějak jsem rozbila spoustu sklenic a Mel trvala na tom, abych šla domů. Myšlenkami jsem byla ráno trochu mimo,“ povzdechla si a rusovláska jí stiskla ruku a druhou jí projela vlasy.

„Potřebuješ ostříhat, máš spoustu roztřepených konečků,“ poznamenala Bea a Allie odtáhla hlavu.

„Hele, to nepotřebuju!“ namítala, ale pak shlédla a zkontrolovala konečky svých vlasů, což přimělo Beu a Liz zahihňat se.

„Za chvíli mám barvení, takže to udělám, až budeme doma,“ navrhla rusovláska a pohlédla ke dveřím, kterými vcházela její další zákaznice.

„Až budu moct, připojím se k tobě, běž si udělat něco k pití, jestli chceš.“ Rusovláska jí ještě jednou stiskla ruku, než se vydala ke svému stanovišti.

„Chceš něco k pití, Liz?“ nabídla Allie a když Liz zdvořile odmítla, zamířila dozadu. Vyšla s hrnkem kávy a posadila se vedle starší blondýny.

„Doufám, že to nezpůsobuje žádné problémy, že mě Bea dneska odveze na mé sezení,“ prohodila a sledovala ženu vedle sebe, jak něco datluje do počítače.

„Jistěže ne, drahá, jsme tu rodina a vždycky to zařídíme, když si jedna z nás potřebuje někam odskočit. Není to vůbec žádný problém.“ Liz ustala ve své činnosti a otočila se s vřelým úsměvem k Allie.

„Tak fajn, když už jsem tady, co můžu dělat?“ nabídla mladá blondýna pomoc.

„No, když zazvoní telefon, můžeš ho vzít. Když se chtějí objednat, prostě zkontroluj tuhle tabulku a, když bude volno, zapiš je,“ ukazovala jí Liz rezervační proces a Allie to nasávala jako houba. Udělalo to na ni dojem, věděla, že podnik její přítelkyně je úspěšný, ale neuvědomovala si přesně, jak napilno má. Hodila kradmý pohled po Bee, která byla pohroužená do rozhovoru se svou zákaznicí a její srdce se dmulo pýchou. Tolik si toho zkusila a přesto zvládla vychovávat krásnou nezávislou dceru a provozovat velice úspěšný podnik. Ten pohled neušel Liz, která se jen usmála na mladou blondýnu vedle sebe.

„Copak?“ zeptala se Allie, když si všimla jejího pohledu.

„Je jen moc hezké vidět, že se někdo na Beu dívá tak, jak si zaslouží. Je to závan čerstvého vzduchu,“ přiznala starší světlovláska.

„Zaslouží si všechno na světě, ona a Debbie,“ usmála se Allie vřele na Liz, než byla přerušena zvonícím telefonem. Mrkla na Liz, zvedla telefon a přijala rezervaci, úplně zapomínajíc na sezení, které ji čeká za pár hodin.

* * *

Bea odešla z práce o hodinu dřív, aby vyzvedla Allie z jejího prvního terapeutického sezení. Bubnovala prsty na volantu, zatímco úzkostně čekala, až vyjde z budovy. Od chvíle, co vysadila blondýnu a zamířila zpátky do práce, se nemohla soustředit. Zůstala v kanceláři a pustila se do papírování, ale zvládla zpracovat pouze čtyři faktury z dvanácti.

Zrovna spatřila pohyb u vchodových dveří a její přítelkyně vyšla, sešla ze schodů, zamířila rovnou k autu a vlezla si na místo spolujezdce.

„Ahoj, jak to šlo?“ zeptala se Bea po tom, co se odtáhla od Alliiných neodolatelných rtů.

„Popravdě opravdu dobře. Víš, cítila jsem se, díky ní, příjemně a byl hezký pocit, když mi vysvětlovala trochu víc, proč si to můj mozek přehrává a mění to.“ Vysvětlovala blondýna a Bea přikývla, zatímco vyjela na hlavní ulici.

„Taky jsem jí říkala o té první noční můře, té v nemocnici,“ přiznala Allie.

„Ano? Co o tom říkala?“ zajímala se Bea.

„Svedla to na ty léky, na kterých jsem byla, že ta noční můra byla tak realistická, že si pořád myslím, že se to stalo. Ale také to svedla na iracionální strach. Myšlenka na to, že tě znovu ztratím, byla vždycky vzadu v mojí hlavě. Pomyšlení na to, že tě ztratím po tom, co se stalo, smíšené s léky, to všechno udělalo jen živější, říkala. Tím přišla řeč na tebe,“ vysvětlovala Allie, potlačila ten pocit a nahradila ho ušklíbnutím.

„Ale vážně? Co jsi říkala?“ Bea hrála s ní, zřetelně viděla, že Allie má pro dnešek dost hovoru o svých potížích.

„Že jsi láskou mého života a chci tohle překonat pro tebe,“ přiznala Allie ledabyle, ale rusovlásce se srdce rozeběhlo rychleji.

„Vždy taková lichotnice, co?“ zažertovala Bea, ale žaludek jí udělal kotrmelec.

„Vždycky. Ale je to pravda, pro tebe chci být tím nejlepším člověkem, jakým můžu být.“

„To už jsi. Panebože, nebyla bych tu, kdyby nebylo tebe. Nesnáším pomyšlení na to, kde bych byla, kdyby-“

„No tak, pššt,“ přerušila Allie rusovlásku a položila jí ruku na stehno.

„O tom nebudeme uvažovat, nikdy, ano? Protože se to nestalo, jsi tu se mnou a on bude na dlouho hnít v cele. Už to stačilo, ano?“ řekla s naléhavostí v hlase.

„Dohodnuto. Máš chuť zajet do města a vybrat dárek pro Debbie?“ zeptala se Bea měníc téma a nahazujíc to, které jak ona tak Allie ocení.

„Rozhodně. Už jsem svůj vybrala,“ zazubila se blondýna spokojeně.

„Já taky. I když můj byl naprosto jasný,“ přiznala rusovláska se zahihňáním.

„Bude se jí to všechno líbit stejně. Můžeme si někde vzít jídlo s sebou? Nechce se mi otravovat s vařením,“ zasténala modrooká žena a Bea se jen rozesmála.

„Fajn, radši zavolej Debbie a dej jí to vědět, i když si jsem jistá, že bude pro všema deseti.“ Starší žena obrátil oči v sloup, zatímco zahýbala na parkoviště u nákupního centra.

* * *

Příštího večera scházely Bea a Allie ze schodů připravené vyrazit napít se se Summer a Liamem, Allie záměrně scházela druhá, aby mohla obdivovat rusovlásčinu prdelku v těch kožených kalhotách.

„Vypadáte dobře, hrdličky,“ pronesla uznale Franky z obýváku.

„Jdi se vysrat, Doylová,“ střelila po ní Allie, zatímco si natahovala boty a zavazovala si svou kombinézu.

„Užij si večer, holka, je mi líto, že ho strávíš s Franky,“ pokračovala Allie, když vešla do obýváku a dala Debbie pusu na temeno.

„Přinutím ji koukat na kupu muzikálů,“ zazubila se dívka.

„Ne, to zatraceně neuděláš,“ namítala tetovaná tmavovláska, zatímco vešla Bea a vtiskla druhou pusu na dceřinu hlavu.

„Buď hodná. Mám tě ráda.“

„Taky tě mám ráda. A rozhodně to udělám, začneme s Lak na vlasy,“ pokračovala Debbie v diskuzi s Franky a druhý pár se prostě vydal z domu a nevysloužil si nic než letmý pohled od dvojice ve při.

„Tyhle dvě, to je noční můra,“ stěžovala si rusovláska, zatímco lezla do taxíku následovaná blondýnou.

„O tom mi povídej, alespoň si našla někoho jiného k hašteření, obvykle jsem to byla já,“ vtipkovala mladší žena, než vzala Beu za ruku a položila je na své stehno.

„Ne…nezničila jsem nic mezi tebou a Franky, že ne?“ zeptala se Bea.

„Ne, jistěže ne. Pokud něco, tak si jí díky tobě víc cením. Nejsme si neustále nablízku, takže, když ji vidím, je to hezké. Mám pocit, že se s Bridget brzy sestěhují, už je zřídkakdy doma,“ vypozorovala světlovláska.

„Řekla jsi jí, že se budeme stěhovat spolu?“

„Ještě ne. Neřekla jsem to ani Kaz. Nejprve si promluvím s Franky, kdoví, pokud se všechny odstěhujeme, mohla by jít taky a jsem si jistá, že Kaz by to nevadilo, vždycky se najdou lidi hledající podnájem,“ vysvětlovala Allie a Bea se na ni usmála, myšlenka na to, že mají vlastní domov jako rodina, jí hřála u srdce.

„Nemůžu se dočkat, až budu mít domov s tebou a Debbie, náš domov,“ pokračovala blondýna všímajíc si Beina úsměvu.

„Já také ne. Trvalo mi přes třicet let života získat to, co chci, ale konečně se to děje a nemohla bych chtít nikoho lepšího, s kým to sdílet.“ Starší žena jí stiskla ruku a zaculila se, než se naklonila a přisála své rty na ty Alliiny. Krátce po té, zastavilo taxi před barem a pár vystoupil. Ani jedna z nich v tom baru ještě nebyla, ale myslely si, že by bylo hezké jít pro změnu jinam. Kráčely ruku v ruce a Allie se široce usmála, když spatřila Summer sedět v boxu s Liamem po svém boku. Ta mladá matka se zvedla, rozeběhla se k blondýně a vtáhla si ji do vřelého objetí.

„Někdo mě rád vidí,“ žertovala Allie, když se odtáhla.

„Nevyrazila jsem si už měsíce, vážně jsem to potřebovala,“ odpověděla Summer se zvednutým obočím, než se otočila k Bee.

„Konečně se potkáváme za příznivých okolností,“ pokračovala a rusovláska se rozesmála.

„O tom mi povídej,“ souhlasila Bea, zatímco následovala Allie se Summer do boxu.

„Beo, tohle je můj manžel, Liam, zlato, tohle je Bea, žena, které naprosto změnila mou nejlepší kamarádku.“ Bea z té Summeřiny poznámky okamžitě zčervenala a pokývla směrem k Liamovi.

„Ráda tě poznávám.“

„Nápodobně.“ Liam jí vrátil pokývnutí a podal jim pivo.

„Už se mi líbíš, na zdraví.“ Bea si ho vzala a naznačila přiťuknutí, než se napila a uvítala chladnou tekutinu svlažující jí hrdlo.

„Kde je Ava?“ zeptala se Allie po prvním doušku.

„Je u babičky s dědou.“

„To je hezké. Bože, jak se mají tvoji rodiče?“ zeptala se světlovláska, ale Summeřin úsměv lehce povadnul.

