Boření zdí

Napsala: 123Fanfics, Přeložil: Daevin, Korekce: filippa

Originál zde.

Kapitola 1: Budu tu tak dlouho, jak budeš potřebovat

„Do hajzlu, Franky, zase jsi mi ukradla tužku na oči?“ nařkla ji Allie, zatímco vešla do Frankyina pokoje a pozvedla obočí, když spatřila svou spolubydlící stát před zrcadlem a používat postrádané líčidlo.

„Co? Tvoje je lepší a moje je tupá,“ odpověděla nevinně, aniž by hnula brvou.

„No, tak si ji naostři, to není můj problém,“ trvala na svém Allie a zašla dál do Frankyina pokoje. Měla tu tmavovlásku ráda a byla tak vděčná, že byly svedeny dohromady během jejich nejhorších dní, ale, můj bože, opravdu jí lezla na nervy.

„V pohodě, hoď se do klidu. Máš žhavé rande?“ odsekla nazpátek.

„Ne, ale-“

„No, já jo. Tak mě nech dodělat si oko,“ pronesla Franky, dokončila si druhé oko, zadělala tužku víčkem a podala jí ji s rozzářeným úsměvem na tváři. Allie jen našpulila ret, než jí ji vzala z ruky.

„S tou doktorkou?“ zeptala se Allie, když se vydala do svého pokoje naproti v chodbě, aby si uklidila ukradenou věc do své taštičky s líčením.

„Psycholožkou,“ opravila ji Franky a Allie obrátila oči v sloup, zatímco následovala Franky po schodech dolů.

„Jak myslíš, to je to samé,“ odvětila a plácla sebou na gauč.

„Jo, tak na mě nečekej,“ mrkla na ni Franky, zatímco se obouvala a popadla své klíče.

„Zatím, holka, mám tě ráda.“

„Jo, taky tě mám ráda. Dávej na sebe pozor,“ odvětila Allie a přepínala mezi kanály.

„To vždycky,“ pravila Franky a vyšla ze dveří.

Život pro Allie nebyl vždycky takhle lehký. Hodně se toho za jejích dvacet čtyři let událo; věcí, které by se nikomu neměly stát za celý život. Po čtyřech letech na ulici, prodáváním svého těla každému, kdo měl zájem a sjetím se, kdykoliv to bylo možné, se návštěva útulku pro ženy stala její výhrou v loterii. Kaz Proctorová; její máma, její strážný anděl, si ji vzala pod křídla a dala ji do pořádku. Přiměla ji přestat brát drogy, mít úctu ke svému tělu a zapsala ji do poradny pro narkomany, což vedlo k setkání s Franky Doylovou, která navštěvovala poradnu pro zvládání nadměrného vzteku, která navazovala na její tříletý trest za napadení. Po odmítnutí Frankyina neúnavného nadbíhání se z těch dvou staly kamarádky a poslední rok si pronajímaly jednu z Kaziných nemovitostí. Dům nebyl obrovský, ale bylo to víc, než na co byla Allie zvyklá a oběma jim vyhovoval.

„Proč nikdy nic nedávají, když jsem sama, ale když tu je Franky, vždycky je tu program, na který se chci dívat a ona ne,“ pomyslela si Allie, když vzdala hledání a nechala to na programu o vaření. Po hodině sledování celebrit soupeřících o to, kdo dokáže upéct nejlepší moučník se podívala směrem k chodbě a pohledem zavadila o své boty na běhání; ty boty, které postavila ke dveřím, aby ji to motivovalo k běhání, ale nikdy si je neobula. S odfrknutím vypnula televizi a zamířila nahoru převléknout se do sportovního. Na cestě z pokoje popadla svá sluchátka.

O pět minut později už Allie litovala svého rozhodnutí.

„Proč doprdele lidé běhají pro radost?“ pomyslela si, když zahýbala za roh, úplně přehlédla obrubník a se zachrčením sebou flákla o zem.

„A kvůli tomuhle ty boty neopustily chodbu,“ zabručela si Allie pro sebe, když se vytáhla do sedu na obrubník. V pravém kotníku jí to pulsovalo a ruce a kolena měla celé poškrábané.

„Au!“ zanaříkala, když se pokusila vstát, jenom aby spadla zpátky dolů. Vytáhla telefon a listovala kontakty, aby zavolala Franky.

* * *

„Ježiš, bloncko, myslela jsem, že sis dělala srandu, když jsi říkala, že jsi spadla při běhání,“ vtipkovala Franky, když vylezla z auta a došla k Allie.

„Ha, ha, velice vtipné. Pomohla bys mi laskavě?“ Allie natáhla ruce k Franky, aby ji vytáhla. Allie sebou trhala bolestí, ale Franky jí pomohla do auta. Allie si zalezla na místo spolujezdce a ohlédla se přes rameno.

„Kde je Bridget?“ zeptala se Allie, když Franky lezla za volant.

„Vysadila jsem ji doma. Uvidíme se zítra,“ informovala ji Franky a vyrazila směrem k nemocnici.

„Promiň, že jsem ti zničila večer,“ povzdechla si Allie a vyhlédla z okýnka.

„To máš recht, že zničila, hodlala jsem si vrznout,“ odsekla Franky a následně se rozesmála.

„Holka, v pohodě, není to konec světa. Pořád ze mě slintá, takže je všechno, jak má být,“ pokračovala a Allie jen obrátila oči v sloup. Typická Franky.

* * *

O dvacet minut později dorazily do nemocnice; Franky si z Allie tropila posměšky a sehnala jí kolečkové křeslo.

„Franky, tohle je trochu přehnané, nemyslíš?“ odsekla Allie s rukama založenýma, zatímco ji zavezla dovnitř.

„Snažím se odlehčit situaci,“ odvětila a zapsala Allie na konec dlouhého seznamu pacientů.

„Teď budeme čekat,“ odfrkla si Franky a posadila se vedle Allie.

„Můžu z toho křesla?“

„Ne,“ odpověděla Franky okamžitě a Allie zareagovala tím, že ji praštila do paže.

„Jsi čubka.“

„Chtěla bys, abych byla tvoje čubka,“ mrkla na ni Franky, což přimělo Allie zapomenout na svůj hněv kvůli vozíku a smát se.

* * *

„Je to jen výron,“ informoval doktor Allie o hodinu později, po jejím vyšetření. Obvázal jí kotník obinadlem a pak ho připevnil.

„Nemyslím si, že budete potřebovat berli, jen pár týdnů neřiďte auto, moc kotník nenamáhejte. A nějakou dobu žádné běhání.“

„Ach, věřte mi, že k tomu znovu nedojde,“ zamumlala Allie a pomalu se postavila. Byly s Franky na cestě ven, když byly přinuceny uhnout nemocničnímu vozíku a kupě doktorů a sester vykřikujících různá čísla a odborné výrazy. Těsně za nimi běželo děvče, ne víc než šestnáctileté se slzami stékajícími jí po tváři.

„MAMI!“ vykřikla, když se dostala k vozíku.

„Co se děje, řekněte mi to někdo!“ zaječela na doktory, kteří ji naprosto ignorovali. Jedna sestra se krátce zastavila, aby jí řekla, že má jít do čekárny, než odběhla za davem. Allie s Franky sledovaly, jak se tmavovlasá dívka zhroutila na podlahu a sevřela si hlavu do dlaní. Allie instinktivně došla k ní a skrčila se dolů, ignorujíc ostrou bolest ve svém kotníku.

„Hej, no tak, vezmeme tě do čekárny. Brzy přijdou a všechno ti poví.“ Mladá bruneta k ní vzhlédla s čokoládovýma očima naplněnýma slzami a pomalu přikývla, než se spolu s Allie zvedla.

„Franky, běž domů. Já tu zůstanu,“ pověděla Allie Franky, zatímco se posadila vedle mladé dívky a objala ji paží kolem úzkých ramen. Franky na ni pozvedla obočí, než její výraz zjihl při pohledu na zničenou dívku, v podstatě visící na Allie.

„Jsi si jistá? Brnkni mi, když mě budeš potřebovat, ano?“ řekla Franky a Allie jen přikývla.

„Vyřiď Bridget, že se omlouvám a teď běž domů,“ pravila Allie a konejšivě kroužila rukou po zádech mladé tmavovlásky. Franky políbila Allie na hlavu, než se vydala z nemocnice.

„Jak se jmenuješ?“ zeptala se Allie dívky vedle sebe. Ta se narovnala a otřela si slzy do svého červeného trička s dlouhým rukávem.

„Debbie,“ vydrala ze sebe. Allie se na ni usmála a srdce se jí lámalo při pohledu na tu mladou holku tak rozrušenou.

„Já jsem Allie. Zůstanu tu s tebou, tak dlouho, jak budeš potřebovat, ano?“ ujišťovala ji. Dostalo se jí krátkého přikývnutí od Debbie, která bojovala se slzami.

„Pojď sem,“ přitáhla si ji Allie do objetí a cítila, jak se jí Debbie chvěje v náručí a pravé rameno jí máčely slzy.

„Jsem přímo tady, jen to ze sebe všechno dostaň,“ zašeptala jí Allie do ucha, pevně ji tiskla a modlila se, aby ten, koho přivezli, přežil noc.


Kapitola 2: Bojuj kvůli své dceři…a kvůli mně také

Bylo těsně po půlnoci, když dorazila policie. Allie jemně zatřásla Debbie, která jí usnula na rameni.

„Debbie,“ zašeptala jí Allie do ucha a cítila, jak se Debbie zavrtěla, protřela si oči a posadila se.

„Debbie Smithová?“ vyjasňoval si policista a ona plaše přikývla.

„Jsme tady, abychom pochopili, jak vaše matka utrpěla svá zranění,“ vysvětloval a v Alliině hlavě začaly dílky zapadat do sebe. „Takže je to Debbiina matka, kdo je tam,“ pomyslela si; mladá tmavovláska po vyplakání se usnula.

„Tady za rohem je místnost, kam vás vezmeme a položíme vám pár otázek,“ pokračoval a Debbie se podívala na Allie pro ujištění. Allie se na ni povzbudivě usmála a pohladila ji po vlasech.

„Budu hned tady. Ať se stalo cokoliv, buď upřímná, ano?“ Debbie přikývla, pomalu vstala a následovala policisty do volné místnosti.

Jakmile si policisté připravili nahrávání, převzala vedení ženská policistka, což Debbie trochu uvolnilo.

„Takže, Debbie, máme nějaké zprávy o zraněních vaší matky. Má zhroucenou plíci a, aby to bylo ještě vážnější, dvě zlomená žebra. Taková zranění jsme viděli už dřív a většinou patří obětem domácího násilí,“ vysvětlovala policistka Debbie a bylo zjevné, že mladá tmavovláska se cítí nepříjemně. Milovala svou mámu a vždycky k ní měla blízko. Ale říct pravdu by připravilo jejího tátu o svobodu. Vážně chtěla, aby nad ní tahle vina visela celý její život? S vidinou své mámy na nemocničním vozíku a Alliinými slovy v hlavě věděla, co musí udělat.

„Byl to můj táta. Týral ji celé roky. Je to horší, když se napije. Když není večeře připravená včas nebo, když mu okamžitě nepřinese pivo, tak jí nadává, když tam jsem, ale vím, že ji napadne fyzicky, když jsem v posteli nebo venku,“ vysvětlovala s roztřesenýma rukama.

„Ublížil někdy tobě?“ zeptala se policistka a Debbie energicky vrtěla hlavou.

„Ne, nikdy se mě nedotkl.“ Debbie se zhluboka nadechla, než pokračovala.

„Ráda bych řekla, že by to nikdy neudělal, ale když se s ním seznámila máma, jsem si jistá, že by řekla to samé…takže, kdo ví,“ pokrčila rameny a slzy jí kanuly po tvářích.

„Můžete mi říct, co se stalo dnes večer?“

„Byl očividně opilý. Měl už pár piv, než vyrazil ven na pár dalších. Máma přišla domů z práce pozdě, což znamenalo, že večeře byla pozdě. Za to jí dal facku a možná ji uhodil do břicha. Pak se po večeři dožadoval piva, takže mu ho přinesla, ale nechala dva špinavé talíře ve dřezu, aby to mohla udělat. Za to na ni křičel a komentoval její ‚špatnou výchovu‘. Naštvala se a zakřičela na něj…a tak jsme se dostali sem,“ dokončila večerní události, zatímco se policisté dělali poznámky.

„Díky, Debbie, moc jste nám pomohla. Promluvíme si s vaší mámou, až se probudí, ale zatím se jen soustřeďte na ni, ano?“ Policisté vstali a odvedli ji zpátky do čekárny, kde čekala Allie a poklepávala nohou úzkostí smíšenou s trochou hněvu. Existoval jen jeden důvod, proč by policie chtěla vědět, co se stalo. Byla napadena. To zažehlo plamen nenávisti, která vždycky sídlila v jejím žaludku. Debbie došla přímo k ní, do jejího čekajícího náručí. Allie se už k této dívce cítila neuvěřitelně ochranitelsky a slíbila si, že pomůže jí a její mámě, jakkoliv bude moct.

„Musela jsem to udělat. Nemohla jsem ho už chránit, skoro ji zabil,“ vydralo se z Debbie, zatímco s ní Allie kolébala. Debbiina zpověď potvrdila Alliinu teorii.

„Pššt, to je dobrý, udělala jsi, cos musela. Byla jsi moc statečná.“ Allie ji hladila po vlasech a šeptala jí do ucha konejšivá slova. Právě tehdy vyšel zpoza rohu doktor a blížil se k nim.

„Jste od Bey Smithové?“ zeptal se a Debbie přikývla.

„Jak na tom je?“ zeptala se a okamžitě vstala. Allie ji následovala.

„Měla zhroucenou plíci a dvě zlomená žebra, což vám jistě sdělili policisté. Měla vážné pohmožděniny po celém břiše a tváři a také vnitřní krvácení. To jsme zastavili a dokázali, aby její plíce znovu fungovala. Můžete jít za ní. Je stále v bezvědomí, ale zítra by se měla probudit. Teď vás vezmu za ní.“ Doktor vykročil pryč a Debbie ho následovala. Allie zůstala nehybně stát, což způsobilo, že se Debbie otočila.

„Můžeš jít se mnou? Nebo musíš odejít?“ zeptala se a zoufalý tón v jejím hlasu přiměl Allie vykročit a vzít ji za ruku.

„Říkala jsem ti, že tu budu tak dlouho, jak budeš pokračovat.“ Stiskla povzbudivě Debbiinu ruku, než se obě vydaly za doktorem.

Allie byla v šoku, když vešla. To množství hadiček vycházejících z jedné osoby bylo přinejmenším zastrašující. Ale Allie si nemohla pomoct a pomyslela si, že tahle Bea Smithová je nádherná; navzdory modřinám a monoklu. Debbie se okamžitě posadila vedle postele a vzala máminu ruku do svých.

„Nemůžu si pomoct, ale cítím se provinile. Snášela všechno jeho bití, aby se mě nedotkl,“ jen stěží zašeptala a Allie to skoro přeslechla.

„Hele, tak neuvažuj. Nic z tohohle není tvoje chyba. Z toho, co jsem poznala, jsi neskutečně silná dívka a tvoje máma by byla pyšná na to, cos dnes musela udělat. Zvládne to.“ Allie ji povzbudivě stiskla rameno, než se posadila vedle druhé strany postele.

Debbie brzy usnula a umožnila Allie pořádně si prohlédnout ženu ležící na nemocniční posteli. Její ohnivě rudé vlasy byly rozprostřeny po polštáři a ona mohla vidět její vyčnívající rysy. Její lícní kosti byly v podstatě vytesány v její tváři a její čelist byla působivá. Nemohla si pomoct, ale cítila k ní přitažlivost. V mysli se vypeskovala za to, že tohle cítí, když ta žena mohla před pár hodinami zamřít. Znovu pohlédla na Debbie a viděla, že mladá dívka hluboce spí. Allie váhavě sevřela Beinu druhou ruku.

„Očividně mě neznáte a ani nevím, jestli mě slyšíte. Ale jsem Allie a vaše dcera je statečné děvče, takže tohle musíte zvládnout. Potřebuje vás, takže se prostě proberte, ano?“ Stiskla jí ruku a navzdory tomu, že Bea byla navenek chladná, její ruka byla tou nejvřelejší věcí, kterou kdy Allie držela.

„Podle toho, co mi Debbie povídala, můžu říct, že jste neuvěřitelně silná a nenecháte se tímhle porazit. Takže bojujte Beo, kvůli vaší dceři a trošku i kvůli mně, protože zníte, jako velice výjimečná žena, kterou bych ráda poznala.“ Allie se usmála na ženu ležící před ní, navzdory tomu, že spala. Stále ji držíc za ruku si udělala v křesle pohodlí. Poslala Franky krátkou zprávu o tom, co se stalo, zavřela oči a sama upadla do hluboké dřímoty.


Kapitola 3: Probouzí se

Debbie se probudila dřív, podívala se na telefon a uviděla, že je těsně po sedmé. Levou rukou si promnula oči; pravou stále svírala máminu. Pohlédla na Allie, která měla hlavu na posteli a držela druhou Beinu ruku. Debbie nedokázala zabránit úsměvu, který se jí objevil na tváři, vážně se nemyslela, že by zůstala tak klidná, kdyby s ní Allie nezůstala. Vstala a pohladila máminy vlasy, než přešla na Alliinu stranu a sehnula se, aby jí zašeptala do ucha.

„Allie,“ zašeptala a trochu ustoupila, když se blondýna začala vrtět a narovnávat a nezdálo se, že by se starala o to, že stále drží Beinu ruku.

„Jdu pro kafe, chceš taky jedno?“ zeptala se Debbie a Allie zavrtěla hlavou.

„To je dobrý, nemám s sebou peníze,“ odmítla zdvořile a Debbie jen pozvedla obočí.

„Nabízím, že ti jedno koupím, takže jaké chceš?“

„No páni, je tvoje máma takhle umanutá?“

„Ano. Takže, chceš kafe?“ zeptala se znovu a Allie se ušklíbla nad zápalem, který bruneta měla.

„Co kdybys zaplatila, ale já pro ně dojdu? Zůstaň se svou mámou,“ navrhla a Debbie obrátila oči v sloup.

„S tím se dokáži smířit,“ zamumlala a Allie se zahihňala. Vzala Debbiiny peníze a zrovna, když byla na odchodu, se Debbie ozvala.

„Jestli se vrátíš jen s jedním kafem, budu naštvaná,“ vyhrožovala a Allie jí zasalutovala.

„Ano, šéfko,“ pronesla, než vyšla z pokoje a zamířila to kantýny.

Debbie se vrátila ke svému místu a vzala znovu máminu ruku.

„No tak, mami, probuď se, vím, že jsi tvrdohlavá. Nenecháš se tímhle porazit,“ řekla a přejížděla palcem po hřbetu Beiny ruky. Co nečekala, bylo, že matčina ruka stiskne tu její. Byl to slabý stisk, ale znamenal všechno. Debbiiny oči vystřelily k mámině tváři a spatřily, že se její víčka chvějí. Debbie popadla tlačítko vedle postele a krátce na to vešla sestra.

„Myslím, že se probouzí,“ vysvětlovala Debbie a sestra přešla k monitoru.

„Potřebuji, abyste chvíli počkala venku. Za pár minut se můžete vrátit.“ Sestřička se na Debbie vřele usmála a ta přikývla a vyšla ven. Allie dorazila krátce na to a zamračila se, když viděla Debbie na chodbě.

„Jsi v pořádku? Co se stalo?“ zeptala se a podala Debbie kávu.

„Myslím, že se probouzí,“ zopakovala s obřím úsměvem, což přimělo Allie uvolnit dech, o němž si neuvědomovala, že ho zadržuje.

* * *

„Je malátná a trochu zmatená, ale ptá se po vás,“ pověděla sestra s úsměvem dívce, než odešla za další povinností.

„Jdeš?“ zeptala se Debbie s rukou na klice.

„Běž ty, chce tebe,“ pronesla Allie a Debbie se zamračila.

„Dobrá, ale přijď prosím brzy, chci, aby ses s ní seznámila. Bude se s tebou určitě chtít setkat a poděkovat ti.“ Debbie téměř žadonila a Allie se usmála, než přikývla.

„No dobrá, vezmi mi kafe, já si skočím na záchod a vrátím se, ano?“

„Slibuješ?“

„Slibuji. Potřebuji to kafe.“ Allie mrkla, než se vydala chodbou.

„Ahoj mami,“ zaculila se Debbie, když viděla mámu živou a vzhůru. Prakticky k ní doběhla, odložila kávy, než mámu objala a vyhýbala se všem drátům.

„Ahoj zlato,“ řekla Bea do Debbiina ucha a nasála její vůni. Okamžitý klid, který zaplavil Beu stačil k tomu, aby jí do očí vhrkly slzy. Debbie se odtáhla a setřela slzu, která jí stékala po tváři.

„Nebreč. Jsem tady.“ Políbila svou mámu na čelo, než vzala její ruku do své a druhou uchopila kávu. Tehdy si Bea uvědomila, že tam jsou dva kelímky a zmateně se zamračila.

„Vážně potřebuješ dvě kávy?“ vtipkovala a Debbie se chichotala, zatímco vrtěla hlavou.

„Ne, tak závislá nejsem. To je pro Allie. Vycházela z ordinace, když jsme sem vpadly. Nikdo mi nechtěl nic říct a ona si mě vzala pod svá křídla. Poslala svou kamarádku domů a zůstala celou dobu se mnou. Udržovala mě při smyslech,“ usmála se Debbie a Bea to gesto napodobila.

„No, to abych jí poděkovala, kde je?“ Zrovna, když se zeptala, ozvalo se zaklepání a světlovláska nakoukla dovnitř.

„Můžu dál?“ zeptala se opatrně a Bea se při tom pohledu začervenala. Bea se nikdy nečervenala, ale cítila, jak jí hoří tváře, když Allie vešla dovnitř. Allie pohlédla na Beu a ušklíbla se, než upřela pohled na kávu.

„Můžu si ho dát, prosím? Vážně ho potřebuji,“ zahihňala se a Debbie jí kelímek podala.

„Takže, mami, tohle je Allie. Allie, tohle ji moje máma Bea,“ představila je Debbie a Alliin úsměv se ještě zvětšil. Snažila se představit si, jakou mají barvu Beiny oči. Zda mají stejnou nebo odlišnou barvu jako Debbie a měla velkou radost, že měly tu stejnou čokoládovou barvu.

„Ráda vás poznávám. Omlouvám se, že to není na tom nejlepším místě,“ pustila se do hovoru Bea a Allie zavrtěla hlavou.

„Netřeba se omlouvat,“ odvětila Allie a posadila se, stále trochu kulhajíc.

„Tak, co se stalo vám?“ zeptala se Bea a Allie obrátila oči v sloup.

„Neupadla jsem snad při běhání? Snažila jsem se být zdravá a aktivní a tohle se přihodilo. Už to nikdy neudělám,“ zahihňala se a Bea se připojila. Z nějakého důvodu se Bea cítila v Alliině blízkosti extrémně uvolněná, což byl pocit, který měla jen s lidmi, kterým zcela věřila; Debbie a holky ze salonu.

„Jdu jen brnknout Mie a zjistit, jestli u nich můžu dneska zůstat,“ omluvila se Debbie a vyšla z místnosti. Bea obrátila svou celou pozornost na Allie, která seděla v křesle a usmívala se na ni. Bea uvnitř náhle ucítila teplo, to třepotání v břiše byl tak nezvyklý pocit, ale příjemně nezvyklý.

„Děkuji, že jste s ní zůstala. Nevím, jak vám to oplatím,“ začala a Allie se naklonila a vzala ji za ruku. Monitor tepu na pár sekund zrychlil a Allie si byla jistá, že by udělal to samé, kdyby k němu byla připojena i ona. Bea byla šokována, že byl Alliin dotek tak vřelý a měkký, vůbec nepodobný doteku Harryho.

„Není třeba děkovat mi. Prostě jsem ji nemohla nechat samotnou,“ ujišťovala ji Allie a Bea se podruhé usmála, z čehož se Allie zadrhl dech v hrdle. Srdce se jí svíralo nad tou překrásnou ženou. Nikdo by neměl utrpět taková zranění z rukou někoho milovaného.

„Dneska zůstanu u Mii,“ pronesla Debbie, když vešla zpět.

„Sestra povídala, že tu budeš muset zůstat ještě pár dní. Také mě vyslýchala policie.“ Debbie sklopila zrak k zemi a nervózně přesunula svou váhu. Pak se podívala do máminých očí.

„Musela jsem jim to říct. Tohle už bylo příliš,“ pronesla se slzami v očích a Bea pustila Alliinu ruku a objala svou dceru. Navzdory potřebě utěšit svou dceru, Bea nějak postrádala Alliin dotek.

„To je v pořádku, udělala jsi správně,“ konejšila svou dceru a hladila ji po vlasech.

„Policie s tebou bude chtít také mluvit,“ řekla Debbie, když se odtáhla a otírala si slzy.

„To je v pořádku. A teď, měla jsi dlouhou noc, Mia pro tebe přijede?“

„Jo, jsou na cestě,“ objasnila Debbie.

„Běž na ni počkat ven, když budeš chtít, můžeš se vrátit zítra,“ navrhla a Debbie přikývla.

„Samozřejmě, že přijdu. Jsem si jistá, že Miině mámě to vadit nebude,“ usmála se, než mámu pořádně objala.

„Mám tě ráda, mami,“ pronesla Debbie.

„Až na měsíc a zpátky,“ odvětila Bea a políbila ji na hlavu. Debbie se odtáhla, přešla k Allie a také ji objala.

„Díky, za všechno.“

„Kdykoliv, holka. Dej mi svůj mobil,“ řekla Allie a Debbie udělala, jak jí bylo řečeno a sledovala, jak do něj Allie zadává své číslo.

„Zavolej mi, kdykoliv budeš něco potřebovat,“ usmála se na mladou tmavovlásku a Debbie se zaculila.

„Pa.“ Debbie vyšla z pokoje a zanechala Beu s Allie opět o samotě.

„Tak jo, jsem si jistá, že jste pořád vyčerpaná, takže si zavolám pro odvoz a zamířím domů.“ Allie se natáhla pro telefon a Bea náhle pocítila smutek.

„Ehm, mohla byste se mnou zůstat? Jen dokud nebude policie hotová. Nemám pocit, že bych to zvládla sama.“ Bea byla zahanbena zranitelností ve svém hlase, ale věděla, že je to pravda. Přehrávaní si toho bití bude pro ni samu neskutečně těžké. Ale Allie v té ženě před sebou viděla jen sílu.

„Jistě, že zůstanu,“ zazubila se a znovu vzala Beu za ruku, což doufala, že se stane běžnou záležitostí…


Kapitola 4: Můj šarm by jel na plné obrátky

Policie dorazila během hodiny. Bea se napjala, jakmile prošli dveřmi. Mladá blondýna ji doteď udržovala uvolněnou. Allie vycítila změnu v Beině chování, vzala ji za ruku a povzbudivě ji stiskla. Usmála se, když jí Bea stisk oplatila.

„Bea Smithová?“ zeptal se policista a Bea přikývla.

„To jsem já,“ odpověděla.

„Chceme vám položit pár otázek o tom, jak jste tu skončila,“ vysvětloval a pohlédl na Allie, která pochopila a chtěla pustit Beinu ruku. Bea měla nicméně jinou představu a sevření zpevnila.

„Chci, aby tu Allie zůstala, prosím,“ namítala a policista přikývl.

„Dobrá,“ odpověděl a posadil se do volného křesla. Policistka zůstala stát u nohou postele. Policista zmáčkl nahrávání diktafonu a uvedl datum a čas.

„Takže, už jsme mluvili s vaší dcerou a ta nám poskytla svou výpověď. Můžete nám povědět všechno, co si pamatujete?“

„Zavírala jsem salon a byl tam problém s pokladnou, takže jsem se zdržela. Přišla jsem domů a byl z něj cítit alkohol. Dožadoval se informace, kde jsem byla a stěžoval si, že má hlad. Pak následovala facka a koleno do žaludku, když slyšel, že Debbie jde nahoru. Udělala jsem večeři a jakmile dojedl a já myla nádobí, dožadoval se piva. Ještě jsem nedomyla, ale šla jsem mu rovnou pro pivo. Vzal si ho, ale pak vešel do kuchyně a uviděl dva talíře ve dřezu. Pak začal s tím, že nechávám v domě bordel a obvyklé kecy, že nejsem dobrá manželka. Ale pak mě nazval špatnou matkou“, tak jsem se bránila. Řekla jsem mu, že si nezaslouží dceru, jako je ta naše a to stačilo. Pršely na mě pěsti a kopance… A teď jsem tady.“

Allie neměla slov. Srdce se jí lámalo při Beině výpovědi a ani necítila slzy, které se jí kutálely po tvářích, Náhle si uvědomila tepání v ruce, shlédla dolů a spatřila, jak Bee bělají klouby svíráním Alliiny ruky jako ve svěráku.

Policista ukončil nahrávání, vstal a vydal se s policistkou ke dveřím.

„Děkujeme za váš čas Beo, vyšetříme to a vezmeme Harryho k výslechu. Dáme vám vědět, až bude ve vazbě,“ vysvětlil, než vyšel z místnosti.

„Je mi líto, že jsi to všechno musela slyšet. Co si o mě musíš myslet. Nechat Debbie v domě s mužem jako on.“ Bea zavrtěla hlavou.

„Myslím si, že jsi kurážná žena a oddaná matka. On je zbabělec, ne ty. Všichni tyrani jsou takoví,“ snažila se ji ujistit Allie a vysloužila si úsměv, z něhož se jí chvělo srdce.

„Zní to, jako bys mluvila z vlastní zkušenosti,“ pronesla Bea, aniž by tím něco myslela, ale nevěděla, že uhodila hřebíček na hlavičku.

„To je jiný příběh, na někdy jindy,“ odvětila Allie a Bein úsměv okamžitě povadl.

„Počkat, cože?“ zeptala se Bea a Allie zavrtěla hlavou.

„Řekněme jen, že také mám své démony. Ale zaprvé, tě nechci zatěžovat a zadruhé, není vhodná doba odhalovat mou minulost,“ vysvětlovala a než mohla Bea odpovědět, rozezvonil se Alliin telefon.

„Ahoj Franky, jo, jsem v pořádku. Můžeš přijet a vyzvednout mě, prosím?“ zeptala se Allie a Bea v její žádosti mohla zaslechnout trochu smutku.

„To myslíš vážně, Franky? Ne, nenahodila jsem svůj ‚Alliinský šarm‘, jak tomu říkáš.“ Allie obrátila oči v sloup a Bea se zasmála.

„Franky, je vdaná… Za muže. Proboha, do tohohle se nebudu pouštět, sbohem.“ Allie rychle zavěsila a pohlédla na Beu, která se otřásala smíchem.

„Zajímavý hovor,“ dokázala říct mezi smíchem a Allie si povzdechla.

„Taková je moje spolubydlící, naprosto nepatřičná,“ zamumlala, když si strkala telefon do kapsy.

„Podělíš se o to, na co se ptala?“ Beu zajímalo, co Allie myslela tím, když dodala ‚za muže‘.

„V podstatě se ptala, jestli jsem po tobě vyjela,“ vysvětlovala se zahihňáním a Bea se díky ní znovu zarděla.

„Žádné strachy, vím, kdy použít svůj šarm. Mám lepší načasování než ona,“ pokračovala a smála se, když spatřila Beino zmatené zamračení.

„Jsem teplá, Beo, to proto je škoda, že je Harry muž,“ zasmála se a Bea zrudla ještě víc. Allie vstala a pustila Beinu ruku.

„Radši půjdu. Debbie má moje číslo, prosím, zavolejte, pokud budete něco potřebovat. Máme volný pokoj, nebo když si budeš potřebovat jen popovídat, ano?“ nabídla a Bea vděčně přikývla.

„Ještě jednou díky za všechno, co jsi udělala pro Debbie a pro mě,“ pronesla a Allie se zazubila.

„Žádný problém, každý potřebuje pomocnou ruku. Jo a mimochodem, kdybys nebyla v téhle situaci, můj šarm by jel na plné obrátky,“ mrkla na Beu, sklonila se a políbila Beu zboku hlavy a nevšimla si, jak si Bea zkousla ret, aby zabránila úsměvu z Alliina očividného flirtování.

„Měj se, Beo.“ Allie vykročila ke dveřím.

„Nashle, Allie,“ dokázala Bea odpovědět, než byla Allie pryč. Pokoj náhle působil, bez Alliina zářivého úsměvu a pozitivní aury, temněji. Bea se pomalu otočila na bok, přitáhla si deku pod bradu a zavřela oči. Její představy se naplnily světlovlasou, modrookou ženou, která s lehkostí bořila její zdi.

* * *

„Čau, bloncko,“ uvítala Franky Allie, když lezla do auta.

„Čau, nebráním ti vidět se s Bridget, že ne?“ zeptala se.

„Ne, mám k ní namířeno, až tě vyhodím doma. Takže, je v pořádku?“ zeptala se Franky.

„No, tak v pořádku, jak může být někdo, kdo utrpěl kolaps plíce a zlomená žebra z rukou svého manžela,“ odpověděla Allie a Franky vykulila oči.

„Do hajzlu. Jak je na tom její dcera?“

„Je v pořádku, vyklepaná, ale kvůli mámě se tváří statečně,“ odvětila Allie a Franky se ušklíbla.

„Jsi do ní celá žhavá, co?“ škádlila ji a Allie zalapala po dechu.

„Cože? Ne, zrovna byla skoro ubita k smrti,“ bránila se Allie a věděla, že to nezabírá.

„No a? To ti nezabrání, abys někoho očumovala. Znám tě holka, tvoje oči mají svůj vlastní rozum,“ smála se Franky a Allie se ušklíbla.

„Fajn, musím přiznat, že je nádherná i když je pokrytá modřinami. Ale jak jsem říkala, je vdaná, za muže. Visí tu obří cedule hetero,“ vtipkovala Allie a nevěděla, že probíraná žena myslí pro změnu na ni a snaží se dostat pod kontrolu a určit všechny ty nové pocity, které se zmocňují její mysli a těla…


Kapitola 5: Je tu jedna osoba

Příštího rána se Bea probudila a cítila se neskutečně osaměle, že tam s ní není její dcera.

„Nebo jistá blondýna,“ pomyslela si a okamžitě si vynadala, že znovu myslí na Allie. Proč byla Allie neustále v její mysli? Spala celou noc, což byla vzácnost a její sny byly naplněny modrýma očima a blonďatými vlasy.

„Sotva tu holku znám a nejsem lesbička. Nechápu to,“ divila se Bea nahlas a projela si prsty matně rudými kadeřemi. Těsně po tom dostala snídani, pokud tomu tak chcete říkat. Bylo to mdlé a vlahé, ale konec konců to bylo jídlo.

