Za všechno můžou hvězdy

Napsala: Hanka

1

"Platí teda dneska to stanování, Ash?"

"Jasně," usměju se na Spencer, "chceš přece vidět ty hvězdy a souhvězdí."

"Ok, tak večer u nás. Ne, že zapomeneš."

Zdá se mi to, nebo na mě mrkla? Ach jo, neměla bych žádný stanování riskovat. Proč se zas jen trápit, že sice mám Spencer strašně ráda, ale nesmím se jí ani dotknout, nesmím jí nic říct.. Nechci ji vystrašit. Ale zase na druhou stranu, pořád se navzájem popichujeme, padlo už hodně odvážnejch narážek, tak proč nesebrat odvahu… Ne, prostě si budu pořád v duchu opakovat, že jen jedu stanovat se svojí nejlepší kámoškou... hmm, s kámoškou, kterou miluju...

"Máš tu teplou deku?"

"Jasně, ale… na co vlastně? Já myslela, že budeme spát ve stanu."

"Jasně, že budeme, ty trdlo, ale chtěla jsi vidět ty hvězdy, nee? A ty ze stanu neuvidíš. Takže nemel a lehni si."

"Rozkaz, šéfe!" zasalutuje Spencer se smíchem a lehne si vedle mě.

"Kolik znáš souhvězdí?" optám se jen tak pro formu.

"Heh, žádný… Maximálně tak Velkej vůz."

"Ok, tak začnem. Nechci nic říkat, ale musíš si hlavu opřít o moje rameno, abys mi mohla pořádně koukat na ruku a něco viděla."

"Jasně, v pohodě," přitulí se.

Aaaaah, tohle asi nevydržím dlouho…

"Super, tak...támhle... je začátek Velkýho vozu... a tamhle... má čtyři kola."

"Fajn, vidim."

Aaah, cítím její dech na svým krku. Začínám mít husí kůži po celém těle.

"A... ehm... tamhle... je souhvězdí Labutě."

"Krásný... Ashley, proč se tak třeseš?"

Sakra, mlč mlč, co ti na to mám asi odpovědět. Že jsem z tebe strašně moc nervózní? Že jsem strašně moc nervózní z toho, že jsi tak blízko mě, dotýkáš se mě celou stranou těla... a já se tě nesmím dotknout, protože tě nesmím vystrašit... Nee, to ti fakt říct nemůžu.

"Je mi trošku zima."

"Proč to neřekneš hned? Já se přitulím, ať je ti teplo."

Aaah, tak teď, jak se na mě namáčkla, se ve mně něco sevřelo. Že by srdce? Asi jo, přestalo mi tlouct.

"Ještě znáš nějaký souhvězdí?"

"Jjjasně," vzpamatuju se, "třeba tamhle... Lev... tvoje znamení."

"To taky znáš zpaměti?"

"Jo, teď už jo."

Otočí ke mně hlavu a dívá se mi do oči. Panebože, nehypnotizuj mě už tolik, nebo omdlím. Mám pocit, že se v těch tvých krásně hlubokých modrých očích asi utopím. Nebo aspoň promluv.

Ok, pousmání taky stačí, díky.

"Na co teď myslíš, Ash?"

Na tvoje krásný oči a na to, že bych tě chtěla políbit.

"Jestli znám ještě nějaký souhvězdí."

"Ok, tak přemýšlej, já si zatím pošlu smsku."

Odlehne si kousek stranou. Ach jo, já jsem to všechno zkazila! Tak krásný to všechno bylo, co mám teď udělat?

Má kousek ode mě nataženou ruku. Bude moc odvážný, když ji pohladím malíčkem po prstech? Zkusit to můžu... – nee, bylo by to moc smělý.... – Ale... sakra... už tak dlouho toužím po tom se jí dotknout...

Jen se jí dotknu, odtáhne ruku... Ok, ok, dělat, jako že nic, nedát na sobě znát, jak moc to bolí.

"Ukážeš mi ještě jednou, prosím, toho Lva?"

"Jasně."