„Ehm, je u Liamových rodičů. Ale moje máma se má dobře, užívá si důchodu, jak by to být mělo… Táta naneštěstí zemřel rok po Avině narození,“ vysvětlovala a Allie se udělalo špatně. Summeřini rodiče pro ni byly rodiči víc než její vlastní. Přijali ji, když potřebovala domov a nikdy se na nic neptali. Summeřin táta byl voják, extrémně striktní, ale neuvěřitelně nohama na zemi. Jeho suchý smysl pro humor vždycky Allie rozesmál a když se vyoutovala, žertoval, že všichni kluci ve škole jsou v téhle době nechutní tak, že se musela dát na holky.

„Ach, Summer, je mi to tolik líto.“ Natáhla se a sevřela hnědovlásčiny ruce.

„Rakovina je svině. Bůhví, kolik přežil turnusů a dostane ho tahle sviňácká nemoc. Každopádně, nechme toho, nebo se protrhne přehrada,“ odbyla to mladá žena smíchem a odtáhla jednu ruku, aby si setřela proud slz.

„Možná je to hloupá otázka, ale máš nějaké zprávy o svých rodičích?“ pokračovala a Allie si odfrkla.

„Ale no tak, prosím tě, neslyšela jsem o nich od chvíle, co mě vykopli z domu. Pokud je mi známo, můžou být mrtví. Stejně mi na tom nesejde, mám vlastní život, takový, který oni neposkvrní,“ zazubila se a pohlédla na ženu, která jí změnila život, ženu, která jí otevřela oči a přiměla ji vidět svět takový, jaký doopravdy je. Bea jí úsměv vrátila a Allie se při tom pohledu rozněžnilo srdce.

„Vypadá to, že je Allie konečně pod pantoflem,“ zamumlala Summer k Liamovi a Allie trhla hlavou k nim, se zamračením na tváři.

„Nejsem pod pantoflem!“ zaškaredila se na svou nejstarší kamarádku a žena naproti ní pozvedla ruce, že se vzdává.

„Ach, já ti nevím, Allie, dokážeš být pěkně… Poddajná, když chceš,“ mrkla Bea a Allie to poslalo do kolen. Bea výjimečně říkala něco takového, když byly v soukromí, natož ve společnosti dvou lidí, které sotva znala. Summer zavyla smíchy a plácla si s rusovláskou, zanechávajíc světlovlásku stále v šoku z toho, co se právě událo.

* * *

O pět piv později se oba páry skvěle bavily. Allie se cítila picnutě a Summer s tím, že díky radostem rodičovství už moc nepila, byla pěkně sťatá.

„Počkat, takže vy dvě jste během obědové přestávky odpálily smrdutou bombu a nechaly evakuovat celou školu?“ ujasňoval si Liam, nevěříc, co jeho ‚nevinná‘ ženuška páchala během školy.

„Byl to její nápad, já se jen přidala,“ pokusila se ospravedlnit, ale Allie jen vrtěla hlavou.

„Ale kdo ji koupil?“

„Kdo ji spustil?“ odrazila Summer námitku a Allie jen pokrčila rameny a napila se piva.

„Vzpomínáš taky na to, jak jsme byly ve dvojici na laborkách a opékaly si marshmalowsy?“ pokračovala Allie ve školních příhodách.

„Ano! A pak jsi mi upustila svůj hořící marsmallows do klína, takže jsem vyskočila a srazila Bunsenův hořák na svou učebnici.“ Pozvedla své obočí a Bea propukla v smích.

„Nepodpálily jste to místo, že ne?“ zeptala se.

„Ne tak úplně. Budeš vyprávět, jak to pokračovalo?“ zeptala se Summer Allie, která se držela smíchy za břicho. Tyhle historky by pravděpodobně nebyly tak vtipné, jak jí připadaly, bez toho množství alkoholu v těle, ale bylo jí to jedno, po těch nedávných událostech potřebovala takový smích.

„Její učebnice chytila, tak jsem ji vyhodila z okna a náš ředitel procházel kolem. Přistála mu u nohou a já byla na týden vyloučena.“ Blondýna pyšně pokývla a rusovláska jen obrátila oči v sloup.

„Proč se tváříš tak pyšně?“

„Ehm, protože jsem uchránila školu od vyhoření. Měla jsem být ten den prohlášena za hrdinku,“ bránila se Allie a Summer se smála, než se podívala přes Alliino rameno.

„Allie, vím, že jsi kočka a vůbec, ale támhle ta žena na baru s těmi nemožnými vlasy na tebe zírá posledních dvacet minut. Beo, myslím, že bys měla té holce udělat laskavost a ostříhat ji, nebo je oholit, jelikož vypadají, že je nemožné je zachránit,“ zamumlala nenuceně přes svou skleničku cosmopolitanu. Allie jen přikývla, než vstala a vydala se k baru pro další rundu a při té příležitosti vrhla nenápadný pohled na tu ženu, protože otáčet hlavu o 180 stupňů, by jí připadalo příliš nápadné. Co ale nečekala, že se ta žena vydá k ní a až příliš pozdě si uvědomila, kdo to je.

„No není to překvapení?“ prohodila ta žena s havraními vlasy s potutelným úšklebkem.

„To tedy není,“ procedila Allie skrz zaťaté zuby. Tohle právě teď nepotřebovala, nebo kdykoliv, když už jsme u toho.

„To je tvoje nová kóča támhle?“ pokračovala v dráždění a právě teď dráždila hada bosou nohou.

„Co je ti po tom?“ vyprskla blondýna, než si objednala pití.

„Jen jsem si myslela, že půjdeš po někom trochu víc esteticky příjemném, abych alespoň trošku žárlila.“ Naklonila hlavu na stranu a přejela si jazykem po zubech, když viděla, že se Alliiny ruce zatínají v pěst.

„Zasáhla jsem bolavé místo?“

„O co ti jde?“ Allie se přiblížila k jejímu obličeji s nozdrami rozšířenými a tvářemi zrudlými vztekem. Zpátky v boxu Liam pokynul k Allie, když spatřil ženu, o níž jeho žena prohlásila, že má nemožný účes, jak se k ní přiblížila.

„Vypadá to, že se rozhodla jednat,“ řekl Bee a rusovlásčina hlava se nikdy nepohnula rychleji. Summer se napřímila ze své shrbené pozice, alkohol na ni zjevně dost působil.

„Ach, někomu došla trpělivost,“ zvolala, když uviděla svou kamarádku pohnout se blíž. Bea praštila lahví na stůl a zamířila ke své přítelkyni. Nikdo nebude obtěžovat její holku.

„Ach a tady ji máme, rytířku na bílém koni,“ utrousila ta žena s vlasy černými jako smola a Bea si odfrkla.

„Jsi v pořádku, zlato?“ zeptala se Allie, zatímco obtočila paži kolem jejího pasu.

„Jsem na ni jen nasraná.“

„Znáš ji?“ Bea ignorovala zmiňovanou původkyni problému a hleděla na světlovlásku.

„Naneštěstí ano. Tohle je Lydia,“ odvětila Allie s jedem v hlase. Bea okamžitě věděla, o koho jde a její hněv dosáhl zcela nových výšin, ale s přidaným prvkem nejistoty. Byla to mimořádně dobře vypadající holka, ačkoliv musela souhlasit se Summer a říct, že její účes mohl být udělat s lepším vkusem, nebo alespoň pročesán. Rozhodla se tuhle část ignorovat a s nuceným úsměvem se otočila k té ženě.

„Aha, chápu. A co pro tebe můžeme udělat?“ otázala se s přehnaně milým tónem, který, jak viděla, Lydii vytáčel.

„Ty nemůžeš udělat nic, ale tvoje holka by mohla,“ odpověděla svůdně a posunula se blíž k světlovlásce, což způsobilo, že se Allie prudce odtáhla.

„Co kdybys vysmahla,“ vyštěkla blondýna a píchla prstem Lydii do tváře.

„Ty máš teda nervy, mluvit na mě po tom, cos udělala a pak si to přihasíš, urazíš mou přítelkyni a vyjedeš po mně? Jsi odporná,“ pronesla s čistou nechutí v hlase.

„Říkám jenom pravdu, jen si myslím, že máš na víc, zlato, nebo je prostě tak dobrá v posteli, že jí neumíš říct ne?“ zeptala se Lydie a způsobila, že v Bee něco prasklo. Než mohla zaregistrovat, co dělá, popadla cosmopolitan, který Allie objednala pro Summer a chrstla ho Lydii to tváře. Summer okamžitě vystřízlivěla a doběhla s Liamem k nim.

„Moje cosmo,“ zamumlala si smutně Summer pro sebe sledujíc, jak její vyplýtvané pití kape z černovlasé ženy, která nevypadala potěšeně.

„Má na víc, myslíš, že to nevím? Ale alespoň respektuji to, kým je, na rozdíl od tebe. Takže díky, že jsi s ní jednala jako s kusem hovna, protože to znamená, že jsem jí zacelila srdce.“ Bea začala odcházet, ale zastavila se a naklonila, aby jí zašeptala do ucha.

„Ach a podle toho, kolikrát křičela moje jméno, si tipnu a prohlásím, že jsem v posteli dost dobrá.“ Rusovláska na ni mrkla a vydala se k východu, než ji mohli vyhazovači vyhodit, s blondýnou v patách. Než mohl Liam odtáhnout svou ženu, Summer zvedla ruku a přidala se k napadení ženy stojící před ní tím, že jí dala facku.

„Za co to kurva bylo?!“ zaječela Lydia a sevřela si tvář.

„Zahrávej si s mou nejlepší kamarádkou a zahráváš si se mnou. A protože mě vytáčejí tvoje vlasy.“ Mladá matka pyšně pozvedla nos a odkráčela s Liamem, který nedokázal zadržet svůj smích, v závěsu. Čtveřice si vlezla do taxíku. Z rusovlásky vyzařoval vztek a z hnědovlásky pýcha.

„Nedělej si starosti, Beo, ještě jsem jí flákla po papule. Nikdo si nebude zahrávat s mou nejlepší kamarádkou a její holkou,“ vysvětlovala s lusknutím prstu a kroucením hlavy, což Allie rozesmálo, zatímco vzala svou přítelkyni za ruku. Taxi nejprve vysadilo Liama se Summer a pak Allie s Beou. Dvojice vešla do domu a bohužel byly přivítány Franky s Debbie, které sledovaly třetí muzikál toho večera.

„Jaké bylo to žhavé rande?“ zeptala se Franky.

„Báječné,“ odvětila Bea a z její jednoslovné odpovědi cákal sarkasmus.

„Co se stalo?“ otázala se puberťačka, když vešly do obýváku.

„Narazily jsme na Lydii,“ odpověděla prostě Allie a Frankyino uvolněné chování se vypařilo.

„A kurva,“ odvětila a úplně si zapomněla před Debbie dávat pozor na pusu.

„Jo. Rozhodla se o něco pokusit, ale moje osobní hrdinka se s ní vypořádala,“ ušklíbla se světlovláska a stiskla Bein zadek, což způsobilo, že starší žena znachověla a její vztek lehce povolil.

„Cos udělala, zrzko? Tvoje ruka nevypadá odřeně.“

„Chrstla jsem jí pití do obličeje,“ pokrčila rameny rusovláska a tetovaná bruneta souhlasně přikývla.

„Na úrovni. To zní jako zajímavější večer než ten můj, s touhle zpívající každou písničku z každého muzikálu, na který jsme se dívaly. Každičkou,“ zopakovala s podrážděním v hlase.