Sestra vešla o hodinu později a prošla si Bein záznam, než zkontrolovala její životní funkce a krevní tlak.

„Váš krevní tlak se vrátil skoro do normálu, což je dobře,“ pravila s úsměvem.

„Kdy budu moct jít domů?“ zeptala se Bea. Už ji rozčilovalo nicnedělání. Sestra si povzdechla, zatímco vrátila Bein záznam do držáku v nohách postele.

„Obávám se, že za dobrých pár dnů. Zkolabovala vám plíce, Beo. Řekla bych pět dní,“ vysvětlovala a Bea frustrovaně zasténala.

„To myslíte vážně? Mám dceru a pravděpodobně si jste vědoma důvodu, proč tu jsem. Nemůžu ji nechat samotnou.“ Bea začala panikařit. Nemůže nechat Debbie s Harrym. Nikdy dřív ji neuhodil a nemyslela si, že by to udělal, ale i tak, rozhodně mu nemohla věřit.

„Ve skutečnosti je tohle další věc, kterou jsem vám přišla říct. Je tu policie, aby si s vámi popovídali,“ informovala ji sestra a Bee se sevřel žaludek. Zatkli ho? Jestli ano, pustili ho pro nedostatek důkazů? Bylo jí fyzicky špatně.

„Chcete je vidět?“ zeptala se sestra, která zjevně vycítila Beinu nervozitu. Bea se zhluboka nadechla, než přikývla, náhle nedůvěřujíc svému hlasu. Sestra jí věnovala povzbuzující úsměv, než vyšla z pokoje a policie vstoupila o pár chvil později.

„Přišli jsme vás informovat, že Harry Smith byl předveden k výslechu. Můžeme ho držet maximálně dvacet čtyři hodin, než se budeme muset rozhodnout, jestli máme dostatek důkazů,“ vysvětlovala policistka Bee, která si odfrkla.

„Není můj obličej dostatečným důkazem?“ odpověděla Bea sarkasticky, než obrátila oči v sloup.

„Obávám se, že si musíme vyslechnout i jeho verzi. Ale pro teď je naším problémem, ne vaším.“

„Jo a jestli ho propustíte, stane se znovu mým problémem a jsem si jistá, že neocení tuhle zkušenost.“ Z Beina hlasu odkapával sarkasmus, ale policistka se rozhodla to ignorovat.

„Jen se zkuste soustředit na uzdravení, my si s ním poradíme,“ zkoušela to rozumně a Bea přikývla, protože o tom už nechtěla dál mluvit.

„Díky,“ řekla, když policistka odcházela a pak nechala pláči volný průběh. Nemohla věřit tomu, že se to děje. Pokud bude Harry propuštěn, bude rozlícený a příští výprask bude pravděpodobně její poslední. Modlila se, aby se na to policisté podívali z její perspektivy a nedali mu šanci na další útok.

* * *

„Ahoj mami,“ pozdravila ji Debbie, když vešla. Beina tvář se rozjasnila, když spatřila svou dceru a vůbec známou tvář. Debbie došla k ní a políbila ji na tvář, než ji vzala za ruku a posadila se do křesla.

„Jak se cítíš?“ zeptala se a prstem konejšivě kroužila po mámině dlani.

„Jsem v pořádku, pořád celá rozbolavělá, ale dýchání je o něco snazší,“ odpověděla s úsměvem, než pokračovala.

„Policie se tu dřív stavila. Vzali tvého otce na výslech,“ pověděla své dceři a pohyb Debbiiny ruky na chvíli ustal.

„Zavřou ho?“ zeptala se a Bea zavrtěla hlavou.

„Bude tam dvacet čtyři hodin, než se rozhodnou, co dál,“ vysvětlovala a Debbie přikývla.

„Doufám, že ho zavřou,“ téměř vyplivla.

„Debbie-“

„Ne, mami, měl být zavřen už před lety. Ale zašel příliš daleko, nesnesu se na něj třeba jen podívat.“ Bea pohlédla na svou dceru a cítila, jak z ní vyzařuje hněv. Místo snahy přivést ji k rozumu, jí jen stiskla ruku a věnovala jí drobný úsměv.

„Poslyš, Deb, budu tu muset zůstat dalších pět dní,“ odhalila tu zprávu a Debbie v křesle poklesla.

„No, Mia odjíždí zítra na prázdniny, takže můžu zůstat jen jednu noc,“ sdělila mámě a ta si povzdechla.

„Je tu někdo jiný?“ zeptala se Bea zoufale a Debbie zavrtěla hlavou.

„Buď jsou mimo město nebo k nim nemám tak blízko, abych zůstala takhle dlouho, obzvláště, během všedních dní,“ odpověděla Debbie a Bea věděla, že má pravdu. Mia byla Debbiina nejbližší kamarádka a její rodiče vždycky Debbie akceptovali. Byla jedinou nadějí.

„Je tu jedna osoba,“ nadhodila Debbie a Bea se zmateně zamračila.

„Kdo?“

* * *

„Hej, Franky, já to poslouchala!“ stěžovala si Allie, když jí Franky vypnula rádio.

„Už nevydržím poslouchat ty tvoje country sračky ani minutu,“ odsekla Franky a Allie obrátila oči v sloup.

„Jsi jako osina v zadku, Doylová,“ zamručela.

„A ty to zbožňuješ, Novaková,“ pronesla s potutelným zazubením, než ji plácla po zadku a odkráčela. Než po ní mohla Allie střelit nějakou chytrou poznámkou, zazvonil jí telefon.

„Haló?“ zeptala se, protože nepoznala číslo.

„Allie? Tady Bea.“ Allie náhle nastražila uši a na tváři se jí sám od sebe zformoval úsměv.

„Beo, ahoj. Jak se cítíš? Odpoledne jsem tě chtěla navštívit,“ pověděla jí a mohla skoro slyšet, jak se Bea na druhém konci usmála.

„Zlepšuje se to, ale musím tu zůstat dalších pět dní,“ sdělila jí.

„A co s Debbie?“ zeptala se Allie znepokojeně.

„Kvůli tomu ti volám. Vážně se omlouvám, protože vím, že jsme se teprve poznaly a nechci obtěžovat nebo tak…, ale bylo by možné, že by zůstala u tebe?“ Allie slyšela nervozitu v Beině hlase a její srdce tálo.

„Beo, to je v pohodě, jak jsem říkala, máme pokoj navíc. Ty a ona mě neobtěžujete,“ odpověděla upřímně.

„Potřebuješ, abych pro ni přijela?“ pokračovala, zatímco kráčela do obýváku, kde se Franky dívala na nějakou pitomost.

„Můžu jí dát peníze na taxíka, když mi dáš adresu.“

„Nesmysl, díky svému zranění mám šoféra,“ ušklíbla se na Franky, která vzhlédla a zaškaredila se na ni.

„Nechci ti přidělávat práci.“

„To není problém. Jsem na cestě. Brzy se uvidíme.“ Zavěsila a pohlédla na Franky, která měla založené ruce a pozvedlé obočí.

„Cože to děláme?“

„Znáš tu ženu a její dceru z nemocnice? No, musí tam zůstat pár dalších dní a nechce, aby její dcera chodila domů ke svému otci, takže jsem jí nabídla, aby zůstala tady,“ vysvětlovala a Franky zasténala.

„Dítě? S námi? To myslíš vážně? Stěží se zvládneme postarat o sebe,“ vtipkovala Franky a Allie se smála.

„Je to hodné dítě. Řekla jsem, že ji vyzvedneme v nemocnici, je to v pohodě?“ zeptala se Allie a Franky přikývla, než se postavila a obula si boty.

„Nemůžu se dočkat, až zase budeš moct řídit,“ zamumlala, jak popadla klíče a zamířila ven k autu.


Kapitola 6: Je neděle s donáškou jídla

„Fajn, uděláš kolečko? Nemám chuť platit parkovné kvůli deseti minutám a nechci, abys ji vystrašila,“ pravila Allie s rukou na klice auta.

„Páni, ty jsi vážně do téhle vdané heteračky celá udělaná, co?“ škádlila ji Franky a Allie do ní dloubla loktem.

„Prostě udělej kolečko,“ nařídila jí, vyskočila z auta a zamířila do nemocnice s kyticí květin, kterou koupila po tom, co uplatila Franky, aby udělala na cestě zastávku, výměnou za to, že večer objedná její oblíbené jídlo.

Allie jemně zaklepala na dveře a vešla, okamžitě se usmívajíc na Beu a Debbie. Rusovláska měla ve tvářích trochu víc barvy a byla čilejší.

„Neruším?“ zeptala se a zašla do místnosti.

„Samozřejmě, že ne,“ usmála se Bea a očima spočinula na květinách.

„Ach, ty jsou pro tebe. Myslela jsem, že jelikož tu nemůžu být nepřetržitě, abych ti rozjasňovala pokoj, tak to nechám na květinách,“ vtipkovala Allie a položila je na stranu.

„Moc ti děkuji. Jsou nádherné,“ pravila Bea, jak obdivovala nazdobení a cítila, jak se jí horko vkrádá do tváří z Alliiny smělosti.

„Ne tak nádherné jako ty,“ pomyslela si Allie. Místo vyslovení své myšlenky se jen usmála, než pohlédla na Debbie.

„Tak jo, mini-Beo, jsi připravená jet?“ zeptala se a Debbie smutně přikývla, než vstala.

„Bylo by možné vyzvednout nějaké oblečení z domu?“ požádala a Allie přikývla.

„Jo, jasně,“ usmála se.

„Počkat, jak jsi se sem dostala? Nemůžeš řídit s tím svým kotníkem.“ zeptala se Bea a Allie se k ní otočila.

„Ach, moje spolubydlící dělá kolečko, abychom nemusely platit ty nekřesťanské peníze za místní parkoviště,“ zahihňala se a Bea se k ní přidala.

„Nemám ti to za zlé, člověk by si myslel, že udělají parkoviště zdarma, vzhledem k tomu, proč sem lidi jezdí,“ řekla a obrátila se na svou dceru.

„Dobře, slečinko, radši jeď. Chovej se slušně,“ pověděla jí a Debbie přikývla, než se sklonila a dala jí pusu na hlavu.

„Uvidíme se později, mami, mám tě ráda.“

„Až na měsíc a zpátky,“ dokončila Bea její větu a Allie nedokázala zabránit něžnému úsměvu na své tváři. Přála by si mít takový vztah se svou mámou, jako má Debbie s Beou. No, jakýkoliv vztah by byl hezký.

* * *

Byla tak pohlcená ve svých myšlenkách, že nepostřehla, že Bea poslala Debbie z pokoje a vrátila se do přítomnosti, když ji Bea jemně uchopila za ruku. Shlédla dolů a zazubila se na rusovlásku, když se její modré oči střetly s nádhernými čokoládovými polokoulemi.

„Ještě jednou za tohle díky. Cítím se tak nevychovaně, když tě žádám, aby ses o ni postarala, ale všichni její blízcí kamarádi nejsou k dispozici a pokud bude zítra propuštěn, nemůžu ji s ním nechat pod jednou střechou, už ne,“ vysvětlovala a Allie jí pro ujištění stiskla ruku.

„Beo, to je v pořádku. Nabídla jsem to, ne? Takže si nedělej starosti a jen se soustřeď na své uzdravení, ano?“ Ještě jednou jí stiskla ruku a Bea se usmála.

„Znovu díky,“ zopakovala rusovláska a Allie jen obrátila oči v sloup.

„Přestaň mi děkovat,“ zachichotala se a než mohla Bea cokoliv říct, Allie se sklonila a políbila ji na tvář. Gesto, na které si Bea rychle přivykala a gesto, díky kterému jí pokaždé srdce bušilo dvakrát tak rychle. Jen co se blondýna odtáhla, Debbie se vrátila s lahví vody a drobnými, které dala do máminy peněženky.

„Tak jo, Debbie, doufám, že máš ráda čínské jídlo, je neděle s donáškou jídla,“ informovala Allie dívku a ta se zazubila.

„Jasně, kdo nemá rád čínu?“ Naposled políbila mámu, než zamířila ke dveřím.

„Nech mě dát ti nějaké-“ začala Bea, ale Allie ji umlčela.

„Ani to nezkoušej. Nechci žádné peníze, je to na mne. Je mým hostem a pokud přijedeš také, budu se k tobě chovat stejně,“ mrkla na ni světlovláska a Bea znovu zčervenala. Už se z toho stal zlozvyk.

„Tak, jdeme, Franky už zatím pravděpodobně zvládla dojet do Sydney a zpátky,“ žertovala Allie, naposled se rozloučily a vyrazily ze dveří.

* * *

„Daly jste si pěkně načas, no tak, chci jídlo.“ Franky je vlídně přivítala, když nasedaly do auta.

„Franky, tohle je Debbie. Debbie, tohle je nejvíce okouzlující, nejcitlivější žena, jakou kdy potkáš,“ představovala se. Druhá část věty byla potažena sarkasmem, což Debbie rozesmálo.

„Ráda tě poznávám, Franky.“

„Já tebe taky, maličká,“ odvětila Franky, než vyrazila směrem k čínské restauraci.

„Musíme udělat zastávku, aby si Debbie vyzvedla nějaké oblečení,“ pověděla Allie Franky, která přikývla a zamířila na adresu, kterou jí Debbie dala. O třicet minut později zaparkovaly před Debbiiným domem a všimly si, že je uvnitř naprostá tma.

„Musí být stále na stanici,“ dumala nahlas Debbie, zatímco vystupovala z auta, načež se podívala na Allie.

„Můžeš jít dovnitř se mnou? Jenom, co kdyby?“ zeptala se váhavě a Allie byla okamžitě venku z auta. Přešly po příjezdové cestě a Debbie otevřela vchodové dveře a potvrdila si, že její otec není doma.

„Budu co nejrychlejší,“ řekla a Allie se usmála.

„Žádný spěch,“ odpověděla Allie a Debbie přikývla, než vyběhla po schodech. Allie přemohla zvědavost a zamířila do obýváku. Usmála se, když spatřila zarámovanou společnou fotku Bey a Debbie. Bea vypadala tak šťastně, tak spokojeně s Debbie. Allie nedokázala přejít, jak přirozeně krásná rusovláska byla, jak ryzí měla oči a jak nápadné měla lícní kosti a čelist. Pak spatřila fotku všech tří a okamžitě si všimla napětí v Beině tváři a lehce i v Debbiině. Allie cítila, jak v ní kypí vztek. Jak by mohl někdo nechtít vidět ten rusovlásčin zářivý a bezstarostný pohled? Z myšlenek ji vytrhla Debbie scházející ze schodů s batohem v ruce.

„Máš všechno?“ zeptala se blondýna a Debbie přikývla, načež zhasnula všechna světla, zamkla dveře a vyrazily zpátky k autu.

„Můžeme si konečně sehnat nějakou čínu?“ brblala Franky.

„Ano, Francesko, můžeme si sehnat nějakou čínu,“ odpověděla Allie blahosklonně, což přimělo Franky ukázat jí prostředníček, než zahnula na silnici.

* * *

Konečně snědly svoji čínu. Allie s Franky se každých pět minut hašteřily, z čehož Debbie dostávala záchvaty smíchu. Mladá bruneta trvala na tom, že umyje nádobí, což Allie rozladilo a Franky okamžitě svolila. Franky se o půl hodiny později vrátila ze svého pokoje a oblékala si svou koženou bundu.

„Tak jo, děcka, jdu si dát pár skleniček s Gidge, tak se uvidíme později,“ informovala je, než vyšla ze dveří.

„Gidge?“ zeptala se Debbie a Allie přikývla.

„Frankyina přítelkyně,“ sdělila jí.

„Ahá, chápu. Nemyslím si, že jsem se někdy dřív setkala s lesbičkou. Ve škole jsme měli několik gayů, ale žádné holky,“ vysvětlovala a Allie se uchechtla.

„No, teď ses setkala se dvěma,“ pronesla a Debbie se zmateně zamračila, než vykulila oči.

„Ty?“ řekla nevěřícně a Allie přikývla.

„To jsem nečekala,“ smála se Debbie a Allie se k ní přidala nervóznějším smíchem.

„Vadí ti to?“ zeptala se a Debbie zavrtěla hlavou.

„Vůbec ne. Občas mám pocit, že by žena byla pro mámu lepší než muž, vzhledem k tomu, že ten, se kterým je, je naprostý hajzl,“ vyplivla tu poslední část a Allie si povzdechla.

„Debbie, pořád je to tvůj otec,“ pokoušel se ji přivést k rozumu, ale pak si vzpomněla, že je Debbie paličatá puberťačka.

„Zníš jako máma. Je mi jedno, jestli je pokrevně příbuzný, všechno zničil,“ prohlásila mladá tmavovláska a završila celý rozhovor jen tónem svého hlasu. Allie jen přikývla a nechala to být, obracejíc pozornost zpátky k filmu, který si pustily a nechala svou mysl dumat nad tím, co Debbie právě řekla.

„Občas mám pocit, že by žena byla pro mámu lepší.“ Možná by tou ženou mohla být ona…


Kapitola 7: Je mi to líto, Allie

Po pěti mučivých dnech měla být Bea konečně propuštěna z nemocnice. Pořád měla bolesti a modřiny se zbarvily do ohavně zelené a žluté, ale byla šťastná, že konečně půjde pryč, i když odchod znamenal návrat k důvodu, proč tu v první řadě je.

Jak Debbie, tak Allie ji každý den navštěvovaly. Debbie jí sdělila, že byl Harry propuštěn dva dny po té, co byl zatčen. Vyptával se, kde Debbie byla, na což mu jenom řekla, že u kamarádky. Bea by lhala, kdyby tvrdila, že její srdce trochu nezrychlí, když světlovláska vejde do pokoje. Ale tomuhle všemu bude brzy konec, až půjde domů. Věděla, že Harry zmírní fyzické násilí, ale psychické a citové útoky budou na maximu. Nepřipadalo v úvahu, že by ji pustil z domu, což znamenalo, žádná Allie. Bea stále nedokázala definovat, proč na ni má ta mladá žena, za tak krátkou dobu, takový dopad, ale věděla, že se jí nebude chtít držet na blízku, až zjistí, že se vrací k Harrymu.

Bea byla vytržena z myšlenek, když Allie zaklepala na dveře a zazubila se při pohledu na rusovlásku. Pověděla jí, že přijede a vyzvedne ji, ignorujíc oslepující bolest ve svém kotníku a řkouc Bee, že může řídit.

„Ahoj, jsi připravená vyrazit?“ zeptala se a Bea přikývla.

„Jo, jen se musím odepsat a můžu,“ usmála se Bea a pomalu vstala. Zamířily z pokoje směrem k pultu, kde Bea podepsala nějaké papíry, načež se vydaly k autu. Allie otevřela Bee dveře a mrkla na ni, když ta obrátila oči v sloup.

„Takže, kde tě mám vyhodit?“ zeptala se Allie, když vyjela. Bea si povzdechla a vyhýbala se pohledu jejím směrem.

„Asi zpátky doma,“ zamumlala a Allie přikývla.

„Přestože nechci, abys tam chodila, chápu proč. Ale ty víš, že odtamtud potřebuješ vypadnout, že jo?“ zkoumala blondýna. Odchod od tyrana se snadněji řekne, než udělá a Allie nebyla tou, kdo soudí ostatní, vzhledem ke své minulosti. Nicméně potřebovala, aby byla Bea v bezpečí. I pokud nebude v jejím životě, jakmile tahle jízda autem skončí, potřebovala, aby žila ve stejném světě jako ona. Přijely k semaforu a světlovláska pohlédla na starší ženu. Bylo jí jasné, že se vyhýbá očnímu kontaktu a obrátila oči v sloup nad rusovlásčinou tvrdohlavostí.

„Já vím, že ano. Chci jen, abys věděla, že tam zůstávám kvůli Debbie, ne kvůli němu,“ snažila se Bea ospravedlnit.

„Beo, mně nemusíš nic vysvětlovat. Jen věz, že já nikam nejdu,“ odpověděla Allie s ryzím úsměvem a Beino srdce tálo. Čím si zasloužila někoho takového? Na zbytek cesty upadly do příjemného ticha a jediným zvukem byla tichá melodie v rádiu. Zastavily před domem a Bea viděla, že tam není Harryho dodávka. Úlevně si vydechla, než si odepnula pás. Otočila se k blondýně a sklopila zrak.

„Upřímně nevím, jak ti budu moc oplatit všechno, cos udělala pro mě a Debbie. Mockrát děkuji, že jsi jí pomohla,“ blábolila Bea a Allie se jen culila.

„Jsem vzdálená jen na zavolání, neříkej to tak, jako by tohle bylo naposled,“ vtipkovala, ale vážný výraz Beiny tváře přiměl Alliin žertovný úsměv povadnout.

„Nikam mě nepustí, já to prostě vím. Je mi to líto, Allie. Musím jít. Ještě jednou díky,“ pravila Bea rychle a pospíšila si z auta a směrem k domu. Cítila, jak se jí do očí derou slzy a nechtěla brečet před Allie. Vešla do domu, zhroutila se na gauč. V domě byl svinčík a ona věděla, že Harry bude naštvaný, pokud přijde domů a bude to tady takhle, když tu je ona. Znovu se sebrala a vrátila se do té samé rutiny, ve které byla od dvaceti. Ale poprvé za třináct let jí to přišlo špatné. Cítila, že má na víc než být mlácenou domácí puťkou, která nedokáže udělat nic správně.

* * *

„Takže jsi pořád naživu,“ prohlásil Harry, jakmile vešel do dveří. Hodil svůj bágl na podlahu, skopnul si boty a flákl sebou na gauč.

„Hej, Beo,“ zavolal a ona obrátila oči v sloup, než vešla do obýváku.

„Ano?“

„Co je špatně na téhle scéně?“ zeptal se a ukázal na sebe.

„Tvůj hnusný tlustý zadek na mojí pohovce,“ pomyslela si Bea, ale jinak jenom pokrčila rameny.

„V ruce nemám pivo,“ mávnul prázdnou rukou ve vzduchu. Bea jen přikývla, vydala se mu přinést pivo a polykala sarkastický komentář, který se jí dral na rty.

„Víš co?“ začal a upil z piva, než pokračoval. Bea se jen opřela o rám dveří a zkřížila paže, očekávajíc, až začne slovní útok.

„Být vyslýchán bylo popravdě dost drsné. Muset policii přesvědčit, že tvá žena a dcera se proti tobě spikly. To člověk musí pěkně rychle přemýšlet,“ vysvětloval a znovu se pořádně napil, což přimělo Beu přikrčit se.

„No, očividně ti to vyšlo,“ poznamenala Bea a jemu se na tváři objevil ten nejarogantnější škleb.

„Očividně. Jen jsem jim řekl, že jsi byla venku jako vždycky a opila se a nasrala nějakou bandu,“ pokrčil rameny a přepnul kanál.

„Ach, jak elegantní. Jsem tvá žena, mohl jsi mě vylíčit trochu víc na úrovni, aby si mysleli, že se nezahazuješ jen tak s někým,“ odsekla Bea a ten na ni upřel zrak.

„Víš, Beo, musíš být opatrná. Tentokrát to byla jedna zhroucená plíce, mohly by to být dvě, kdybych nohou mířil správně. Co bys dělala pak?“ Pozvedl nohu a rozesmál se, když Bea lehce zbledla. Právě, když na ni chtěl dál útočit, Debbie přišla ze školy a nesla si kromě školního batohu i věci, které si nechala u Allie.

„Ahoj zlato, jak bylo ve škole?“ přivítala ji Bea s první upřímným úsměvem od chvíle, co byla s Allie.

„Vše při starém,“ řekla a všimla si táty, který se na ni culil a otevřel svou náruč.

„Ahoj, Debs, pojď obejmout svého tátu,“ pronesl a Debbiino tělo ztuhlo. Došla k němu a rozpačitě ho objala, než se vymluvila, že má úkoly a zamířila do svého pokoje.

* * *

Toho večera, po Harryho odchodu do hospody, zašla Bea do Debbiina pokoje a našla ji u jejího notebooku.

„Ahoj, co děláš?“ zeptala se Bea a posadila se vedle své dcery, která notebook zaklapla.

„Nic moc, jen jsem hledala způsoby, jak se dostat z násilnického vztahu,“ pohlédla mámě zpříma do očí.

„Debbie-“ začala Bea, ale dívka ji přerušila.

„Ne, mami, musíme odtud vypadnout. Franky, Alliina spolubydlící, pracuje pro Právní Pomoc, může ti pomoct a dostat nás od něj. Nemůžeš v tomhle pokračovat, mami, není to zdravé a ty to víš.“ Pevný tón v Debbiině hlase Beu šokoval a jen si povzdechla.

„Já vím, drahoušku a věř mi, že po tomhle týdnu ho hodlám zkusit opustit. Dostanu tě odtud,“ řekla a snažila se přesvědčit svou dceru, a sebe také.

„Takže se s Franky sejdeš?“ zeptala se s drobným úsměvem a Bea se zachichotala.

„Fajn, dej mi její číslo. Předpokládám, že už ho máš?“ Pozvedla obočí a Debbie jen přikývla.

„Jasně,“ zaculila se a dala Bee Frankyino číslo. Bea si ho uložila, odložila telefon a tázavě se na Debbie zahleděla, když si všimla, že na ni stále hledí.

„Co?“

„Udělej to teď,“ prohlásila.

„Panebože, ty jsi tak umanutá,“ zabručela a vyšla z Debbiina pokoje.

„Učila jsem se od té nejlepší,“ zakřičela Debbie přes zavřené dveře a usmála se, když uslyšela mámu smát se a následovalo mluvení do telefonu.


Kapitola 8: Chci rozvod

Bea se následujícího dne vrátila do práce, protože nechtěla vyvolávat další podezření mezi holkami. Věděla, že ony znají pravdu, ale vědí, že nic, co řeknou, ji nepřiměje opustit ho. Maxine, Liz a Doreen pro ni byly jako rodina, ale čím méně lidí do toho zapletla, tím lépe. Bylo krátce po jedné, když vešla do salónu Franky a hned okem ohodnotila mladší zákaznice. Bea otočila oči v sloup, odvedla ji dozadu a posadila se na jednu ze dvou židlí v malé kanceláři.

„Fajn, podle toho, co mi Debbie povídala o tom praseti, tvém manželovi, můžu říct, že to nepřijme bez boje,“ pověděla Franky Bee, zatímco vytahovala papíry obsahující informace o různých cestách a procedurách, jak podat žádost o rozvod.

„Hádám, že chceš svěření Debbie do plné péče, ano?“ předpokládala.

„Rozhodně. Stejně by s ním nechtěla zůstat,“ odpověděla a Franky se ušklíbla.

„Tvoje dcera je chytré děcko. A taky rázná. Myslela jsem, že utrhne bloncce hlavu, když ji chtěla vystrnadit z umývání nádobí,“ uchechtla se Franky a Bee se zatřepotalo srdce při zmínce o Allie.

„Musíš na to být připravená, Zrzko, udělá ti z toho peklo.“

„Zrzko?“

„Jo, tvoje jméno je na můj vkus moc formální,“ sdělila jí Franky a Bea se rozesmála.

„Fajn, co navrhuješ?“ pokračovala a Franky se opřela v židli.

„Po profesionální stránce, musíš se mu postavit a všechno na něj vybalit. Říct mu, že k tomuhle dojde a že už nebudeš obětí. Mám konexe na právníky a policisty, kteří mohou pomoct,“ vysvětlovala jí Franky a Bea to do sebe nasávala jako houba. Bude to drsné, ale musí bojovat. Kvůli Debbie.

„Po osobní stránce, musíš si promluvit s Allie,“ pokračovala Franky a Beina hlava vystřelila vzhůru, aby se střetla s pevným Frankyiným pohledem.

„Od včerejška je z ní hromádka neštěstí. Potřebuješ ji, dává ti sílu, já vím, že ano.“

„Sotva ji znám,“ zamumlala Bea a Franky obrátila oči v sloup.

„Na to sere pes. Nejsi jediná, kdo si prošel peklem, Zrzko,“ vpálila jí a to bylo podruhé, kdo někdo narážel na Alliinu minulost.

„Co se stalo?“ Bea se pokusila změnit téma a nahlédnout do Alliiny minulosti, ale Franky jen zavrtěla hlavou a vstala.

„Na to se musíš zeptat jí a ona musí být tou, kdo ti to poví. Já nebudu prostředníkem. Musíš jí zavolat, budeš ji potřebovat.“ Vyndala z kabelky hnědou obálku a položila ji na stůl.

„Ty papíry. Neváhej, udělej to co nejdřív a strhni si tu náplast rychle. Moje vizitka je tam taky. Dávej na sebe pozor, Zrzko,“ řekla a vyšla z kanceláře, zanechávajíc Beu samotnou s jejími myšlenkami. Pročítala si informace během celé přestávky na oběd a vrátila se, až když dorazila zákaznice objednaná na čtvrt na tři.

* * *

Víkend uběhl v mlze a před tím, než se Bea nadála, byla v pondělí ráno v salonu. Ani si nepromluvila s Allie, ani nedala Harrymu rozvodové papíry. Nemohla s Allie mluvit, nemohla ji zatáhnout do všeho tohohle zmatku. Allie měla nicméně jiný názor a ve tři hodiny si to vpochodovala do kadeřnického salonu, kde byla objednaná pod vymyšleným jménem. Bea stála u pultu s Lizou, když se její zrak střetl se zrakem mladší světlovlásky a ona na místě ztuhla. Liz si všimla Beiny reakce a vložila se do toho.

„Zdravím, drahoušku, jak vám mohu pomoci?“ zeptala se vlídně a Allie přerušila pohled s Beou a pohlédla na starší ženu.

„Jsem objednaná na třetí hodinu,“ pronesla s potutelným zaculením, když si všimla, že si Bea uvědomila, že to ona je ‚Kelly Bakerová.‘

„Jinak by sis se mnou nepromluvila,“ přiznala Allie a pokrčila rameny.

„Kdo říká, že s tebou budu mluvit teď. Pojď.“ Bea se snažila znít naštvaně, ale upřímně byla polichocena, že si Allie dala tu práci, jen aby ji viděla. Allie se posadila do křesla, ke kterému ji Bea nasměrovala a ta přes ni přehodila přehoz, než jí rozpustila vlasy z jejího neupraveného drdolu.

„Chceš vůbec něco?“ zeptala se s menším sebevědomím v hlase, než si přála.

„Ano, opravdu něco chci. Chci si s tebou promluvit, ale myslela jsem si, že když už v tom budu, mohla bych se nechat ostříhat. Co navrhuješ?“ Pohlédla v zrcadle na rusovlásku a viděla, že v její tváři byla patrná únava. Už za jeden víkend dokázal Harry strhat tuhle ženu a zbavit ji té nádherné záře, kterou Allie viděla na těch fotkách.

„Možná ostříhat a obarvit?“ navrhla Bea a projela prsty skrz Alliiny dlouhé světlé kadeře a okamžitě ji uklidnila. Allie se kousla do rtů, aby zabránila uniknout zasténání z jejích rtů, když cítila Beiny nehty, jak jemně přejíždí po její lebce.

„Cokoliv myslíš. Věřím ti,“ pověděla jí Allie a Bea přikývla a začala si chystat všechno, co potřebovala.

* * *

Allie byla příjemně překvapena tím, co Bea udělala s jejími vlasy. Její dlouhé neposedné vlasy teď byly hladké a zastřižené po ramena a světlejší odstín způsoboval, že ve světle zářily. Projela si jimi prsty a zazubila se.

„Díky, moc se mi to líbí,“ řekla Bee, přešla k pultu, aby zaplatila a nechala tam navíc velké dýško, k velkému Beině nesouhlasu.

„Tos nemusela,“ plísnila ji, ale Allie si z toho nic nedělala.

„Odvedla jsi skvělou práci, tak to prostě přijmi,“ opáčila a zahihňala se, když se Bea při té pochvale začervenala.

„Máš další zákazníky? Vážně si myslím, že si musíme promluvit.“

„Mluvily jsme dobrou hodinu a půl,“ zamračila se Bea a Allie si povzdechla.

„Ty víš, co tím myslím. Prosím, Beo, neodháněj mě.“ Allie téměř žadonila a Bea se šla podívat na objednávky, než k ní přišla Liz.

„Maxine si vezme tvoje poslední dvě. Běž dozadu, drahá, tohle je zjevně důležité,“ pověděla jí Liz. Viděla, že Allie je víc, než jen nová zákaznice a požádala Maxine, aby převzala Beiny zákaznice. Bea na ni přimhouřila oči.

„Jsi neoblomná,“ zamumlala a Liz se ušklíbla.

„To vždycky. Teď jděte,“ popohnala obě holky k zadním dveřím, než se vrátila ke své zákaznici.

„Nevidíš, že ti chci pomoct?“ šla Allie přímo na věc, jakmile Bea zavřela dveře.

„Ano, chápu to, ale nemůžeš,“ namítala Bea a Allie rozhodila rukama.

„To není na tobě, Beo!“ zvýšila hlas a Bea si povzdechla, než se posadila a Allie následovala jejího příkladu.

„Proč jsi tak odhodlaná mi pomoct? Říkala jsi, že máš vlastní démony, byla jsi v násilnickém vztahu?“ zeptala se Bea, zoufale toužíc dobrat se Alliiny minulosti.

„Ve vztahu zrovna ne, ale ano, seznámila jsem se s koncem mužské pěsti jednou nebo dvacetkrát,“ připustila Allie a zaklonila se v židli podobným způsobem, jako Franky minulý pátek. Bea vstala, obešla malý stůl oddělující je, posadila se na jeho okraj a vzala Alliinu ruku do své. Allie vzhlédla k těm čokoládovým očím a stiskla tu ruku.

„Měla jsem drsné dětství. Mým rodičům jsem nikdy nebyla dost dobrá a bouřila jsem se proti všemu, k čemu se mě snažili přimět. Nebyla jsem tím typem dítěte, se kterým by ses chtěla chlubit, obzvláště po tom, co jsem jim v patnácti řekla, že jsem na holky. To byla poslední kapka, viděli ve mně nechutnou náhražku člověka a vyhodili mě z domu.“ Allie se roztřeseně nadechla, než pokračovala.

„Takže jsem se stala bezdomovkyní, začala šlapat a pak mi jedné noci jeden zákazník nabídl trochu perníku. Vzala jsem si a stala se závislou. Každou noc jsem prodávala svoje tělo a každý den se sjela, to byla moje rutina. Jedné noci mě jeden z těch mužů pěkně zřídil a já věděla, že žádné množství drog tu bolest nezažene. Tak jsem šla do útulku pro ženy, kde se mě majitelka, Kaz, ujala. Umyla mě, dostala mě ze závislosti a pomohla mi skutečně žít můj život.“ Bea viděla slzy, které kanuly po Alliině tváři a instinktivně se naklonila a otřela jí je.

Tohle přinejmenším nečekala. Allie byla tak plná života, tak šťastná a přesto si nesla v sobě ty nejsmutnější, nejtemnější démony.

„Vsadím se, že bys se mnou Debbie nenechala, kdybys to věděla,“ pronesla Allie žertem, ale Bea v tom slyšela skrytý nejistý podtón.

„Už nebereš, ne?“ zeptala se a Allie energicky vrtěla hlavou.

„Pak ano, stejně nechala. Čím sis prošla, je minulost. Na tu se nechci dívat, chci se na tebe dívat teď, čím jsi se stala,“ pravila Bea nevinně, ale Allie, jelikož byla Allie, v tom viděla narážku.

„Chceš se na mě dívat, co?“ pronesla s mrknutím a Bea zavrtěla hlavou.

„Dáš si někdy pohov?“ zeptala se. Allie se ušklíbla, než se zvedla a vytáhla Beu s sebou.

„Prosím, neodstřihávej mě. Hrozně jsem se strachovala. Vážně mi na tobě záleží, Beo.“ Allie položila ruku na Beinu tvář a přejížděla palcem po její porcelánové pokožce.

„Allie, nevím, jestli si to špatně nevykládám, ale mezi námi se nic nestane,“ pověděla jí Bea a Allie se usmála.

„Nevykládáš si to špatně, ale to je v pohodě. Přátelé, nebo něco víc. Dokud vím, že jsi v pořádku a Debbie také,“ odpověděla a Bea se podvolila jejímu doteku. Byl mnohem něžnější než Harryho a, přestože její rozum právě Allie řekl, že se nic nestane, neznamenalo to, že její srdce souhlasilo.

„Nechám tě. Ale prosím, mluv se mnou a kousni do toho kyselého jablka. Dej mu ty papíry,“ povzbuzovala ji Allie a hlavou pokynula k hnědé obálce, která od pátku ležela na stole. Vydala se pryč a na cestě zamávala Liz. Bea se cítila lehčeji. Tohle zvládne. Popadla obálku a vydala se domů. Debbie už doma byla a dělala si úkoly, takže jí chvíli pomáhala, než uvařila večeři a servírovala ji, když Harry vešel. Posadil se a čekal, ale místo večeře k němu Bea došla s obálkou a plácla s ní před něj.

„Chci rozvod.“


Kapitola 9: Jak jsem na tebe natrefila?

„Děláš si srandu, že jo?“ vydral ze sebe Harry přes smích, ale Bea zůstala silná.

„Myslím to vážně. Už mám po krk těchhle sraček a nezasloužím si je. Jsi zbabělec, Harry,“ procedila skrze zuby a cítila se sebevědomější, než by si kdy dokázala představit. Harryho smích se změnil v úšklebek, když vstal a tyčil se nad ní ve snaze zastrašit svou ženu. Nicméně, pro jednou Bea nezakolísala.

„Máš najednou koule, Beo, kde jsi k nim přišla? Šukáš nějakého jiného chlápka a chceš být s ním?“ procedil skrz zaťaté zuby a Bea stála zpříma a hleděla mu do očí.

„Chtěla jsem tohle už roky, ale po tom, co jsem skoro umřela tvou rukou, jsem si pomyslela ‚Víš ty co? Můj život má větší cenu než tohle‘,“ řekla mu s takovou grácií, že se Harrymu rozšířilo vztekem chřípí.

„Větší cenu? Nejsi nic, než bezcenná frigidní děvka!“ zaječel jí do tváře a dal jí pěstí zrovna když Debbie vešla do místnosti.

„PŘESTAŇ!“ zaječela, rozeběhla se a postavila se mezi mámu a tátu.

„Debbie, uhni,“ nařídil jí, ale Debbie zůstala na místě.

„Jsi hajzl a doufám, že shniješ ve vězení,“ vyprskla a Bea se zvládla zvednout a postavit se před Debbie.

„Podívej, co jsi udělala? Vymyla jsi našemu dítěti mozek, aby si myslela, že jsem ten špatný?“ Harry přidal do svého hlasu smutný tón ve snaze vyvolat v Bee pocit viny, ale tentokrát to nezabralo. Než mohla rusovláska něco říct, její dcera se před ni znovu postavila, aby si vyřídila účty s mužem, kterého jako malá milovala.

„Neudělala nic. Roky pozorování toho, jak týráš moji mámu jsou to, co mi ‚vymylo mozek‘, abych si tohle myslela. Jsi ubohý a bezcenný…, není to taková sranda, když to někdo říká tobě, co?“

Harry nevěděl, jak jinak reagovat než násilím. Bea viděla ten výraz a okamžitě odstrčila Debbie z cesty, než se Harryho pěst podruhé střetla s její tváří. Harry ji přišpendlil k podlaze a hodlal na ni zaútočit, ale byl zadržen Debbie, která mu skočila na záda a použila veškerou sílu, aby držela jeho paže zpátky. Křičela na něj, aby přestal, ale setřásl ji a věnoval Bee poslední kopanec do břicha, než se vyřítil z domu. Debbie se doplazila k mámě a cítila, jak ji zaplavuje úleva, že je, na rozdíl od minulého týdne, stále při vědomí.

„Mami? Jsi v pořádku?“ zeptala se Debbie, zatímco svírala máminu hlavu mezi rukama. Rusovláska přikývla a pohladila dceru po tváři.

„Uhodil tě?“ zeptala se a Debbie zavrtěla hlavou.

„Ne pěstí, ale praštila jsem se hlavou o zeď. Za pár hodin mě bude bolet hlava,“ zasmála se Debbie a Bea si nemohla pomoct a přidala se k ní. Na Debbie se dalo spolehnout, že odlehčí situaci.

„Tak fajn, je pryč, mami. Můžeš vstát?“ Tmavovláska se zvedla na nohy a pomohla mámě také se postavit.

„Běž si pro nějaké oblečení, vypadneme odtud. Podepsala jsi všechny ty papíry?“ zeptala se a pokynula k hnědé obálce. Bea přikývla, než zamířila nahoru, aby si sbalila nějaké oblečení a jiné nezbytnosti. Debbie ji krátce po ní následovala a sbalila si vlastní věci, načež se setkala s mámou dole.

„Kam jedeme?“ zeptala se Bea, když Debbie popadla máminy klíčky a zamířila ze dveří.

„K Allie. Můžeš řídit?“ zeptala se, když zamířily k autu. Místo toho, aby něco namítala, Bea jen přikývla, vlezla si za volant a jela, kam jí Debbie navigovala.

* * *

„Tak, jak to jde s Bridget?“ zeptala se Allie, zatímco se pustily do úžasných lasagní, které připravila Franky. Ta holka možná dokázala lézt Allie na nervy, ale rozhodně uměla vařit.

„Báječně. Víš, dokáže prohlédnout moje kraviny. Je to dobrý pocit mít někoho, kdo je pro mě výzvou a nejen v posteli,“ mrkla Franky Alliiným směrem a ta se zasmála. Hned po tom se ozvalo zaklepání na dveře a obě dívky se na sebe se zamračením podívaly.

„Eskort servis?“ nadhodila Allie a Franky se uchechtla, zatímco vstala a šla otevřít dveře.

„To spíš pro tebe,“ zakřičela do kuchyně, zatímco pustila dvojici dovnitř. Allie vyšla do chodby a okamžitě zbledla, při pohledu na obě děvčata, která si tolik oblíbila a která byla zjevně rozklepaná. Beze slova je obě zavedla do obýváku a usadila na gauč.

„Franky, dojdi pro lékárničku,“ řekla potetované brunetě a ta se nehádala. Allie si klekla před Beu a prohlížela jí hlavu.

„Debbie, jsi zraněná?“ zeptala se a mladší tmavovláska zavrtěla hlavou.

„Praštila jsem se hlavou o zeď, ale nemyslím si, že to krvácí nebo něco. Jsem v pořádku,“ odpověděla a Allie přikývla, než pohlédla zpátky na rusovlásku. Franky se vrátila a podávala krabičku Allie, která vyndala antiseptické ubrousky a stahovací náplasti.

„Můžeš, prosím, zkontrolovat zadní část Debbiiny hlavy, jestli nekrvácí?“ požádala Franky, zatímco ubrousky otírala Beiny rány na čele.

„Javajs! Dávej pozor.“ Bea odstrčila Alliiny ruku a obdržela od blondýny zamračení.

„Já vím, že to pálí, ale musím to udělat,“ odvětila a znovu je očistila, než aplikovala náplasti.

„Mini-Bea je v pořádku, žádná boule nebo tak něco. Myslím, že ji bude jenom bolet hlava,“ informovala Franky, jak Beu, tak Allie a Debbie zasténala.

„Nesnáším bolesti hlavy,“ našpulila ret a Franky se rozesmála.

„Přinesu ti nějaké prášky. Právě jsme se chystaly večeřet, kdo chce lasagne?“ nabídla Franky a Debbie vyskočila.

„Prosím, já,“ zazubila se a následovala Franky do kuchyně.

„Pojď, potřebuješ jíst.“ Allie vytáhla Beu na nohy a všimla si, že sebou bolestivě trhla a trochu se ohnula.

„Praštil tě do břicha, že jo?“ dotazovala se Allie a Bea přikývla.

„Potřebuješ do nemocnice?“

„Ne, nic mi nezlomil. Naneštěstí ten pocit znám a je to horší než tohle,“ informovala ji Bea a světlovláska si povzdechla.

„Pojďme se najíst, promluvíme si o tom později?“ navrhla Allie a Bea odpověděla jen úsměvem, než ji následovala do kuchyně.

* * *

Krátce po večeři šla Debbie do postele, protože se cítila po večerních událostech fyzicky i mentálně vyšťavená. Franky se také omluvila vědouc, že blondýna by velice ocenila čas o samotě se Zrzkou. Allie seděla vedle Bey a otočila k ní tvář, než vzala její ruce do svých.

„Povídej,“ řekla a Bea jí vylíčila všechno. Ty papíry, jak vešla Debbie a pak on vyhřměl ven. Allie po celou dobu poslouchala a otírala pár slz, které unikly z rusovlásčiných očí.

„Teď jsi v bezpečí. Franky a já ti pomůžeme. Můžeš tu zůstat, jak dlouho budeš chtít. Nikam nepůjdu,“ ujišťovala ji Allie a Bea se úplně zhroutila. Světlovláska si ji přitáhla do objetí a Bea na ní visela, jako by byla její jedinou nadějí. Vše, co Allie mohla, bylo šeptat jí do ucha konejšivá slova a hladit ji po vlasech, aby ji uklidnila.

„Jak jsem na tebe natrefila?“ vydala ze sebe Bea a Allie se usmála.

„Ty ne, to tvoje dcera,“ žertovala Allie a Bea se skrz slzy zahihňala, než se trochu narovnala, ale stále zůstávala s blondýnou v kontaktu. Hlava se jí točila, ale jediná věc, která dávala smysl, byla, že potřebuje být světlovlásce nablízku. Potřeba dotýkat se jí byla ohromující, jako by na ni Allie převáděla svou sílu a dávala Bee důvod bojovat.

„Já…já vím, že jsem ti říkala, že mezi námi k ničemu nemůže dojít, ale-“ Bea se snažila najít správná slova, ale žádná k ní nepřicházela.

„Hele, o tom teď nemusíme mluvit. Co kdybys šla do postele a promluvíme si zítra, až budeš mít jasnější hlavu?“ navrhla Allie a rusovláska vděčně přikývla. Obě vstaly a vyšly nahoru. Světlovláska ji políbila na tvář a zamířila do svého pokoje. Bea vešla do jejich pokoje a zjistila, že Debbie spí. Převlékla se do pyžama, než si vlezla na postel vedle své dcery a přitáhla si ji k sobě.

„Mám Allie ráda,“ zamumlala Debbie ve spánku a Bea ji políbila na temeno hlavy.

„Já taky,“ připustila.

„Je pro tebe dobrá,“ pronesla Debbie ještě tišeji a okamžitě upadla zpátky do hluboké dřímoty. Bea ji hladila po vlasech a usmála se pro sebe.

„Taky si to myslím,“ přiznala do tmy. Allie pro ni byla dobrá. Možná by, pro jednou, mohla následovat své srdce.


Kapitola 10: Něco na tobě je

Allie nemohla spát. Co by Bea řekla, kdyby ji nezastavila? Pověděla by jí, že ve skutečnosti chce něco víc nebo by jí sdělila, ať si dá pohov? Modlila se, aby to byla ta první možnost, protože její city k rusovlásce sílily každým dnem. Za necelé dva týdny se dostala Allie pod kůži a ona nemohla setřást ten pocit, který dostávala, kdykoliv se Bea podívala jejím směrem.

Allie to konečně vzdala a v sedm vylezla z postele, zamířila si to dolů a pustila kávovar. Zakrátko se k ní připojila Franky, která se na ni zaculila, než si posloužila prvním hrnkem kávy.

„Dobré ráno, princezno, hezky jste si večer popovídaly?“ zeptala se s mrknutím a Allie na ni vystrčila prostředníček, než si povzdechla.

„Já ti nevím, Franky, vím, že je na chlapy a vdaná, ale nemůžu si pomoct, v noci jsem cítila propojení,“ vysvětlovala, nevědoma si, že diskutovaná rusovláska sešla po schodech a schovaná za rohem naslouchá každému jejímu slovu.

„Skončíš se zlomeným srdcem, pokud je to jednostranné, Allie a já ho zase nebudu dávat do kupy, jako minule,“ slyšela Bea říct Franky a dumala nad těmi slovy, jako minule‘. Byla Allie ve špatném vztahu? Jak by někdo mohl Allie ublížit? Pak začala uvažovat nad tím, zda by jí neúmyslně neublížila. Jestli tyhle neznámé pocity vychází jen z vděčnosti nebo zda jsou skutečné, ale pak by nemohla být tím, co Allie chce. Byla vytržena ze svých myšlenek tím, že uslyšela Debbie pohybovat se v patře, takže se rozhodla jít dál, než bude přistižena při poslouchání.

„Dobré ráno,“ pozdravila obě ženy a Alliina tvář se rozzářila.

„Dobré ráno, kávu?“ zeptala se a Bea přikývla s úsměvem, který odpovídal tomu blondýninu. Allie nalila hrnek a položila ho na jídelní stůl.

„Spala jsi dobře?“

„Báječně, díky. Nevím, co to máte za matraci, ale je tak pohodlná,“ odpověděla, zatímco Franky prošla kolem Allie s miskou cereálií a posadila se naproti Bee.

„To je proto, že je to jediná postel, která nebyla svědkem spousty akce,“ pronesla ledabyle s plnou pusou cereálií. Bea silně zrudla a Allie zalapala po dechu, než se zahihňala.

„Od tebe to zní, jako bychom byly sexuální dračice, Franky,“ plísnila ji žertem a Franky jen pokrčila rameny.

„Počítám, že moje matrace je horší než tvoje.“

„No jo, protože ty a Bridget do toho bušíte jako podělaní králíci.“ Hašteřily se a Bea jen pobaveně přihlížela. No, sledovala Allie. Světlovláska vyzařovala tak pozitivní auru, že Beu přitahovala.

„Ach a Beo, támhle jsou cereálie, nebo můžu něco uvařit, když vidím, že támhleto sobecké čuně se neobtěžovalo něco ti nabídnout,“ prohodila Allie a Bea se zazubila.

„Miska cereálií bude stačit, díky, Allie,“ odpověděla zdvořile a blondýna jí donesla misku a lžíci, společně s krabicí cereálií a mlékem. O deset minut později se k nim konečně připojila i nejmladší dívka, která byla již oblečená do školy.

„Dobré ráno vespolek,“ zaculila se a políbila mámu na tvář.

„Jak to, že jsi v tuhle dobu tak šťastná?“ zamumlala Franky a usrkla si ze své kávy.

„No, konečně jsem pryč od ‚táty‘ a ta matrace je prostě úžasná!“ rozplývala se a nabídla si kávu a cereálie. Bea se usmívala nad tím, jak se tu Debbie zdála uvolněná.

„Právě jsem tvojí mámě říkala, že je to proto, že-“ začala Franky, ale byla promptně přerušena Allie, která se šla posadit vedle Bey.

„Je to nová matrace,“ vymyslela rychle, zatímco po Franky střelila ošklivým pohledem.

„Ach, mami, volala jsem večer Maxine a holky si rozdělí tvoje dnešní zákaznice, takže máš den volna. Nehádej se, prostě to ber,“ nařídila jí Debbie, zatímco se zvedla, aby umyla misku a hrnek. Franky vybuchla smíchy a pokynula k mladé brunetě.

„Zbožňuji přístup téhle holky. Fajn, hodím tě do školy, jsi připravená?“ zeptala se, zatímco hodila svou misku do dřezu a popadla svou bundu.

„Ehm, nebudeš to mýt?“ pozvedla Allie obočí.

„Ne-e, ty to zvládneš. Zatím,“ odpověděla a zamířila ze dveří.

„Mějte se, uvidíme se později. Mám tě ráda.“ Debbie rychle políbila Beu a zamávala Allie, než také vyrazila ze dveří.

„Tak jsme zbyly my dvě,“ poznamenala Allie, když brala Bein hrnek a misku a pak je umyla.

„Mohla jsem to udělat já,“ namítla Bea, ale Allie to smetla ze stolu.

„Jsi můj host, já to udělám,“ řekla.

„No, děkuji, zamířím nahoru vysprchovat se,“ pověděla blondýně, než vyšla po schodech a popadla osušku. Umyla si vlasy a pročesávala si prsty své rudé kadeře, v opět neúspěšné snaze přijít na to, co přesně cítí k Allie. Vylezla ze sprchy a osušila se, než si uvědomila, že si oblečení nechala v pokoji přes chodbu.

„Ale do hajzlu,“ zamručela si pro sebe a obtočila kolem svého těla osušku, než otevřela dveře koupelny. Právě, když si myslela, že je čistý vzduch, vyšla ze svého pokoje Allie a stanula tváří v tvář rusovlásce v osušce. Kdyby si blondýna myslela, že starší žena už nemůže být víc rajcovnější, teď jí byl dokázán opak. Aby zachránila Beu před dalším zahanbením, udržovala zrak pevně na její tváři.

„Musím jít koupit nějaké potraviny, chceš se připojit?“ zeptala se nenuceně, ve snaze nedávat najevo, jak velký vliv na ni ta téměř nahá žena má.

„Jo, to zní dobře,“ pronesla rychle Bea, jak spěchala do svého pokoje. Její tvář dostala barvu odpovídající jejím vlasům, ale z nějakého důvodu to, že ji Allie takhle viděla, v ní vyvolávalo zvláštní pocit. Hezky zvláštní, ale pořád to byl další pocit, který nedokázala zařadit.

* * *

Jakmile vybalily všechny potraviny, zamířily do obýváku a Allie zapnula televizi, aby něco běželo na pozadí.

„Neměla bys být v práci?“ zeptala se Bea, když si k ní Allie přišla sednout na gauč.

„Tenhle víkend dělám večer. Od půl páté až do zavíračky. Takže, naneštěstí, tě tu tenhle večer nechám s Franky,“ zahihňala se Allie a Bea se usmála. Moc ráda poslouchala Alliin smích. Byl to zvuk, který vítala radši než odporný Harryho smích.

„Mám pocit, že o tobě nic nevím,“ přiznala Bea a Allie se ušklíbla, než se opřela o opěrku gauče a natáhla si nohy podél zadní strany.

„Zahrajme si tedy dvacet otázek. Abychom se opravdu poznaly,“ vyzvala Beu a ta přijala a přesunula se do stejné pozice jako Allie, takže jejich nohy ležely podél nohou té druhé.

„Kolik ti je?“ zeptala se Allie a Bea sklopila zrak. Byla si dobře vědoma, že Allie je mladší, ale pořád se trochu strachovala o kolik.

„Třicet tři. Tobě?“

„Dvacet čtyři,“ odpověděla Allie a Bea vykulila oči.

„Páni, jsem stará,“ zachichotala se a Allie se k ní připojila, zatímco vrtěla hlavou.

„Na tom nezáleží,“ přešla to blondýna, ale Bea neušlo, jak to Allie myslela.

„Dobrá, hmm…Oblíbená barva?“ zeptala se Bea.

Dvacet otázek se brzy změnilo ve sto otázek, jak obě ženy pokračovaly v kladení otázek dobrou hodinu. Bea se nikdy dřív necítila uvolněnější, když se někomu otevírala, ani s Maxine. Pro jednou vítala ten pocit bezpečí s otevřenou náručí, místo aby ho zpochybňovala. Jejich pozice se změnila, takže teď byly Alliiny nohy přehozeny přes ty Beiny, která se vrátila k normálnímu sezení.

„Můžu se tě teď zeptat na něco vážného?“ rozhodla se Allie načít téma z předchozího večera.

„Jistě,“ odvětila Bea a Allie sundala nohy z jejího klína a posadila se vedle ní.

„Včera večer…ohledně toho, co jsi řekla,“ začala a Bea si povzdechla.

„Myslela jsem, že to, co jsem řekla, je pravda. Že k ničemu nemůže dojít. Byla jsem s Harrym od svých osmnácti a vždycky jsem si myslela, že jsem na chlapy. I teď by mě ani nenapadlo, že bych byla s nějakou ženou.“ Bea se odmlčela, ve snaze přijít na to, jak svou odpověď převést do slov. Prakticky tu dávala v sázku své srdce.

„Ale s tebou…já nevím. Vyvoláváš ve mně tolik rozdílných emocí, pozitivních emocí, které Harry nikdy nedokázal. Jsem k tobě přitahována, Allie, a to mě k smrti děsí,“ přiznala a Allie se zubila jako sluníčko na hnoji. Vzala Beinu ruku do své a přiměla rusovlásku pohlédnout jí do očí.

„Když jsem tě poprvé uviděla, přestože jsi byla tak zřízená, nedokázala jsem zabránit pomyšlení na to, jak nádherná jsi. A pak jsi otevřela oči a já byla v pasti. Nedokázala bych tě opustit, i kdybych to zkusila,“ přiznala Allie a rusovláska se zarděla.

„Slyšela jsem vás dnes ráno s Franky. Co když ti nemůžu nabídnout to, co chceš? Nebo, jestli tomu dáme šanci a neskončí to tak, jak chceme a já ti ublížím? To nechci udělat.“ Bea začala panikařit, ale mladší žena vedle ní ji brzy uklidnila stiskem ruky.

„Hele, nikdo tě k ničemu nenutí. Chtěla bys zjistit, jak se to vyvine, nebo bys byla raději, kdybychom zůstaly kamarádkami?“ zeptala se Allie a Bea znovu pohlédla do těch oceánově modrých očí a zapomněla na svou nervozitu a úzkost ohledně tohohle nového začátku.

„Chci to zkusit, něco na tobě je, Allie,“ doznala se blondýně a Allie si byla jistá, že se jí rozpůlí hlava, jak se její široký úsměv dostal na novou úroveň.

„Vezmeme to tvým tempem. Slibuji ti, že pokud to nebude to, co chceš, nic se nezmění. Pořád ti pomůžu opustit Harryho a budu tebe a Debbie všemožně podporovat,“ ujišťovala ji a Bea vděčně přikývla.

Dál na sebe upřeně hleděly, ale po pár okamžicích Bea zjistila, že její oči sklouzávají k Alliiným rtům. Přemítala, jaké by to bylo líbat někoho, kdo by jí to možná skutečně chtěl opětovat.

„Beo.“ Beiny oči vylétly zpátky a střetly se s Alliinými, která se jemně ušklíbla.

„Do toho. Věř mi, budu tě následovat.“ Allie věděla, co chce Bea udělat a téměř zoufale prahla, aby tak učinila. Pozvedla ruku a něžně ji položila na Beinu pravou tvář. Během pár sekund se jejich rty střetly a Bea se cítila vřele, bezpečně a konečně chtěně.


Kapitola 11: Stojíš za to

Bea nebyla na laciné, kýčovité fráze, ale v tu chvíli rozhodně cítila odpálené ohňostroje. Alliiny rty nebyly vůbec takové, jaké očekávala. Její jediná zkušenost byla s Harrym a líbání jeho se vyhýbala jako moru. Její rty byly měkčí, jemnější. Příliš brzy bylo po všem a Allie se odtáhla, hleděla jí do očí a něžně se usmívala.

„Tohle jsem chtěla udělat od momentu, co na tobě spočinuly moje oči,“ přiznala Allie a Bea si v reakci skousla ret. Allie se trochu odtáhla a sevřela rusovlásčiny ruce ve svých.

„Ty to nevidíš, že ne?“ zeptala se Allie a Bea se jen zmateně zamračila.

„Co mám vidět?“

„Jak nádherná jsi,“ zalichotila jí blondýna a způsobila, že starší žena zčervenala.

„Jak jsem říkala, budeme postupovat tvým tempem. Žádný tlak. Pokud tohle není to, co chceš, tak v pořádku,“ ujišťovala rusovlásku, která v odpověď přikývla.

„Jen se obávám, že nebudu tím, co chceš, nebo že mám příliš zábran,“ přiznala konečně Bea svoje nejistoty a dívala se všemožně, jen ne do Alliiných očí.

„Hele, podívej se na mě.“ Světlovláska si k sobě přitáhla ty čokoládové oči, do kterých se vždycky propadala, a ujišťovala jejich majitelku svým zářivým úsměvem.

„Chci tohle. Věř mi, že nemáš představu jak moc. Ale chápu to. Chápu, proč se držíš zpátky a to je v pořádku. Budeme postupovat jen tak rychle, jak budeš chtít. Nikdy o sobě nepochybuj, ty za to stojíš.“ Allie se uchechtla Beinu červenání a pak se naklonila, aby ji znovu políbila, jen aby je zvuk klíče v zámku přiměl odtrhnout se od sebe.

„Ahoj, na co koukáte?“ zeptala se Debbie, když vešla do obýváku.

Ani jedna z žen zjevně nevěnovala televizi pozornost, ale Allie byla očividně v obraze víc, než si Bea myslela, protože poskytla mladé tmavovlásce detailní shrnutí epizody, kterou ‚sledovaly‘.

„Máš domácí úkoly?“ zeptala se Bea své dcery, která si povzdechla a přikývla.

„Jo, ale jen z přírodopisu, takže ho budu mít rychle. Táta mi v poledne volal,“ pověděla rusovlásce.

„Co chtěl?“

„Ptal se, kde jsme a prakticky mi nařídil jít domů. Ani náhodou, může se jít vysrat,“ pronesla a její rozohněný tón oběma ženám neušel.

„Nebudu ti říkat, jak máš mluvit o svém otci, jen si dávej pozor na pusu,“ pověděla Bea své dceři a ta se lehce ušklíbla.

„Chápu. Fajn, budu dole za hodinu.“ Vydala se nahoru a Allie se zvedla.

„Raději bych měla následovat jejího příkladu a jít se připravit. Nechci tě opustit po tom, co se stalo dřív. Přála bych si zůstat tu s tebou celý večer,“ přiznala a zeslabila hlas na polovinu, aby je Debbie nemohla zaslechnout.

„Já taky, ale to je v pořádku. Musíš do práce,“ ujišťovala ji starší žena s plachým úsměvem. Allie ji krátce políbila na tvář, odešla nahoru a zanechala Beu o samotě s jejími myšlenkami.

Opravdu nevěděla, jak popsat, co cítí, ale rozhodně věděla, že chce Allie znovu políbit. Nikdy dřív nechtěla někoho líbat, nemluvě o ženě. Ale Allie byla jiná. Každý její dotek přiměl Beu roztřást se. Každý její dotek jí dával energii a pocit vlastní důležitosti.

* * *

O dvacet minut později sešla Allie zpátky dolů a vešla do kuchyně, kde Bea začala připravovat večeři. Allie si dopřála chvíli, aby ji pořádně obdivovala. Opřela se o veřeje s pažema založenýma a levou nohou přes pravou a oceňovala každou křivku, kterou rusovláska měla. Jak se její zádové svaly napnuly, když míchala v pánvi něco, co vonělo jako barbecue omáčka. Než zašla Alliina mysl dál, dala najevo svou přítomnost.

„Co vaříš?“ zeptala se a přikročila blíž k starší ženě.

„Lovecké kuře,“ odvětila Bea, zatímco polévala barbecue omáčkou kuřecí prsa, než je šoupla do trouby.

„Cože to?“ zasmála se Allie a Bea obrátila oči v sloup.

„Kuře, zabalené do slaniny, se sýrem a barbecue omáčkou. Chceš trochu nechat?“ zeptala se světlovlásky, která energicky přikyvovala.

„Ano, prosím, zní a voní to úžasně,“ rozplývala se, než pohlédla přímo do Beiných nádherných čokoládově hnědých očí.

„Pravděpodobně budu doma kolem půlnoci, takže se uvidíme ráno, ano?“ pronesla s lehce smutným tónem a Bea přikývla.

„Dávej na sebe pozor,“ odvětila s úsměvem, naklonila se a pro jednou naopak ona věnovala Allie plachý polibek na tvář. Alliiny tváře lehce zrůžověly, než si vzala svou kabelku a zamířila ze dveří.

* * *

„Musím ti nechat, Zrzko, to se ti povedlo,“ chválila Franky dnešní kuchařku, jak se pustila do kuřete.

„Díky, byla jsem lehce nervózní, že vařím pro tebe. Allie mluvila velice pochvalně o tvém vaření,“ pověděla jí Bea s nervózním zahihňáním a Franky se zasmála.

„To by měla. Kdyby nebylo mě, umřela by hlady. Neumí uvařit ani hovno,“ vysvětlovala a jak Bea, tak Debbie se začaly smát s ní.

„Tak už se ti ten kokot ozval?“ zajímala se Franky odkazujíc na Harryho.

„Neozval, ale Debbie ano,“ odpověděla a pokynula ke své dceři.

„Ano? Divil se, proč jste ho konečně opustily?“ zeptala se Franky sarkasticky.

„Jo. Říkal mi, ať se vrátím. Už ho nechci znovu vidět,“ vyprskla Debbie, než si šoupnula plnou vidličku jídla do pusy.

„Nevím, jak od něj dostanu zpátky ty papíry, nemůžu se tam vrátit,“ strachovala se Bea a Franky se jen ušklíbla.

„Ne, drahá Zrzko, o to se postarám.“ Mrkla na Beu, než upila ze svého vína.

„Ale jak-“

„Nikdy se neptej na pohnutky právníka.“

„Ale ty technicky nejsi-“

„Mami, říkala, ať se jí neptáš, tak si to nech,“ vskočila jí do řeči Debbie. Bea jen pozvedla obočí, než pohlédla zpátky na tetovanou brunetu, která si právě plácla s její dcerou.

„Co ji to učíš?“

* * *

Bea nemohla spát. Částečně proto, že ji Debbie nepřestávala ve spánku kopat, ale také pro to, že se toho během večera tolik stalo. Konečně to vzdala, zamířila dolů a po cestě si vzala svůj skicář. Bea opakovaně shazovala to, jak dobře umí kreslit, ale kreslení bylo vždycky jejím únikem. Její cestou, jak vyjádřit své pocity tak, jak to slovy nikdy nedokázala. Ztratila se ve svých myšlenkách natolik, že si vůbec nevšimla Alliina příchodu.

„Ahoj, co děláš vzhůru?“ zeptala se Allie, když procházela obývákem a úspěšně vytrhla Beu z jejích myšlenek. Rychle zaklapla svůj skicář a vzhlédla k světlovlásčiným uhrančivým, ale po její šichtě unaveným, očím.

„Nemohla jsem spát. Slečinka neposedná mě nepřestávala kopat,“ zavtipkovala rusovláska, když si Allie sedala vedle ní.

„Jaká byla tvoje směna?“

„Dlouhá. Někteří lidé prostě nevědí, kdy odejít,“ zahihňala se, než pokračovala.

„Kreslíš?“

„Trochu. Ne moc dobře,“ odbyla to Bea.

„Můžu se podívat?“ zeptala se Allie a pohlédla k sešitu na opěradle gauče.

„Možná někdy jindy,“ odpověděla starší žena, s pocitem ostychu ke své práci. Allie jen přikývla, než se posunula blíž k Bee.

„Vážně jsem nedokázala přestat myslet na to před tím,“ přiznala se a Bea se začervenala.

„Já taky ne,“ přiznala a Allie se ušklíbla.

„Zajímalo mě, jestli bys, ehm…nechtěla zajít o víkendu na večeři?“ zeptala se s náznakem nejistoty v hlase.

„Zveš mě na rande?“

„To vskutku zvu. Tak co říkáš?

„To bych moc ráda,“ zaculila se Bea a než mohla udělat cokoliv dalšího, Allie se naklonila a vtiskla jí krátký, ale přesto něžný polibek na rty.

„Promiň, moje tělo jednalo samo.“

„To je v pohodě, nedělej si starosti. Ale myslím, že to budeš muset udělat znovu,“ ušklíbla se rusovláska, která se náhle cítila směle.

„Ale, a teď?“ Blondýna jí opětovala úšklebek a viděla, že Bea přikývla a oči se jí rozsvítily. Allie něžně sevřela Beinu tvář, než se znovu naklonila a opětovně spojila jejich rty. Tenhle polibek byl vášnivější, téměř hladový. Bea zareagovala okamžitě a Allie naskočila husí kůže. Alliina ruka se přesunula do Beiných vlnitých rudých vlasů a přitáhla si její obličej blíž, jak jejich rty pokračovaly ve vzájemném tanci. Ani jedna z nich nezašla v polibku dál, ale právě teď to stačilo. Po tom, co jim přišlo jako hodiny, se Allie neochotně odtáhla a těžce oddechovala.

„Přestože bych v tomhle moc ráda pokračovala, zítra se vracíš do práce a já jsem zničená,“ pronesla a Bea se usmála.

„Jasně. No, dobrou noc, Allie.“ Vstala a zamířila ke schodům.

„Dobrou noc, krásko.“ Allie na ni naposled mrkla, než se vydala do kuchyně pro sklenici vody a ohřát si večeři. Bea zamířila zpátky do svého pokoje a cítila se v sedmém nebi.


Kapitola 12: Nevím, co to je

„Něco je jinak,“ všimla si Maxine, když jim Bea dělala hrnek kávy o jejich pauze v deset.

„Jak to myslíš?“ zamračila se Bea a podala své kamarádce hrnek, než se posadila na volné místo naproti ní.

„Zdáš se mnohem rozjasněnější,“ poznamenala, jak očima zkoumala svou rusovlasou kolegyni a kamarádku. Bea si skousla ret a hleděla do podlahy, zatímco ji její kamarádka zkoumala.