„Lak na vlasy, Mamma Mia a Chicago,“ informovala je Debbie se samolibým úsměvem a Allie se zazubila.

„Paráda, holka! Tak fajn, jdeme do postele, mám tě ráda,“ pronesla a otočila se, aby vyšla po schodech.

„Taky tě mám ráda,“ zavolala Franky.

„Mám tě ráda, Debbie,“ zdůraznila světlovláska puberťaččino jméno.

„Taky tě mám ráda a tebe mámo,“ zvolala k Bee, která se něžně usmála.

„Až na měsíc a zpátky, zlatíčko, nemuč Franky už moc dlouho,“ mrkla na ni, než následovala světlovlásku po schodech a do jejich pokoje. Pořád cítila vztek pulzující jejím tělem, svaly napjaté a čelist zaťatou. Alliinými žilami na druhou stranu probíhaly zcela jiné emoce a svými boky přišpendlila Beu ke dveřím a svými rty se vrhla na její krk.

„Byla jsi tam před tím tak kurevsky žhavá, nemáš ponětí, co se mnou děláš,“ zamumlala blondýna proti Beině porcelánové pokožce. Lehce ji sevřela za zápěstí, odvedla ji k posteli, položila ji na ni a sedla si obkročmo kolem jejích boků.

„A mýlila ses, nemám na víc, tobě nikdo nesahá ani po paty, broučku. Jsi pro mě ta pravá. Přestože nenávidím to pomyšlení, mnoho lidí mělo mé tělo, ale ty máš mnohem víc než jen to. Patřím ti; mysl, tělo a duše. Jsi nádherná, chytrá, vtipná a tak zasraně sexy, když jsi naštvaná,“ pokračovala a cítila, jak vztek prchá z těla jejího miláčka. Bea zvedla paže, objala je kolem světlovlásčina krku a spojila jejich rty ve žhavém polibku. V tu chvíli se rozhodla, že chce, aby dnešní noc byl o Allie, takže obtočila jednu nohu kolem mladší ženy a převrátila jejich pozici.

„Jsi moje, nikoho jiného,“ zamumlala na světlovlásčiny rty a cítila, jak se ty roztahují do úsměvu.

„Myslím, že s tím dokáži žít, pokud to funguje vzájemně,“ souhlasila, zatímco pomáhala starší ženě stáhnout kombinézu ze svého trupu. Kráska s čokoládovýma očima se postarala o zbytek a odhodila ten kus oblečení přes pokoj, spolu s jejím spodním prádlem.

„Samozřejmě, navždycky,“ vydrala ze sebe Bea a potlačila sten, když znovu spojila své rty s těmi Alliinými a současně se její prsty vydaly mezi Alliiny nohy, aby dokázala svou dřívější domněnku, že je v posteli dost dobrá.


Kapitola 37: Náš nový domov

O pár týdnů později scházela Bea ze schodů, aby udělala snídani a překvapeně našla svou dceru s hlavou zabořenou do hromady učebnic.

„Prosím, řekni mi, že jsi šla spát,“ zamumlala Bea pořád napolo spící, zatímco si nalévala hrnek kávy, udělala jeden i pro svou dceru a postavila ho na stůl.

„Jo, nejsem dlouho vzhůru, jen jsem si to chtěla naposled projít. Tohle je poslední zkouška a je to předmět, který miluji, takže si chci vést dobře,“ vysvětlovala její dcera, zatímco si usrkla čerstvé kávy, zvýraznila si úryvek v učebnici a přidala poznámku bokem. Angličtina byla vždycky jedním z Debbiiných oblíbených předmětů, hlavně proto, že tam neexistovala špatná odpověď. Dokud jste byli schopni ospravedlnit svou odpověď a dát zřetelné vysvětlení, proč si myslíte, že autor napsal tu frázi tak, jak ji napsal, byl váš názor platný; což v Debbiině očích činilo naprosto děsivý předmět z matematiky. Ale naštěstí ta zkouška šla lépe, než si myslela, teď se mohla soustředit výhradně na tuhle.

„Povedeš si v pohodě, Vždycky jsi v angličtině zářila, Deb. Chceš něco k jídlu?“ zeptala se Bea.

„Jen něco lehkého, prosím. Nemyslím si, že bych si mohla nacpat žaludek pořádnou snídaní,“ odpověděla puberťačka, aniž by se přestala soustředit na svou učebnici.

„Panečku, Debbie Smithová odmítá pořádnou snídani?“ pokoušela se Bea žertovat, ale viděla, že její dcera si z toho nic nedělá. Rychle naplnila dvě misky cereáliemi, přidala trochu jogurtu, ovoce a pár oříšků navrch a položila jednu misku se lžicí vedle Debbie.

„Zlato, budeš v pohodě. Jen si pomysli, tohle je tvoje závěrečná zkouška, po ní budeš volná a můžeš se opravdu soustředit na svou oslavu… A to, že se tohohle zbavíš,“ šťouchla do sádry a zazubila se, když spatřila Debbie usmát se.

„Jo, dohání mě to k šílenství, jsem tak ráda, že se začalo ochlazovat, protože v parných dnech to svědilo jako blázen.“

„Měla jsem ti dát pravítko nebo něco takového, aby sis to tam strčila jako škrabadlo,“ vtipkovala rusovláska a Debbie vytáhla pravítko ze svého penálu.

„Ehm, díky čemu myslíš, že jsem přežila školu?“ Se zahihňáním si zamávala řečeným objektem před obličejem. Konečně odložila pero a chopila se misky s jídlem.

„Kdy máš zkoušku?“

„Od jedenácti do jedné,“ zamumlala s pusou z poloviny zaplněnou jídlem. Spolkla ho, než pokračovala.

„Dvě hodiny, to je všechno. Abych tam nacpala všechno tohle, mami, jak to kčertu udělám?“ Upustila lžíci do misky a pokynula ke všem těm papírům, poznámkovým kartičkám a otevřeným složkám, které pokrývaly celý jídelní stůl. Než mohla dál vyšilovat, Bea ji vzala za ruce, jednu z nich velice zvláštně, vzhledem k tomu, že jí sádra vedla přes palec a zakrývala polovinu dlaně, a pevně je sevřela.

„Debbie. Jsi ten nejchytřejší člověk, kterého znám. Vyhnula ses jakékoliv zákeřnosti, kterou na tebe život vyslal a vyšla jsi z toho na vrcholu. Každou zkoušku z angličtiny, skutečnou nebo jen testovací, jsi nikdy neudělala hůř než za dvě. Naprosto ti věřím, ale ty potřebuješ věřit v sebe. Zvládneš to. Allie, řekni Debbie, že to zvládne,“ dodala ke svému proslovu, když slyšela Allie jít dolů po schodech a k nim do místnosti.

„Zvládneš to,“ zopakovala blondýna s extrémně chabým a unaveným zapumpováním rukou ve vzduchu. Potlačila zazívání a zamířila ke konvici s kávou.

„No páni, ty jedeš, Allie,“ poznamenala mladá tmavovláska se smíchem. Světlovláska ji prostě ignorovala a upila ze svého kafe, než odpověděla.

„Zrovna teď ani nevím, co je za den, ale tvoje máma mi řekla, abych něco řekla, tak to samozřejmě řeknu,“ prohlásila Allie a věnovala své přítelkyni prohnané mrknutí.

„Podpantoflačko,“ dělala si srandu Bea, když si vybavila, jak jí před pár týdny Summer řekla, že je pod pantoflem.

„Proč to všichni pořád říkají?“

„Protože jsi,“ prohodila Debbie od svého poznámkového bloku, aniž by přerušila své psaní. Bea jen pobaveně pozvedla obočí a Allie obrátila oči v sloup a dala další doušek kávy, než odložila hrnek a připravila si misku cereálií.

„Kdy vyrážíme?“ zeptala se Allie Bey, zatímco se pustila do jídla.

„Hmm, kolem deváté, takže pořád je čas.“ Bea se podívala na hodinky, dojedla svou snídani a vstala, aby položila nádobí do dřezu.

„Dneska nejdete do práce?“ zeptala se Debbie a dvojice si rychle vyměnila pohled ve chvíli paniky. Vážně nešly do práce, ale kam měly ve skutečnosti namířeno, chtěly udržet v tajnosti a překvapit Debbie později.

„Jdeme, ale tvoje máma mě pořád odváží do práce a já nevěděla, kdy má první zákaznici,“ přišla Allie rychle s krycí historkou a tiše si úlevně vydechla, když Debbie jen pokrčila rameny a pokračovala v práci.

„Tak fajn, jdu si dát sprchu, prosím, přestaň se stresovat. Budu na tebe pyšná, ať to dopadne jakkoliv.“ Bea došla ke své dceři a vtiskla jí pusu do jejích neposlušných kadeří, než se vydala do patra. Modrooká žena zvedla svoje kafe a posadila se vedle puberťačky. Dávala si pozor, aby kávu nepoložila na žádný papír. Když se blížil konec její školy, Allie se prostě přestala snažit. Už neměla domov a připravovala se zpřetrhat spojení s kýmkoliv, kdo jí byl třeba jen vzdáleně blízký. Položila ruku na tu Debbiinu a zabránila jí tak vypálit díru do toho kusu papíru, na který psala.

„Poprvé jsem našla to, co mohu opravdu milovat - našla jsem tebe,“ citovala Allie a mladá dívka vykulila oči.

„Myslím, že jsi hodná, nadaná, půvabná,“ pokračovala a usmála se, když spatřila šok v Debbiiných očích.

„Opravdu jsem dávala pozor při tvých domácích úkolech,“ mrkla na ni. Debbie se stále nezmohla na slovo. Její táta nikdy nevěnoval pozornost jejím studiím, bylo to vždycky jen ledabylé ‚dobrá práce, hvězdo‘, když přiběhla ze školy s vysvědčením se samými jedničkami. A pak tady Allie recituje výňatek z Jany Eyrové, výňatek, který se naučila, když jí pomáhala zapamatovat si tolik úryvků z tolika knih. Dokázala ze sebe vykoktat odpověď, stále v šoku a úžasu, že se někdo zajímal o její studia kromě její mámy.

„To řekl Rochester Janě v Janě Eyrové,“ informovala Debbie světlovlásku a Allie přikývla, než se natáhla a zastrčila jí zbloudilou kadeř za ucho.