„Co se stalo? Mně můžeš říct cokoliv, to víš, ne?“ ujišťovala krátkovlasá žena Beu a věnovala jí při tom úsměv. Rusovláska, zhluboka vydechla, než s náznakem úsměvu přikývla, zatímco její mysl sklouzla k mladší blondýně.

„Víš, jak jsem tu minulý týden nebyla? Nebylo to kvůli ‚rodinným problémům‘, jak to nazvala Debbie…no, tak trochu ano, ale...Harry mě napadl. Skončila jsem na týden v nemocnici,“ odhalila tu novinu ženě, kterou považovala spíš za kamarádku než kolegyni, stejně jako Liz a Doreen. I když měla ty druhé dvě moc ráda, Maxine byla vždycky tou, ke které si chodila pro radu. Pokud nešlo o radu s výchovou, tam přišla na řadu Liz.

„Každopádně, když jsem byla v bezvědomí, Debbie byla v čekárně a tahle žena, ehm…byla tam zrovna na vyšetření, protože si zranila kotník. Vyšla ven, když jsem byla přivezena a utěšovala Debbie…pomohla jí, když byla vyslýchána a zůstala s ní, dokud jsem se neprobudila. Pomáhá mi opustit Harryho. Hodlám se s ním rozvést a hodlám odtamtud vypadnout,“ vysvětlovala Bea a její úsměv se zvětšoval, když se dostávala k částem o Allie. Vysoké brunetě to neušlo.

„To je dobře, že sis konečně uvědomila, že ho musíš opustit, je toxický,“ pověděla jí Maxine jemně, vědouc, že když ho tak nazvala v minulosti, Bea odsekla a bránila ho.

„No tak, Beo, viděla jsem, jak se ti tvář rozjasnila, když ses dostala k ‚téhle ženě‘…je tu něco dalšího?“ zkoumala Maxine, ve snaze získat víc informací, ale nechtěla překročit hranici. Bea si velice cenila svého soukromí a vždycky měla kolem sebe svůj štít.

„Ujala se Debbie, když jsem byla v nemocnici a pak, když mě pustili, jsem šla domů. Slíbila mi, že mi pomůže opustit ho a její kamarádka studuje na právničku a pracuje jako právní asistentka. Dala jsem mu rozvodové papíry a on mě znovu napadl, ale tentokrát se do toho připletla Debbie a bylo to.“ Maxine zalapala po dechu, když Bea dokončila větu. Bea zavrtěla hlavou, s vědomím, čeho se bruneta domnívá.

„Nepraštil ji. Snažila se ho odtáhnout, ale setřásl ji a ona se praštila do hlavy. Každopádně jsme po tom jely k Allie a zůstaly jsme tam poslední dvě noci. Ona je…je vážně milá,“ uzavřela to Bea s plachým úsměvem a růžovými tvářemi. Maxine pozvedla obočí a Bea se znovu vyhýbala očnímu kontaktu.

„Jen milá?“

„Já ještě nevím, co to je, spokojíš se s takovou odpovědí?“ odpověděla Bea nejasně a úlevně se usmála, když Maxine přikývla.

„Jistě, že ano. Jen věz, že tu jsem, až tomu všemu přijdeš na kloub,“ ujišťovala kamarádku a stiskla jí ruku. Právě tehdy vynořila zpoza rohu hlavu Liz.

„Drahá, tvoje zákaznice na 10:20 je tady,“ sdělila Bee, než zase zmizela. Obě ženy rychle dopily své kávy, vypláchly hrnky a zamířily za svými zákaznicemi.

* * *

Po práci se Franky rozhodla poctít návštěvou kapitána kokota, jak ho příhodně pojmenovala. Normálně by tohle nedělala, ale na rusovlásce a jejím menším já, bylo něco, co přimělo Franky chtít pomoct. Ten vztah mezi matkou a dcerou stačil, aby za ně chtěla bojovat, vztah, po němž toužila a nikdy ho neměla. Franky také nebyla hloupá. Bea měla na Allie vliv, jako nikdo jiný. Allie ji doháněla k šílenství, její pozitivní přístup se někdy nedal zvládnout a když si postavila hlavu, nebyla šance přesvědčit ji, aby se na věci dívala rozumně, ale stejně tu blondýnu měla ráda.

Na příjezdové cestě spatřila Harryho dodávku, takže vyšla po cestičce a třikrát ostře zaklepala. Byla plně v profesionálním režimu, v tom, který přišel Gidge extrémně sexy. Harry otevřel dveře o pár chvil později a zamračil se.

„Můžu vám pomoct?“

„Už jste podepsal ty papíry?“ šla přímo na věc. Franky neuměla chodit kolem horké kaše. Harry lehce rozšířil oči, než si odfrkl a hodlal zavřít dveře. Ale Franky byla rychlejší a proklouzla mezerou, než se dveře zavřely.

„Vypadněte z mého domu!“ požadoval Harry a používal své mohutnější postavy, aby zastrašil tetovanou tmavovlásku. Ale na Franky to neúčinkovalo. Stála zpříma a hleděla mu rovnou do očí.

„Ty papíry podepíšete a dopřejete té ženě svobodu, kterou si zaslouží.“

„Zaslouží si leda tak hovno! Je to ženská k ničemu,“ vyprskl a Franky skřípěla zuby ve snaze potlačit svou náturu.

„Pokud je k ničemu, tak proto, že jste ji takovou udělal.“

„Stejně nic nezmůže, co za právničku jste? Pokud byste si to zjišťovala, věděla byste, že musíme žít odděleně dvanáct měsíců,“ sdělil jí Harry se samolibým úsměvem na tváři a myslel si, že tu cizinku převezl.

„Víte, Harry, věc se má tak, že je to pravda. Udělalo na mě dojem, že tu skutečnost víte. Ale když je zahrnuto násilí a týrání…soud na tu situaci bude nahlížet jinak.“ Franky udržovala svůj tón klidný, ve snaze dostat se tomu muži pod kůži, což, jak se zdálo, fungovalo. Jeho chřípí se rozšířilo a Franky viděla, jak zatíná a povoluje pěsti.

„To nemůžete dokázat. Ani jsem se jí nedotkl.“

„Pokud to nemůžu dokázat, tak mi to u soudu vyvrátíte, přede všemi. Já vím, že se vám to bude líbit, ponižovat nějakou ženu na veřejnosti. Budete z toho u vytržení, vidět, jak vaše manželka trpí. Co říkáte? Podepište ty papíry,“ popichovala ho. Ve své době viděla spoustu mužů jako on, mužů, kteří se snažili zatlačit ženy na jejich meze. Tak skončila ve vězení. Otevřela dveře a ohlédla se přes rameno.

„Zítra se pro ně vrátím. Nebo nám oběma můžete ušetřit vzájemné setkání a prostě je nechat za květináčem,“ pokynula ke květinám před domem, než odkráčela po cestičce.

„Vyřešit rozvodové papíry – splněno. Mít žhavý sex s Gidge – radši bych si to taky měla odškrtnout,“ řekla si Franky pro sebe s úšklebkem, když startovala auto a zamířila k Bridgetinu domu.


Kapitola 13: Večer rande

Bea s Allie neměly skoro celý týden šanci se vidět. S tím, že Bea pracovala v salonu do pěti a Allie začínala práce v 16:30 se jejich cesty neprotnuly až do soboty. Ale to jim nezabránilo v tom, aby si ustavičně nepsaly. Allie tu konverzaci vždycky posunula do flirtování.

Ale dneska večer měly mít rande a z Bey byla nervózní troska. Přestože se těšila, že stráví večer s Allie a nebude se muset strachovat z udržování čehokoliv, co mezi nimi je, v tajnosti, nervozita ji nepřestávala užírat. Harry ji nikdy ven nevzal. Nechtěl být skutečně viděn se svou „ubohou náhražkou manželky“.

Debbie si vybrala tu chvíli, aby dala svou přítomnost najevo tím, že sebou mrštila na gauč a hned vytrhla Beu z jejích myšlenek.

„Debbie! Neházej sebou na nábytek,“ vyplísnila svou dceru, jen aby se jí dostalo obrácení očí v sloup.

„Franky to tak dělá.“

„Je to Frankyin gauč, ne tvůj.“

„Ano, šéfko. Každopádně, o čem přemýšlíš? Neotočila jsi tu stránku dobrých deset minut,“ zeptala se Debbie a pokynula ke knize, kterou Bea držela.

„Jen nějaké věci,“ odpověděla s pokrčením ramen.

„Jestli jde o tátu, tak si nedělej starosti. Myslím, že ho Franky k smrti vyděsila, když se tam stavila. Podepsal a jsme od něj pryč. Nakonec se to všechno vyřeší,“ pokoušela se mladá bruneta ujistit svou mámu a zaculila se, když se jí dostalo úsměvu.

„Tak co podniknete, když budu pryč?“

„Pravděpodobně si dáme jenom oraz. Myslím, že Allie se chystala objednat jídlo,“ pronesla Bea ledabyle a cítila se lehce provinile za to, že lže své dceři, ale zatím nebyla připravena čelit těm otázkám.

„Áááá, rozkošné. Vy holky máte tak zábavný život.“

„Sklapni,“ zareagovala Bea a lehce do své dcery dloubla loktem, což Debbie rozesmálo. Dospívající dívka otevřela pusu, aby odpověděla, když ji náhle zastavil Frankyin hlas z chodby.

„Ano, Gidge, už jedu, nech si své spodní prádlo na sobě…popravdě, ne, sundej si ho,“ pravila do telefonu a obě Smithovic holky se zhroutily smíchy. Bea chápala, že spolu Allie s Franky tak dobře vycházejí a také se hašteří až do skonání světa. Byly si tak podobné a suverénní, že nebylo překvapivé, že se občas chytly.

„Gidge, tím, že na mě nepřestaneš mluvit, mi nijak nepomůžeš dostat se tam rychleji, že ne?“ namítala Franky, zatímco bojovala s obouváním si boty, s mobilem chyceným mezi ramenem a uchem.

„Já teď zavěsím. Uvidíme se za chvilku.“ Rychle zavěsila, než si obula druhou botu a oblékla bundu. Popadla klíčky z háčku u dveří a zamířila do obýváku.

„Fajn, Debs, jdeme.“

„Nemusíš ji brát, Franky,“ začala namítat Bea, ale byla rychle usazena.

„Ne, drahá Zrzko, Debbiina kamarádka bydlí ve stejné ulici. Jdeme, musím jet.“

„Jasně, jsem si jistá, že Gidge bez spodního prádla nastydne,“ utrousila Debbie, když vstala a popadla svůj bágl.

„Čau mami.“

„Měj se, zlato, chovej se slušně a bav se.“

„To vždycky,“ usmála se a vyšla s Franky z místnosti.

„Bloncko, jdu. Neměj tu přes noc příliš moc holek, jo?“ zakřičela Franky do schodů.

„Pokusím se,“ zakřičela zpátky a Beiny tváře zrudly. Naštěstí s ní nikdo v pokoji nebyl.

Jen co dveře zaklaply, uslyšela Bea lehké kroky scházet ze schodů a okamžitě se usmála, když Allie vešla do místnosti, a pak se rozesmála, když uviděla, že má půlku vlasů zvlněnou a druhou ne.

„Jsi v pořádku?“ pronesla Bea, vstala a vydala se k blondýně.

„Nelíbí se ti to? Chtěla jsem takhle jít ven.“

„To myslíš vážně?“

„Ne, ty blbko,“ smála se Allie, zatímco Beina tvář se změnila z šoku v zakabonění. Než mohla rusovláska něco namítnout, mladší žena došla k ní a něžně položila ruce na Beina ramena.

„Jen jsem tě chtěla pořádně pozdravit,“ řekla, naklonila se a vtiskla jemňoučký polibek na rusovlásčiny rty. Než mohla Bea vůbec zareagovat, Allie se odtáhla a stále se dotýkala jejích ramen.

„Jsi v pořádku?“ zeptala se, jak hleděla do Beiných čokoládově hnědých očí a viděla v nich směsici emocí.

„Jsem jen pobavena. Debbie s Franky si vážně padly do noty. Franky ji naučí špatným zlozvykům.“ Bea se snažila odvést Allie od její skutečné odpovědi, ale nezabralo to.

„Jo, vsadím se, že vytvoří malou partičku…ale o to nejde, že ne?“

„Jsem v pořádku, jen, ehm…asi trochu nervózní,“ připustila rusovláska a sklopila zrak.

„To je v pohodě, já taky,“ souhlasila mladá žena a Bea pohlédla zpátky do těch oceánově modrých polokoulí.

„To myslíš vážně? Nemáš z čeho být nervózní, jsem si jistá, že tohle pro tebe není nic nového.“

„Ano, byla jsem na rande, ale ne na takovém, kde bych chtěla, aby šlo vážně dobře. Ne takovém, kde jsem chtěla někoho opravdu na rukou nosit a zapůsobit na něj,“ pronesla Allie dřív, než mohl její mozek zpracovat její slova. Zahanbeně si skousla ret a Beiny tváře dostaly barvu jejích vlasů.

„Promiň, to bylo troufalé, ne?“ pronesla světlovláska rozpačitě a sundala ruce z ramen starší ženy.

„To bylo, ale velice lichotivé,“ připustila Bea s lehkým zahihňáním, což způsobilo, že Alliiny oči pobaveně tančily uchvácené melodií rusovlásčina smíchu.

„Fajn, no, půjdu si dodělat vlasy. Stůl je zarezervován na sedm třicet, takže buď připravená na sedmou. Zamluvila jsem restauraci venku z města, takže není šance, že bychom narazily na toho kokota nebo někoho, koho zná,“ vysvětlovala Allie a vydala se po schodech nahoru. Bea by mohla přísahat, že jí srdce vynechalo. Nikdo ji nikdy nedával na první místo, myslel na ni a tolik se o ni staral. Rychle vypnula televizi, než zamířila nahoru, aby se nachystala.

* * *

Bea si obouvala boty, když se ozval zvonek ode dveří. Po pár sekundách neslyšela, že by Allie šla otevřít, tak zamířila dolů a otevřela dveře, jen aby na druhé straně našla Allie vypadající naprosto bezchybně. Její vlasy teď byly celé vlnité a tělo měla oblečené v omračujících, přiléhavých rudých šatech, které končily v půli stehen. Bea si nemohla pomoct a přejížděla očima po celém blondýnině těle, než se dostala k jejím modrým očím a zahanbeně se kousala do rtu.

„Co to děláš?“ zeptala se a Allie se jen zazubila.

„Je trochu nanic, že jsme ve stejném domě, takže tě nemůžu přijít řádně vyzvednout, Takže tohle je to nejlepší, co můžu,“ vysvětlovala světlovláska a podala jí pugét bílých lilií.

„To jsi nemusela,“ zavrtěla s širokým úsměvem hlavou a ve skrytu byla polichocena světlovlásčinou pozorností. Vzala si je, než chytila Allie za ruku a vtáhla ji dovnitř.

„Jen mě nech dát je do vázy a pak půjdeme, ano?“ Bea zašla do kuchyně a dala tak Allie šanci vychutnat si pohled před sebou. Bea na sobě měla ty nejtěsnější představitelné černé džíny, s bílým tričkem, černé páskové boty a navrch černou koženou bundu. Něco ohledně té kůže provádělo s Allie věci a vyžadovalo si to všechno sebeovládání, aby jí ji neservala z ramen a nezmocnila se jí přímo tam na jídelním stole. V tu chvíli se Bea otočila a zjistila, že Alliiny oči míří přesně tam, kde by měla zadek, kdyby k ní byla zády. Posté toho dne se kousla do rtu, zatímco přišla blíž k blondýně.

„Vypadáš neuvěřitelně,“ rozplývala se, jak znovu pohledem přejela Alliino tělo.

„Ty vypadáš taky úžasně,“ vrátila jí Allie lichotku a vzala Beinu ruku do své.

„Můžeme?“

* * *

„Počkej, takže se snažila udržet všechny ty šneky naživu, ale místo toho skončila s tím, že je všechny zabila?“ pronesla Allie skrz záchvat smíchu, po tom, co jí Bea vyprávěla příhodu o tom, jak malá Debbie udělala hlemýždí hotel z krabice jedu na šneky.

„Jo. Všude mrtví šneci,“ objasňovala Bea, zatímco také nemohla kontrolovat svůj smích.

„Člověče, hlemýždi se zapsali, ale nikdy neodhlásili,“ vtipkovala Allie, což přimělo obě ženy opět se nekontrolovaně rozesmát.

Večeře proběhla bez zádrhelu. Bea se nikdy necítila příjemněji a uvolněněji jako tohoto večera s Allie. Světlovláska na ni měla tak uklidňující vliv, že to Beu přimělo svěřovat se jí s věcmi, se kterými se nesvěřila ani holkám ze salonu. Během večeře udržovala Allie věci převážně v nevinné rovině. Při občasných příležitostech její chodidlo přejíždělo nahoru a dolů po Beině noze, ale celkově to byl mládeži přístupný večer.

„Takže, pověz mi víc o sobě,“ požádala Bea Allie a ta jen pokrčila rameny.

„Většinu z toho víš. Žila jsem na ulici, byla jsem zapojena do tolika věcí, kterých lituji, dala jsem se do pucu a tady jsem,“ odbyla to téma a Bea okamžitě rozpoznala známky toho, že to nechce rozebírat.

„Hele, jsi Alliecat (Pozn. překladatele: Tohle se přeložit nedá, Bea tady využívá toho, že Allie se velice podobá slovu alley a alley cat znamená toulavá nebo pouliční kočka),“ pokusila se odlehčit situaci a zdá se, že to zabralo. Blondýna zaklonila hlavu a srdečně se rozesmála. „To jsem ještě neslyšela. Velice chytré.“ Allie na ni mrkla, než se omluvila, že musí na záchod. Vrátila se o pět minut později a odhalila, že ve skutečnosti zaplatila.

„Já zaplatím příště,“ namítala Bea s drobným zamračením a Allie nemohla odolat, aby ho nezahnala polibkem. Bea nikdy nebyla na veřejné projevování náklonosti, ale právě v tuhle chvíli jí na tom ani zbla nezáleželo.

„To zní, jako druhé rande,“ mrkla na ni Allie, zatímco jí vzala za ruku a vytáhla ji od stolu.

„Možná, když se budeš slušně chovat,“ škádlila ji Bea a způsobila, že se světlovláska rozesmála a lehce jí stiskla ruku. Vyšly z restaurace a nastoupily do Alliina auta, kde se světlovláska otočila na svém sedadle a políbila Beu, jako by nebylo zítřka. Začalo to zvolna, ale brzy byly ruce obou žen ve vlasech té druhé a jejich jazyky sváděly souboj o dominanci. Po době, která jim připadala jak věčnost, se odtáhly a lapaly po dechu.

„Panebože, Beo,“ supěla Allie a položila si ruku na hruď, cítíc, jak jí srdce uhání jako splašené. Rozjela se a zamířila domů, stále unešena vášní, kterou právě rusovláska vložila do toho polibku. Allie nikdy dřív nebyla takhle líbána a věděla jistě, že nechce, aby to bylo jejich naposled. Bea si nevedla o nic lépe, neměla ponětí, kde se ta vášeň vzala, ale nedokázala zabránit úsměvu, který se jí rozléval po tváři.

* * *

„Chceš pivo?“ nabídla jí Allie, když se vrátily domů, ale Bea zavrtěla hlavou.

„Myslím, že půjdu rovnou do postele. Díky za úžasný večer. Vážně jsem si to užila,“ přiznala Bea se stydlivým úsměvem a Allie k ní přistoupila a položila jí ruku na tvář.

„Velice rádo se stalo. A díky za příjemný večer. Doufám, že si to budeme moci znovu zopakovat?“ zeptala se, zatímco pátrala v Beiných očích po jakémkoliv náznaku váhání. Místo toho nalezla štěstí a vřelost.

„To bych moc ráda,“ usmála se Bea, naklonila se a vtiskla něžný polibek na světlovlásčiny plné rty. Zamířila ke schodům, než se otočila a polkla nervózní knedlík, který se rozhodl vystoupat jí do krku.

„Chceš, ehm…chceš se ke mně připojit?“ zeptala se a Allie by vyskočily oči z hlavy, kdyby to bylo možné.

„Jsi si jistá?“ zeptala se a rusovláska přikývla, zatímco z ní sálala nervozita.

„Jsem si jistá. Ale jen spát,“ vyjasňovala a Alliin široký úsměv jí málem rozpůlil hlavu.

„Jasně. Moje postel? Mám dojem, že je Debbie ve skrytu ohař a objevila by můj pach, kdybychom šly do tvé postele,“ zahihňala se a Beina ramena se uvolnila.

„Dobrý plán,“ souhlasila se zachichotáním a obě zamířily nahoru.

Z pokoje vyzařovala Allie do nejmenšího detailu. Její pokoj působil tak vřele, dřevěný nábytek měl plážový nádech, obří dvojpostel zakrývala pastelově modrá přikrývka a na oknech byly odpovídající závěsy. Bea instinktivně přejela prsty po té měkké látce, uhranutá, jak její prsty klouzaly po bavlně. Převlékla se ve svém pokoji, nepřipravena, aby Allie tak brzy viděla příliš z její pokožky.

„Která strana je tvoje?“ zeptala se Bea.

„Pravá,“ sdělila jí blondýna a obě si vlezly do postele. Nervozita byla zpátky a Bea náhle neměla ponětí, co to dělá. Allie, jako vždy, dokázala nějak vycítit Beinu nervozitu a rozhodla se ji povzbudit.

„Jen se uvolni. O čemkoliv máš pocit, že chceš udělat, tak s tím nemám problém,“ Položila si hlavu na polštář a ucítila motýlky v žaludku, když Bea váhavě položila svou levou paži přes její břicho a položila si svou kštici rudých vlasů na Alliino rameno. Mladší žena pak obtočila svou levou paži kolem Beiných zad, přitáhla si ji blíž a hladila pravou rukou paži přehozenou přes své tělo.

„Ještě jednou díky. Nemáš představu-“

„Bylo mi potěšením. A doufám, že tě budu moct vzít ven znovu a znovu,“ přerušila ji Allie a vtiskla pomalý polibek na vršek Beiny hlavy.

„Dobrou noc, Alliecat,“ pronesla starší žena do tmy. Allie cítila, jak se Beino tělo lehce chvěje hihňáním a to ji přimělo k tomu samému.

„Dobrou noc, krásko. Spi sladce.“ Přitáhla si ji blíž a upadla do hlubokého spánku.


Kapitola 14: Novakovský šarm

Bea si nemohla vzpomenout, kdy naposled spala tak dobře. Nepamatovala si ani převalování se, ani, že by se vzbudila, aby se napila, což jí bylo velice nepodobné. Začala se probouzet a ucítila váhu na svém břiše. Shlédla dolů a spatřila, že Alliina paže byla ve stejné pozici, jako byla ta její, když usínaly. Nicméně, světlovlásčina ruka se zvládla dostat pod Beino tričko na spaní a zanechávala horkou stopu na rusovlásčině opáleném bříšku. Kdyby se Harryho ruka někdy dostala na Beino tělo, bylo by jí fyzicky nevolno a okamžitě by uhnula. Ale s Allie, po jejím dotyku prahla. Předtím, než si mohla pořádně uvědomit, co dělá, začaly Beiny prsty pročesávat hebké světlé kadeře mladší ženy a Bea se pro sebe usmívala, když cítila, jak sebou Alliina ruka škubla na její kůži a zaťala se v pěst, jako by chtěla něco sevřít. Pokračovala ve svých pohybech, zatínala své nehty do Alliiny lebky a kreslila vzory, jak její ruka putovala po temeni její hlavy. Po pár minutách se začala Allie vrtět a se sténáním protahovat, zatímco stále nechávala paži přes břicho starší ženy.

„Dobré ráno,“ pozdravila Bea.

„Hmmm, dobré ráno, krásko,“ zamumlala Allie chraplavým hlasem, což s Beiným tělem dělalo podivuhodné věci. Pocit, který se v blízkosti Allie stával běžnou záležitostí. S Harrym to nikdy necítila, ani když otěhotněla. Přesto, s Allie se jí rozžehnul oheň v břišní dutině a měl daleko k vyhoření.

„Promiň, v noci jsem měla nějak toulavou ruku.“ Allie vytrhla rusovlásku z jejích myšlenek, když začala odtahovat paži.

„Nech ji, to je v pohodě,“ odvětila Bea, položila svou ruku na tu Alliinu a pevně ji přidržela na místě.

„Nikdy jsem nespala tak dobře,“ přiznala Bea, zatímco Allie upravila svoji pozici tak, že se opírala o loket, vzhlížela k Bee a nechávala levou ruku tam, kde byla, na rusovlásčině břiše. Allie mohla cítit, jak se pod jejími prsty napínají svaly a to přivádělo její představivost k šílenství. Jak by rusovláska vypadala úplně nahá, ležící pod ní? Přesto, jak moc by to Allie chtěla hned teď vyzkoušet, věděla, že musí počkat, až na to Bea bude připravená.

„Ano? Jsem ráda, že jsem mohla pomoct,“ ušklíbla se Allie, což způsobilo, že se starší žena zahihňala, než se sklonila a zmocnila se blondýniných rtů svými. Bea byla uchvácena dotekem mladší ženy a její rty se již staly závislými. Proč s tím bojovala? Proč se snažila přesvědčit se, že k ničemu nemůže dojít? Bea byla tak ztracena ve svých myšlenkách a Alliině polibku, že skoro nezaznamenala ruku, která se z jejího břicha vydala vzhůru a sevřela její pravé prso. Jak jí ten dotek přišel cizí a neočekávaný, tak sebou rusovláska trhla a téměř okamžitě přerušila líbání.

„Omlouvám se, bylo to moc brzy,“ omlouvala se světlovláska a sundala ruku z těla starší ženy.

„To není tím, že by to bylo moc brzy. Hádám, že prostě nejsem zvyklá na to být tam dotýkána. Ne, když je ten dotyk něžný. Nemám ponětí, co dělat. Není to tebou, já jen-“

„Jsi vážně roztomilá, když blábolíš, víš to?“ přerušila ji Allie s lehkým zahihňáním, než vzala Beinu pravou ruku do své levé.

„Nemusíš mi nic vysvětlovat, chápu to,“ usmála se blondýna a pro ujištění stiskla ruku starší ženy.

„Neodrazuje tě to? Že nemám ponětí, co dělat?“

„Ne, pokud něco, tak je to vzrušující. Protože, pokud mne necháš, naučím tě spoustu věcí,“ mrkla na ni blondýna a Bea lehce zalapala po dechu, když Allie přejela svým jazykem po jejích perlově bílých zubech. Než mohla Beu přivést ještě víc do rozpaků, posadila se Allie na posteli a napila se z vody, kterou měla na nočním stolku.

„Přesto, že bych tu s tebou moc ráda zůstala celý den, je už 10:30 a já nemám potuchy, kdy se holky vrátí. Nepomáhá, že dveře mého pokoje jsou vidět od předních dveří, takže šance, že by ses vyplížila jsou chabé,“ vysvětlovala Allie, jak vylézala z postele a rychle se zabručením spadla zpátky.

„Jsi v pořádku?“ zeptala se Bea, zatímco si pospíšila okolo postele na druhou stranu.

„Kotník mě bolí jako blázen. Věděla jsem, že si ten obvaz nemám sundávat tak brzy,“ stěžovala si Allie, zatímco si Bea před ní klekla a viděla, že její kotník přes noc otekl.

„Víš, představovala jsem si různé scénáře toho, jak jsi přede mnou na kolenou,“ žertovala světlovláska a rozesmála se, když spatřila, jak tváře starší ženy nabraly jasně rudou barvu.

„Tvůj kotník vypadá vážně nateklý. Převleč se a vrať se do postele, já přinesu nějaký led.“

Rusovláska vstala a zamířila dolů. O pár chvil později se vrátila s malým pytlíkem ledu. Položila Alliin kotník na polštář a do ručníku zabalený pytlík navrch.

„Moje osobní ošetřovatelka. Jen ti teď musím sehnat obleček.“

„Necháš toho někdy?“ zamumlala Bea.

„Ne-e. To je Novakovský šarm.“ Bea mohla slyšet v blondýnině hlase úšklebek a zavrtěla hlavou.

„Jen jsem ti chtěla poděkovat, že jsi mě přijala i se všemi problémy.“

„Není třeba děkovat mi. Ty za to stojíš, a tvoje dcera je úžasné děvče, která je celá máma. Nenapadlo by mě, že budu tak šťastná, že jsem se zranila.“

„Jdu se převléknout. Za chvíli se vrátím.“ Bea věnovala Allie krátký, ale sladký polibek, než se vydala převléct a začít chystat snídani.

Během půlhodiny se domů vrátila jak Franky, tak Debbie. Tetovaná bruneta si dobírala světlovlásku, že je padavka.

Allie odmítla zůstat nahoře a zamířila dolů, aby byla s ostatními a natáhla si kotník na gauči. Všechny čtyři seděly pohromadě a probíraly jejich večery. Bea nechala Allie vymýšlet jejich údajný večer a jen přitakávala, kde bylo třeba. Dobrá nálada trvala krátce, než se ozvalo ostré zabušení na dveře.

„Vsadím se, že to je Gidge pro přídavek,“ mrkla na ně Franky, jak vstala a otevřela dveře. Tři zbývající ženy neviděly na dveře, ale Bea s Debbie okamžitě poznaly, kdo to jo, když se ozvala ta slova a Allie bleskově uhodla, kdo to může být.

„Kde, kurva, je?“


Kapitola 15: Ještě jednou se jí dotkneš a přísahám bohu

„Kde je kdo?“ Franky dělala, že se nic neděje, zatímco se Harry znovu neúspěšně snažil využít své velikosti k zastrašení tmavovlásky.

„Ty víš zatraceně dobře kdo,“ vyštěkl a pokusil se projít dveřmi, ale Franky zareagovala tím, že mu zastoupila cestu.

„Nemůžu si vybavit nikoho v tomhle domě, koho byste mohl chtít vidět.“ Franky se ušklíbla, když viděla, že se Harry začíná rozpalovat. Když si uvědomil, že síla, je jeho jediná cesta, jak kontrolovat situaci, agresivně odstrčil Franky stranou a zamířil do obýváku. Ušklíbl se, když spatřil Beu s Debbie za jejími zády. Allie okamžitě zapomněla na bolest v kotníku a vyskočila na nohy.

„Ahoj Beo.“

„Harry.“ Rusovláska odpověděla s krátkým kývnutím. Napětí v místnosti by se dalo krájet, ale Bea nehodlala ustoupit. Pokračovala v upřeném pohledu na svého tyrana a mít Allie vedle sebe jí dodávalo energii vydržet.

„Můžu ti nějak pomoct?“ zeptala se. Jedna věc byla, když se všechno dělo u nich doma, ale poslední věc, kterou chtěla, bylo, aby se to samé dělo doma u někoho jiného. Harry se jen ušklíbl, než se uchechtl.

„Chci vidět svou dceru.“

„Ta ví, kde bydlíš.“

„Může mluvit za sebe?!“ odsekl Harry. Navzdory drtivému sevření její mámy na zápěstí ji Debbie obešla a postavila se před svého tátu.

„Tak fajn, Harry,“ oslovila ho a všichni, včetně Bey sebou trhly. Tohle nedopadne dobře.

„Jak prosím?“

„Dal bys přednost dárci semene, biologickému otci? Protože o titul ‚táta‘ jsi přišel, když jsi mámu dostal do nemocnice a skoro ji zabil,“ vysvětlovala Debbie a pevný pohled na její tváři Harrymu lezl na nervy. Nicméně Franky ve dveřích zapumpovala rukou.

„Jak říkala máma, vím, kde bydlíš. Pokud budu chtít, přijdu tě navštívit. Otázkou teď je, jak jsi nás našel?“ vyptávala se ho a Bea nikdy na jeho tváři neviděla tuhle emoci. Jasně rozpoznala hněv, ale ten šok a vyvedení z míry byly nové. A ona nevěděla, jak se s tím on hodlá vypořádat. Rozhodla se dostat Debbie z první linie zpátky za sebe, pro případ, že by zareagoval jediným způsobem, jakým u něj viděla.

„Pokud budeme moci dokázat, že jste sledoval Beu nebo Debbie, půjde to použít proti vám u soudu, Harry,“ vložila se do toho Franky.

„Skoro tě neznám, ale už mi s tebou dochází trpělivost,“ odvětil Harry, ale ani se nepodíval Frankyiným směrem, jen dál upřeně hleděl na rusovlásku.

„Konečně máš nějaké lidi, aby ti dodali páteř, Beo? A co tahle? Slečinka bloncka?“ Harry konečně pohlédl směrem k Allie.

„Neopovažuj se ani jednu z nich do tohohle zatahovat.“ Bea našla svůj hlas a sebevědomí, které přišlo s ním, bylo velice vítané.

„Ahá, uhodil jsem na citlivou strunu?“ Harry se uchechtl, přistoupil blíž k Allie a přejel ji pohledem jako kus masa.

„No nejsi hezounká? Nemyslíš ale, že bude mít soud radost, že necháš patnáctiletou bydlet s drogově závislou prostitutkou a bývalou trestankyní? Jo, taky jsem si udělal průzkum, jako vy. Ačkoliv po tom, co vyhraju tuhle bitvu, bych mohl potřebovat upustit páru. Kolik si účtuješ?“ Ten samolibý výraz na jeho tváři stačil k tomu, aby v Bee vzkypěl vztek.

„Ty parchante.“ Máchla k němu rukou, ale Harry zachytil její zaťatou pěst a zkroutil ji zpátky, než jí druhou rukou dal facku do tváře a postrčil ji tak k Debbie.

Allie se ochranitelsky postavila před Beu, zatímco ta ležela v klubíčku na podlaze a svírala si tvář.

„Ještě jednou se jí dotkneš a přísahám bohu-“

„Co uděláš? Praštíš mě?“ vysmál se Harry blondýně do tváře, ale ta neuhnula. Allie měla v minulosti co dočinění se spoustou mužů, jako on, takže celá tahle ‚zastrašovací‘ záležitost s ní nic nedělala.

„Je tohle ten ‚chlap‘, kterého šoustáš, Beo? Ten, který tě přiměl myslet si, že tvůj ubohý život za něco stojí? Prosím tě, pravděpodobně hned po krátké šukačce-“ Než mohl větu dokončit, Alliina pěst se střetla s jeho nosem a způsobila, že klopýtnul zpět k vstupu do obýváku.

„Jsi nechutná, mizerná náhražka chlapa a doufám, že shniješ v pekle. Teď vypadni z mého domu,“ vyprskla mu Allie prakticky do obličeje. Harry pohlédl z blondýny na svou ženu na podlaze a svou dceru, než si otřel krev tekoucí ze svého nosu.

„Myslí tím hned, ty zasranej kokote.“ Franky ho popadla za límec kabátu, dovlekla ho ke dveřím a vyhodila ho ven. Na cestu ho ještě kopnula do zadku, než zabouchla dveře.