„A já to říkám tobě, zjevně ne v tom romantickém smyslu, jako to on říkal jí, ale… Vážně mám ráda tebe a tvou mámu a jsi vším tímhle a mnohým víc. Máš to v malíčku, holka, tohle je tvoje silná stránka. Nepřemýšlej nad tím příliš, dej prostě na svůj instinkt. Pamatuj, dokud máš důvod, proč jsi zvolila určitou citaci, tak jsi v pohodě. Pokud budeš mít pocit, že bys měla přidat něco navíc, ale nebudeš vědět co, nic nepřidávej a nežvaň, protože budeš plýtvat časem a pravděpodobně napíšeš spoustu kravin, za které nedostaneš žádné body. Dotáhneš to daleko, Debbie, a tvoje máma a já budeme s tebou na každém kroku té cesty a povzbuzovat tě. Debbie byla přemožena emocemi po Alliině povzbuzující řeči a nedokázala se ubránit nutkání vlézt jí na klín a obejmout ji tak silně, až z ní vymáčkne duši. Allie byla bez pochyb to nejlepší, co se jí a její mámě přihodilo. Přinesla jim bezpečí, světlo a lásku, což bylo něco, po čem její máma vždycky prahla. V téhle zkoušce zazáří, nejen pro sebe, ale pro své rodiče; obě své matky.“

„No tak, teď na mě nechoď se sentimentem, kde je ta holka, co o mě říkala, že jsem pod pantoflem, co?“ zašeptala jí blondýna do ucha a něžně ji políbila na spánek.

„Pořád je tady, ale má i svou citlivou stránku,“ zamumlala puberťačka do Alliiny hrudi a cítila, jak je její tělo houpáno ze strany na stranu jako dítě.

„Mám tě moc ráda, Allie,“ pokračovala a světlovláska cítila, jak se jí po tváři rozprostírá široký úsměv. Přitiskla si brunetku trochu těsněji k hrudi.

„Taky tě mám moc ráda, Debbie. Tak a teď udělej všechno, co je třeba a pak se jdi opláchnout. Povedeš si dobře.“ Mladá dívka se odtáhla a dala Allie pusu na tvář, než se vrátila na svou židli, zvedla zvýrazňovač a ještě jednou se pustila do svých poznámek. Allie vstala a obdařila ji posledním úsměvem, než zamířila nahoru a podařilo se jí zastihnout Beu ve sprše. Rychle se svlékla, vlezla si za rusovlásku, obtočila jí pravou paži kolem pasu a opřela si bradu o její rameno.

„Paráda, vidět tě tu,“ zašeptala do ucha starší ženy, sevřela její lalůček mezi zuby a skousla ho, což přimělo rusovlásku zasténat.

„Jsi nenasytná,“ vydala ze sebe Bea se zajíknutím, jak cítila světlovlásčinu ruku jet dolů po jejím břiše.

„Ale to tě vzrušuje, že jo?“

„Vždycky.“ Otočila se a přitlačila Allie na zeď. Užívala si jejího krku a používala ho, aby potlačila své steny, když prsty její přítelkyně dosáhly svého cíle.

* * *

„Dobrá, všichni odložte pera, dvě hodiny uplynuly. Ujistěte se, že na prvním papíru je vaše jméno a číslo a listy máte ve správném pořadí,“ uslyšela Debbie oznámit zkoušejícího zepředu třídy a s povzdechem odložila pero. Konečně skončila pro tenhle semestr se školou a měla dobrý pocit. Zkouška probíhala lépe, než mohla doufat a cítila, že udělala vše, co bylo v jejích silách. Vyšla ze třídy, popadla svůj batoh, sešla se s Miou a bavily se o tom, jak si myslela, že to šlo. Zamířily ze školy a Debbie sebou trhla, když uslyšela zatroubení klaksonu. Pohlédla doleva a spatřila svou mámu stahovat okénko a volat ji jménem. Rozloučila se s Miou a zamířila k autu, se zmatenou vráskou na tváři.

„Proč nejsi v práci?“ zeptala se puberťačka, když si vlezla na místo spolujezdce.

„Dobrá, takže s Allie jsme dnes nebyly v práci,“ nakousla to Bea, zatímco vyrazila směrem, který Debbie nepoznávala.

„Dobrá, tak co jste dělaly?“

„Jaká byla tvoje zkouška?“ Rusovláska ignorovala otázku, která jí byla položena a změnila směr rozhovoru.

„Nejdřív mi zodpověz otázku,“ namítla Debbie s úsměvem, když spatřila, jak se její máma ušklíbá.

„Na to brzy přijdeš, takže teď odpověz na tu mou,“ namítla Bea zpátky a zasmála se, když Debbie obrátila oči v sloup, další rys, který po ní zdědila.

„Šlo to fakt dobře, jak jsi říkala. Došlo na tu nejlepší otázku a já bych s ní mohla snadno pokračovat další hodinu, ale dala jsem tam relevantní citáty a nemyslím, že bych žvanila, takže… Cítím se velice sebevědomě a mám padla!“ Tmavovláska vyhodila ruce do vzduchu a praštila sádrou do střechy auta.

„Bacha ty blbko, nechceš ji mít ještě déle,“ varovala rusovláska svou dceru s pobavením v hlase.

„Jsi šťastná, Deb? Myslím se vším,“ pokračovala Bea.

„Jistěže jsem. Mám z tebe a Allie takovou radost, mami.“

„Vím, že teď je trochu pozdě ptát se, ale nevadí ti, že jsem s ženou?“ Debbie se jen uchechtla, než se zahihňala mámině otázce.

„Jo, na to je trochu pozdě. Ale ne, nevadí, vůbec ne. Byl to trochu šok, ale spíš kvůli tomu, že ses otevřela někomu dalšímu a proto, že jsem si nemyslela, že by ses takhle na ženy dívala. Ale teď chápu, že nedíváš, díváš se tak jen na Allie. Není to o pohlaví, ale o člověku. Takže ne, ani v nejmenším mi to nevadí, abych byla upřímná, jsem kvůli tomu ve škole dost populární,“ smála se tmavovláska.

„Vážně? Jak to?“

„Hádám, že proto, že všichni ostatní mají mámu a tátu. Já mám dvě mámy a biologického otce, to není tak běžné.“ Debbie pokrčila rameny a Bea by se nemohla usmívat víc, i kdyby se o to pokusila. Pořád jí přišlo zatěžko uvěřit, že tohle teď byl její život, že dokázala přejít od toho, jaký její život byl, k tomuhle. Nemyslela si, že někdy získá tu starou Beu zpátky, tu Beu, která stála nohama na zemi a bojovala za to, čemu věřila, ale měla ji zpátky; to všechno díky Allie. Dvojice zabředla do nezávazného hovoru po zbytek cesty. O patnáct minut později zahnuly k jednomu domu a zajely po krátké příjezdové cestě ke garáži.

Debbie se zmateně obrátila ke své mámě. „Kde to jsme?“ zeptala se, rozepnula si pás a vylezla z auta.

„Jsme, pokud se ti bude líbit, u našeho nového domu,“ informovala Bea svou dceru a puberťačka jen vstřebávala vzhled domu. Moderní vizáž domu, s bílými zdmi a šedým balkonem v prvním patře, byla krásná. Zahrada vedla doprava za dům, kde byla branka a dva kamenné schody stoupající k proskleným dveřím, vedle dvou oken, dávajících jasný pohled do předního pokoje.

„No do háje, mami, umřel nějaký vzdálený příbuzný a odkázal ti kupu peněz?“ prohodila Debbie a rusovláska se jen rozesmála, zatímco stoupaly po schodech, aby byly přivítány realitní agentkou a Allie, která měla na tváři širokánský úsměv, který zářil na hony daleko.

„Ahoj, holka, jak sis vedla na zkoušce?“ zeptala se Allie, když si přitáhla puberťačku do objetí.

„Vážně dobře, použila jsem i ten citát, cos říkala dneska ráno,“ sdělila blondýně, zatímco všechny čtyři vešly do domu. Agentka provedla Debbie po domě a puberťačka se každou sekundou víc zamilovávala. Ačkoliv nebyl v obýváku žádný nábytek, kamenný krb a dřevěné podlahy dávaly místnosti hřejivou atmosféru, spolu s krémovými stěnami a vysokým stropem s dřevěnými trámy. Prošly chodbou do otevřené kuchyně a jídelny s mramorovým ostrůvkem uprostřed a s plynovým sporákem na jednom konci. Opět s dřevěnou podlahou, po pravé straně s moderními bílými kuchyňskými pulty s šedým mramorem a zabudovaným nerezovým dřezem. Gril a trouba byly napravo ve střední výšce s dvěma skříňkami nad a pod a americkou lednicí na druhé straně místnosti. Skříňky měly stejný bílý lesk jako pulty a leskle stříbrná držadla, aby ladily s dřezem. Skleněná okna od stropu po zem se otevírala do zahrady za domem. Vítala je dřevěná veranda se dvěma schody vedoucími k oblázkové cestě, která směřovala ke kůlně, po jedné straně s trávníkem a na druhé se záhony.

Zamířily nahoru po prostorných dřevěných schodech, které vedly ke třem dveřím. Pracovna měla rozumnou velikost a výhled na zahradu. Dvě ložnice směřovaly před dům a obě měly přístup na balkón.

„Tak běž, tohle je tvůj pokoj,“ nasměrovala Bea svou dceru do pokoje po jejich pravici. Debbie vešla a spadla jí čelist. Byl obří. S přistavěnou koupelnou s kachličkami na podlaze i zdech a se sprchovým koutem. Vešla zpátky a spatřila čtyři zrcadla podél jedné stěny. Když na nich uviděla držadla, pohlédla k Bee a Allie.

„No to nene,“ prohlásila nevěřícně a pár se jen zubil a sledoval, jak puberťačka běží k zrcadlům, zatahuje za rukojeti a odhaluje za dvěma dveřmi vestavěný šatník a za druhými dvěma poličky na jedné straně a kovový věšák na další oblečení a vespod police pro boty.

„Není to úplně přilehlý šatník, ale myslely jsme si, že tohle bude stačit,“ mrkla Allie a Debbie neměla slov.

„Tohle místo je neskutečné. Ale myslím to vážně, můžeme si ho dovolit?“

„Tvůj táta měl trochu víc peněz, než přiznával a s jeho dlouhým pobytem ve vězení a rozvodovým vyrovnáním jsem překvapivě získala víc peněz, než jsem čekala, navíc ty peníze, co získáme za náš dům. Ano, můžeme si to dovolit. Rozhodla jsem se prodat nábytek, takže budeme muset také vyrazit na nákup nábytku. Takže dostaneš novou postel, nové příslušenství, nové všechno. Tak tedy, co si myslíš?“ vysvětlovala rusovláska.

„Myslím, že je dokonalý. Kdy se můžeme nastěhovat?“ rozplývala se tmavovláska.

„Během měsíce. Myslela jsem, že po tvých narozeninách bychom se mohly vrátit do domu a sbalit všechno, co bychom mohly potřebovat a co jsme tam nechaly, pokud souhlasíš?“ zeptala se, s obavou, že by se její dcera nemusela chtít vrátit do domu, ke kterému se pojilo tolik špatných vzpomínek.

„Jo, to je fajn, mám pocit, jako bych tím mohla uzavřít kapitolu, když se vrátím. Našly jste tohle místo dneska?“

„Měly jsme tenhle dům vyhlídnutý už pár týdnů. S Allie jsme tu byly už dvakrát, takže už se v podstatě pracuje na tom, aby byl náš. Jen jsme chtěly znát tvůj názor. Viděly jsme ještě pár dalších, ale nechtěly jsme ti dávat příliš mnoho možností, královno nerozhodnosti,“ vysvětlovala starší žena.

„No, zbožňuji ho,“ potvrdila tmavovláska.

„No, tak to by bylo. Kde to mám podepsat?“ Bea se otočila na agentku, která je vzala dolů a dala jim patřičné dokumenty. Bea podepsala svou část a podala pero Allie.

„Připravená vlastnit společně dům, Allie Novaková?“ vtipkovala, ale hluboko uvnitř dávala světlovlásce možnost vycouvat, pokud by to náhle potřebovala. Jak předpokládala, Alle vzala s úsměvem pero a podepsala se na druhý řádek vlastnictví.

„Byla jsem připravená už měsíce, Beo Smithová,“ odvětila, položila pero na smlouvu a přitáhla si jak Beu, tak Debbie do hromadného objetí.

„Jsem tak šťastná,“ zašeptala Bea v jejich objetí.

„To jsme dvě,“ souhlasila Allie.

„To jsme tři,“ dodala Debbie a trojice se začala hihňat, než se odtáhly. Doladily všechny obchodní záležitosti, které v tu chvíli mohly, než vyšly k autu a zamířily domů. Do toho domova, kterému vbrzku budou muset dát sbohem.


Kapitola 38: Oslava

„Jsi si jistá, že budeš v pořádku? Vím, že terapie jde dobře a měla jsi jen pár nočních můr od chvíle, co jsi s ní začala, ale-“ blábolila Bea a přestala, až když se rty její přítelkyně střetly s jejími.

„Zlato, nestresuj se, prosím. Cítím se dobře, lépe, než když jsem se poprvé posadila za volant. Moje terapeutka říkala, že má také pocit, že jsem připravená. Pojedu pomalu a zastavím, pokud bych začala panikařit. Slibuji.“ Světlovláska nechávala paže obemknuté kolem Beina pasu a hleděla hluboko do jejích očí.

„Dobrá, omlouvám se, věřím ti a vůbec. Jen nechci, aby sis tím zase prošla,“ vysvětlovala rusovláska a hleděla do země.

„Hele, koukni na mě,“ pobízela ji Allie a pokračovala, když Bea zvedla hlavu.

„Já vím, že ano a věř mi, jsem si jistá, že bych na tom byla stejně, kdyby tohle bylo obráceně. Napíšu ti, až tam budu. Teď musím jít. Moc tě miluji.“ Vtiskla rychlou pusu na rusovlásčiny rty, než popadla klíče a zamířila k autu. Vyrazila ke kavárně, kde se měla sejít s Franky a Kaz. Zahnula na parkoviště a zamířila dovnitř. Ve vzdálenějším rohu spatřila Kaz, která mávala rukou, aby přitáhla její pozornost.

„Ahoj, kočko, věděla jsem, že Franky přijde poslední,“ žertovala Kaz, když si přitahovala mladší ženu do objetí. Objednaly si kávu a skoro ji dopily, něž se Franky o patnáct minut později objevila.

„Já vím, omlouvám se, potřebovala jsem protáhnout komín, však víte,“ mrkla na ně a posadila se.

„Půvabné,“ zamumlala Kaz, zatímco Allie jen obrátila oči v sloup, naprosto netečná k Frankyiným smělým narážkám.

„No tak, bloncko, proč jsi svolala tuhle ranní sešlost?“ zeptala se tmavovláska, když si objednala.

„Fajn, myslela jsem si, že to bude snazší s vámi oběma pohromadě… S Beou jsme si našly vlastní bydlení,“ vyvalila novinku na svou adoptivní rodinu a snažila se zjistit, jaké reakce to vyvolalo.

„No doprdele, to jsem nečekala,“ vyrazila ze sebe Franky, než se jí na tváři utvořil široký úsměv.

„Ale je to skvělé,“ rozplývala se a Allie se zaculila, než se otočila na Kaz.

„Mámo?“ zeptala se nervózně a pobízela ji k reakci. Kaz se jen usmála a stiskla Alliinu ruku.

„To je skvělé, kočko. Mám za tebe a Beu radost, zasloužíte si vlastní bydlení. Jsem nadšená,“ zazubila se a přitáhla si Allie podruhé toho rána do objetí. Trojice se ponořila do rozhovoru o tom domě, Allie jim ukazovala fotky a vysvětlovala jim, o čem se s Beou bavily, jak si ho zařídit po svém.

„Tak, co chceš dělat ty?“ zeptala se starší blondýna Franky po tom, co si ukousla ze svého croissantu.

„Hodláš mě vykopnout?“ žertovala tetovaná tmavovláska a světlovláska se jen ušklíbla.

„Jistěže ne, to bydlení je pořád tvoje. Jen nevím, jestli si nechceš promluvit s Bridget, že byste udělaly to samé?“ navrhla Kaz a Franky svraštila tvář.

„Nech toho, Franky, už jsi sotvakdy doma, v podstatě tam bydlíš, máš tam většinu oblečení,“ vyjmenovávala Allie důvody, proč by se měla nastěhovat k Bridget a Franky pozvedla obočí.

„Jak víš, že je moje oblečení pryč?“

„Tak nějak jsem si chtěla půjčit tvoji kostkovanou košili.“ Světlovláska se vyhnula očnímu kontaktu a Franky jen smíchy zakdákala.

„Dobrá, promluvím si s Gidge a zjistím, jaký má pocit ohledně dalšího kroku. Budeš v pohodě, pokud obě odejdeme?“

„Jo, samozřejmě, jsem si jistá, že najdu někoho, kdo hledá podnájem. Upřímně, Franky, netlačím tě do odstěhování, pokud se na to necítíš,“ ujišťovala Kaz brunetu.

„Ne, vážně je to v pohodě. Hádám, že představa dalšího oficiálního kroku je trochu děsivá, i když jsem ho už prakticky udělala. Kurva, nepřijde mi, že jsem na to dost stará.“ Franky si projela prsty vlasy a obě světlovlásky se zahihňaly.

„Bridget tě miluje, myslím, že bude pro všemi deseti,“ pověděla Allie tmavovlásce, která se jí za posledních pár let stala sestrou. Nebylo snadné přejít z ulice, kde na vás všichni srali, k tomu, mít lidi, kteří vás podporují a opravdu jim na vaší existenci záleží. Ačkoliv Franky dokázala mít prchlivou, neomalenou a agresivní povahu, měla i citlivou stránku; stránku, kterou měla Allie to štěstí spatřit. Když Bridget vstoupila Franky do života krátce po tom, co se spolu nastěhovaly, spatřila tu jiskru v brunetiných očích a okamžitě věděla, že tahle žena je odlišná od všech těch jednorázovek, co si Franky přitáhla domů. Jejich láska byla něco výjimečného a ona si myslela, že to sama nikdy nepozná, dokud nepotkala Beu. A věděla, že stejně jako mezi ní a Beou, je to pro Franky s Bridget dlouhodobá záležitost.

„Tak fajn, musím jít a stavit se pro pár věcí na poslední chvíli na tu sobotní oslavu, pořád platí, že přijdeš?“ zeptala se Allie Kaz, zatímco se zvedala od stolu.

„Jo, samozřejmě, v půl osmé?“ ujišťovala se a mladá světlovláska přikývla, než ji políbila na tvář a rozcuchala Frankyiny vlasy.

„Jsi úplně vymaštěná,“ zasténala tmavovláska a uhlazovala si vlasy.

„Díky, ale přesnější výraz je vylízaná. Zatím,“ mrkla na ně, než odkráčela a zanechala tam zhrozenou Kaz a pobavenou Franky.

„Vy dvě jste někdy tak nechutné,“ zasténala Kaz a šťouchla do Franky, která se ještě víc rozesmála.

* * *

Jednoho dne, den před její oslavou, byla Debbie konečně na cestě domů po tom, co jí sundali sádru. Bea ji vezla z nemocnice a nemohla se přestat smát tomu, jak její dcera poskakovala nahoru a dolu na sedadle spolujezdce.

„Nemůžu se dočkat, až si dám dlouhou horkou koupel a hodinu nechám ruku namáčet se,“ sdělila své mámě, když zahýbaly kolem jejich domu.

„Já jsem jen ráda, že ti ji sundali před zítřkem, protože bůhví, jakou bys měla náladu,“ žertovala Bea, když zatočila na příjezdovou cestu a vypnula motor.

„Nešla bych, to je snadné.“ Debbie vylezla z auta, zamířila ke dveřím, otevřela je a ohlásila svou přítomnost. Co ale neočekávala, byly Allie, Franky, Bridget a Mia nastoupené v chodbě s vystřelovacími konfetami, které odpálily, když Debbie otevřela dveře.

„Šťastné přednarozeniny, oslavenkyně!“ zahlásila Franky a puberťačka si položila ruku na ústa. Bea vešla za svou dcerou a políbila ji na tvář.

„Jen něco malého před tím, než se to zítra zvrhne,“ zašeptala jí do ucha a pohladila ji po vlasech v konejšivém gestu.

„To jste nemusely,“ informovala Debbie tu malou skupinu před sebou.

„My víme, ale stejně jsme to udělaly. Přála bych si, abych já měla přednarozeniny, co jsi zač, královna?“ vtipkovala tetovaná bruneta, mrkla na ni a krátce puberťačku objala. Franky nikdy neměla blízko k dětem, ale tahle konkrétní holka se jí dostala přímo pod kůži. Těch šest žen zamířilo do kuchyně, kde Franky připravila pohoštění, které by stačilo pro celou ulici.

„Moc se mi líbí ty vlasy, Mio,“ poznamenala Bea, když spatřila Miiny teď dvoubarevné vlasy v plném světle.

„Díky, Liz byla jako vždycky snová. Dvakrát jsem usnula.“ Mladá dívka pohodila culíkem, když si sedala ke stolu vedle Debbie. Allie popadla svou lahev piva a pozvedla ji do vzduchu.

„Tak fajn, vy dvě, tohle je jediné pivo, které dostanete. Na Debbie, tu nejnesobečtější, nejkrásnější a nejodvážnější dívku, jakou známe. Vše nejlepší k sladkým šestnácti, holka,“ prohlásila světlovláska a ostatních pět pozvedlo své láhve s pivem, nebo, v Bridgetině případě, vinnou sklenku a přiťukly si společně s jednohlasným ‚na Debbie‘.

„Takže Debs, přijdou zítra ti kluci? Ti, co totálně touží po mě a bloncce?“ zeptala se Franky a zakousla se do kusu česnekového chleba.

„Přijdou, ale neukážu ti, kteří to jsou,“ namítla mladá tmavovláska a posloužila si štědrou porcí lasagní.

„Pravděpodobně budou z koutku slintat,“ mrkla na ně Allie a Bea obrátila na Bridget oči v sloup.

„Jak jsme přišly k tak namyšleným holkám, co?“ zeptala se.

„O tom mi povídej. Ne každý si myslí, že jsi sexy, kotě,“ škádlila ji Bridget.

„Kravina, Gidge, každý by chtěl kousek téhle prdelky,“ odsekla Franky a způsobila, že se celý stůl smál nebo hihňal; Bea s Allie to druhé.

„Těšíš se na zítřek, Debbie?“ otočila Bridget svou pozornost zpátky ke skoro oslavenkyni, která energicky přikyvovala.