„Jsi v pořádku?“ zeptala se Allie rusovlásky.

„Jo, jsem v pořádku. Pro jednou nic než rána na tváři. Na něj pravděpodobně slabý výkon,“ pokusila se žertovat, ale Allie si toho nevšímala.

„Franky, můžeš donést nějaký led na její tvář, prosím?“ požádala a Franky s ušklíbnutím přikývla. Něco se dělo mezi rusovláskou a její spolubydlící. Rozhodně Allie ohledně toho později vyzpovídá. O pár chvil později se vrátila a našla Beu s Debbie na gauči a Allie klečící před nimi. Podala pytlík ledu Bee a druhý Allie.

„Na tvoje klouby,“ vysvětlila, než Debbie rozcuchala vlasy.

„Ty slečinko, kde se s v tobě vzal ten oheň? Udělalo to na mě dojem. Jednoho dne z tebe bude dobrý právník s takovým vyslýchacím pohledem,“ chválila Franky mladší brunetu a ta se culila, zatímco si rovnala vlasy.

„Jen bych si přála, aby nás nechal na pokoji a nechal nás žít naše životy,“ povzdechla si a Franky cítila lítost k té mladé holce. Vážně byla proti tomu nápadu, když Allie řekla, že u nich zůstane, ale Debbie si oblíbila a vítala její společnost.

„Obávám se, že lidi jako tvůj táta jsou u vytržení, když vidí jiné lidi trpět. My tohle vyhrajeme a ty a tvoje máma mu uniknete. Zvládneme to, ne, bloncko?“ Franky pohlédla na Allie, která teď seděla vedle Bey s rukou za jejími zády.

„Jasně, jsme ve všem s vámi, Debbie,“ usmála se Allie povzbudivě na Debbie, která jí to vrátila a naprosto jí unikalo, co se děje za ní. Zatímco Franky s Debbie byly ponořeny do rozhovoru, Allie se přesunula, aby seděla vedle Bey a začala jí konejšivě kroužit rukou po bedrech a usmála se, když Beina ramena poklesla. To gesto Debbie ušlo, ale naneštěstí se to stejné nedalo říct o Franky.

* * *

„No tak, vyklop to, co se děje?“ Franky grilovala Allie v jejím pokoji, zatímco Bea s Debbie na sebe vzaly přípravu večeře. Allie věděla, že nemá smysl snažit se Franky lhát, takže si povzdechla a plácla sebou na postel. Franky zavřela dveře a lehla si vedle ní.

„Jdeme na to zvolna. Bojí se znovu se někomu otevřít, ale chce tomu dát šanci,“ vysvětlovala Allie a Franky se usmála.

„To je dobře, že?“

„Jo, to je. Jen se bojím, že to podělám. Také mám své démony, Franky, a nechci, aby ji moje problémy odehnaly,“ svěřila se stropu.

„Dej na má slova, bloncko. Ta žena potřebuje stabilitu. Potřebuje někoho, kdo by jí dodal páteř, když ta její selže a potřebuje někoho, komu může věřit. Neseš své srdce na dlani, Novaková, jen buď opatrná. Ale upřímně, myslím si, že se k sobě hodíte.“

„Bože, kdy se z nás staly takové citlivky?“

„Nestaly. Tenhle rozhovor neopustí tenhle pokoj. Jak je na tom tvoje ruka?“

„Kurevsky mě bolí,“ smála se Allie a ukázala své červené odřené klouby.

„Takže zatím žádný sex?“ mrkla Franky.

„Ne, ještě ne. Ale v noci jsme spaly v téhle posteli a moje ruka se dostala pod její tričko,“ ušklíbla se a tetovaná bruneta vedle ní se uchechtla.

„A?“

„Břišní svaly? K tomu jen dodám:“ Světlovláska zakončila svá slova znakem pro ‚v pořádku‘, vytvořeným prsty.

„Ach bože. Fajn, pojďme si otevřít nějaké pivo, než budeš mít vlhký sen ohledně popisu Zrzčiných svalů.“ Franky seskočila z postele a zamířila ke schodům. Allie ji v závěsu následovala s rozzářeným úsměvem na tváři.


Kapitola 16: Je tu někdo, s kým tě chci seznámit

O měsíc později měla Allie narozeniny. Bea na to přišla spíš přes Franky než od blondýny a tetovaná bruneta zorganizovala oslavu v baru, kde Allie pracovala.

„Fajn, jste vy dvě schopné dopravit se tam samy? Potřebuji vyřešit nějaké sračky a princezně támhle nahoře to trvá věčnost,“ zasténala Franky k Bee, zatímco pochodovala chodbou.

„To je v pohodě, chytíme si taxi, až bude hotová. Jsi v pořádku?“ Bea sledovala, jak bruneta vyšlapává planoucí cestu do podlahy.

„Nesnáším takovéhle věci. Organizování hovadin není to, co dělám. Normálně jen pařím a opíjím se. Bude ti vadit, když vezmu Debbie?“ zeptala se Franky, když konečně přestala pochodovat.

„Jo, jasně. Je připravená?“

„Je v autě. Uvidíme se.“ Franky byla ze dveří, ještě než Bea stačila zareagovat. Po pár chvílích vytrhl Beu z jejího omámení Alliin hlas z jejího pokoje.

„Můžeš sem na chvíli přijít, prosím?“ zavolala blondýna a Bea zamířila nahoru rovnou do Alliina pokoje. Mladší žena byla lehce nakloněná před svým zrcadlem až na zem a nanášela si líčení a Bea z ní nemohla spustit oči. Oceánově modré šaty se na ni lepily jako druhá kůže. Dávaly vyniknout jejím křivkám a v zrcadle mohla Bea vidět, že ty šaty mají dost hluboký výstřih.

„Vidíš něco, co se ti líbí?“ Bea si ani nevšimla, že se Allie úplně otočila k ní a její jasně modré oči vypadaly ještě jasnější díky těm šatům. Za poslední měsíc se stala Bea sebevědomější ohledně ukazování Allie své náklonosti. Takže místo toho, aby očima vystřelila nahoru, jak to dělávala, pomalu jimi přejížděla vzhůru po světlovlásčině těle a vychutnávala si každou křivku.

„Vypadáš neskutečně, Allie,“ pověděla jí rusovláska a přistoupila blíž k ní.

„Vydrž.“ Allie ji zastavila a rychle se otočila.

„Můžeš mi rychle zapnout šaty, prosím?“ požádala a Bea jí vyhověla. Vzala zip mezi prsty a pomalu ho táhla nahoru. Jak to činila, líbala záda mladé ženy.

„Beo, pokud v tom budeš pokračovat, požádám tě, abys mi ti šaty svlékla,“ zahihňala se Allie a Bea se k ní připojila. Zapnula zip až nahoru a ustoupila.

„Promiň, nemohla jsem odolat,“ ušklíbla se a Allie se kousla do rtu, když se otáčela.

„Všechno nejlepší, Alliecat, vypadáš absolutně nádherně.“ Rusovláska podala ženě před sebou obdélníkový dárek, který světlovláska vděčně přijala.

„Nemusela jsi mi nic dávat, to že dáváš šanci nám, je pro mě dost,“ přiznala Allie, zatímco uzavřela mezeru mezi nimi a dala starší ženě, která již ukradla její srdce, něžný, a přesto vášnivý polibek. Zatím stále neměly sex, dostaly se jen k tomu, že si vzájemně sundaly tričko, ale na tom Allie nezáleželo. Bude čekat tak dlouho, jak bude Bea potřebovat, ale podle roztouženého pohledu v jejích očích mohla říct, že nebude muset čekat o moc déle.

„Jen to otevři.“ Rusovláska se červenala, když sledovala, jak Allie opatrně odstraňuje balící papír.

„Já vím, že jsem ti zatím pořád ještě všechno neukázala, ale…myslela jsem, že by tohle mohl být začátek,“ vysvětlovala, zatímco blondýna vytáhla z papíru rám a odhalila ručně nakreslený obraz dvou velice propracovaných mořských koníků s propletenými ocasy.

„Vzpomínám si, že jsi před pár týdny, když jsme se dívaly na ten dokument, mluvila o tom, jak si mořští koníkové proplétají ocasy,“ vysvětlovala Bea a cítila se nervózně, že světlovláska ještě neřekla ani slovo od chvíle, co rozbalila obraz. Jen dál shlížela na to dílo, takže Bea ani nemohla vyčíst z výrazu její tváře, co cítí.

„Allie?“ starší žena odhrnula část světlých vlasů za Alliino ucho a když ta vzhlédla, odhalila slzy ve svých očích.

„Hele, nebreč, to je to tak hrozné?“ žertovala rusovláska ve snaze odlehčit náladu a uklidnit svoje nervy. Allie jen zavrtěla hlavou, než položila rám na postel a přitáhla si Beu do drtivého objetí. Ta mohla cítit horké slzy na svém holém rameni a byla potěšena, že si vybrala blůzu bez ramen.

„Zničíš si líčení.“ Odtáhla Allie od sebe a setřela jí slzy, vděčná, že se jí make-up nerozmazal.

„Děkuji,“ dokázala ze sebe dostat Allie. Ovívala si oči, aby přestala brečet a zaculila se na ženu před sebou.

„Promiň, to jen… Nikdo pro mě nikdy dřív neudělal nic tak, já nevím, osobního. Moc se mi to líbí a je to neskutečné.“ Pohlédla do těch čokoládových polokoulí, ze kterých se jí točila hlava a políbila rusovlásčiny rty, jako by na tom závisel její život. Allie měla v minulosti jen jeden vážný vztah, ty ostatní byly jen povyraženími, ale její bývalka pro ni nikdy neudělala nic takovéhoto. Usmála se do polibku, když cítila, že jí ho Bea vrací a ruku položila do těch rudých kadeří, které milovala. Polibek se prohloubil, jak Beina ruka spočinula na jejích bocích a přitáhla jejich těla pevně k sobě. Bea si nemohla vzpomenout, že by se někdy cítila takhle. Chtít někoho líbat, dotýkat se ho. Cítila, jak potřeba dotýkat se blondýny každý den sílí a cítila se sebevědoměji při konání podle svých tužeb. Neochotně se odtáhla a svírala Alliinu hlavu v rukou.

„No tak, musíme na oslavu.“

„Můžeme se na to prostě vybodnout? Zůstat tady?“ fňukala Allie a Bea se zahihňala, když našpulila spodní ret.

„Vypadáš jako Debbie, když jí bylo pět a nedostala další sušenky. Jdu teď zavolat taxi, za patnáct minut koukej být připravena,“ nařídila jí rusovláska, když vycházela ze dveří pokoje.

* * *

„ALLIE!“ zaječela Boomer, jakmile světlovláska prošla dveřmi, zdvihla ji a zatočila s ní dokola.

„Booms, polož mě!“ pištěla, jak ji vysoká tmavovlasá žena pevně svírala. Bea to jen pobaveně sledovala, než vpovzdálí spatřila Debbie s Franky. Zrovna, když se k nim chtěla jít připojit, Allie ji přitáhla k sobě.

„Booms, tohle je Bea,“ představila rusovlásku a Boomer se ušklíbla.

„Ááá, ta proslulá Bea. Bloncka o tobě nedokáže přestat mluvit,“ prozradila a Allie se kousla do rtu, než strčila do své vysoké kamarádky.

„Jo, jasně, Booms, jen mě napraš. Fajn, radši půjdu a budu se přátelit,“ usmála se Allie a zaplula do davu. Bea došla ke své dceři a políbila ji na vršek hlavy.

„Jsi v pořádku?“ zeptala se dcery.

„Jo, jsem v pohodě. Tak jsi potkala Boomer? Není k popukání?“ culila se Debbie.

„Jo, zdá se tak. Moc jsem s ní nemluvila.“

„Boomer tady pracuje s Allie. Allie je její šéfka,“ informovala Franky rusovlásku a ta se zamračila.

„Její šéfka?“

„To ti neřekla? Allie tohle místo vede.“ Franky se napila svého piva a Bea vykulila oči.

„To jsem nevěděla.“

„Jo, ta zlehčuje spoustu věcí. Pivko?“ Tetovaná tmavovláska podala Bee láhev a ta ji vděčně přijala.

„Hele, je tu někdo, s kým tě chci seznámit.“ Allie sevřela Beinu ruku, vzala ji na druhou stranu místnosti a dovedla ji k starší ženě s dlouhými rovnými blonďatými vlasy a světle modrýma očima.

„Mámo, tohle je Bea. Beo, ráda bych tě seznámila s Kaz,“ představila Allie dvě ženy, které jí byly vším. Lhala by, kdyby z tohohle seznámení nebyla nervózní.

Kaz přejela Beu pohledem, než se na ni drobně usmála.

„Ráda vás poznávám, Beo.“ Blondýna natáhla k Bee ruku a ta ji přijala.

„Nápodobně. Allie mi toho o vás hodně povídala,“ usmála se Bea, ale mohla říct, že ji Kaz posuzuje. Její pronikavé oči v ní četly jako v knize a to bylo nepříjemné.

„Bavíš se dobře, děvče?“ zeptala se Kaz a Allie energicky přikyvovala.

„Ten nejlepší večer,“ odvětila Allie a hodlala dodat něco dalšího, když od baru zavolala Boomer její jméno.

„PANÁKY, BLONCKO, POJĎ!“

„Správně, alkohol mě volá, měla bych jít.“ Mladší žena se ušklíbla, než zamířila k baru.

„Tak, Beo, cože to děláte?“ vyzvídala Kaz a rusovláska věděla, že tohle je ta vyslýchací část.

„Vlastním salon ve městě,“ sdělila starší blondýně.

„Aha, chápu. A ten kokot manžel…?“

„Měsíc jsem o něm neslyšela. Musím počkat ještě pár měsíců, než se rozhodnou přesunout slyšení na dříve.“

„A Allie? Kam do toho všeho zapadá?“ zeptala se Kaz. Allie byla její dcera, bez ohledu na krev a ona odmítala vidět ji se zlomeným srdcem.

„Allie mě přiměla uvědomit si, že odtamtud musím vypadnout. V tuhle chvíli nevím, co je to mezi námi, ale už pro mě tolik znamená,“ svěřila se Bea. Mluvení o jejích citech ji znervózňovalo, ale pokud to musí udělat, aby Kaz dokázala, že jí na Allie záleží, tak to udělá.

„Allie toho má hodně za sebou. Nedovolím, aby měla zlomené srdce,“ hrozila Kaz a Bea jen přikývla.

„Pořád potřebuji trochu času, abych přišla na to, co tohle je, ale nehraji si s ní,“ pokoušela se rusovláska přesvědčit starší blondýnu, že to myslí dlouhodobě a zdálo se, že to prozatím fungovalo. Kaz přikývla a věnovala jí stejný drobný úsměv, jako před tím.

„Poslouchejte, mám pár kontaktů na policisty ze své práce v útulku, takže řekněte Allie, ať mi zavolá, pokud vám bude manžel dělat další problémy,“ nabídla Kaz.

„To by bylo skvělé, děkuji Kaz. Každopádně bych se měla raději vrátit ke své dceři, než ji Franky přiměje pít panáky. Ráda jsem vás poznala.“ Bea před dalším výslechem od Kaz rychle odkráčela. Její dlaně byly náhle vlhké a cítila, jak se jí ty světle modré oči vpalují zezadu do hlavy. I přestože byla Kaz příjemná, Bea věděla, že tohle není konec jejího výslechu. Dostala se k baru a hodila do sebe první panák, který viděla; okamžitě toho zalitovala, když se jí tequila propalovala hrdlem.

„Pane jo, Zrzko, co ti řekla?“ ptala se Franky.

„Nic špatného, jen, že bych jí raději neměla zlomit srdce,“ zašeptala, protože Debbie stála jen pár decimetrů od ní.

„Klídek. Kaz je extrémně ochranitelská,“ ujišťoval ji Franky, podala jí další pivo a pokynula, aby se přesunuly k prázdnému boxu v rohu.

„Má ale pravdu, radši bys neměla. Bloncka má srdce na dlani a, přestože působí tvrdě, je neskutečně citlivá,“ informoval Franky rusovlásku a ta přikývla.

„Já vím a nechci jí ublížit. To byl jeden z důvodů, proč jsem se do ničeho nechtěla hnát, pro případ, že by tohle nebylo to, co chci.“

„A teď?“

„Vím, že nechci, aby to skončilo.“ Bea zčervenala a tetovaná bruneta se zasmála.

„Ach, ty sentimentální potvoro. Hodláš to říct Debbie?“

„Jo, řeknu, jen nevím kdy, nebo jak.“

„Je to chytré děcko, pokud jsi šťastná, tak to pochopí,“ ujišťovala Franky starší ženu naproti sobě.

„Zhlédla se v tobě, neuč jí špatné návyky.“

„To bych si nedovolila,“ mrkla na ni Franky, což Beu rozesmálo.

„Pomlouváte mě?“ Allie dala najevo svůj příchod tím, že přistála Bee na klíně a obtočila svoje paže kolem rusovlásčina krku, aby udržela rovnováhu.

„Páni, kolik jsi toho měla?“

„Ztratila jsem přehled. Boomer je do sebe umí házet.“

„Allie, ty to víš a stejně se s ní pokaždé neúspěšně snažíš držet krok,“ smála se Franky, jak pozorovala blondýnu kývat se tam a zpátky.

„To ty taky.“

„Neřekla jsem, že ne. Tak fajn, mám teď chuť na nějaké panáky, zatím, hrdličky.“ Franky na ně mrkla, než zamířila najít Boomer.

„Kde je Debbie?“ zeptala se Allie, zatímco se přesunula na sedadlo vedle Bey.

„Myslím, že s Boomer. Přijde jí k popukání.“

„Ta má to největší srdce. Bůh jí žehnej.“ Allie se usmála, než se naklonila blíž.

„Vypadáš úžasně,“ zašeptala hlasitě do Beina ucha.

„Ty stejně tak, ochlastko.“

„Hele, mám narozeniny, tak na to mám právo.“

„Neříkám, že ne,“ odvětila Bea a pohlédla do světlovlásčiných očí. Poznala, že jich pár měla. Její oči byly zamžené a snažila se zaostřit.

„Vážně bych tě teď chtěla políbit,“ přiznala Allie a Bea se kousla do rtu.

„Já taky, ale chci to říct Debbie, než se to dozví od někoho jiného. Vím, že to Franky a Kaz ví, ale chci, aby byla Debbie další.“

„U mě to stejné. Chci, aby proti nám nic neměla.“

„A co přesně je to ‚nám‘?“ zeptala se Bea.

„No, ráda bych, abychom byly normální pár, jako oficiální pár. Pokud chceš.“ Allie se zazubila a rusovláska si nemohla pomoct a oplácela jí to.

„To by se mi líbilo. Teď pojď, nechci si tě uzurpovat celý večer.“ Starší žena vzala blondýninu ruku a vytáhla ji na nohy.

„Můžeš si mě uzurpovat, kdykoliv chceš,“ škádlila ji a rychle štípla Beu do zadku, než odkráčela tak rovně, jak dokázala, zpátky k baru.


Kapitola 17: Právě teď se na tebe nemůžu ani podívat

Bylo příštího rána a Allie se cítila na umření. Hlava jí připadala, jako by ji k zemi táhly cihly a kladivo do ní mlátilo pořád dokola. Pomalu se zvedla z polštáře a přehodila nohy přes bok postele. Natáhla ruku po sklenici vody a našla dva prášky a vzkaz.

‚Pro malou lehkovážnici, která nezvládá své pití. x‘ Allie se ušklíbla, když si přečetla vzkaz. Vzala si prášky a zapila je vodou. Vítala konejšivý pocit chladné tekutiny stékající jejím hrdlem. Šla do koupelny opláchnout se, než si natáhla tepláky přes své šortky na spaní a přes hlavu si natáhla mikinu s kapucí, aby vypadala alespoň trochu k světu. Náhle uslyšela zdola smích, takže se velice pomalu vydala ke schodům a sešla po nich držíc se pravou rukou křečovitě zábradlí.

„Dobré odpoledne,“ pozdravila Bea blondýnu, zatímco její oči přivykaly světlu.

„Odpoledne?“ zeptala se Allie, zatímco se posadila naproti Debbie a usmála se na ni, když jí podala hrnek kávy.

„Je půl druhé, Allie,“ sdělila jí mladší tmavovláska.

„Vážně? Ach bože, proč jsem se pokoušela přepít Boomer?“ ptala se Allie sama sebe a položila si ruku na čelo. Vzhlédla k rusovlásce a zamračila se, když viděla, že se ušklíbá.

„Ani nezačínej. Je tu mimochodem Franky?“

„Pořád je u Bridget. Chceš něco k jídlu?“ nabídla jí Bea a podle obličeje, který Allie udělala, to brala jako ne.

„Nemám hlad, díky. Mám strach, že kdybych to zkusila, vrátilo by se.“ Světlovláska jen usrkla ze svého kafe a začala se cítit víc jako člověk. Bea zmizela a o pár minut později se vrátila seshora oblečená do sportovního. Allie se musela ovládat. Bein zadek v tom těsném spodku a ta těsná černá vesta zažehly v Alliině břiše plamen touhy.

„Fajn, děcka, jdu si zaběhat, vrátím se brzy.“ Políbila Debbie na vršek hlavy a pak věnovala blondýně vážný pohled.

„Pokus se nezvracet.“

„Ano, šéfko,“ zasalutovala a ušklíbla se, když Bee zčervenaly tváře. Pár minut po tom, co se za ní zavřely dveře, Debbie umyla svůj talíř a posadila se zpátky před blondýnu.

„Bavila ses včera večer?“ zeptala se.

„Ano, bavila, díky. Pamatuj, že až budeš moct pít, nikdy nepij s Boomer,“ pověděla Allie mladé dívce před sebou a ta přikývla.

„Jo, vyhnu se tomu peklu,“ zasmála se Debbie, než upadly do příjemného ticha. Od té konfrontace s jejím otcem se v Debbiině hlavě stále opakovala jeho slova. Říkal o Allie pravdu nebo to byl jenom nějaký zvrácený žert?

„Hele, svěř se mi. Co máš na mysli?“ zeptala se Allie. Viděla, jak v dívčině hlavě šrotují kolečka a navzdory tomu, že se cítila pod psa, chtěla, aby měla tmavovláska pocit, že s ní může mluvit o čemkoliv.

„Nevím, jestli o tom budeš chtít mluvit, když se cítíš takhle,“ vtipkovala Debbie, ale Allie zůstala vážná.

„Na tom nesejde. Chci, abys měla pocit, že se mi můžeš svěřit,“ povzbuzovala ji světlovláska a Debbie přikývla, než se zhluboka nadechla.

„Co říkal můj táta o tom, že jsi byla prostitutka a feťačka… Je to pravda?“ zeptala se a Allie vážně přikývla.

„Jo, je to pravda. Asi před dvěma lety to všechno skončilo, ale ano, žila jsem na ulici a stala se závislou na drogách, když mi bylo osmnáct. Zapletla jsem se do prostituce, abych vydělala peníze, jejichž většinu jsem utratila za perník. To bylo až do chvíle, než jsem byla zmlácena tak, že jsem vyhledala pomoc v útulku pro ženy. Tam jsem potkala Kaz. Pomohla mi dostat se tam, kde jsem dnes,“ vysvětlovala Allie a Debbie na ni zírala a nasávala do sebe všechno jako houba. Nevěděla, co si má myslet. Snažila se nesoudit blondýnu, kterou si oblíbila, ale bylo to těžké, když věděla, že takhle prodávala svoje tělo. Ať už musela nebo ne, jistě byla i jiná cesta?

„Páni,“ bylo vše, co dokázala říct a vlna nevolnosti smíšená s nervozitou se přehnala přes Allie. Podělala to s tmavovláskou zrovna před tím, než byla Bea připravena povědět jí o nich? Co si pomyslí teď? Aby její máma byla s bývalou prostitutkou, to rozhodně nevypadalo dobře.

„Já vím, že se to snadněji řekne, než udělá, ale prosím, nesuď mě za to, co jsem udělala. Je toho spousta ke vstřebání a já nenávidím ohlížení se na tu osobou, kterou jsem byla. Ale už jí nejsem, to nejsem já.“

„Ale jsi, ne? Nemůžeš prostě změnit to, kým jsi. Ta tvoje část tam vždycky bude. Ví to moje máma?“ zeptala se Debbie a blondýna viděla, že se snaží držet se, aby na ni nevylítla.

„Ano, ví. Ví všechno,“ pověděla jí Allie v naději, že klidnější reakce její mámy na tohle pomůže brunetě víc to zpracovat.

„Abych byla upřímná, jsem překvapená, že tu zůstala,“ odsekla tmavovláska a Allie sebou trhla.

„Co tím myslíš?“

„Vždycky byla proti drogám, jakože extrémně proti nim. A co Franky? Hádám, že také není svatá,“ prohlásila Debbie a v jejím hlase bylo zřetelné zklamání. Ačkoliv si Allie velice oblíbila, k tetované brunetě měla ještě blíž.

„Ne, není. Ačkoliv o tom by ti měla říct sama.“

„Prostě mi to pověz. Mám po krk všech těch tajemství a zdá se, že jich je hodně,“ procedila Debbie skrze zuby a Allie v ní mohla vidět Beu. Allie si povzdechla a projela si rukou vlasy.

„Seděla za napadení. Vylila olej do rozkroku nějakému chlápkovi. Ale znovu, teď taková není. Jo, může mít nějaké problémy se zvládáním hněvu, ale, panebože, když jsem ji potkala, naštvala se, když jsem nechala pero někde, kde nemělo být. Ušla dlouhou cestu a stejně tak já,“ Allie se pokoušela znovu ospravedlnit, ale poznala, že to nemá žádný účinek.

„Já tomu nemůžu uvěřit. Nemůžu uvěřit, že mě máma vůbec nechala s tebou samotnou,“ vyprskla a blondýna přemáhala slzy. Tmavovláska měla plné právo cítit se zrazená, ale to neznamenalo, že by ta slova nebolela.

„Debbie, prosím-“

„Neobtěžuj se. Proč mi o tom nikdo neřekl? Protože jsem moc mladá? To je kravina.“

„Ne, to není ten důvod. Nemyslely jsme si, že na tom záleží, včetně tvé mámy.“

„Nezáleží na tom? Tohle toho tolik mění. Jak ti teď mám věřit? Nebo Franky? Právě teď se na tebe nemůžu ani podívat.“ Mladá dívka náhle vstala ze své židle a přešla ke kuchyňskému ostrůvku.

„Jak víme, že nějaký tvůj bývalý klient neví, kde bydlíš? Jak víme, že nedlužíš peníze některému ze svých narkomanských kamarádíčků a že si sem pro ně nepřijdou? S mámou jsme zažily příliš násilí, abychom do toho byly znovu zatažené!“

„Nikdo neví, kde bydlím. Nikomu nic nedlužím a zůstala jsem v útulku, dokud jsem nebyla čistá, takže nikdo neví, kam jsem pak šla. Jsi tu v bezpečí, Debbie.“ Allie k ní přistoupila, ale nebylo to k ničemu.

„Drž se ode mě. Kdo ví, jakými nemocemi jsi prolezlá.“ To byla poslední kapka. Slzy se řinuly po Alliiných tvářích. Měla pravdu, byla odporná. Cítila se špinavě a zostuzeně. Debbie vzhlédla a spatřila slzy na Alliině tváři, ale neucouvla. Ano, cítila se provinile, že ji rozplakala, ale takhle to cítila. Náhle se tu necítila bezpečně. V tu chvíli se rozletěly přední dveře a dveřmi se provlekla unavená, kocovinou zmožená Franky.

„Proč piju?“ zeptala se sama sebe, jak odhodila kabelku na stůl a vzhlédla k Allie a Debbie. Spatřila brečící Allie a Debbie s párou vycházející jí z uší.

„Co se stalo?“

„Nic,“ odpověděla krátce Allie, zatímco vyběhla ze dveří. Potřebovala na vzduch, potřebovala vypadnout od Debbie, než jí řekne něco dalšího bolestivého, přesto pravdivého.

Franky se otočila od pozorování světlovlásčina odkvačení k mladé brunetě, které se snažila projít kolem ní.

„Hele, vydrž. O čem tohle bylo?“ zeptala se. Debbie si jen odfrkla, než se pokusila znovu projít kolem.

„Nenaštvi se, nechci olej ve svém rozkroku, děkuji pěkně,“ odsekla mladá dívka, než odstrčila Franky z cesty a zamířila nahoru, kde za sebou práskla dveřmi.

* * *

O čtyřicet pět minut později se Bea vrátila z běhání a zamířila rovnou nahoru do sprchy. Právě, když se chystala zajít do koupelny, vynořila se ze svého pokoje Franky.

„Hele, Zrzko, můžeš na slovíčko?“ zašeptala a Bea přikývla, než zašla do Frankyina pokoje.

„Je všechno v pořádku?“

„Nejsem si jistá, ale vešla jsem, abych našla Allie v slzách a tvoji dceru připravenou praštit do čehokoliv v dohledu. Pak zamumlala něco o tom mít olej mezi nohama, z čehož usuzuji, že jí Allie řekla o mé minulosti. Hádám, že také o své,“ vysvětlovala Franky rusovlásce a Bea byla šokována.

„Kde je teď Allie?“

„Vyběhla ze dveří po tom, co se to stalo. To bylo asi před čtyřiceti minutami a od té doby jsem ji neviděla. Tohle dělá často, prostě zmizí na pár hodin, když si potřebuje vyčistit hlavu. Hnusí si tuhle část života, Beo, a já si můžu jen představovat, co jí tvoje dcera řekla, že se takhle sesypala,“ pravila Franky se silou za svými slovy. Nebrala si servítky a Bea mohla vidět, jak se vynořuje ochranitelská stránka Franky,

„Tak fajn, promluvím si s ní. Nemá žádné právo na to říkat tobě a Allie, to, co řekla, ať už to bylo cokoliv.“

„Klid, pravděpodobně se cítí zrazená, Zrzko. Ale vím o vás dvou a vím, že pro tebe a bloncku znamená Debbiino svolení hodně,“ ušklíbla se Franky s mrknutím a Bea otočila oči v sloup.

„Jsi tak hrozná jako Allie,“ zabručela starší žena na cestě z pokoje, aby zamířila do koupelny na rychlou sprchu. Rychle se osušila a převlékla, než zamířila rovnou do svého pokoje, kde našla svou dceru u notebooku s nasazenými sluchátky. Přešla k ní a zaklapla obrazovku notebooku.

„Hele, za co to bylo?“ zamračila se Debbie a vytáhla si sluchátka.

„Co se to stalo dřív?“ konfrontovala Bea svou dceru a sedla si před ni na postel.

„Jen jsem se zeptala Allie, jestli to, co říkal táta, byla pravda.“ Debbie se vyhýbala očnímu kontaktu.

„A co jsi jí řekla? Protože si toho dost prožila a nepotřebuje tvoje chytrácké poznámky, aby jí to připomínaly.“

„Proč se jí tak zastáváš? Byla feťačka. Nebo jsi snad zapomněla na svůj postoj k drogám?“ odsekla mladá dívka, ale stále se vyhýbala jejím očím.

„Můžu ti připomenout, kdo se o tebe staral, když jsem byla v nemocnici? Kdo tě vzal domů, aby ses nemusela vrátit k tátovi? Kdo nám poskytl střechu nad hlavou, když jsme ji potřebovaly?!“ Bea zvedla hlas a vstala pražíc pohledem svou dceru.

„Já vím! Vím, že bychom tu nebyly, kdyby nebylo jí, ale to nebrání faktu, že mám pocit, že mi bylo lháno!“ namítala Debbie a rusovláska si povzdechla, než se znovu posadila.

„Já vím a je to těžké, ano? Ale kým Allie byla, a Franky, když už jsme u toho, ony už nejsou těmi lidmi. Nikdo ti nelhal, ano? Jsi tu v bezpečí a všechno se to nakonec vyřeší.“ Bea obtočila paže kolem své dcery, pevně ji objala a políbila ji do vlasů.

„Radši bych se jí měla omluvit, cítím se teď provinile,“ pronesla Debbie, když se odtáhla.

„Pořád je venku. Pojedu se po ní podívat. Co kdybys se svou omluvou začala u Franky? No tak, Debbie, vychovala jsem tě líp, než abys soudila lidi.“

„Já vím, a neměla jsem. Prostě jsem viděla rudě, chápeš? Cítím se hrozně.“ Mladá tmavovláska si skryla hlavu v dlaních a podvolila se mámině doteku, když cítila, jak jí její prsty projíždí kadeřemi.

„Já vím, nedělej si starosti, to bude v pořádku. Fajn, běž se podívat na Franky. Ale má pořád kocovinu, tak dávej pozor,“ žertovala a Debbie se zahihňala, než vstala z postele.

„Jo, budu. Dávej na sebe pozor a doufám, že ji najdeš.“

„Já taky,“ odvětila rusovláska, jak vycházely z pokoje.

* * *

Byly teď čtyři hodiny a Bea neměla žádné štěstí. Namáhala si mozek při vzpomínání na cokoliv, co jí mohla světlovláska říct, když spolu zůstávaly vzhůru a ‚dívaly se na televizi‘. Jako poslední pokus, než zamíří zpátky, zkusila pláž. Zaparkovala, vystoupila z auta, zamířila k molu a úlevně si vydechla, když na jeho konci spatřila blonďatou ženu sedící na okraji s nohama visícíma dolů. Došla k ní a posadila se vpravo vedle ní a vychutnávala si výhled. Slunce bylo stále jasné, ale začínalo se klonit k západu a vytvářelo na pozadí jemnou záři.

„Omlouvám se,“ vydrala ze sebe Allie a Bea pohlédla na blondýnu, která vypadala tak křehce.

„Proč se, pro všechno na světě, omlouváš? Nemáš nic, zač se omlouvat, slyšíš? Nic.“ Bea se plně otočí k Allie a položí jí ruku na tvář.

„Nevím, co ti řekla, ale je mi to moc líto. A jí mimochodem taky. Můžu se tě zeptat, co ti řekla?“

„Nic, co už jsem neslyšela dřív. Že se nemůžu jen tak změnit, vždycky to budu já. Pak jsem šla k ní a nenechala mě dotknout se jí, jako by nevěděla, co za nemoci mám.“ Allie pokrčila rameny a cítila, jak se jí oči znovu plní slzami. Pohlédla do Beiných očí a viděla v nich bolest.

„Vychovala jsem ji lépe.“

„Nezlob se na ni, to je v pořádku. Už jsem to zažila. Já jen… Co to znamená pro nás?“ Beino srdce se lámalo, při pohledu na to, jak se před ní blondýnka sesypává.

„Tohle nic nemění. Pořád jsem tady, s tebou. Nic se nemění, slibuji.“ Rusovláska se povzbudivě usmála, než pokračovala.