„Moc se těším. Nemůžu se prostě dočkat, až zase všechny uvidím a vážně jsem nikdy neměla takovouhle obří oslavu, takže to bude dobré,“ rozplývala se s širokánským úsměvem, ale Bea nedokázala zabránit provinilému pocitu. Debbie nikdy neměla oslavu kvůli svému otci, který nechtěl nikoho v domě a přetvařoval se na dost dlouho, aby je na její narozeniny vzal na večeři a přetvářku odhodil, jakmile se dostali domů a vybil si to na ní, když šla Debbie spát. Allie vycítila změnu v Beině náladě, položila jí ruku na stehno, povzbudivě ji stiskla a usmála s na ni, když se rusovláska podívala jejím směrem. Dokázaly v sobě číst jako v knize a Allie přesně věděla, na co Bea myslí. Ta výměna byla extrémně krátká a proběhla nepovšimnuta všemi ostatními, ale Bea by nemohla být vděčnější, že tu Allie pro ni je. Ten prostý dotyk toho říkal tolik; že by se neměla cítit provinile a ani v nejmenším to není její chyba. Pokračovaly v jídle, rozhovor snadno plynul mezi nimi všemi a v tu chvíli by Debbie nemohla být šťastnější. Bylo jí jedno, že nikdy neměla narozeninovou oslavu, protože ta osoba, kterou milovala nade vše, oslavovala každý rok s ní. Tyhle narozeniny byly důležité a to, že mohla mít oslavu a být s více lidmi, které měla ráda, byl přidaný bonus. Zítřek nemohl nadejít dost brzy.

* * *

„Tak fajn, balónky chci tady, tamten stůl támhle a mikrofony připravím v tamtom rohu,“ ukazovala Allie Boomer a Mel, které se bohužel nabídly, že pomůžou s přípravou na večer. Ráno začalo fajn, ale jak ubíhal čas, blondýna začala panikařit a stávat se tím, čemu Boomer říkala ‚zasraně panovačná kráva‘. Allie byla nervózní a neměla ponětí proč. Chtěla udělat ten večer pro Debbie dokonalým, chtěla, aby měla těch nejlepší sladkých šestnáct, jak bylo možné. Rozhlédla se po místnosti a konečně to vypadalo k světu, s transparenty kolem celého bary a balónky připevněnými k boxům, s velkými balónky ve tvaru čísel 1 a 6 u zdi. S Boomer vytvořily seznam koktejlů, ze kterých si všichni mohli vybrat, pro dospělé s přidaným alkoholem.

„Co myslíte, holky?“ zeptala se a Mel s Boomer poodstoupily a obdivovaly svou práci.

„Vedly jsme si dobře, Allie,“ prohodila Boomer a spráskla ruce.

„Bude se jí to moc líbit,“ souhlasila Mel a spokojeně přikývla nad proměněnou místností.

„Tak fajn, uvidíme se později, ještě jednou díky, holky, jsem vaší dlužnicí. Booms, ty přijdeš ke mně kolem sedmé kvůli Debbiině dárku?“

„Jo, rozhodně. Nenechala bych si to ujít!“ prohlásila vysoká žena nadšeně, zatímco trojice vyšla z baru. Allie zamířila k autu a vyrazila domů, aby se nachystala, než dorazí všechny, aby předaly Debbie jejich společný narozeninový dárek. Zastavila před domem, vešla dovnitř a zamířila rovnou nahoru, aby skočila do sprchy. Co neočekávala, že uvidí svou přítelkyni v jejím červeném krajkovém prádle naklánět se před zrcadlem a líčit se.

„Kurva, ty opravdu víš, jak přimět holku, aby byla slabá v kolenou,“ skládala jí poklonu, zatímco se její oči pásly na rusovlásčině dokonale tvarovaném zadku. Bea se na ni jen podívala v zrcadle a ušklíbla se.

„Jen pro tebe,“ vrhla po ní mrknutí a Allie frustrovaně zasténala. Musela se nachystat, neměla moc času, ale potřeba zmocnit se své přítelkyně teď a tady byla ohromující. Došla k ní a přejela rukou po holých zádech starší ženy a hladila její hebkou kůži a dostala se až na její půlky, než se s povzdechem odtáhla.

„Potřebuji se nachystat, musím se nachystat,“ opakovala si pro sebe, zatímco mířila do koupelny, nechávajíc hihňající se Beu za sebou. Když o patnáct minut později vyšla z koupelny, její srdce se zatřepotalo. Bea se převlékla a poprvé, co ji Allie znala, na sobě měla šaty. Dokonalé šaty. Jednoduché, ale elegantní černé šaty s dlouhými rukávy, které nechávaly odhalená rusovlásčina záda. Končily hned nad koleny, vystavujíc její neskutečně opálené nohy a její svaly zdůrazněné černými botami na podpatku. Její obvykle zvlněné hříva byla narovnána a získala tak několik centimetrů navíc a Allie byla prostě unesena.

„Jsi tak překrásná,“ dokázala říct, stále uhranuta ženou stojící před ní.

„Snažím se.“

„Nemusíš se snažit.“ Allie došla k ní s ručníkem obtočeným kolem těla a vtiskla něžný polibek na její rty, opatrně, aby jí nerozmazala rudou rtěnku.

„Nemůžu uvěřit, že jí je šestnáct. Už to není moje holčička,“ pronesla Bea tiše a blondýna si povzdechla, obtočila paže kolem jejího pasu a přitáhla jejich těla pevně k sobě.

„Vždycky bude tvoje holčička. Bez ohledu na cokoliv. Teď se musím jít převléct, holky tu budou asi za hodinu, tak co kdyby sis šla nalít pití?“ navrhla a rusovláska přikývla.

„Nemůžu se dočkat, až uvidí svůj narozeninový dárek. Jsem dost pyšná, nebudu lhát,“ žertovala.

„To bys měla být, je to nádherný dárek. Tak fajn, běž, brzy se uvidíme.“ Allie dala pusu na čelo svého miláčka a plácla ji po zadku, když vycházela z pokoje, což vyústilo v drobné vypísknutí uniklé z Beiných rtů. Bea sešla dolů a zalapala po dechu, když spatřila svou dceru v kuchyni. Svou dospělou dceru, která měla shodou okolností taky narovnané vlasy. Její čistě bílé šaty jí seděly, nahoře s bílou krajkou, následně slušivou bílou látkou putující po její hrudi a trupu, od pasu nařasenou a končící těsně nad koleny. Maxine byla tak hodná, že přijela o několik hodin dřív a nalíčila ji a, ačkoliv Bea protestovala a říkala, že její dcera nepotřebuje líčit, odvedla úžasnou práci.

„Bože, kam se poděla moje holčička?“ rozplývala se rusovláska pohnutým hlasem. Čas opravdu letěl, připadalo jí jako včera, když malá Debbie běhala kolem v malých gumákách a pláštěnce a skákala do všech kaluží, které dokázala najít. Když ji Bea posílala poprvé do školy, když ji vzala bruslit o jednom z mnoha dnů, kdy šel Harry do hospody. Teď byla celá dospělá, skoro její výšky; její nádherná dcera.

„Pořád je tady,“ odpověděla Debbie s rukou na srdci. Bea k ní došla, přitáhla si ji do pevného objetí a políbila ji na vršek hlavy.

„Já vím, že jsem to řekla už stokrát, ale všechno nejlepší k narozeninám.“

„Díky mami a děkuji za všechno,“ zamumlala proti mámině hrudi.

„To je moje práce, nemusíš mi děkovat.“ Znovu políbila Debbie na hlavu, než se odtáhla a lehce si otřela proudy slz z tváří.

„Takže, holky ze salonu, Franky a Bridget tu budou brzy, jsi nachystaná na večer?“

„Ano! Jsem tak nadšená,“ zářila mladá dávka a nalila si sklenici vody.

„Musíš poděkovat Allie, až přijde dolů, celý den to zařizovala v baru.“

„Jo, to udělám. Udělala toho pro mě tolik.“ Debbie si povzdechla a vydala se do obýváku s Beou v patách.

„Proč vzdycháš?“

„Jen jsem myslela na to, jak hrozná jsem na ni na začátku byla.“ Bea, po její malé zpovědi, projela prsty Debbiinými vlasy, konejšíc ji tak jako vždycky.

„Nebyla jsi hrozná, byla jsi jen vystrašená a ona to chápe. Teď na to nemysli, jo?“ Starší žena do ní žďuchla a dostalo se jí od její dcery drobného úsměvu.

„Ještě máš na mysli něco, o co jde?“ zkoumala Bea a Debbie vstala, popadla bílou obálku ze stolku a podala ji mámě. Velká červená nálepka Walford v rohu byla velkou nápovědou, od koho to je. Bea cítila, že v obálce není jen papír.

„Poslal ti přání k narozeninám,“ řekla své dceři a ta přikývla.

„Je to tvoje, dělej si s tím, co chceš, drahoušku.“ Rusovláska to podala zpátky své dceři, která si to znovu a znovu prohlížela. Rychle to otevřela a vytřásla z toho přání, formulář s žádostí a dvaceti dolarovou bankovku. Popadla peníze a zbytek zmuchlala, odnesla do kuchyně a vyhodila do koše.

„To je moje holka.“ Bea si s ní plácla, než ji stáhla zpátky na gauč.

„Ráda si vezmu jeho peníze,“ přiznala puberťačka se smíchem. Krátce poté, uslyšely scházet kroky ze schodů a brzy na to se v obýváku objevila Allie. Bea měla pocit, jako by z ní byl vyražen vzduch. Tyhle šaty dřív neviděla a vypadaly na Alliině dokonale opáleném těle neskutečně. Upnuté tmavě modré šaty po celém povrchu jiskřily, s černými botami na podpatku, které měla stužkami svázané do poloviny lýtek. Její světlé vlasy jí visely rovně na ramena a díky očním stínům vypadaly její modré polokoule ještě svůdněji.

„No ty krávo,“ vydrala ze sebe Bea, než mohl její mozek zaznamenat její slova. Debbie se jen rozesmála a Allie se ušklíbla reakci, které se jejímu ohozu dostalo od její přítelkyně.

„Jsi v pořádku, zlato?“

„Jo, v naprostém.“ Odkašlala si, zatímco obdivovala ženu před sebou. Světlovláska odtrhla své oči od Bey, pohlédla směrem k Debbie a zazubila se nad tím pohledem.

„Debbie vypadáš krásně,“ přitáhla si brunetku do objetí.

„Díky, ty stejně tak,“ složila jí puberťačka poklonu právě, když se ozval zvonek ode dveří. Bea šla otevřít a Debbie se odtáhla od Allie, shlédla na své oblečení a uvědomila si, že jsou teď pokryté modrými třpytkami.

„Tak to díky, Allie,“ smála se tmavovláska a přesunula své tělo do světla, aby zajiskřila.

„Promiň, Debs.“ Allie se hihňala, zatímco ji ometala.

„Ach Debbie, vypadáš nádherně, přesně jako tvoje máma,“ prohlásila Liz, když prošla dveřmi, následována Maxine a Doreen. Krátce po nich dorazily Franky, Bridget a Boomer. Bea s Allie naservírovaly všem skleničku se šampaňským, než se shromáždily v kruhu.

„Tak na Debbie, šťastných sladkých šestnáct, holka,“ pronesla Allie, všechny se přidaly a přiťukly si skleničkami, než se rozesadily po pokoji. Debbie seděla uprostřed obklopená jedním velkým kulatým dárkem a osmi malými hranatými.

„Fajn, chci něco oznámit, jelikož je těžké, abychom se všechny sešly. Ale já s Gidge jsme se rozhodly sestěhovat,“ sdělila Franky místnosti a všechny začaly tleskat. Allie věnovala Franky objetí.

„Říkala jsem ti to,“ zašeptala do ucha tetované ženy a cítila, jak ji Franky v odpověď stiskla lehce silněji.

„Tak dobře, to stačilo. Je to o Debbie. Pojď královno, otevři své dárky.“ Franky změnila téma a přenesla pozornost zpátky na oslavenkyni, kde měla být.

„Tak fajn, otevři nejprve ten větší a pak ty malé,“ vysvětlovala Bea ze svého místa na gauči, s Maxine a Liz vedle sebe, Doreen a Boomer v křeslech a Bridget na stoličce a Franky a Allie na podlaze s Debbie. Oslavenkyně zvedla větší krabičku, sundala z ní papír a odhalila bílou krabičku Pandora se stříbrným náramkem uvnitř.

„No páni.“ Debbie přejela obdivně prsty po řetízku a pohlédla s širokým úsměvem na tváři na svou mámu.

„Je překrásný, díky.“

„Rádo se stalo. A teď, každá krabička je od jedné z nás a všechny mají nějaký skrytý význam,“ odpověděla a sledovala, jak její dcera zvedla první krabičku.

„Ta je ode mne a význam je naprosto zjevný,“ pokračovala Bea, jak Debbie otevřela krabičku s malým kruhovým přívěškem s měsícem a hvězdami uprostřed. Debbie se jen zahihňala, když to viděla.

„Mám tě ráda.“

„Až na měsíc a zpátky,“ mrkla na ni rusovláska. Puberťačka zvedla další krabičku a rozhlédla se po místnosti.

„Ta je moje,“ prohlásila Bridget, jak Debbie otevírala krabičku s přívěškem ve tvaru bílé orchideje.

„Znamená to, nevinnost, krásu a eleganci,“ vysvětlovala a Franky ji šťouchla do nohy.

„Ty sentimentální mrcho,“ žertovala a Debbie se rozesmála.

„Je překrásný,“ přiznala, než se přesunula k další, otevřela ji a spatřila malou jahodu.

„Fajn, takže to je moje a já zapátrala v paměti. Když jsi byla malá, hlídala jsem tě a dala jsem ti nějaké jahody. Nikdy dřív jsi je neměla a nevěděla jsi, co si o nich myslet, takže jsi jednu rozmáčkla v ruce a druhou na své rty. Měla jsi úplně červenou tvář od šťávy, ale byla jsi to nejšťastnější děcko v dětské židličce,“ vysvětlovala Liz a uchechtla se při vzpomínce na dvouletou Debbie zaneřáděnou od jahod. Dívka se začervenala a zavrtěla hlavou, než se přesunula k další, kde byly malé šaty Zvonilky od Disneyho.

„Také jsem zapátrala v paměti,“ pronesla Doreen.

„Přišla jsi s mámou do práce po školce a bylo nějaké maškarní a ty jsi si vykračovala ve Zvonilčiných šatech a dožadovala se, abych ti obarvila vlasy na blond, jako má ona.“

„Na to si vzpomínám! Popadla jsem barvu na vlasy a všechno,“ vysvětlovala Debbie a Bea obrátila oči v sloup.

„Až na to, že bys skončila s fialovými vlasy s tou barvou, kterou sis vybrala.“

„Nebuď na mě taková, tenkrát mi bylo pět,“ odbyla Debbie mámu a jako další zvedla Boomeřin přívěšek a rozesmála se, když ta živelná žena oznámila, že, jelikož je nejlepší míchačkou koktejlů, jaká kdy existovala, jediná věc, která ji reprezentuje, je samozřejmě koktejlová sklenice. Další byla Maxine a Debbie svraštila tvář , když na černém polštářku v krabičce spatřila spočívat přívěšek s velice rozkošnou včeličkou.

„Také se to pojí s nějakou vzpomínkou? Bože, píchla mě včela?“ hádala mladá tmavovláska a Maxine se jen smála.

„Ani ne. Pátrala jsem po tom, co znamená tvoje jméno a shodou okolností to v hebrejštině znamená včela.“ Vyšší tmavovláska pohlédla směrem ke své kolegyni a mrkla na ni, když viděla, jak rusovlásce vhrkly slzy do očí.

„Vážně? To je taková paráda! Věděla jsi to, mami?“

„Ne, nevěděla, zlatíčko.“ Potlačovala své emoce a pohlédla směrem k Allie, která jí věnovala povzbudivý úsměv.

„Tak fajn, zbývají dva… Tenhle.“ Debbie zvedla krabičku nalevo a otevřela ji. Franky si odkašlala, než promluvila.

„Je to drak na létání, taky mám jednoho,“ přiznala a vytáhla svůj náhrdelník, aby jim ukázala malého draka s červenou pentlí.

„Gidge mi ho dala, když jsem se dostala z vězení, znamená svobodu,“ vysvětlovala tetovaná žena a pokoj byl náhle naplněn těžkou atmosférou, jak všechny vzpomínaly na to, čím si společně prošly. Holky ze salonu, jak viděly Beu absolutně na dně a nebyly schopné nic udělat; Boomer, jak musela při mnoha příležitostech chlácholit Allie, když už blondýna nedokázala dál zůstat silná; Bridget, uklidňující vytočenou Franky, když její přítelkyně planula rozhořčením po dni práce na tom vyčerpávajícím případu a samozřejmě Franky, bydlící s těmi třemi a vidící ty škody, které jim ten muž způsobil. Ale teď byly volné, volné jako ten drak.

„Je to skvělé, díky.“ Debbie se přesunula k poslední krabičce a věděla, že je Alliina. Pohlédla na světlovlásku a usmála se, když viděla, že je náhle trochu nervózní, jak rozbalovala papír a otevřela krabičku. Malý přívěšek byl stříbrný kruh se zlatým stromem uprostřed a slovem ‚rodina‘ vepsaným uhlopříčně přes strom stříbrným písmem.

„Musím to vysvětlovat?“ řekla světlovláska a Debbie jen zavrtěla hlavou, přidala ho na konec náramku a pozvedla hotový výrobek. Byla neskonale vděčná za všechnu tu štědrost, kterou jí tyhle ženy nabídly. Rozhlédla se po místnosti a nedokázala vymyslet lepší skupinu lidí, které by si mohla vybrat za vzory. Pomohly jí vyrůst, některé déle než jiné, ale tak jako tak ji zformovaly do toho, kým dnes je. Obrátila se na svou mámu a požádala ji, aby jí ho připnula, čemuž Bea s radostí vyhověla. Debbie ji pak pevně objala a přesunula se po místnosti, aby to samé udělala se všemi.

„Tak fajn, jdu zavolat taxíky, abychom mohly zahájit oslavu,“ prohlásila Allie, než vytáhla telefon a zařídila, aby je přijely vyzvednout dva taxíky.

* * *

Oslava byla v plném proudu a Debbie se náramně bavila. Místnost vypadala úžasně, díky Allie a všichni její kamarádi poznamenali, jak skvělá ta oslava je. A Allie se vytáhla s obří čokoládovou fontánou, čímž si získala všechny její kamarády, včetně Boomer. Bea sledovala svou dceru od baru a zubila se nad tím, jak šťastně a bezstarostně vypadala. Zrovna tehdy spatřila Miu, jak se blíží s nějakým klukem. Mladá dívka na rusovlásku mrkla, než se zastavila vedle ní.

„Mámo Beo, tohle je Alex. Alexi, tohle je moje druhá máma, Bea“ představila je Mia a její přítel natáhla k Bee ruku k potřesení.

„Rád vás poznávám, Beo, Mia mi o vás hodně vyprávěla,“ pravil s patrnou nervozitou v hlase. Bea nezaváhala a rozhodla se ho trochu poškádlit. Aby se pocvičila, až k tomu dojde s Debbie.

„Nápodobně, Alexi, jako třeba, jak zbožňuješ dívky s tetováním, jako je támhle Franky?“ pokývla k brunetě, která oslňovala se svou černou kombinézou bez rukávů, jistě s tímto účelem.

„Ehm, jo, ale tak jsem to nemyslel,“ blekotal ten kluk a jak Bea, tak Mia vyprskly smíchy.

„Zlato, uklidni se, dělá si srandu,“ pokoušela se ho Mia uklidnit a ten se nervózně uchechtl.

„Chovej se k ní správně, jasné?“ varovala ho Bea a Alex jen přikývl.

„Vždycky, moc mi na ní záleží,“ přesvědčoval rusovlásku a ta souhlasně přikývla.

„No, užijte si večer, děcka, dávej si na tuhle pozor, ráda předvádí své taneční pohyby,“ žertovala Bea.

„O tom mi povídejte, vždycky skončí s nohama nahoře,“ vyšlo mu z úst, než mohl pochopit, jaký jiný význam by to také mohlo mít. Z tváře mu vyprchala všechna barva.

„Tak jsem to nemyslel, panebože, raději prostě půjdu. Rád jsem vás poznal, Beo.“ Alex rychle odspěchal a Mia se smíchy popadala za břicho.

„Jsi krutá, Debbie tě zabije, pokud to uděláš jí,“ sdělila Mia rusovlásce a ta pokrčila rameny.

„Tohle nic nebylo. Jsem ráda, že tu jsi, Mio a že tě Debbie má.“

„Já jsem ráda, že mám ji, nemohla bych si přát lepší kamarádku. Tak fajn, radši ho půjdu zkontrolovat, pravděpodobně zvrací nebo tak něco. Nebyl na tom tak špatně, ani když se setkal s mými skutečnými rodiči, máš svou pověst, mámo Beo,“ zahihňala se puberťačka, než věnovala své druhé mámě objetí a chystala se odběhnout najít svého přítele. Než ale mohla, odtáhla ji stranou Franky.

„Kterým klukům se líbíme?“ zeptala se a Mia jen ukázala na dva kluky na druhé straně baru, než znovu odešla. Franky s Allie pohlédly jedna na druhou a vyměnily si pohled, jehož význam znaly jen ony. Hned po té si všimly, že jeden z nich hledí jejich směrem, takže tetovaná tmavovláska zvedla pravou paži a zaťala svaly, které Allie stiskla a udělala obdivný výraz. Sama pak pohodila svými světlými kadeřemi a podívala se, aby zjistila, že oba jim teď věnují pozornost. Krátce jim zamávala a zadržela svůj smích, když jim málem vypadly oči z důlků. Franky to ještě vylepšila a mrkla na ně, což způsobilo, že se začervenali jako holčičky. Právě tehdy k nim došla Debbie.