„Každopádně, pamatuješ se, na co ses mě ptala včera večer?“

„Samozřejmě. Možná jsem byla opilá, ale tohle si pamatuji naprosto jasně… Moje holko.“ Allie mrkla a Beu zaplavila úleva, když viděla, že se mladší žena vrátila ke svému normálnímu, drzému já.

„Jsi připravena jet domů?“ zeptala se rusovláska a Allie přikývla, naklonila se a něžně ji políbila. Bea jí to okamžitě oplatila a přejížděla palcem po její lícní kosti, než se odtáhla.

„No tak, pojďme.“ Vstala a vztáhla Allie s sebou. Zpátky k autu kráčely ruku v ruce.

* * *

„Omlouvám se,“ pravila později toho večera Debbie k blondýně, zatímco ta seděla s Beou na gauči a sledovaly televizi. Debbie seděla na stoličce před nimi a povzdechla si.

„Neměla jsem říkat to, co jsem řekla. Neměla jsem právo takhle tě soudit. Čím sis prošla bylo strašné a já jsem moc ráda, že jsi to překonala. Udělala jsi toho pro mě a mámu tolik a já bych měla dělat všechno pro to, abych ti poděkovala a ne tě zahrnovat urážkami. Je mi to vážně líto, Allie.“ Debbie brebtala a Allie se naklonila a položila ruku na koleno mladé tmavovlásky, aby ji umlčela.

„To je v pořádku. Já vím, že je to těžké, to, čím jsem si prošla, není hezké, ale prosím věř mi, když říkám, že už nejsem tím člověkem. Připouštím, že mám chvíle, kdy mám nutkání vzít si drogy, ale dva roky jsem se jich nedotkla a znovu se k nim nepřiblížím, bez ohledu na to, jak silné to nutkání je,“ ujišťovala ji Allie a Debbie se zazubila a naklonila se, aby blondýnu objala.

„Fajn, no, nechám vás tu lidi.“ Hodlala se zvednout, ale Bea jí řekla, aby se zase posadila.

„Chtěla jsem s tebou o něčem mluvit,“ pověděla rusovláska své dceři a zhluboka se nadechla, než vzala Alliinu ruku do své.

„My máme něco, o čem s tebou chceme mluvit,“ opravila se a Debbie shlédla na jejich propletené prsty, než se pohledem vrátila ke své mámě.

„Vy dvě?“ Debbie ukázala prstem mezi těmi dvěma a Bea přikývla.

„S Allie se už asi měsíc vídáme,“ sdělila brunetě, která si poškrábala hlavu a pohlédla směrem k Allie.

„Můžeš nám dát chvilku?“ požádala a blondýna přikývla, stiskla Beinu ruku a odešla do kuchyně.

„To jsou věci, mami,“ pravila Debbie s úsměvem a Bea se uvolnila.

„Jsem šťastná, Deb. Opravdu šťastná. Je to dobrý pocit, víš? Mít někoho, komu na mě opravdu záleží,“ rozplývala se Bea a Debbie se hihňala.

„Vážně se červenáš, to je tak roztomilé,“ zubila se a Bea se smála s ní.

„Jsi s tímhle v pohodě?“

„Nebudu ti lhát, je to trošku divné, ne, že bych proti tomu cokoliv měla. Ale, když jsem sem poprvé přišla, řekla jsem Allie, že si myslím, že bys na tom byla líp se ženou,“ pověděla své mámě.

„Vážně?“

„Jo. Očividně to vzala jako výzvu,“ ušklíbla se a zasmála se, když její máma obrátila oči v sloup. Zrovna v tu chvíli vešla zpátky Allie se třemi hrnky čaje a položila je na stolek.

„Potřebujete víc času?“ zeptala se a Bea zavrtěla hlavou a natáhla k Allie ruku, aby ji za ni vzala.

„Mám z vás radost,“ zaculila se Debbie a blondýna se na gauči uvolnila.

„Takže, znamená to, že budu mít postel pro sebe?“ zeptala se tmavovláska s takovým nadšením v hlase, že se obě ženy rozesmály.

„Pokud mi Allie dovolí být u ní, tak ano, můžeš mít postel pro sebe,“ pravila Bea a Debbie se obrátila na Allie s prosebným pohledem.

„Předpokládám, že dokáži vydržet její chrápání, takže si můžeš užít dvojpostel,“ žertovala a Debbie zapumpovala rukou ve vzduchu.

„Ano! Dobrou holky, nedělejte žádné blbiny.“ Vyskočila na nohy, popadla svůj hrnek čaje a zamířila nahoru.

„Jsem tak šťastná, že proti tomu nic nemá,“ vzdechla s úsměvem Allie a Bea přikývla a položila hlavu na světlovlásčina rameno.

„Já taky.“ Přitulila se blíž k boku mladší ženy a usmála se, když ucítila polibek ve svých vlasech.

„A nechrápu.“


Kapitola 18: Doháníš mě k šílenství

Allie vešla v pondělí ráno do baru a stále se necítila úplně ve své kůži. Otevřela okenice dokořán a nastartovala pokladnu, než zamířila do své kanceláře. Sáhla si do kabelky a usmála se, když na telefonu uviděla Beino jméno.

„Je šílené, že se mi už po tobě stýská?“ Alliin úsměv se rozšířil, když psala odpověď.

„Pokud ano, tak jsme šílené obě,“ odepsala, než odložila telefon vedle svého notebooku. Vydala hlasitý povzdech, než začala s inventářem a projížděla si prsty světlé vlasy. Debbiina slova jí zvonila v uších, navzdory tmavovlásčiným nesčetným omluvám předchozího večera i dnešního rána, než odešla do školy. Nicméně se nezdálo, že by Allie ty urážky byla schopná setřást. Bylo by Bee bez ní lépe? Skutečně se zbavila té osoby, kterou nechala za sebou? Jako by jí mohla číst myšlenky, na displeji se znovu objevilo jméno její přítelkyně.

„Doufám, že se budeš mít hezky a nešťourej se moc ve včerejších událostech. Už nejsi tím děvčetem. Uvidíme se později.“ Blondýna se kousala do rtu, zatímco si stále dokola četla tu zprávu.

„Pokusím se. Doufám, že se taky budeš mít dobře. Příliš na mě nemysli, umím být velice rozptylující.“

* * *

„Ahoj, Allie. Jsi tu brzo.“ Boomer se objevila o hodinu později, těsně před svou směnou.

„No, pořád se vzpamatovávám z toho soutěžení s tebou v sobotu v noci, tak jsem si myslela, že mi tahle úředničina bude trvat déle,“ smála se a Boomer zapumpovala pěstí ve vzduchu.

„Pořád na to mám,“ radovala se a Allie se smála ještě víc. Ačkoliv byla Boomer silou, se kterou bylo třeba počítat, měla tu nevlídnější duši.

„Hele, ta tvoje kamarádka je vážně bezva,“ pokračovala vyšší žena a světlovláska se usmála.

„Jo to je, je úžasná,“ rozplývala se.

„Tak fajn, zklidni se, zníš, jako bys do ní byla zabouchlá nebo co,“ žertovala Boomer, ale ticho, které následovalo, jí umožnilo popřemýšlet o tom. O pár chvil později jí to v hlavě cvaklo, zalapala po dechu a rozhodila rukama.

„Kecáš! Je to jen z tvé strany nebo opravdové.“ „Je to opravdové, Booms. Trvá to jen přes měsíc, ale bereme to zvolna. Její dcera se to

dozvěděla teprve včera večer,“ vysvětlovala Allie a Boomer svraštila obočí.

„Jo, v sobotu jsem s ní mluvila. Takže, nějak jsi předělala její mámu nebo co?“ Boomer se snažila přijít tomu všemu na kloub a Allie se jen hihňala.

„Něco takového. Nepřehřej si mozeček, Booms. Můžeš jít všechno nachystat, prosím? Budu tu do čtyř a pak tu bude Mel.

„Paráda, fajn, tak zatím.“ Vyšší žena odešla nachystat bar a obsluhovat ho během poledne, nechávajíc svou vedoucí postarat se o ty ‚nudné záležitosti‘, jak jim říkala.

* * *

O dvě hodiny později Allie s cvaknutím zaklapla notebook. Jediná nevýhoda toho být vedoucí bylo papírování. Přestože bylo dobré posadit se a prostě pokračovat v práci, její myšlenky ji občas přemohly. Právě když se chystala jít pomoct Boomer, rozbzučel se jí telefon.

„Drobné varování. Debbie chce laskavost, tak očekávej každým okamžikem telefonát.“ Allie byla právě uprostřed odpovědi, když se jí rozezvonil telefon.

„Ahoj Debbie, děje se něco?“ zeptala se a předstírala, že je telefonátem zaskočena.

„Ne, všechno v pohodě. Máš chvilku nebo jsi zaneprázdněná?“

„Mám čas, o co jde.“

„Právě nám byl přidělen projekt z biologie a Miin bratr už má dnes doma své kamarády. Zajímalo mě, jestli by bylo v pohodě, kdyby po škole přišla Mia k nám? Bylo by to jen asi na hodinu a zůstaly bychom nahoře. Pochopím, kdybys ne-“ Debbie blábolila a Allie se usmála nad nervozitou mladé dívky.

„Debbie, to je v pořádku. Jistě, že může přijít,“ pověděla jí a slyšela, jak si Debbie úlevně oddechla, než pověděla někomu, o kom Allie předpokládala, že je Mia, že to není problém.

„Díky Allie, nemusela jsi, obzvláště po tom, jak jsem s tebou jednala-“

„Ještě jednou, Debbie, zapomeň na to, ano? Stalo se, omluvila jsi se. Jsme v pohodě,“ ujišťovala ji blondýna.

„Dobrá. Každopádně, musím jít, hezké odpoledne.“

„Tobě taky Debs, měj se.“ Zavěsila a poslal krátkou textovku Bee, aby jí dala vědět, že už obdržela telefonát, načež si strčila mobil do kapsy a zamířila z kanceláře do baru.

* * *

Bylo těsně před půl pátou, když Allie dorazila domů, odložila si kabelku na kuchyňský stůl, než zamířila nahoru do svého pokoje, aby se převlékla. Mohla slyšet Debbie a další dívku smát se v jejím pokoji a usmála se pro sebe. Byla by ráda, kdyby v pubertě také měla takový život. Mít jedinými starostmi domácí úkoly a dumání nad tím, jestli vás objekt vaší náklonosti pozve na ples. Naneštěstí jí život tohle nenabídl, ale protože tomu tak bylo, je tu dnes s nádhernou rusovláskou a životem, který stál za to. Místo toho, aby je rušila, zamířila Allie do kuchyně, aby pro změnu začala chystat večeři ona. Nebyla nejlepší kuchařkou, ale nebyla tak špatná, jak ji Franky vykreslovala.

Bea vešla zrovna po páté a obdivovala scénu v kuchyni. Allie vařící v krátkých šortkách a volném tričku. Něco na tom pohledu na světlovlásku proplouvající kuchyní v běžném oblečení rozežehnulo hluboko v Bee oheň a potřeba dotknout se jí byla ohromující. Cítíc smělost, rusovláska k ní došla a obtočila paže kolem pasu mladší ženy. Její ruka vklouzla pod to volné tričko a prsty přejela po Alliině opáleném břiše.

„Hmm, ahoj,“ téměř zavrněla Allie a poddala se Beině doteku.

„Vaříš?“ zamumlala Bea proti Alliině krku, zatímco vlepovala lehoulinké polibky na blondýninu porcelánovou pleť.

„Umím vařit, víš? Dělat stir-fry je moje specialita.“ Allie otočila hlavu a věnovala rusovlásce spalující polibek. Pustila vařečku do pánve a sevřela Beinu tvář do rukou. Natočila tělo, aby ho silně přitiskla ke starší ženě. Nemohla se té ženy nabažit a nemohla se dočkat, až bude zcela její, bez toho parchantského manžela visícího nad nimi.

„Doháníš mě k šílenství,“ vydechla Allie proti Beiným rtům, když přerušila polibek, aby se nadechla.

„O tom mi povídej,“ dokázala Bea říct, jak lapala po dechu.

„Teď, pokud nebudeš nic namítat, moje nudle se spálí.“ Blondýna mrkla, než se otočila zpátky ke své předchozí činnosti. Rusovláska se opřela o kuchyňský ostrůvek, když v tom zaslechla otevření dveří nahoře, následované dvojicí kroků scházejících po schodech.

„Něco tu chutně voní.“ Místností zazněl neznámý hlas a Allie obrátila svou pozornost k těm dvěma puberťačkám. Mia byla také tmavovláska, jako Debbie, ale s jejími vlasy staženými do culíku, mohla Allie zahlédnout, že jí ve vlasech svítí i světlé proužky. Byla mnohem vyšší než Debbie s nohami táhnoucími se do nekonečna i navzdory tomu, že byly oblečené ve volných teplácích.

„Ahoj, mámo Beo, chyběla jsem ti?“ zeptala se a Bea se jen smála. Mia byla jediná Debbiina kamarádka, které Bea věřila. Znaly se od dob, co jim byly čtyři a vždycky byla na Debbiině straně. Bea obrátila oči v sloup a rozpřáhla paže, aby si dívku vtáhla do objetí.

„To vždycky. Musíš přestat růst. Přísahám, že jsi vyšší a hubenější pokaždé, když tě vidím,“ pravila, když se odtáhly.

„A také to říkáš vždycky, když mě vidíš. A přesto jím sušenky, jako by je měli přestat vyrábět,“ zahihňala se, než se otočila směrem k Allie.

„Vy musíte být Allie. Já jsem Mia, druhé dítě v téhle rodině,“ zaculila se a natáhla k Allie ruku, aby jí potřásla.

„Ráda tě poznávám, Mio, zůstaneš na večeři?“ nabídla Allie.

„Přestože bych moc ráda zůstala a snědla cokoliv, co tak božsky voní, mám trénink tancování. Takže musím jít, než mě tu můj odvoz nechá, ale ráda jsem vás poznala a díky, že jste mě tu nechala,“ pravila mladá dívka, zamávala a vydala se s Debbie ke dveřím.

„Ach a mámo Beo,“ ohlédla se.

„Ano Mio?“

„Může Debbie zůstat v sobotu u nás, prosím? Jinak budu o herní noci sama a nemůžu čelit tomu, jak se na mě rodiče smluví, jako vždycky,“ vysvětlovala a jak Bea, tak Allie se smály.

„Jo, to je v pohodě, teď běž, slečno flexibilní,“ odvětila rusovláska a rukou ji vyháněla. Jakmile se Debbie vrátila, posadila se ke stolu a pohlédla k Allie.

„Tak to byla Mia,“ usmála se a blondýna přikývla.

„Kdo ji vyzvedával?“ zeptala se Bea, když si sedala vedle své dcery.

„Její kluk,“ odpověděla Debbie s úšklebkem a Bea vykulila oči.

„Ona má přítele? Hmm, kdo je ten kluk a proč se o tom dozvídám až teď?“ blekotala Bea a Allie se hihňala nad dychtivostí své přítelkyně.

„Zrovna to udělali oficiálním a neboj se mami, je milý. Udělala jsem prověrku, jakožto nejlepší kamarádka a prošel. Teď se každopádně nemůžu dočkat večeře.“ Debbie pohlédla na Allie a světlovláska se zaculila, než jí naložila jídlo a podala jí talíř.

„Doufám, že ti to bude chutnat,“ pravila, zatímco se usazovala se svým vlastním talířem. Debbie se do toho hned pustila a zvedla palec, jak žvýkala.

„Panebože, zpomal. Bude tě bolet žaludek, dítě!“ plísnila ji Bea, ale nedokázala zabránit zasmání se.

„Omlouvám se, ale mám hlad. Je to dobré, Allie,“ zaculila se mladá bruneta a Allie se ušklíbla.

„Vidíš, nejsem tak špatná, jak mě Franky líčí,“ namítala a Bea obrátila oči v sloup.

„Nalhávej si, co chceš, princezno,“ vtipkovala rusovláska a Allie zalapala po dechu.

„Taková nehoráznost,“ předstírala dotčení a Debbie přelétala pohledem mezi těmi dvěma.

„Hele, první hádka na obzoru?“ žertovala. Ty tři pokračovaly v uvolněné konverzaci a Bea nedokázala zabránit úsměvu. Tohle bylo to, co vždycky chtěla; být součástí šťastného vztahu a jen relaxovat se svou dcerou. Jo jistě, nepředstavovala si, že bude její partnerkou žena, ale Allie jí pomohla uvědomit si, že její život stojí za víc, než ji přiměl Harry věřit. Byla vytržena ze svých myšlenek svou dcerou, která se zacinkáním odložila příbor na talíř.

„Jsem nacpaná k prasknutí… Co bude jako zákusek?“

* * *

„Můžu s tebou mluvit?“ zeptala se Debbie, když se její máma odešla vysprchovat.

„Jistě, o čemkoliv,“ pobídla ji Allie.

„Chtěla jsem se ještě jednou omluvit za to minule.“

„Ach Debbie, říkala jsem ti-“ začala blondýna, ale Debbie ji přerušila.

„Ne, vyslechni mě, prosím. Ani nevím, odkud se to vynořilo. Hádám, že jsem byla prostě vystrašená, víš? Vyrůstala jsem s násilím a zpanikařila jsem, že se to stane znovu, právě, když jsem si myslela, že jsme se z toho začaly dostávat. Ale vím, že tohle není ten případ. Obdivuji tvou sílu a tvé odhodlání změnit svůj život a jsem tak ráda, že tě máma našla. Nikdy jsem ji neviděla tak šťastnou a to všechno je tvoje zásluha. Takže ti děkuji.“

Allie neměla slov. Místo mluvení si přitáhla mladou brunetu do objetí a polykala slzy. Debbiin souhlas byl klíčový a to, že bez výhrad akceptovala ji a Beu pro ni znamenalo všechno na světě.

„Díky,“ dokázala ze sebe vydat, aniž by odhalila, jak přiškrceně se cítila. Zrovna v tu chvíli vešla Bea do obýváku a pozvedla obočí.

„Je tu všechno v pořádku?“ zeptala se a obě holky přikývly.

„Družíme se, mami,“ odvětila Debbie, jak se odtáhla a stoupla si, aby objala mámu.

„Jdu do postele. Dobrou noc,“ řekla a vyklidila prostor.

„Hele, co se děje?“ Bea okamžitě rozpoznala, že Allie zadržuje slzy.

„To jen Debbie. Znovu se omluvila, blázínek, ale právě mi poděkovalo za to, že tě činím šťastnou a to pro mě tolik znamená,“ usmála se skrze slzy a rusovláska se usmívala, zatímco jí stírala pramínky slz.

„Má pravdu, tohle všechno je tvoje zásluha,“ souhlasila se svou dcerou a věnovala světlovlásce láskyplný polibek, do kterého vložila všechno. Odtáhla se a palcem hladila tvář mladší ženy.

„Takže, v sobotu budeme jen my dvě, copak budeme dělat?“ nadhodila a Allie se ušklíbla.

„Mám pár nápadů,“ mrkla na ni a Bea se rozesmála.

„To se vsadím, že ano. Teď pojď, obě brzy vstáváme.“ Vzala Alliinu ruku do své a vytáhla ji na nohy. Zamířily nahoru do jejich pokoje.


Kapitola 19: Chci to

Týden se rychle překulil do soboty a Franky pozvala Allie a Beu ven napít se a na oplátku Bea pozvala Maxine a Liz, aby se k nim připojily, zatímco Doreen se nepodařilo sehnat hlídání. Debbie právě vyrazila na noc k Mie, takže se Franky rozhodla dát si panáka ještě doma. Bea se k ní připojila v kuchyni krátce po té, oblečená v těsných džínech, bílém krajkovém topu a černém saku.

„Tady máš, Zrzko, pošli to dolů.“ Tetovaná bruneta jí podala panák a Bea udělala obličej.

„Co to je?“

„Prostě to vypij, jo?“ Prakticky vnutila skleničku rusovlásce do ruky a cinkla jí s tou svojí. Obě do sebe panák koply a Bea ho skoro vykuckala zpátky.

„Panebože, Franky,“ vydrala za sebe a Franky se jen smála.

„Nemáš ráda tequilu, Zrzko?“ zeptala se a starší žena energicky vrtěla hlavou.

„Bože ne, ne takovouhle,“ prohlásila znechuceně, ale smála se.

„Ach jo, kde je bloncka?“ vznesla Franky dotaz k nikomu konkrétnímu a kráčela k patě schodiště.

„Hej, princezno, pospěš si, kurva, za chvíli budeme slavit mé osmdesátiny,“ zakřičela směrem k Alliině pokoji a dostalo se jí syrového „jdi se vysrat“ zpoza dveří. Bea se jen smála jejich interakci a popadla pivo místo dalšího hnusného panáka.

* * *

O patnáct minut později se konečně ukázala Allie. Blondýna vypadala pozoruhodně ve svých lesklých legínách a rudé blůze, která měla velký průstřih na zádech, odhalujíc, že pod tím nemá podprsenku. Bee naprosto vyschlo v puse, když se zrakem vpíjela do své přítelkyně a cítila neuvěřitelné horko, navzdory tomu, že měla lehký top. Allie si nevedla o moc lépe; ačkoliv rusovlásčin top nebyl úplně průhledný, stále odhaloval náznak černě na hrudi. Obě ženy věděly, co dnešní noc znamená, přestože technicky nebylo nic řečeno; jejich oblečení a roztoužené pohledy říkaly všechno. Naneštěstí, Franky si toho také všimla.

„Bože, sexuální napětí v téhle místnosti by se dalo krájet. Dnes večer rozhodně zůstávám u Gidge, v žádném případě tu nebudu zůstávat, abych to poslouchala,“ zasténala, zatímco do sebe hodila další panák a podala jeden Allie, která ho naráz polkla a vzápětí začala sát citron.

„Jak to děláš?“ Bea udělala obličej, když sledovala, jak do sebe světlovláska kopla další panák, aniž by sebou moc trhla.

„Když piješ s lidmi, jako je tahle a Boomer, naučíš se nemyslet na to pálení,“ vysvětlovala.

„Nebo možná stárnu a přestávám to zvládat.“

„Věř mi, nestárneš,“ mrkla na ni Allie a Franky znovu zasténala.

„Pro Kristovy rány, díky bohu, že je taxík tady. Pojďme, než se jí zmocníš tady na stole.“ Popadla svůj kabát a hodila do sebe ještě jeden panák, než popadla své klíče.

„Můžeme?“ Blondýna natáhla ruku ke starší ženě a ta ji za ni vzala.

„Můžeme,“ zaculila se a ruku v ruce následovaly potetovanou brunetu. Franky se posadila dopředu a klábosila s řidičem, zatímco ty dvě roztoužené puberťačky se usadily vzadu a každých pět sekund po sobě házely pohledy a doteky. Allie si položila ruku vysoko na Beino stehno a naklonila se k jejímu uchu.

„Dneska vypadáš neuvěřitelně. Tyhle džíny nenechávají moc prostoru představivosti,“ zašeptala a Bea se rozechvěla ze světlovlásčina horkého dechu na pokožce. Otočila svou hlavu a natáhla ruku za záda mladší ženy a přejížděla prsty nahoru a dolů po její páteři.

„To ani tohle,“ zašeptala zpátky a usmála se pro sebe, když ucítila, jak na Alliině pokožce naskakuje husí kůže. Před dvěma měsíci by nebylo možné, že by byla tahle sebevědomá, aby někoho nechala takhle se jí dotýkat, nemluvě o tom, že by se někoho dotýkala tak, jak se dotýkala Allie. Blondýna s ní dělala něco, co nikdy nikdo jiný a teď byla dostatečně sebevědomá, aby podle toho jednala. Pořád nerozuměla tomu, co na ní Allie vidí, ale hádala, že to, díky Harrymu, nikdy nepochopí. Ale ať už to bylo cokoliv, rusovláska by nemohla být vděčnější.

„Hele, žádný sex na zadním sedadle, je to kýčovité a velice nepohodlné,“ zavolala na ně zepředu Franky a Bea téměř zapomněla, že s nimi je.

„Proč? Mluvíš z vlastní zkušenosti?“ odvětila Allie a tetovaná tmavovláska na ni mrkla.

„Samozřejmě. Nikdy víc. Gidge chytila křeč a moje noha se zapletla do bezpečnostního pásu,“ vyprávěla jim a všechny tři se hlasitě rozesmály; převážně nad šokovaným výrazem řidičovy tváře. Tohle byla jízda, na kterou nebyl připraven.

* * *

„Ahoj, divoško!“ vykřikla Franky, zatímco pospíchala k baru a přitáhla si menší, tmavě blonďatou ženu k vášnivému polibku. Allie s Beou k nim došly o pár chvil později, s rukama stále propletenýma.

„Ahoj, zlato,“ odvětila žena, když ji Franky pustila, aby se mohla nadechnout.

„Gidge, tohle je Zrzka. Zrzko, tohle je Gidge,“ představila je a obě ženy se zasmály, než si potřásly rukama.

„Bridget.“

„Bea.“ Vyměnily si svá skutečná jména.

„Mám pro vás rundu piv.“ Bridget jim podala tři piva, než se chopila své velké sklenice vína.

„Gidge je příliš nóbl na pivo,“ mrkla Franky a Bridget jen obrátila oči v sloup.

„Promiň, že mi pivo nechutná,“ pronesla, než si dala pořádný doušek vína.

„Navíc, práce byla dneska brutální, takže potřebuji něco, co mě rychle opije,“ pokračovala a Bea se zahihňala.

„Takže, cože to děláš?“

„Jsem vězeňskou psycholožkou ve Wentworthu,“ pravila s úsměvem. Ačkoliv to bylo mentálně i fyzicky náročné, Bridget svou práci milovala a potkala se při ní s Franky. Naštěstí se potkaly jen pár týdnů před Frankyiným propuštěním, jinak se nedomnívala, že by se dokázala ovládnout.

„Páni, tak to není divu, že to bylo brutální,“ poznamenala Bea a Bridget se zasmála.

„Někdy to není tak špatné, ale ano, dneska to bylo mimořádně náročné.“ Dala si další hlt svého pití, než se otočila ke své přítelkyni. Právě, když se Bea chystala říct něco Allie, uslyšela zavolání svého jména. Otočila hlavu a zazubila se, když spatřila Maxine a Liz prodírat se davem.

„Přišly jste,“ zaculila se, když je obě objala.

„Nenechám si ujít dobré pití,“ pronesla Maxine a podívala se přes Beino rameno.

„Představíš nás, drahá?“ pravila a pokývla blondýniným směrem.

„Samozřejmě.“ Bea vzala Allie za ruku a přitáhla si ji k sobě.

„Holky, tohle je Allie. Allie, tohle jsou holky ze salonu, Maxine a Liz.“

„Ráda tě poznávám, Bea o tobě neustále mluví.“ Liz se ušklíbla, když viděla, že Beina tvář dostává barvu jejích vlasů.

„Ach, vážně? Doufám, že jen v dobrém,“ žertovala s nervózním zasmáním. Tyhle ženy byly Beinou oporou a vážně chtěla jejich souhlas; téměř tolik, jako ten Debbiin.

„Samozřejmě, bez obav,“ vložila se do toho Maxine.

„Chcete, holky, něco k pití?“ navrhla Allie.

„Dám si gin s tonikem, prosím, zlato.“

„Mně stačí jen kola,“ pravila Liz a právě, když se Allie chytala něco říct, Bea jí stiskla ruku. Allie to vzala jako naznačení toho, aby to nechala být a přikývla, načež zamířila k baru. Bea ji za chvilku následovala, aby si také došla pro pití.

„Liz bývala alkoholičkou. Věděla jsem, že se jí chystáš zeptat, jestli tam chce přidat alkohol,“ vysvětlovala.

„Doprdele, to jsem nevěděla.“

„To je v pořádku, nedělej si starosti, nenechala by ti dát jí alkohol. Překonala to, ale stejně prostě respektuj její přání, ano? Je pro mě jako máma,“ pravila Bea a Allie v jejích očích viděla upřímnost.

„Chápu. Nechceš si to rozházet s mámou,“ zaculila se a Bea se zasmála.

„Ty blbko.“

„Ale ty to miluješ, ne?“ škádlila ji blondýna. Ještě jim zbývalo vyznat si vzájemnou lásku, ale obě věděly, že jejich city jsou tak silné, že je to pouze otázkou času. Místo odpovědi se Bea jen ušklíbla a popadla pití pro Maxine a Liz.

„Vezmi mi pivo, kotě.“ Mrkla po ní přes rameno a připojila se k holkám.

* * *

Bylo po jedné, bar byl zavřený a po své směně se k nim připojila Boomer. S každým pitím se Bea stávala sebevědomější a nedokázala udržet ruce od blondýny. Franky s Bridget byly ve svém vlastním světě a lezly po sobě jako nadržené puberťačky v rohovém boxu.

„Drahoušku, my už půjdeme.“ Liz s Maxine se objevily u Bey.

„Díky, že jste přišly, moc to pro mě znamená,“ řekla rusovláska a obě objala.

„Je úžasná, nenech si ji utéct,“ zašeptala do kamarádčina ucha a Bea se jen zazubila.

„Nenechám,“ potvrdila. Allie k nim došla a obě objala na rozloučenou. Starší blondýna a vysoká bruneta jí pověděly, jak jsou rády, že se s ní konečně seznámily a jak jsou vděčné, že se objevila v Beině životě. Brzy po jejich odchodu Boomer zamknula bar a všechny si vlezly do taxíků; Bea s Allie do jednoho a Boomer se připojila k Franky a Bridget. Konečně prošly dveřmi a najednou byly jejich ruce všude. Ve vlasech a na těle té druhé. Klopýtavě se dostaly nahoru do pokoje, kde na ně náhle dopadla realita. Jako by se najednou stisklo tlačítko střízlivosti, jak tam na sebe navzájem hleděly s touhou v očích.

„Nemusíme dělat nic. Nechci, aby ses teď rozhodla a zítra, až vystřízlivíš, toho litovala,“ vysvětlovala Allie, jak kráčela k rusovlásce a vzala obě její ruce do svých.

„Já chci. Věř mi, myslí mi to jasně. Chtěla jsem to, než jsme dneska šly ven. Chci tě, Allie,“ ujišťovala blondýnu, zatímco uchopila lem topu mladší ženy a přetáhla jí ho přes hlavu, než ho odhodila na zem. Allie následovala jejího příkladu, stáhla top Bee a obdivovala její tělo. Tohle bylo nejdál, kam zašly a Allie se nemohla dočkat, až spatří zbytek těla starší ženy.

„Jsi tak nádherná,“ rozplývala se, když sevřela Beinu hlavu do dlaní a vtiskla milující polibek na její rty. Jejich jazyky se něžně propojily a vychutnávaly si každý okamžik. Allie se váhavě natáhla za ženina záda, rozepjala jí podprsenku a nechala ji spadnout mezi nimi na zem. Než se nadály, byly obě ženy zcela nahé a na posteli. Allie zahrnula Beu polibky po celém těle a ukládala si do paměti každou křivku, každý důlek a každou pihu na kůži. Políbila každou jizvu, kterou Harry zanechal na její pokožce a způsobila, že se Bea cítila milovaná, chtěná a opatrovaná. Nikdy se tahle necítila, ani když byl Harry příjemný muž. Téměř se rozbrečela z Alliina něžného dotyku. Cítila, jak světlovlásčina ruka stoupá po jejím stehně a netrhla sebou, jak si myslela, že to bude. Chtěla to, chtěla to všechno a chtěla to s Allie. Pohlédla do těch modrých očí, do kterých se zamilovala a usmála se.

„Jsi si jistá?“ zeptala se ještě jednou Allie a Bea přikývla, než obepjala paže kolem blondýnina krku a přitáhla si její rty ke svým.

„Miluj se se mnou.“


Kapitola 20: Co se kurva stalo?

Jasný sluneční svit prodírající se mezerou v závěsech dopadal příštího rána na Beinu tvář. Druhou věcí, která ji probudila, byl pocit Alliina horkého dechu na jejím krku a její paže ochranitelsky obtočená kolem jejího pasu. Propletla svoje prsty s těmi blondýninými spočívajícími na jejím břiše a usmívala se pro sebe, když si přehrávala, co ty prsty v noci dělaly. Jaké pocity v ní vyvolaly. Při mnohanásobných příležitostech během noci byla přivedena do nových výšek a nedokázala se toho nabažit. Přitulila se blíž k blondýně a cítila, jak se rytmus jejího dech změnil, naznačujíc, že se začala probouzet.

„Pořád sním nebo se k tobě vážně nahá tulím?“ zamumlala do rusovlásčina krku a to vyslalo zachvění podél její páteře.

„Ne, nesníš, tohle je skutečné,“ vydechla a cítila, jak ruka mladší ženy cestuje vzhůru po jejím těle, aby sevřela její prso. Přestože si užívala ten pocit, otočila se, aby byla tváří v tvář ženě, které minulé noci vydala své tělo napospas.

„Včerejší noc… Nevím, ani kde začít-“ začala, ale světlovláska ji utišila spalujícím polibkem.

„Já vím. A jsem vděčná, že jsi mi dovolila být tou, kdo ti ukáže, jak dobrý může sex být,“ prohlásila a upřímnost v jejích modrých očích přiměla Beu chtít plakat.

„A teď, než se moc rozněžníme, co kdybych ti znovu ukázala, jak dobré to může být?“ ušklíbla se Allie a přejížděla rukou dolů po extrémně opáleném těle starší ženy.

„Hmm, to by bylo dobré,“ usmála se Bea a nechala se Allie přivést do nebe… Znovu.

* * *

„Jak jsou na tom vaše hlavy?“ zeptala se Debbie ve chvíli, kdy prošla dveřmi.

„Popravdě, nijak zle, i když bych nerada věděla, jak je na tom ta Frankyina,“ odvětila Bea a pozvedla konvici s kávou, bezhlasně se tak své dcery ptala, jestli si dá.

„Ach ano, prosím. Herní večer byl náročný, táhl se půlku noci.“ Mladá tmavovláska se sesula na židli a projela si rukou vlasy.

„Jo, ale vyhrála jsi?“ zeptala se Allie a Debbie přikývla.

„Mia nedá pokoj, dokud nevyhraje. Což je skvělé, když jste v jejím týmu, ale pokud ne… Hodně štěstí,“ informovala blondýnu a ta se zahihňala.

„Jsem překvapená, že jsi zpátky tak brzy, nechtěly jste strávit den spolu nebo udělat víc práce na vašem projektu?“ Allie se napila své kávy a čekala, až puberťačka dopije tu svou, než promluvila.

„Dokončily jsme to včera, než začala rodinná bitva. A teď má trénink.“

„V neděli?“ Allie udělala obličej, zatímco Bea položila talíř toustů doprostřed stolu, načež vzala blondýnu za ruku.