„Hele holky, můžu-jak jste to zjistily?“ zeptala se, když si uvědomila, co dělají.

„Prozradili se sami, Debs. Jen se trochu bavíme, aby mohli vyprávět svým přátelům nějaké fámy.“ Pokývla jejich směrem, kde se teď vrátili ke skupině svých kamarádů, aby jim pravděpodobně vylíčili, co se právě stalo.

„Vy holky jste ty nejhorší. Každopádně, chci dneska nějaké fotky,“ sdělila jim a táhla je ke zdi, kde Allie, která předvídala a věděla, že dívka bude chtít bezpočet fotek z toho večera, se rozhodla, že připraví bílé plátno na zdi a shromáždí spoustu propriet, o čemž si Debbiini přátelé mysleli, že je to úžasný nápad. Ta zeď byla v permanenci celý večer a světlovláska na sebe byla pyšná, že přišla s tak skvělým nápadem. Udělaly nejprve nějaké normální fotky, Debbie s mámou, s Allie, s mámou a Allie a pak se všemi ostatními, než použily rekvizity a pořídily nějaké méně vážné. Alliina pozornost byla odvedena, když uslyšela zavolání svého jména, otočila se a všimla si, že se k ní blíží Kaz.

„Omlouvám se, že jdu pozdě, kočko, měli jsme v útulku trochu krizi,“ vysvětlovala krátce a políbila mladou blondýnu na tvář.

„To je v pohodě, je všechno v pořádku?“

„Jo všechno dobrý. Jaké to bylo?“ zeptala se Kaz, zatímco sledovala Debbie, jak je zvednuta Boomer, se zhrozeným výrazem ve tváři, když si uvědomila, že se jí vyhrnuly šaty a sotva jí zakrývají zadek.

„Vážně dobré, moc se jí líbil dárek od nás všech a její kamarádi se k tomuhle místu chovají s respektem, takže jsem šťastná.“

„Vypadáš šťastně. Kam mám dát tohle?“ Starší světlovláska pozvedla tašku s Debbiiným dárkem.

„Vydrž chvilku. Debs, pojď na chvilku sem,“ zavolala blondýna na Debbie a puberťačka k nim zamířila, usmála se na Kaz a poděkovala jí, že přišla.

„Kdykoliv. Tohle je pro tebe, všechno nejlepší,“ podala jí tašku a puberťačka si ji vzala, otevřela ji a spatřila krabici se svou oblíbenou čokoládou.

„Nějaký ptáček mi řekl, že ji máš ráda, promiň, že to není moc,“ vysvětlovala Kaz a mladá bruneta se zaculila, než ji objala.

„Tos nemusela, děkuji mnohokrát,“ řekla Debbie, než to odnesla ke stolu se všemi dárky.

„Už jsi se rozhodla, co uděláš s domem?“ zeptala se Allie.

„Jo, dvě dívky opouští útulek, tak jim ho pronajmu. Jako déja vu,“ vtipkovala Kaz, než jí oči zněžněly a její úsměv se stal upřímným.

„Mám z tebe takovou radost, nezasloužíš si nic míň.

„Díky, mámo, je to dobrý pocit dosáhnout tohohle všeho.“ Allie si přitáhla svou náhradní matku do objetí.

„Víš, co tohle ale znamená, že jo?“ zašeptala.

„Co?“

„Jsi technicky Debbiina babička,“ žertovala Allie.

„Ale, jdi do hajzlu.“ Kaz se odtáhla a lehce plácla Allie do paže, než zamířila k baru a chopila se nějakého pití. O pár minut později zamířila Debbie k pódiu, ztišila hudbu a popadla mikrofon.

„Ahoj všichni, jen jsem vám chtěla obrovsky poděkovat, že jste dneska přišli,“ oznámila a všichni zajásali, než se ztišili, aby mohla Debbie pokračovat.

„Ale největší poděkování míří k mé mámě a Allie, které tohle všechno zorganizovaly. Bezpochyby jsou to ti nejlepší rodiče, jaké by si mohl kdo přát a zjevně ten nejvíc sexy pár tady,“ žertovala a všichni její kamarádi znovu zakřičeli a obrátili se, aby pohlédli na ten pár, který byl stranou davu na tanečním parketě.

„Už nejsi moje oblíbenkyně,“ vykřikla Franky zezadu a dav se zasmál. Debbie se k nim obrátila a zazubila se vidouc, jak máminy tváře rudě žhnou.

„A teď vážně. Díky vám dvěma jsem tím, kým jsem a nemohla bych být vděčnější. Těším se na příští měsíc, kdy se přestěhujeme do našeho nového domova a staneme se pořádnou rodinou. Doufám, že si všichni užijete zbytek večera, díky!“ Debbie zakončila svou řeč a všichni hosté vybuchli ohlušujícím jásotem. Všichni její přátelé se na ní sesypali, když sešla z pódia, objímali ji a přáli jí vše nejlepší. Měla takové štěstí, že měla takové kamarády. Neskutečně ji podporovali, všichni vědomi si toho, jak doma bojovala po mnoho let. Nikdo z nich nehnul ani brvou, když Debbie oznámila, že její máma randí s ženou, zase při ní stáli a byli prostě rádi, že se její život měnil k lepšímu.

* * *

O pár hodin později všichni stále pařili. Dospělí právě začali s panáky a Boomer přešla na druhou stranu baru a připojila se k oslavě. Jako obvykle, Franky a Boomer je do sebe házely a sotva si dávaly pauzu na nadechnutí, než si poslaly další panák do hrdla. Bea to jen s pobavením sledovala a nechtěla tolik pít.

„No tak, Zrzko, jen jeden.“ Franky posunula panák k rusovlásce, která zdvořile odmítla.

„Bloncka tě chce.“ Tmavovláska pokynula směrem k blondýně na tanečním parketu, která si naprosto podmanila Hotter Then Hell od Dua Lipa. Starší žena se dostala do transu, jak pozorovala svou přítelkyni tancovat na překlenovací část písně, vlasy jí vířily kolem hlavy. Bea náhle pocítila žár, když sledovala, jak Allie ukazuje na ni, než si přejela rukou dolů po svém těle, v souladu s textem ‚měla by ses mě dotknout přímo tady‘. Aniž by to věděla, popadla panák, hodila si ho do krku a ignorujíc Frankyin jásot vyrazila k světlovlásce, sevřela jí tvář do dlaní a spojila jejich rty v prudké vášni. Debbiini přátelé včetně samotné Debbie, jásali a křičeli, jako to dělali celý večer, zatímco pár téměř spadl na zem tím, jakou sílu vložily do toho polibku. Bea se nakonec odtáhla a k Alliinu velkému pobavení, okamžitě zrudla, když si uvědomila, co právě udělala.

„Jsou v pohodě, Debbie je v pohodě, žij touhle chvílí, kotě. Ti všichni tě mají rádi,“ zašeptala blondýna na Beiny rty, než je znovu políbila, ačkoliv mnohem něžněji. Měla pravdu, Bea se stala mezi tou skupinou puberťáků téměř slavnou, což rusovlásce ukazovalo, jak moc je její dcera milována svými kamarády a jak jim na ní záleží. Oslava se brzy začala rozpouštět a zbylo obvyklé osazenstvo. Franky s Boomer byly zhroucené na baru a Mel se snažila uklidit bar kolem nich. Liz s Doreen zamířily domů, protože bydlely kousek od sebe, ale Maxine zůstala, aby pomohla s úklidem a shromáždila všechny Debbiiny dárky do velkého černého pytle, aby si je odnesla domů. Jakmile byl všechen bordel hozen do pytlů na odpadky, zavolaly si další dvě taxi; Bridget s Maxine odtáhly do jednoho Franky s Boomer, zatímco si Bea, Allie a Debbie, vlezly do druhého. Těsně po půlnoci se konečně dostaly domů. Bea do domu donesla ten černý pytel, zatímco Allie zápasila s obřími balónky ve tvaru jedničky a šestky. Umístily všechny dárky a balónky do obýváku, aby si je Debbie otevřela ráno, než zamířily nahoru.

„Ještě jednou díky za dnešek, nemohla bych žádat nic lepšího. Bylo to dokonalé.“ Debbie pevně objala jak Beu, tak Allie na vrcholu schodů a nechtěla je pustit.

„Jsem ráda, že jsi měla skvělý večer. Nezasloužíš nic menšího, holka.“

„Tak moc tě máme rády, vše nejlepší k sladkým šestnácti.“

„Až na měsíc a zpátky. Dobrou noc.“ Tmavovláska zamířila do svého pokoje a Bea s Allie udělaly to samé. Bea si to namířila do koupelny, aby se umyla, zatímco Allie sebou jen plácla na postel a roztáhla ruce a nohy do stran. Tak ji o deset minut později našla rusovláska a jen se pro sebe smála.

„Zvedneš se a přesuneš?“ zeptala se.

„Ne-e. Zůstanu přesně tady,“ rozhodla se blondýna a nepohnula se ani o píď. Bea náhle dostala nápad, zamířila zpátky do koupelny a vyšla s odličovacím ubrouskem a Alliiným zubním kartáčkem s trochou pasty na něm. Rozkročila se nad světlovláskou a shlížela na její dokonalou tvář.

„Zavři oči,“ řekla rusovláska a otřela jí make-up, načež ji přiměla otevřít pusu, aby jí vyčistila zuby. Allie se začala brzy dusit pastou a rozhodla se, že tuhle úlohu může udělat jen ona, načež se posadila a dokončila to. Došla do koupelny vypláchnout si pusu, zamířila zpátky a viděla, že se Bea začala svlékat.

„Nech to na mě,“ zastavila rusovlásčiny ruce a přebrala to. Stáhla šaty z jejích ramen, spustila je dolů a svými rty je následovala dolů po jejích zádech. Jakmile byly ty černé šaty dole, Bea se otočila a udělala to samé. Ohnula se, vtiskla polibky lehké jak peříčka vzhůru po nohách mladší ženy, zatímco jí vytahovala šaty nahoru a přes hlavu. Zbavily jedna druhou spodního prádla, než spojily své rty v elegantním polibku z celého srdce. Padly zpátky na postel a spojily svá těla v jedno, oddávajíc se vzájemným dotekům, jako by to bylo naposled.

„Tolik tě miluji,“ zašeptala Allie na Beiny rty. Z těch slov prýštila její láska a oddanost.

„Také tě miluji. Jsi celým mým světem,“ vrátila jí Bea vyznání, v obou párech očí byly patrné slzy.

„Nikdy jsem si nepomyslela, že by to mohlo být takovéhle, nikdy mě nenapadlo, že bych se do někoho mohla každý den víc zamilovávat,“ pokračovala a Allie jí odhrnula rudé kadeře z tváře.

„Je to možné a u nás to tak je. Pozorovala jsem Franky a Bridget a modlila se, abych měla to, co mají. A mám, mám ještě něco lepšího. Mám rodinu,“ svěřila se jí světlovláska, než se naklonila, aby pomilovala svou přítelkyni při mnoha příležitostech během té noci a Bea jí tu laskavost pokaždé oplatila.

POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ...



autor stránek
petrSF

Zpět na hlavní stranu