„Jo. Příští víkend má soutěž, takže se do té doby snaží vpěchovat tolik času na zkoušky, kolik jde. To je další věc na Mie, nemá žádný společenský život,“ vysvětlovala Debbie, popadla toust a natřela ho Nutelou.

„Takový mlsný jazýček,“ poznamenala Bea, jak sledovala svou dceru mazat si toust.

„Nutela je nejlepší,“ prohlásila mladá dívka ledabyle s pokrčením ramen a ukousla si kus.

„Tak, jaká byla včerejší noc?“ zeptala se jich. Přestože byla její otázka zjevně nevinná, jak Bea, tak Allie si nemohly pomoct a nechaly své mysli vrátit se k jejich následnému soukromému večírku. Ale samozřejmě nechtěly to ubohé dítě poznamenat, tak si nechaly své myšlenky pro sebe.

„Bylo to dobré. Maxine s Liz přišly,“ sdělila rusovláska své dceři a ta pozvedla obočí k Allie.

„A jak to šlo? Seznámení s širší rodinou?“ zeptala se a světlovláska se zahihňala.

„Myslím, že to šlo dobře. S oběma jsem si sedla a párkrát jsme se zasmály, takže si myslím, že jsem se u nich dobře zapsala,“ odpověděla s úsměvem.

„A tvoje máma se konečně seznámila s proslulou Gidge,“ pokračovala.

„No nekecej. Je příjemná?“

„Je milá. Jak to, že se dala dohromady s Franky, to nevím. Je úplně jiná,“ pronesla se smíchem a způsobila, že se k ní obě přidaly. Jako vždy s dokonalým načasováním, si Franky vybrala tu chvíli, aby vešla do dveří.

„Koukám, že se bavíte beze mne,“ podotkla, zatímco si pověsila bundu na židli, sundala si boty a pustila je na zem.

„Máma mi právě říkala, že neví, jak to, že se s tebou Brigit dala dohromady,“ práskla Debbie mámu a Bea prudce zčervenala, k Alliinu velkému pobavení.

„Hmm, protože jsem rajcovní a báječná.“ Franky to zakončila tím, že Bee ukázala prostředníček a zamířila do koupelny vysprchovat se.

„Je tak okouzlující,“ prohodila Allie, než si ukousla ze svého toustu, který byl teď namazán džemem.

„Tak, co máte dneska v plánu?“ zeptala se mladá bruneta.

„Nemyslím, že bychom něco plánovaly,“ odvětila Bea a pozvedla obočí, když se na Debbiině tváři zformoval úšklebek.

„Co?“ zeptala se.

„Mohla bych potřebovat vypůjčit si tvou přítelkyni.“ Pohlédla na Allie, která vykulila oči.

„K čemu mě potřebuješ?“

„Mám projekt z fotografování a přemýšlela jsem, jestli bys mi nedělala modelku?“ zeptala se.

„Ehm…páni. Jsi si jistá? Nejsem zrovna materiál na modelku,“ zasmála se Allie a pohlédla na Beu, když ucítila, že jí rusovláska stiskla ruku.

„Měla bys to udělat,“ usmála se povzbudivě Bea a ten úsměv dodal Allie všechno sebevědomí, které potřebovala.

„Nikdy nepochopí, proč se na ni Bea dívá, tak jak se dívá, jako by byla ceněnou komoditou, ale cítila se díky tomu hodnotná, uznávaná… Možná milovaná?“

„Tak fajn, udělám to. Nebudu ale muset být nahá, že ne?“ zeptala se a Debbie se smíchem vrtěla hlavou.

„Ne, nebudeš.“

„Ále, škoda.“ Blondýna mrkla na Beu.

„No fuj. Každopádně, půjdu všechno nachystat. Můžeme kvůli tomu jet na pláž? Ale až tak kolem čtvrté, chci západ slunce,“ vysvětlovala Debbie svou vizi pro svůj projekt.

„Jo, jistě,“ souhlasila Bea, než si ukousla ze svého toustu.

* * *

Bea s úžasem sledovala Allie. ‚Žádný materiál na modelku, to určitě,‘ pomyslela si Bea pro sebe, zatímco si její přítelkyně totálně podmanila fotoaparát. Přírodní světlo a lehký vánek zvýraznily světlovlásčinu přirozenou krásu a rusovláska nemohla věřit tomu, že je její. Celá její. Také z pozorování její interakce s její dcerou, jí jihlo srdce. Nemohla si vzpomenout na dobu, kde by se cítila takhle celá, takhle šťastná. Potřebovala jenom, aby si těch pár následujících měsíců pospíšilo, aby svou minulost mohla oficiálně nechat za sebou a začít nový život s touhle neuvěřitelnou ženou. Byla natolik ponořená ve svých myšlenkách, že se zajíkla, když si ji Allie přitáhla ke svému tělu.

„Co to vyvádíš?“ zeptala se Bea, když se vrátila do reálného světa.

„No, stála jsi tu a zjevně se na mě pásla pohledem, tak mě napadlo, že bych mohla tvou představivost převést do skutečnosti,“ mrkla na ni blondýna.

„Vážně? Tady na veřejnosti, s mojí dcerou stojící támhle? To je trochu nevhodné,“ přidala se Bea k její hře a mladá žena zalapala po dechu.

„Beo Smithová, na co to myslíš?“ předstírala šok a starší žena obrátila oči v sloup.

„Později, Novaková,“ zašeptala, když se naklonila blíž.

„V tom tě vezmu za slovo, Smithová,“ zahihňala se, než natočila tvář zcela k ní, s levou rukou na Beině pravé tváři a dotýkajícími se čely.

„Být tu s tebou a Debbie, je jednou z nejlepších chvil mého života. Díky,“ pověděla jí s takovou upřímností, že z toho Beu bodlo u srdce.

„Zvykni si na to,“ odpověděla rusovláska a vtiskla krátký, ale přesto něžný polibek na blondýniny rty. Odtáhla se a pohlédla na svou dceru, která byla zaměstnána díváním se na svůj foťák.

„Omlouvám se, nechtěla jsem ti ukrást tvou modelku,“ zavolala na svou dceru, která obrátila pozornost k těm dvěma ženám před sebou.

„To je v pohodě, stejně jsem hotová. A mám hlad,“ informovala je.

„Kdy nemáš?“ žertovala Bea a rozesmála se, když na ni její dcera v reakci vyplázla jazyk.

„To podepíšu a pochybuji, že Franky bude v náladě na nějaké zdravé jídlo, takže bych to viděla na pizzu,“ navrhla Allie.

„Pizzu vždycky,“ souhlasila mladá bruneta a zapumpovala pěstí ve vzduchu. Ty tři vyrazily k autu a Bea obdivovala jejich debatu, jestli Anti-vegetarianu nebo Havaj.

Rozhodly se vzít obě, spolu s klasickou Margaritou a všechny spořádaly. Franky se objevila asi na hodinu, než se vrátila do postele. Bea si ani nepamatovala, že by tolik pila, ale zase dobrou hodinu strávila s holkami ze salonu. Za hodinu se dá vypít spousta panáků. Tři ženy seděly v obýváku. Bea a Allie se tulily na gauči, zatímco Debbie se rozhodla lehnout si na podlahu a upravovat fotky.

„Můžeme se kouknout?“ zeptala se Allie.

„Jenom na pár, ještě jsem neskončila.“ Mladá bruneta otočila notebook k nim.

„To jsem tak ošklivá, že musíš tolik upravovat?“ vtipkovala blondýna, když si sedla na podlahu k Debbie.

„Ne, jistě, že ne, jen upravuji světlo a tak,“ vysvětlovala, zatímco Allie projížděla fotky, které měla Debbie hotové. Udělaly na ni dojem. Západ slunce na pozadí přinesl teplé odstíny a dodal její pokožce slabý lesk.

„Poslala bys mi je, Deb?“ požádala rusovláska a Allie si ani neuvědomila, že se jí naklonila přes rameno.

„Jo, samozřejmě,“ souhlasila a poslala jí je. Zavřela notebook a postavila se. Allie s Beou následovaly jejího příkladu.

„Fajn, jdu do postele. Dobrou lidi,“ pravila, vyšla z pokoje a zamířila nahoru. Pár jí také popřál dobrou noc a blondýna se pak s úšklebkem otočila ke své přítelkyni.

„Jestli si dobře vzpomínám, prve jsi naznačovala nějaké ložnicové aktivity?“

„Ložnicové aktivity? Tak se tomu teď říká?“ smála se Bea.

„Třeba. Také tomu můžeme říkat zatraceně žhavý, skvělý sex nebo milování nebo-“

„Jo, jasný, pochopila jsem podstatu,“ přerušila ji rusovláska, pohlédla na blondýnu a kousala se do rtu.

„Nemáš ponětí, jak moc mě tohle vzrušuje.“ Allie upírala pohled na rty starší ženy, načež je spojila se svými vlastními. Bea se odtáhla, vzala Allie za ruku a vedla ji nahoru do jejich pokoje, za těmi slíbenými ‚ložnicovými aktivitami‘.

* * *

Bea po celý den v práci stále zářila a Maxine s Liz si ji při každé příležitosti dobíraly. Zbožňovaly tuhle novou stránku Bey, stránku, o které vždycky věděly, že tam je, ale nikdy ji nespatřily, díky té ubohé atrapě jejího manžela. Dostala se domů těsně po páté a byla pohoštěna skvělým rizotem od Franky. Pomohla Debbie s domácím úkolem a teď čekala, až Allie skončí svou směnu v baru. Před pár dny se rozhodla nakreslit světlovlásku a zbývalo jí jen dodělat jemnější detaily. Dopřávala si pauzy, aby obdivovala svou práci a usmívala se pro sebe, když viděla, jak její oblíbená blondýna ožívá na papíře. Děsilo ji, jak moc pro ni tahle žena znamená, ale také to bylo vzrušující. Podívala se na hodiny a začala si dělat lehké obavy. Blížila se druhá a světlovláska stále nebyla doma. Normálně byla doma nejpozději v půl druhé. Právě, když se chystala popadnout telefon a zavolat jí, uslyšela klíče v zámku a vcházející kroky. Zvedla se a zamířila do haly a ucítila nevolnost z pohledu před sebou. Allie, krvácející z nosu, rtů a bůhví kde ještě, s již utvořeným monoklem a roztrženými šaty.

„Co se kurva stalo?“


Kapitola 21: Ta dvě slova

„Allie? Allie, mluv se mnou. Co se stalo?“ naléhala Bea. Allie byla zticha a jen hleděla do prázdna. Byla v šoku a pohnula se, jen když ji Bea v podstatě odtáhla na gauč. Klekla si před blondýnu a hleděla na ni. Allie celou dobu hleděla vpřed. Bea se snažila, dostat ji z toho, ale nic nezabíralo. Než o tom mohla přemýšlet, byla nahoře a kráčela do Frankyina pokoje.

„Co to, kurva, znamená, Zrzko?“ vyštěkla Franky, když uslyšela někoho ve svém pokoji.

„Jde o Allie,“ bylo všechno, co řekla, než zamířila zpátky dolů, s Franky v patách. Ta přešla ze spánku do plné bdělosti v řádu nanosekund, zatímco vstřebávala pohled na blondýnu, která pro ni byla jako sestra.

„Allie? Allie, podívej se na mě.“ Zatřásla jí ramenem, a když se jí nedostalo žádné odpovědi, opakovaně ji plácla po tváři.

„Tak se, kurva, prober!“ téměř zakřičela a uvolnila se, když Allie konečně mrkla. Allie se rozhlédla, jako by neměla ponětí, jak se sem dostala. Cestu domů měla úplně v mlze.

„Allie, koukni na mě,“ pověděla jí Franky a světlovláska zaostřila své modré oči na ty kamarádčiny zelené.

„Co se stalo? Kdo ti tohle udělal?“ zeptala se a Allie se jen zamračila.

„Kde je Bea? J-já chci Beu.“ Snažila se postavit, ale Bea k ní prakticky přiběhla a posadila se vedle ní.

„Jsem tady, neboj se, mám tě, jsem tady.“ Líbala z boku její zkrvavenou hlavu, zatímco zadržovala slzy z pohledu na nejdůležitější osobu v jejím životě zbitou jako pes. Přesně věděla, kdo to udělal a byla to její vina.

„Allie, kdo to udělal? Viděla jsi, kdo to byl?“ ptala se a projížděla prsty její střapaté blonďaté lokny. Mladší žena vrtěla hlavou a slzy jí tekly.

„Zavolám policii, i když je kurevsky nesnáším.“ Franky se postavila a popadla svůj telefon. Když odešla, Bea zaujala její místo na podlaze a sevřela Alliiny ruce.

„Moc se omlouvám?“

„Proč se omlouváš?“ zeptala se zmateně. Proč by se Bea omlouvala?

„Tohle je moje vina. Já to vím. Bude za tím on.“ Nechala slzy kanout a teď bylo na Allie, aby jí setřela slzy.

„To nevíme a, i kdyby ano, s tebou to nemá nic společného. Žárlí, že jsi se pohnula dál a žiješ svůj život, který se roky snažil zničit,“ utěšovala ji a lehce přitiskla své rty na ty rusovlásčiny.

* * *

„Takže jste vyšla ze dveří, otočila jste se, abyste zamkla a tehdy vás napadl?“ ujišťoval se policista a Allie přikývla. Bea seděla hned vedle ní a ruka jí bělala, jak ji Allie svírala jako ve svěráku. Franky postávala u dveří a v hlavě jí zněl alarm. Něco jí na tom policistovi nesedělo a nehodlala ho nechat, aby přiměl Allie si myslet, že si to zasloužila; což byl způsob, jak se na ni díval.

„Jo, byla jsem čelem ke dveřím a pak jen vím, že mi do nich narazila hlava. Odvlekl mě za roh a tam mě napadl. Pokoušela jsem se dostat ho ze sebe, párkrát jsem ho praštila a poškrábala, ale bylo to k ničemu. Byl bezohledný,“ vysvětlovala a rusovláska zbledla.

„Viděl vás někdo?“ pokračoval policista v kladení otázek a Alliina trpělivost se tenčila.

„Nevím, neměla jsem moc času dívat se okolo, ne?“ odsekla Allie sarkasticky.

„Kontrolovala jste záznamy kamer?“

„Kupodivu mě to nenapadlo,“ přimhouřila na něj oči.

„Napadl vás sexuálně?“

„Ne, jen fyzicky,“ odpověděla světlovláska a jak Bea, tak Franky vypustily dech, o kterém nevěděly, že ho zadržují.

„Tak proč máte roztrhané oblečení?“

„Protože mě vláčel po zemi a podél zdi, jasně, že mám roztrhané oblečení!“ Allie začala zuřit, co to bylo za otázky?

„Není třeba být agresivní,“ nabádal ji policista a tím se jí dostal ještě víc pod kůži.

„To myslíte vážně? Byla jsem, doprdele, napadena a vy mne vyslýcháte, jako bych byla útočník a ne oběť!“ skoro zaječela.

„Allie, jen klid, tohle nepomáhá,“ pokoušela se ji uklidnit Bea a jednoduché konejšivé pohyby na jejích zádech, jak se zdálo, fungovaly. Náhle jak Bea, tak Allie vzhlédly k Franky.

„Vrať se nahoru, holka,“ pravila ke schodům, ale kroky zesílily a do pokoje vešla Debbie.

„Allie! Co se kčertu stalo?“ Pokusila se projít kolem, ale Franky ji zastavila.

„Debbie, běž nahoru, za chvíli přijdu,“ pověděla Bea své dceři a ta přestala bojovat, ale nehnula se.

„Debbie, my to vyřešíme, ano? Vysvětlím ti to později,“ přesvědčovala ji Franky a mladá tmavovláska nakonec zamířila nahoru.

„Fajn, myslím, že to stačilo. Proč si nedáte horkou koupel a nedáte se do pucu? Já to nahlásím na stanici. Pokud můžete, budeme potřebovat přístup ke kamerovým záznamům. Můžu si vzít klíče a stavit se pro ně po cestě?“ Něco na tom přimělo Franky zpozornět, takže před tím, než mohla Allie něco říct, se do toho vložila.

„Bohužel je má na jiném kroužku,“ pronesla a pohlédla na Allie. Naštěstí byla blondýna s Franky naladěná na stejnou vlnu a každý pohled měl význam, který chápaly jen ony.

„Jo, to jsou,“ objasňovala a pro efekt si prohrabala kapsy.

„Doprdele. Slyšela jsem něco spadnout, když mě přitiskl na zeď. Moji zaměstnanci mají náhradní klíče, můžu vám je hodit zítra na stanici?“ navrhla a policista to s nevolí přijal.

„Co nejdříve.“

„Ano, pane,“ souhlasila a Franky byla ráda, že vypadl. Z vězení měla zkušenosti se spoustou křivých bachařů a křivý policajt nebyl o moc jiný.

„Fajn, nic nedělej. Nemyj se, ani aby ses zbavila té krve, jasné? Jen tu zůstaň,“ nařídila Franky, obula si boty a navlékla bundu, než popadla Alliiny klíče a zamířila ze dveří, zanechávajíc za sebou velice zmatené Beu a Allie.

* * *

O třicet minut později se Franky vrátila s Cédéčkem v ruce a v závěsu s Kaz a další ženou. Zmizela v kuchyni, zatímco se druhé dvě ženy vydaly k páru na gauči.

„Mami.“ Allie se znovu rozplakala a Kaz si k ní pospíšila.

„Neplač, tohle se vyřeší. Dostaneme toho parchanta,“ slíbila, než do popředí vystoupila ta žena, která s ní přišla.

„Ráda tě znovu vidím, Allie, škoda, že to není za lepších okolností,“ pravila a blondýna dokázala na tváři vyloudit úsměv.

„Dlouho jsem tě neviděla, Emily.“ Franky vešla zpátky se svým notebookem a položila ho Allie na klín.

„Poznáváš ho?“ zeptala se a Allie zavrtěla hlavou.

„Nic tam nevidím,“ povzdechla si.

„A co ty? Vypadá jako ten tvůj ničema manžel?“ vyjela Kaz a Allie se zamračila.

„Kaz-“

„To není Harry. Ten je mnohem vyšší než Allie. Tenhle chlap je jen o kousek vyšší než ona,“ objasňovala, ale ten strach byl stále tady. Není to Harry, ale hluboko v sobě věděla, že za tím stojí.

„Beo, proč se nejdeš podívat na Debbie? Myslím, že je ještě vzhůru,“ navrhla Franky a rusovláska pohlédla na mladší ženu.

„Běž, zlato, přijdu brzy,“ pobízela ji Allie a zaculila se, když ucítila Beiny rty na svém temeni.

„Tak fajn, Allie, říkala jsi, že jsi ho poškrábala?“ zeptala se Emily a mladá blondýna přikývla. Žena s ebenovými vlasy před ní vytáhla z kapsy pilníček na nehty.

„Máte ubrousek nebo tak něco?“ zeptala se a Franky popadla krabici s papírovými kapesníky, vytáhla jeden a podala jí ho. Emily zajela pilníčkem pod Alliiny nehty a setřela tamní nečistotu do kapesníčku.

„Doufejme, že jsi tam měla i jeho kůži. Udělal ještě něco dalšího? Plivl na tebe nebo něco jiného, co by nám poskytlo jeho DNA?“ zeptala se, zatímco vkládala kapesníček do čistého sáčku.

„Ne, to si nemyslím. Ale ten policista, co tu právě byl, nebyl v pořádku,“ vysvětlovala.“

„Já vím. Vždycky jsem měla ohledně něj podezření, ale neudělal nic, co by cokoliv naznačovalo. Vím, že tohle je poslední věc, kterou bys chtěla dělat, ale chci od tebe také výpověď. Nechám si ji pro sebe a chci zjistit, jestli tu tvoji vůbec odevzdá, nebo zda ji před tím upraví. Také udělejte kopii toho záznamu a já jim ho předám s tím, že budu předstírat, že jsi ho nechala u přepážky a nechám si ten druhý. Jestli všechny nitky vedou k manželovi tvé kamarádky-“

„K manželovi mé přítelkyně, s kterým žijí odděleně,“ opravila ji.

„- pak ho buď ztopí nebo ho upraví, aby se zdálo, že se nic nestalo. Stejně jako s tvou výpovědí. Já nechám tohle prověřit a výsledky budou někdy během dne. Doufejme jen, že má záznam v rejstříku,“ pověděla Emily těm třem ženám a vytáhla si svůj poznámkový blok. Allie jí znovu objasnila události té noci a Kaz měla pocit, že bude zvracet. Ať to byl kdokoliv, byla odhodlaná dostat jeho hlavu. Jakmile Emily skončila, vstala a Allie následovala jejího příkladu.

„Teď se můžeš jít umýt. Dám vám vědět, jakmile se něco dozvím. Zkus si trochu odpočinout.“ Obdařila Allie úsměvem a lehce jí stiskla rameno, než vyšla do haly.

„Stavím se hned ráno, holka, ano?“ Kaz objala ženu, která byla v podstatě její dcerou, než následovala Emily ven. Franky došla k Allie a objala ji.

„Bojím se, Franky,“ přiznala Allie, zatímco zabořila tvář do krku potetované tmavovlásky.

„Nenech ho tohle ti udělat, jsi silnější. Najdeme toho parchanta a zaplatí za to. Nemá ponětí, s kým si zahrává,“ ujišťovala ji, zatímco jí hladila po vlasech.

„A teď, Zrzka je nahoře s Debbie, která pravděpodobně nepůjde spát, dokud tě neuvidí. Takže si dej sprchu a zajdi se na ně podívat. Vím, že se díky nim budeš cítit líp.“ Bruneta se odtáhla a dala Allie pusu na čelo, než ji popohnala nahoru.

* * *

„Byl to táta, že jo?“ zeptala se Debbie v okamžiku, kdy Bea vešla do pokoje.

„Nebyl to on, kdo na ni zaútočil,“ odpověděla rusovláska, když si vlezla do postele vedle své dcery a přitáhla si ji blíž.

„Ale myslíš si, že s tím má něco společného?“

„Jo, myslím,“ zamumlala do hřívy dceřiných světlých kadeří, které byly staženy do nedbalého culíku.

„Proč by to dělal? Proč je tak zlý?“ zeptala se všeobecně, jak se zavrtala víc do své mámy.

„Někteří lidé jsou prostě krutí, Debbie. Libují si, když se cítí mocně a způsobování bolesti je jediný způsob, který znají. Ale Allie je teď s nějakými přáteli, kteří jí dovedou pomoci. My to překonáme, unikneme a posuneme se dál, Debbie. Jen ty a já.“

„A Allie.“

„Pokud o nás bude ještě stát,“ žertovala Bea, ale myšlenka na to, že je Allie po tomhle zatratí, ji děsila do morku kosti.

„Jistě, že bude. Je do tebe celá blázen,“ škádlila Debbie svou mámu a zahihňala se, když ta prudce zčervenala.

„Nestyď se. Jsem ráda, že jsi našla někoho, kdo se na tebe dívá tak jako Allie. Každý si to zaslouží,“ sdělila rusovlásce. Její názor na Allie se velice rychle změnil. Jakmile ustoupila počáteční reakce, podívala se na svou mámu s blondýnou z odstupu a brzy si všimla toho množství zbožňování v jejích očích. V očích obou. Pro Allie tohle byla dlouhodobá záležitost a její otec to rozhodně nezničí.

Hovořily ještě déle, dokud se neozvalo lehké zaklepání na dveře, následované vykouknutím Alliiny hlavy zpoza nich.

„Můžu jít dál?“

„Je to tvůj dům, blázínku,“ pověděla jí Debbie a blondýna jen obrátila oči v sloup, než zcela vešla. Její vlasy teď byly zplihlé ze sprchy a byla oblečená do postele. Debbie se posunula a poklepala si na místo vedle sebe.

„Pojď se k nám přidat v tulící slezině,“ řekla a Alle se musela smát, než si lehla vedle ní.

„Jsi v pořádku?“ zeptala se Debbie a Allie přikývla.

„Teď už jsem.“ Přetočila se na bok a pohlédla na obě ženy, které jí vtrhly do života a převrátily ho vzhůru nohama. Bea s Allie si spojily ruce nad Debbiinou hlavou a než se nadály, všechny usnuly ve vzájemném objetí.

* * *

Bea a Allie se probudily s Debbie a zamířily dolů, zatímco se mladá dívka chystala do školy. Odbylo právě devět, když do kuchyně vešla Franky.

„Nejsi v práci?“ zeptala se Allie.

„Díkybohu až do deseti ne, jinak bych byla nabručená mrcha kvůli nedostatku spánku.“

„I tak jsi nabručená mrcha,“ vtipkovala Allie.

„Jdi se vysrat, bloncko,“ odsekla Franky, ale ve skrytu byla ráda, že blondýna v sobě stále má trochu kousavosti. Právě tehdy se ozvalo zaklepání na dveře. Franky šla otevřít a vešla zpátky do kuchyně, následována Kaz.

„Dobrá, takže jsem právě dotelefonovala s Emily a výsledky se shodovaly s někým v systému. Říká vám něco jméno Aaron Smith?“ zeptala se všech, ale s očima upřenýma na Beu. Rusovláska zbledla a cítila, jak jí srdce spadlo do kalhot.

„Beo?“ Mladá blondýna se na ni ustaraně podívala.

„To je Harryho bratr,“ vydechla a Franky se prudce zvedla.

„Já toho sráče zabiju!“ zvedla hlas a chystala se vyhřmět ven.

„Myslíš, že je to moudré?“ zeptala se Kaz a zastavila tetovanou brunetu v její cestě.

„Velice,“ vyštěkla a vyrazila z domu. Fajn, takže ho zjevně nehodlala doslova zabít, ačkoliv byl ten plán lákavý, ale zamířila do práce s jediným cílem v hlavě; učinit tenhle soudní případ pro Harryho Smitha nejhorším, jak jen to půjde.

„Beo, měla bys jít do práce. Vím, jaký nával máte a holky nemohou převzít všechny tvé zákaznice.“ Allie se snažila přivést svou přítelkyni k rozumu.

„Nenechám tě tu samotnou, zůstanu tady. Takže, co se stane teď?“ zeptala se Bea Kaz a vzala ruku mladé světlovlásky do své.

„Emily začala naprosto nezbytně vlastní vyšetřování tohohle všeho. Také bude dávat pozor na všechno ohledně vyšetřování Marka Asthona. Zatím neudělal nic ani s nahrávkou ani s výpovědí, ale pokud udělá, dozvíme se to,“ vysvětlovala a Bea se usmála.

„Díky, Kaz.“

„Pro Allie všechno,“ pověděla jí a ten pohled Bee přesně sděloval, co si Kaz myslí. Pro ni není nic, starší blondýně je ukradená.

„A k tomu, aby tu Allie nebyla sama, můžu s ní zůstat, dokud někdo nepřijde domů. Dneska jsem v útulku jenom večer,“ pokračovala a rusovláska přikývla.

„Asi bych se měla jít raději převléknout.“ Začala vstávat, ale byla stažena zpátky dolů a vzápětí měla Alliiny rty přilepené na svých. Krátce jí polibek oplatila, než zamířila nahoru převléknout se.

„Nemůže tu zůstat,“ pověděla Kaz Allie v okamžiku, kdy se dveře pokoje zavřely.

„Co tím myslíš?“ zeptala se Allie zmateně.

„Zrovna ses dostala ze všech těch sraček, nepotřebuješ znovu tohle. Říkám ti, Allie, nestojí za ten boj.“

„A jak to, kurva, můžeš vědět? Už teď učinila můj život o hodně lepším, jsem s ní tolik šťastná, Kaz. Nepřipadá v úvahu, že bych ji opustila,“ namítala.

„Stojíš za víc než tohle, holka, co se jí stalo je na prd, ale nepotřebuješ být zatažena do jejích sraček,“ namítala dál Kaz a poznala, že Allie začíná být vytočená, ale její pohnutky byly upřímné, nemohla dopustit, aby Allie zase dopadla na dno.

„Nemáš, kurva, ponětí o tom, čím si prošla. Potřebuje mě stejně tolik, jako potřebuji já ji. Jestli se ti to nelíbí, tak táhni do prdele.“ Vstala a postavila se tváří v tvář ženě, která ji vytáhla ze sraček. Nechtěla se s Kaz hádat, ale pokud bude takováhle, tak ona se postaví za svou přítelkyni.

„Není pro tebe dost dobrá, Allie a říkám to jen jako tvoje přítelkyně. Nezasloužíš si být zase zatažená do tohohle,“ procedila skrz zuby, než se sama vyprovodila. Mladší žena sebou plácla zpátky na své místo a projela si rázně rukou vlasy, čehož okamžitě litovala a trhla sebou, když nehty škrábla o ránu z předchozí noci na její hlavě.

O deset minut později se rusovláska stále nevrátila dolů, takže Allie zamířila do jejich pokoje a šokovaně našla Beu balit si své oblečení.

„Co to děláš?“ zeptala se. Bea ji ignorovala, takže k ní došla a odtáhla ji od tašky.

„Co to, doprdele, děláš?“ zeptala se přísně.

„Slyšela jsem to. Každé slovo. A je to všechno pravda,“ zamumlala Bea, načež popadla svou tašku a protlačila se kolem Allie a dolů po schodech. Světlovláska jí byla v patách.

„Nemůžeš odejít. Kam půjdeš?“ zeptala se, zatímco se starší žena obouvala.

„K Maxine, já nevím, ale nemůžu tu být. Je to pro tebe nebezpečné.“

„To je kravina, Beo! Nenech se tím, co Kaz říkala, odehnat, prosím. Já tohle znovu nezvládnu, nedělej to. Neopouštěj mě.“ Světlovláska prakticky žadonila, zatímco cítila, jak se jí srdce fyzicky láme. Beina ruka byla na klice a než si to Allie mohla uvědomit, vyřkla ta dvě slova.

„Miluji tě,“ pravila k Beiným zádům a rusovláska ztuhla. Její srdce se nadmulo a zároveň zlomilo. Nikdo ji nikdy nemiloval v romantickém smyslu, nikdo jí nikdy neřekl ta slova a vážně je tak myslel. Věděla, že to cítí stejně. Ale nemohla to udělat. Jestli vážně Allie milovala, musela ji nechat jít. Sebrala všechno sebevědomí, které jí zbylo a vyřkla vlastní slova, která budou v Alliiných uších zvonit ze zcela špatných důvodů.

„To je smůla,“ byla poslední slova, která zamumlal chraplavý hlas, který blondýna tolik milovala, zatímco starší žena vyšla ze dveří a odnesla si Alliino srdce s sebou.


Kapitola 22: Potřebuji čas

Čas se zastavil. Allie včera odcházela z práce v sedmém nebi, jako by se nic nemohlo pokazit. Ona a Bea se konečně milovaly. Rusovláska překonala svůj strach z intimity a nechala Allie ukázat jí, jaký byl sex skutečně. Teď byla sama, seděla na schodech a jen zírala na dveře, kterými starší žena odešla před bůhví jakou dobou. Jak se mohou věci změnit během čtyřiadvaceti hodin. Bolest v jejích žebrech, bolest v žaludku, bolest krku; nic se nemohlo rovnat bolesti, kterou právě teď cítila v srdci.

Bea přišla do práce a Maxine okamžitě vycítila, že je něco špatně.

„Proč jsi tady?“ zeptala se a Bea jen pokynula směrem ke kanceláři. Maxine dokončila svou zákaznici a sešla se s rusovláskou v kanceláři.

„Fajn, co se stalo? A co s těmi taškami, zlato?“ Posadila se na okraj stolu a sledovala, jak Bea rázuje po místnosti.

„Nemůžu to udělat. Nemohu jí nechat stát se obětí kvůli mně,“ pronesla spíš k sobě než k Maxine.

„Komu? Kdo se stane obětí?“

„Allie. Harry nechal včera v noci svého bratra vymlátit z ní duši a to všechno proto, že je se mnou. Je chodící terč. Harry zná způsoby, jak se ke mně dostat skrze lidi, na kterých mi záleží. Nemůžu jí to udělat.“ Rukou si silně projela svými rudými kadeřemi, zatímco stále pochodovala po místnosti. Maxine vstala, stoupla si před ní a položila jí ruce na ramena.

„Musíš přestat, jinak budeš mít záchvat paniky nebo vypálíš stopu v podlaze… Pravděpodobně oboje. Teď se posaď a řekni mi, co se v noci stalo.“ Vyšší žena prakticky strčila Beu na židli a posadila se na stůl naproti ní. Rusovláska jí vysvětlila všechno, co se stalo od chvíle, kdy Allie přišla domů, až do dnešního rána, kdy ji nechala stát v chodbě.

„Ach Beo,“ povzdechla si Maxine a vtáhla si svou nejlepší kamarádku do objetí. Chápala, co to Beu popadlo, jak moc se musí o Allie bát. Ale na druhou stranu byly silnější spolu a pokud odejde, Harry vyhraje. Ještě ji chvíli utěšovala, než se odtáhla, posadila ji zpátky na židli.

„Drahoušku, musíš si uvědomit, že tohle je to, co on chce. Nemůže unést skutečnost, že se mu nepodařilo to, o co se snažil posledních patnáct let. Oprostila ses od něj a našla štěstí s někým jiným. Je to tak?“ Pohlédla do rusovlásčiných očí a usmála se, když v nich spatřila tu jiskru. Bea přikývla a povzdechla si.

„Já prostě nemohu dopustit, aby přišla k újmě, Maxine. Už si v životě zažila tolik sraček, a právě když si myslela, že ve mně něco našla, moje minulost to posere.“ Bylo jí do pláče, jak hleděla na svou kamarádku pro radu. Nechtěla Allie opustit, ale měla na výběr? Harry na ně prostě bude dál útočit, dokud jedna z nich neskončí mrtvá.

„Pokud by to nedokázala zvládnout, už by odešla. Pro ni je tohle dlouhodobá záležitost, zlato, poznala jsem to tu noc v baru. To, jak se na tebe dívá, to, jak se její tělo hýbá, když se díváš ty. Tak se nechová někdo, pro koho je to jen povyražení.“

„Řekla, že mě miluje. Ale nevím, jestli to neřekla jen ve snaze, abych zůstala.“

„O tom pochybuji. Řekla to, protože tak to cítí. A i když ta slova nedokážeš vyslovit, vím, že k ní cítíš to stejné. Nenech toho parchanta zničit to,“ prakticky jí nařídila vyšší žena.

„Nenechám. Ale můžu dneska zůstat u tebe? Potřebuji si jen vyčistit hlavu a nemyslím si, že bych to zvládla s Allie nablízku. Nebo s Franky, když už jsme u toho. Ježiš, ta mě zabije.“ Bea ze sebe dokázala dostat jemné zahihňání, aby zakryla strach z čelení hněvu potetované brunety.

„Samozřejmě. Teď si dej pár minut, aby ses sebrala a můžeš přebrat mou zákaznici na jedenáctou.“ Maxine ji políbila na tvář, než ji obdařila povzbudivým úsměvem a zamířila zpátky do salonu.

* * *

Vyučování konečně skončilo a Debbie s Miou se rozhodly jít domů po pláži. Byl hezký den a ani jedna nemusela spěchat domů, takže si myslely, že příjemná procházka po pláži by byla dobrá, aby si vyčistily hlavu.

„Nemůžu uvěřit, že jsi dnes byla vykázána z angličtiny,“ zahihňala se Debbie, jak probíraly dnešní události.

„Otravovala mě. Nepřestávala cvakat svým perem dobrých patnáct minut. Už jsem to nemohla vydržet,“ vysvětlovala Mia, což v Debbie vyvolalo další výbuch smíchu.

„Jo, ale, abys jí to pero vytrhla z ruky a hodila ho na Bena, nebylo nezbytné,“

„Neměla jsem v úmyslu trefit Bena. Prostě seděl v linii mého hodu. Ani trochu toho nelituji,“ odpověděla vyšší tmavovláska s úšklebkem.

„To je vychování,“ zavrtěla Debbie hlavou a Mia se uchechtla.

„No jo, ty nemůžeš udělat chybu, slečno vzorňačko. Panebože, kdyby paní Westová pokračovala v přednášce o tvé eseji o Jane Austenové, pozvracela bych se. Myslela jsem, že to studenti lezou do zadku učitelům,“ rozohnila se Mia a Debbie do ní šťouchla loktem, ale smála se spolu s ní. Pokračovaly dalších pět minut, než Mia pohlédla k moři.

„Hele, Debs, není támhleto přítelkyně tvojí mámy?“ pokývla směrem k malé světlovlasé postavě v dálce.

„Možná, nemám ponětí,“ odvětila menší tmavovláska a stočila svou cestu směrem k postavě. Když se dostala blíž, uvědomila si, že je to Allie.

„Allie?“ zavolala na ni, když k ní došla. Blondýna se otočila a z jejích zarudlých, nateklých očí bylo jasné, že plakala.

„Co se stalo?“ zeptala se Debbie, když si sedala vedle ní.

„Ále, jen prostě něco,“ odpověděla Allie a hlas se jí na konci zlomil. Debbie vzhlédla k Mie, která jen přikývla.

„Dojdu nám pro nějaké pití,“ navrhla a odkráčel k malé kavárně na hlavní ulici. Debbie si přitáhla Allie do objetí a cítila, jak se blondýna sesypala. Pevně ji tiskla, zatímco se Alliiny vzlyky zklidňovaly.

„Jde o policii? Řekli něco?“ zeptala se a Allie zavrtěla hlavou a odtáhla se.

„Nejde o policii, to Kaz. V podstatě přišla a řekla mi, že bych neměla být zapletená do tohohle všeho a tvoje máma to slyšela. Dnes ráno odešla,“ vysvětlovala a Debbie vykulila oči.

„Co tím myslíš, že odešla?“

„Že si sbalila pár tašek a odkráčela. Myslím, že říkala, že zůstane u Maxine.“ Allie si otřela slzy a projela si prsty vlasy a znovu zavadila o své zranění.

„Ale kurva.“ Bolestivě sebou trhla.

„Promiň, občas mám nevymáchanou pusu,“ usmála se a Debbie se lehce zahihňala.

„Věř mi, už jsem slyšela horší. Jak se cítíš, kromě toho, co ti udělala moje pitomá matka?“

„Pořád mám dost bolesti. Bolí mě dýchat s tím pohmožděním břicha, ale zlepší se to,“ povzdechla si.

„Máma se objeví. Jsem si jistá, že ji Maxine přivede k rozumu. Jenom panikaří, víš? Myslí si, že tě tímhle chrání, i když ve skutečnosti ubližuje tobě i sobě. Nevzdávej to s ní, Allie,“ prosila mladá dívka a Allie stočila svůj zrak od oceánu do těch čokoládově hnědých polokoulí, které dokonale odpovídaly těm její mámy. Světlovláska se jen usmála a pohladila Debbiiny kudrnaté kadeře.

„Nevzdám, ale obávám se, že ona to vzdává se mnou.“ Debbie viděla smutek v jejích očích a přitáhla si ji do objetí. Seděly tak věčnost, než se Mia vrátila s třemi nápoji v rukou.

„Nevěděla jsem, co vám vzít, tak jsem vzala Debbiino oblíbené,“ prohlásila a podávala oběma ženám sušenku a krémové frappuccino.

„To jsi nemusela, Mio, díky. Tohle je i moje oblíbené, takže dobrá volba,“ zaculila se Allie na Debbiinu nejlepší kamarádku.

„Díky bohu. Každopádně, zamířím domů. Uvidíme se zítra, Debbie.“

„Nebuď blázen, vezmu tě domů. Přijela jsem sem autem, takže tohle dopijeme a pak tě tam hodím,“ namítala Allie a jen pozvedla obočí, když se Mia chystala odmítnout její nabídku.

„Mio. Prostě si sedni, než tě tím pohledem zabije, ano?“ Debbie se zahihňáním stáhla svou kamarádku dolů. Díky tomu, že byla s těmi dvěma puberťačkami, se Allie cítila lehčeji.

Smála se příhodám, které dívky vyprávěly o tom, co se jim stalo ve škole. Dopily svá pití a zamířily domů. Allie vysadila Miu, než zajela ke svému domu.

„Můžu tu zůstat?“ zeptala se Debbie, když prošly vchodovými dveřmi.

„Jasně, že můžeš, holka. Ehm, půjdu se trochu natáhnout, potřebuješ pomoct s nějakým domácím úkolem nebo tak něco?“ navrhla Allie, ale Debbie zdvořile odmítla, když viděla tu únavu ve světlovlásčiných očích a vycítila, že vše, po čem touží, je být sama. Sledovala, jak poraženecky mizí po schodech a do svého pokoje. Povzdechla si a vydala se do kuchyně začít s úkoly.

* * *

Franky se toho večera vrátila z práce před šestou. Do nosu ji udeřila vůně připravovaného lososa a chystala se složit svou poklonu, ale zastavila se, když uslyšela Debbie, jak se v kuchyni s někým hádá.

„Nemůžu uvěřit, že jsi jen tak odešla, mami. Ty jsi ta, co mi dělala přednášku o všech těch věcech, co pro nás Allie udělala a prostě odejdeš?… Ne, to jsou hovadiny, nechráníš ji. Tím, že ji necháš, ji uděláš mnohem zranitelnější!“ Franky okamžitě vzhlédla ke schodům a spatřila Alliiny dveře zavřené. Vzala schody po dvou a vešla do Alliina pokoje, aniž by zaklepala. Její tělo změklo při pohledu na blondýnu schoulenou na své posteli, objímající polštář a z celého srdce vzlykající.

„Ach, bloncko,“ povzdechla si, došla k druhé straně postele a lehla si čelem k ní.

„Je pryč, Franky. Prostě odešla a ani mi to neřekla zpátky,“ zavzlykala a tetovaná bruneta se natáhla a pohladila ji po vlasech.

„Co ti neřekla zpátky.“

„Řekla jsem jí, že ji miluji a ona řekla ‚to je škoda‘. Tohle celé je Kazina chyba. Řekla mi, že tohle nemám zapotřebí a neměla bych být s ní a ona to zaslechla. Bože, nikdy jsem se takhle necítila, Franky. Mám pocit, jako by mi vyrvala srdce z hrudi a zadupala ho do země.“ Sevřela si břicho ve snaze zmírnit bolest, kterou způsobovalo její vzlykání, ale bezúspěšně. Franky spolkla svůj hněv, odtáhla polštář z Alliina sevření, jen aby ho nahradila svým tělem. Sotvakdo zahlédl tuhle její stránku, ale Allie byla výjimkou; spolu s Bridget. Allie byla její sestřička; bez ohledu na krev a ubíjelo ji, vidět ji takhle. Chápala Beiny motivy, ale to ji neomlouvalo, že zlomila mladší ženě srdce.

„No, jestli tě to utěší, Debbie jí teď vyčiňuje po telefonu, takže doufejme, že prozře,“ pronesla, aby zlehčila náladu a usmála se, když ucítila, jak se Allie proti ní směje.

„Když už mluvím o Debbie, dělá večeři a voní to božsky. Půjdeš dolů?“ Tetovaná tmavovláska se posadila a vytáhla Allie s sebou. Blondýna si otřela slzy a přikývla.

„Jo, budu dole, jen mi dej pár minut, abych se upravila,“ prohlásila a Franky jen přikývla, než vyšla ze dveří.

* * *

Po večeři se Franky vymluvila, že si potřebuje zajet pro nějaké věci k Bridget, zatímco ve skutečnosti zamířila do útulku, kde pracovala Kaz. Uznávala starší blondýnu a bude ji navěky vděčná, že jí dovolila bydlet v jedné ze svých nemovitostí. Ale nežila s Allie, neviděla, co dělá a rozhodně neviděla, jak Bea mladou světlovlásku změnila. Prošla dveřmi a dožadovala se Kaz, načež pracovník jednoduše přikývl a zavedl ji do kanceláře.

„Franky, čemu vděčím za to potěšení?“ zeptala se s náznakem sarkasmu v hlase. Nikdy zrovna nebyla fanynkou potetované tmavovlásky, ale byla to žena, která potřebovala pomocnou ruku, takže kdo Kaz byla, aby ji odmítla?

„Myslím, že obě víme, proč tu jsem, ale zeptám se tě a uvidíme, co ty na to. Máš ponětí, proč mám doma neutěšitelnou Allie?“ zeptala se a naklonila hlavu na stranu.

„To netuším,“ odvětila Kaz a pozvedla obočí. „Ale jsem si jistá, že mi řekneš proč,“ pokračovala. Franky si odfrkla, naklonila se dopředu a položila obě ruce na stůl, za kterým Kaz seděla.

„No, podle toho, co jsem z Allie dostala mezi jejími srdcervoucími vzlyky, jí někdo naplnil hlavu kupou sraček o tom, jak pro ni Bea není dost dobrá a ta to zaslechla, sbalila si své věci a odešla po tom, co Allie omlátila její vyznání lásky o hlavu. No, a teď dumám nad tím, kdo mohl asi tak být ten někdo?“ přemítala Franky hlasitě, upírala svůj pohled na Kaz a všimla si, že její úšklebek zakolísal.

„Řekla, že ji miluje?“ zeptala se starší blondýna.

„Bože, tohle sis z toho vzala? Samozřejmě, že ji kurva miluje, každý v okruhu pěti kilometrů to vidí! A teď je její srdce rozdrceno, protože sis pustila pusu na špacír, jako vždycky!“ Franky pozvedla hlas a Kaz se postavila, protože nechtěla sedět, když se to má změnit v hádku. Ačkoliv byla mnohem menší než Franky, stejně působila jako velice zastrašující, což na Franky ani trošku nepůsobilo.

„Dávám na ni pozor, mám ji ráda stejně jako ty, Franky. Jistě musíš vidět, jak toxický tenhle vztah je!“ Nasadila stejný tón jako bruneta a zdvihla se, aby byla na úrovni jejího obličeje.

„Ty s nimi nebydlíš! Nevidíš je tak jako já. Tohle pro Beu není žádné povyražení, pro ni je to stejně reálné jako pro Allie. Allie se k ní propracovávala a vyvolávala v ní pocit, že její život stojí za to, po všech těch letech domácího násilí a všechno to bylo zničené, protože jsi do toho strkala nos! Allie je velká holka a dokáže si vybojovat své bitvy i bez tvého vměšování se,“ procedila Franky skrze zuby.

„Pokud si dokáže vybojovat vlastní bitvy, tak proč tu není, hé?“ Kaz začínala být stejně naštvaná jako Franky, její světle modré oči téměř jiskřily zuřivostí.

„Protože zvládne sotva tak dojít ze svého pokoje do kuchyně, aniž by se kurva rozplakala! Kromě toho, po tom, co mi o tobě řekla, si myslím, že bys měla být ráda, že jsem tu já a ne ona. Je na tebe vytočená a nemám jí to ani trochu za zlé,“ odsekla Franky a Kaz trochu zakolísala.

„No tak, Franky, musíš vidět, o co mi v tom jde?“

„Já to chápu. Ale ať už si myslíš, že je ten vztah toxický nebo ne, je to tvůj názor. Já jsem nikdy neviděla Allie takhle šťastnou, ani když si přivedla domů tu druhou mrchu asi před deseti měsíci. Jsem ti neskonale vděčná za to, co jsi pro mě udělala, ale to, co jsi udělala teď, bylo čistě kruté, Kaz.“ Franky byla stále napružená, ale trochu zjemnila tón. Naprosto chápala, o co Kaz jde, ale to jí pořád nedávalo právo…

„Radši se na ni půjdu podívat.“

„A nechat si utrhnout hlavu? To bych nedělala. Nechala bych ji, aby zkontaktovala ona tebe, což podle mne bude záležet na tom, jestli se Bea vrátí nebo ne. Pokud nevrátí, tak si myslím, že jsi tohle zničila.“ Potetovaná bruneta odešla z místnosti a zanechala Kaz rozjímat o představě, že už nebude mít Allie ve svém životě.

* * *

„Kde je?“ zeptala se Franky, jakmile Maxine otevřela dveře.

„Hele, chápu, že jsi Alliina kamarádka, ale tohle nemá zapotřebí,“ bránila Maxine svou kamarádku.

„Nejsem tu, abych se do něčeho pouštěla, dnes už jsem svůj příděl hádek vyčerpala. Chci ji jen na slovíčko. Pět minut,“ požádala Franky a Maxine si povzdechla a otevřela víc dveře.

„Je támhle,“ ukázala vyšší bruneta ke dveřím vedoucím do obýváku. Jakmile Franky vešla, Bea se vsedě narovnala.

„Uklidni se, Zrzko.“ Tetovaná tmavovláska se posadila vedle ní.

„Proč tu jsi, pokud sis mě nepřišla podat?“ zeptala se Bea.

„Jen jsem ti chtěla dát vědět, že to, co Kaz řekla, je naprostá kravina. Myslí si, že chrání Allie, ale ve skutečnosti jen nemůže snést, že se upíná na někoho jiného než na ni. Chápu, že se bojíš, ale potřebuješ ji. Dává ti sílu, já vím, že ano. Harry nezmění její názor. Dokud tě bude moci mít na konci tohohle boje, tak jí nesejde na tom, čím si bude muset projít. I když mě štve to, jak jsi jí v podstatě vyrvala srdce z hrudi.“ Franky pozvedla obočí a rusovláska si povzdechla.

„Já vím, že to, co jsem řekla, bolelo, ale myslela jsem si, že mi to pomůže odejít. To, že jsem byla s ní, mě přimělo zapomenout na problémy, co mám a pak se objeví on a zbortí mi mou bublinu. Potřebuji prostě čas, Franky, prosím, řekni jí to. Je Debbie v pořádku?“ zeptala se.

„Jo, je v pohodě, i když jsem slyšela vaši malou výměnu názorů. Nesere se s tím,“ ušklíbla se a Bea se zahihňala.

„Jo, to jo. Je v pořádku, aby zůstala u vás?“

„Jasně. Teď si pospěš a rozhodni se, co budeš dělat. Už kvůli Allie, protože si zaslouží odpověď a kvůli mně, protože brzy začne s depresivní muzikou a tu já nesnesu.“ Postavila se a vrhla k rusovlásce vzácný, vřelý úsměv.

„Chápu. Díky, Franky.“

„Kdykoliv.“ Tetovaná bruneta pokývla směrem k Maxine, než se sama vyprovodila ven.

„Má pravdu, zlato, Allie bude bojovat tvé bitvy s tebou.“ Vyšší žena se posadila vedle Bey a podala jí hrnek čaje.

„Nezasloužím si ji.“

„Jistě, že zasloužíš. Zasloužíš si štěstí a pokud je to to, co ti Allie dává, tak si zasloužíš ji. Ve chvíli, kdy jsem viděla, jak se na tebe dívá, jsem poznala, že tě miluje. Co jsem ti říkala v tom baru? Nenech si ji utéct a myslela jsem to vážně,“ pravila Maxine s náznakem asertivity a Bea přikývla.

„Já si jen potřebuji vyčistit hlavu,“ povzdechla si a napila se svého nápoje.

„Jí vím a to je v pořádku, chtít to.“ Maxine jí povzbudivě stiskla rameno.

Později toho večera ležela Bea v posteli a zvažovala, co dál. Věděla, že Allie miluje, ale nikdy ta slova neřekla a opravdu je tak myslela. Nyní věděla, že kdykoliv je řekla Harrymu – což bylo výjimečně – nikdy se necítila takhle. Všichni měli pravdu, tohle bylo to, co Harry chtěl. Celý jejich život v manželství se snažil, aby se cítila jako nicka, zničit jakýkoliv pocit štěstí a nemohl snést skutečnost, že selhal. Nemohla ho nechat vyhrát, ani náhodou. Zvedla svůj mobil a napsala Allie zprávu a pak ji smazala. Mluvit s ní teď ničemu nepomůže, přesto, jak moc s ní mluvit chtěla. Takže si místo toho našla fotky světlovlásky, které Debbie udělala na pláži a prakticky se schoulila ke svém telefonu, zatímco se proplakávala do neklidného spánku.


Kapitola 23: Miluji tě, Allie Novaková

Uplynuly čtyři dny a Allie neměla od Bey žádnou zprávu. Žádné zavolání, žádná textovka, nic. Ve středu se konečně dovlekla do práce, ale zůstala převážně v kanceláři, vzhledem k faktu, že se daly její modřiny těžko zakrýt. Po tom, co uklidnila Boomer, která vyhrožovala, že vlétne na toho, kdo na ni zaútočil, vysvětlila jí, co ses stalo, včetně Beina odchodu.

„Ale do hajzlu, Allie, to je mi líto. Ona se vrátí. Chci říct, podívej se na sebe. Kvůli tobě bych zteplala.“ Šťouchla svou šéfku do boku a Allie ze sebe vyloudila smích.

„Díky, Booms, fajn, mizím. Uvidíme se zítra.“ Zamířila domů, kde snědla večeři a zamířila rovnou do svého pokoje. Věděla, že Bea potřebuje čas, ale každý uplynulý okamžik ji zabíjel.

Konečně nadešel pátek a Allie si právě balila věci, když se jí ozval telefon. Povzdechla si, než se podívala na displej, protože očekávala, že to bude Kaz, jak tomu bylo od začátku týdne. Oči jí vyskočily z hlavy, když na svém telefonu uviděla jméno ženy, která okupovala její mysl od pondělního rána.

„Máš dnes večer čas?“ bylo vše, co zpráva říkala, ale stačilo to, aby jí to vyslalo zachvění po páteři. Málem ze šoku upustila telefon, jak si pročítala tu zprávu stále dokola a znovu kontrolovala, že jí ji poslala skutečně Bea.

„Právě odcházím z práce, budu celý večer doma,“ dokázala roztřesenýma rukama odepsat. Rozloučila se s Boomer a Mel, než zamířila ke svému autu. Její telefon se znovu ozval, když si zapínala bezpečnostní pás.

„Můžu, prosím, přijít?“

„Samozřejmě,“ bylo vše, co dokázala odpovědět, než vsunula klíče do zapalování a nastartovala. Cestu domů měla naprosto v mlze a prakticky vběhla do domu a nahoru po schodech, aby se vysprchovala.

* * *

Bea dorazila o patnáct minut později, protože to chtěla všechno vyřešit co nejrychleji. Zaklepala na dveře, protože svoje klíče neměla a zaculila se, když jí otevřela její dcera.

„Ahoj mami,“ usmála se Debbie a objala mámu.

„Ahoj Deb, chovala ses slušně?“

„Jako vždycky. Jdeš dál?“ zeptala se a otevřela pro ni dveře. Rusovláska přikývla, vešla dovnitř a zamířila do kuchyně.

„Jsem tu, abych si promluvila s Allie,“ sdělila mladé brunetě, když si sedala.

„Konečně. Panebože, myslela jsem si, že Franky přeskočí, jestli uslyší to album od Sii ještě jednou,“ vtipkovala Debbie.

„Jo, varovala mě ohledně Alliina hudebního výběru,“ ušklíbla se Bea a hodlala říct něco dalšího, když po schodech sešla Allie s vlasy ještě vlhkými. Spatřila Beu poprvé od pondělí a ztuhla.

„Beo… Ahoj. Omlouvám se, nečekala jsem, že přijdeš tak brzy,“ přiznala a projela si rukama zacuchané mokré vlasy.

„Promiň, já jen…chtěla jsem to vyřešit a nedusit to v sobě,“ nervózně se zahihňala a dokázala se podívat do Alliiných oceánově modrých očí. Modřiny na její tváři dostaly zelenožlutou barvu, ale její oči ztratily svou jiskru a Bea se kvůli tomu cítila provinile. Zrovna tehdy vešla vchodovými dveřmi Franky.

„To byl zase den na hovno,“ zasténala, když vcházela do kuchyně a pak vstřebávala scénu před sebou.

„No, doprdele… Tak jo, Debs, jsi připravená?“ Všechny tři ženy pohlédly na Debbie a mladá tmavovláska se zamračila.

„Připravená?“

„Jasně, jdeme na večeři s Gidge, pamatuješ? Otravovala jsi mě věčnost, aby ses s ní setkala, tak neříkej, že jsi zapomněla?“ Franky pozvedla obočí a doufala, že dívka pochopí narážku.

„No jo! Promiň, byla jsem tak vystresovaná ze školy, že mi to vyklouzlo z paměti.“ Rychle vstala a popadla svoje boty.

„Proč jsi byla vystresovaná ze školy?“ zeptala se Bea, ale Debbie už byla na půl ze dveří.

„Ale kvůli ničemu, všechno je v pořádku, pá mami, pá Allie!“ zavolala přes rameno, zatímco ji Franky prakticky vyvlekla ven.

„No to ale byly kecy,“ zamumlala Allie a Bea se musela zasmát. Allie se usmála při zvuku Beina smíchu a posadila se na židli naproti ní. Několik minut zůstaly zticha, než Bea udělala první krok.

„Takže… Jak se máš?“ zeptala se.

„Zlepšuje se to. Modřiny dostaly nepěknou barvu, ale jsem v pořádku.“ Nuceně se usmála na rusovlásku a Bea jí to oplatila.

„Pořád vypadáš nádherně,“ pronesla, než ji mohl mozek zastavit. Allie vynechalo srdce a tiše se zajíkla. Starší žena nabrala barvu svých vlasů a sklopila zrak.

„Promiň, neměla jsem to říkat… Nebylo to fér.“

„To je v pořádku. Jsem si ale jistá, že jsi chtěla mluvit o víc věcech, než mých zraněních?“ nadhodila blondýna a studovala rusovlásku před sebou. Vypadala unaveně a nejistá si sama sebou.

„No jo, já jen, ne… Bože, tohle je mnohem těžší, než jsem si myslela,“ stresovala se Bea a hrubě si rukou projela svými rudými kadeřemi.

„Prostě to řekni, Beo. Pokud to chceš ukončit, tak to prostě udělej, jsem velká holka,“ nakousla to Allie. Přestože by jí to zlomilo srdce, byla by radši, aby to Bea prostě vyslovila, místo chození kolem horké kaše.

„To je to, co chceš?“ Starší žena jí pohlédla přímo do očí a Allie v nich spatřila záblesk strachu.

„Jistě, že ne, Beo. To je to poslední, co bych chtěla.“ Allie si povzdechla a rusovláska vypustila dech, o němž nevěděla, že ho zadržuje.

„Chtěla jsem říct, jak moc mě ten pondělek mrzí. Popasovala jsem se s tím tak špatně a hádám, že žití s člověkem, který po celé manželství zdůrazňuje tvoje chyby, tě nepřipraví na snášení kritiky dobře.“ Zhluboka se nadechla.

„Beo, já-“

„Prosím, nech mě to dokončit,“ přerušila ji starší žena a světlovláska jen přikývla.

„Co Kaz říkala, mě přeneslo zpátky. Zpátky k němu. Když je mi říkáno, jak jsem skvělá a jak milovaná jsem, těžko se mi tomu věří, ale když je mi řečeno, že za to nestojím, to je tak normální, že tomu okamžitě uvěřím. Ty si vážně zasloužíš někoho mnohem lepšího, než jsem já, ale jsem tolik vděčná, že jsi se rozhodla to se mnou zkusit.“ Zhluboka si povzdechla a vzhlédla, poprvé od chvíle, co začala hovořit. Allie ji jen pozorovala se slzami v očích. Bea se instinktivně natáhla dopředu, ale zastavila se uprostřed stolu. Allie viděla, že Bea čeká, aby sama udělala poslední krok, takže udělala to samé a spojila jejich ruce uprostřed.

„Nesnáším, že se kvůli němu takhle cítíš a jsem na Kaz tak naštvaná, že si myslela, že má právo tě soudit a říkat mi, co si zasloužím a nezasloužím. Jsi ta nejsilnější, nejodvážnější, nejkurážnější žena, jakou jsem kdy potkala, ať už mi věříš nebo ne a já si tě zasloužím. Ty si zasloužíš všechno na světě a já se zatraceně tvrdě budu snažit dopřát ti to. Pokud je to to, co pořád chceš?“ Allie pohlédla do těch čokoládových polokoulí, do kterých se zamilovala a usmála se, když znovu spatřila tu jiskru.

„Pokud mě chceš zpátky?“ usmála se nervózně a hrála si s Alliinými prsty.

„Na to se vůbec nemusíš ptát, samozřejmě tě chci zpátky,“ zaculila se a slzy volně kanuly oběma.

„Bože, nemáš ponětí, jak jsem kvůli tomu šťastná. Byla jsem bez tebe ztracená, Beo,“ rozplývala se Allie a vyprostila jednu ruku, aby si otřela slzy z tváří.

„Vím, o čem mluvíš. Všichni mi říkali, že tě potřebuji a je to pravda. Tyhle čtyři dny mi ukázaly, že Harry nesmí vyhrát a pokud jsem s tebou, není možné, že by mohl. Jak jsem vydržela tak dlouho bez tebe?“

„To nevím, ale jsem kurevsky ráda, že jsi to zvládla,“ pronesla se zazubením, než se postavila a vytáhla rusovlásku s sebou. Stály tam a jen na sebe hleděly, než si ji Allie přitáhla do pevného sevření. Bee chyběla vůně Allie. Ten vanilkový odér smíšený s vůní, která byla čistě její. Allie se lehce odtáhla a opřela si čelo o to rusovlásčino.

„Můžu?“ naznačila.

„Budu se zlobit, pokud to neuděláš,“ ušklíbla se a světlovláska se zaculila, než spojila jejich rty. Allie okamžitě vzdychla. Bože, jak jí tohle chybělo. Polibek začal zvolna, ale vášeň vzrůstala a obě ženy nevěděly, kam s rukama. Allie si přitáhla starší ženu silně ke svému tělu a zasténala nad tím dodatečným kontaktem.

„Tolik jsi mi chyběla, to nemáš ponětí,“ zašeptala proti Beiným rtům.

„Myslím, že mám alespoň hrubou představu,“ odpověděla, než přitiskla své rty zpátky k těm světlovlásčiným, jako by na tom záležel její život. Po tom, co jim připadalo jako hodiny, se ženy odtáhly, zamířily do obýváku a přitulily se k sobě na gauči.

„Můžu se tě na něco zeptat?“ pronesla Bea a projížděla rukou něžně světlovlásčinými vlasy, vědoma si rány z toho útoku, kterou měla na hlavě.

„Na cokoliv.“

„V pondělí jsi říkala, že tohle už znovu nezvládneš, co jsi tím myslela?“ Cítila, že Allie na pár chvil přestala dýchat, než se posunula, aby měla hlavu v Beině klíně a vzhlížela přímo k ní.

„Asi osm měsíců po tom, co jsem se sem nastěhovala, jsem potkala jednu dívku. Myslela jsem, že to je ono. Dostala jsem se z drog, získala práci a dům… A teď jsem měla holku. Všechno do sebe zapadalo a nemohla jsem být šťastnější. Franky ji neměla ráda, jaké překvapení.“ Allie se lehce zahihňala, než pokračovala.

„Ale na tom mi nezáleželo. Pověděla jsem jí všechno a jí to nevadilo, dokud jsme jednou večer nešly ven. Přišel jeden chlapík a když zjistil, že jsem s holkou, nabídl nám peníze, aby se na nás mohl dívat. Nikdy dřív jsem ho neviděla a zjevně to byl prostě kretén, ale ona došla k názoru, že ho znám z doby, co jsem byla na ulici. Hrozně jsme se pohádaly a ani mi nedala šanci to vysvětlit nebo to nějak napravit. Odešla a už jsem ji nikdy neviděla. Myslela jsem si, že to byl nejbolestivější zážitek mého života, až do pondělí,“ vysvětlovala a Bea si povzdechla.

„Allie, oml-“ začala, ale blondýna ji přerušila.

„Neříkala jsem to, abych si rýpla. Pondělek mě jenom přiměl uvědomit si, jak moc tohle chci, víc, než jsem chtěla ji. Mimochodem, neřekla jsem to, co jsem řekla v pokusu zabránit ti v odchodu. Opravdu tě miluji, ale naprosto chápu, pokud je to moc brzy nebo jestli-“

„Taky tě miluji,“ přerušila ji Bea a shlížela do jejích nádherných očí.

„Cože?“

„Miluji tě, Allie Novaková,“ zaculila se rusovláska a Allie musela do gesto napodobit.

„Také tě miluji, Beo Smithová,“ prohlásila, posadila se a zasypala polibky celý rusovlásčin obličej a ušklíbla se, když ta vybuchla smíchy.

„Tak fajn, ty blbko, chápu to,“ zvládla ze sebe dostat přes smích a Allie se zklidnila po tom, co vlepila pozvolný polibek na její rty.

„Víš, co?“

„Co?“ pozvedla Bea obočí, když viděla, že Allie shlíží na její rty.

„Usmiřovací sex je ten nejlepší. A je nezbytný,“ pronesla s vážnou tváří.

„Ach, opravdu?“ ušklíbla se Bea.

„Jo. Takže se musíme podřídit pravidlům,“ mrkla a zapletla prsty do hřívy rudých vlasů, které zbožňovala, načež si přitáhla Beu k vášnivému polibku. Bea zareagovala okamžitě a zamířily nahoru do Alliina pokoje, zanechávajíc za sebou části oblečení od gauče k posteli. Starší žena povalila Allie na postel a posadila se rozkročmo kolem jejích boků a zanechávala žhavou cestu polibků po jejím těle.

„Počkat, jsi si jistá?“ Světlovláska se lehce posadila a Bea jen přikývla.

„Mám toho spoustu k vynahrazování,“ pronesla proti Alliině pokožce a mladší žena cítila, jak jí její slova rozechvěla tělo. Než se zmohla na protest, ucítila Beiny rty tam, kde je zoufale chtěla cítit a se silným zasténáním se sesula zpátky na polštář.

* * *

„No, tak tím je to jasné. Usmiřovací sex je ten nejlepší,“ prohlásila Allie, když se přitulila k Beinu nahému tělu. Po dvou kolech vášnivého sexu a jednom něžného milování, které měly obě ženy za sebou.

„Nikdy jsem si nemyslela, že by to mohlo být takovéhle, nikdy mě nenapadlo, že bych našla někoho, kdo mi dá tohle pocítit.“ Rusovláska si povzdechla a blondýnka ji pevněji stiskla.

„Dělala jsi to se špatnou osobou. Opravdový sex, dobrý sex je tady taky,“ zašeptala jí Allie do ucha a poklepala jí na spánek.

„Mluvila jsi od pondělí s Kaz?“ zeptala se Bea.

„Jak tu zničit hezkou chvilku, Beo,“ zasténala Allie.

„Mluvím vážně. Jsme teď zpátky spolu a ona je pro tebe jako máma, Allie. Neodstřihávej se od ní, dlouhodobě toho budeš litovat,“ snažila se ji starší žena přivést k rozumu.

„Fajn, zítra jí zavolám. Spokojená?“ světlovláska našpulila ret a Bea se rozesmála.

„Velice.“ Vtiskla rychlý, ale zároveň něžný polibek na našpulený spodní ret mladší ženy a pak projela rukou skrz její světlé kadeře.

„Takže, byla Debbie hodná?“ zeptala se.

„Byla jako sen. Ona s Miou mě našly v pondělí na pláži. Potřebovala jsem si vyčistit hlavu a ony tamtudy šly domů ze školy. Mia je taky milá holka.“

„Ano, to je. Neví o všem, co se týče Harryho, ale nikdy se nevyptávala. Ani její rodiče, za což jsem moc vděčná. Vím, že Debbie se na ni může vždycky spolehnout,“ usmála se rusovláska, jak vždycky, když byla řeč o Debbie.

„Chtěla bys děti?“ zeptala se Bea.

„Nevím, nikdy jsem o tom neuvažovala, abych byla upřímná. Pravděpodobně bych toho nebyla schopná se svou historií. Ne zrovna nejlepší úvod pro adopční agenturu.“ Allie pokrčila rameny.

„Můžeš mít Debbie, až nahodí své pubertální móresy,“ navrhla Bea a světlovláska se zasmála.

„Je to andílek, beru ji kdykoliv,“ usmála se mladší žena na svou přítelkyni.

„Vážně?“

„Samozřejmě. Zbožňuji ji.“

„A ona zbožňuje tebe.“ Rusovláska políbila Allie na čelo.

„Díky bohu,“ vzdychla blondýna.

„Kam si myslíš, že ji ve skutečnosti Franky vzala?“ zajímala se Bea se zahihňáním.

„Pravděpodobně tam, kam říkala, že jde, ale Bridget o tom pravděpodobně neměla ani ponětí, dokud nebyly v autě. Nejspíš je pořád v práci, takže to bude hezké překvapení, až přijde domů.“ Allie se také zahihňala a jejich smích se smísil v dokonalé harmonii. Jejich chichot ztichl a Bea jen hleděla do Alliiných očí.

„Copak?“

„Jsi tak překrásná, já jen nemůžu uvěřit, že tě smím nazývat svou,“ přiznala Bea plaše a přála si, aby se její pokožka nečervenala tak snadno.

„Ten pocit je vzájemný, zlato. Miluji tě.“

„Také tě miluji.“ Bea se při těch slovech zaculila.

„Nemyslím si, že se mi někdy omrzí to poslouchat. Navíc, s tvým hlasem to zní po čertech sexy,“ ušklíbla se Allie a rusovláska jen otočila oči v sloup.

„Necháš toho někdy?“

„Nikdy,“ odvětila světlovláska a znovu spojila jejich rty.

POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ...



autor stránek
petrSF

Zpět na hlavní stranu