"Tamhle..." Sakra zdá se mi to, nebo mi schválně dýchá na krk... Má tak krásně teplý dech... Pootočím na ni hlavu. Nee, další dlouhý pohled do těch tvých studánek už nevydržím.

Najednou se ke mně přitiskne a dá mi pusu, hezky na rty... Jen se na ni překvapeně podívám...?

"Mám ti ještě dodat odvahu?" zeptá se tím svým krásným medovým hlasem.

"Ne," usměju se na ni, "teď už nemusíš." Pohladím ji po tváří a políbím.

Aaa, máš tak krásně hebké rty, Spencer.

Pohladím tě po tváři, málem se utopím v pohledu tvých očí... Bojím se, co v nich uvidím... ale když se na mě usměješ... na nic nečekám a něžně se dotknu tvých rtů.

Už na fotkách jsem obdivovala ten tvůj úsměv, krásně tvarované rty... a teď je konečně můžu i ochutnat.

Tvůj polibek chutná po jahodách.

Mám pocit, že se z toho dotyku zblázním... přestala jsem dýchat, zastavilo se mi srdce... tvoje rty jsou tak hebké... O tomhle jsem tak dlouho snila.

Hladíš mě ve vlasech... obejmu tě... cítím tvůj dech. Objímám tě, tisknu tě k sobě tak silně, až mám strach abych ti neublížila... ale prostě... potřebuju cítit tvoji blízkost, vědět, že jsme spolu, že tu opravdu ležíš u mě... chci tě mít u sebe už napořád, mít tu možnost se tě dotýkat.

Vsunu ruce pod tričko a hladím tě po nahých zádech... strašně se mi třesou ruce, když ti přejíždím po celé jejich délce a ty se prohýbáš... Ale nemůžu s těmi dotyky přestat…Tvoje kůže je tak rozpálená…je tak krásný dotýkat se tě, ujišťovat se, že to všechno není jen sen, ale skutečnost.

Ale... co když to nechceš... co když jsem si ten úsměv a to všechno jen vysnila, a teď dělám něco, co si nepřeješ. Odtáhnu se a zhluboka se vydýchávám.

"Copak?" zeptáš se s otazníkem v očích.

"Spence... já... nerada bych udělala něco, co nechceš. Nechci tě nějak vystrašit nebo zaskočit nebo nebo–"

"Psst," dáš mi prst na ústa a s nevinným úsměvem řekneš: "Přestaň povídat nesmysly, Ash, a radši mě líbej."

V životě mi nikdo neřekl nic hezčího.

Líbáme se tak něžně, nemůžu se tvých polibků nabažit. Občas ti po rtech jen tak opatrně přejedu jazykem.

Cítím tvoji vůni... jsem tak blízko, že vnímám tlukot tvého srdce... je tak uklidňující... krásnější melodii jsem nikdy neslyšela.

Všechno se se mnou točí, nesoustředím se na nic jiného než na tebe. Vnímám jen tvoje polibky, které mi věnuješ, tvoje ruce, které mě všude hladí. Jsi tu jen ty a já.

2

Od našeho stanování uběhl týden. Ve škole jsme se potkávaly o přestávkách. Sice vždy jen letmo, ale naše oči se nikdy nezapomněly setkat. Vždycky se na mě tak krásně usmála..

Dohodly jsme se, že tenhle víkend přespí Spencer u mě. Máma zase někam odjela, takže budu doma celé dva dny sama…

Od té minulé noci jsme ještě neměly šanci si promluvit. Pořád se bojím, jestli toho všeho nelituje.

Konečně... konec školy! Domluvily jsme se, že se sejdeme u mého auta.. A Spencer tam na mě opravdu čeká! <3

Využiju toho, že ke mně stojí zády, a zakryju jí oči dlaněmi. Cítím, jak se usměje.

"Ahoj, Ashley."

"To naplatí," rozčiluju se naoko, "podvádíš, určitě jsi mě viděla."

"Jasně, ty kecko," usměje se Spencer a dá mi letmou pusu na tvář. Málem se mi podlomí kolena.

Spencer si ještě vyzvedne pár věcí doma a cestou ke mně se stavíme na pláži.

Když konečně dorazíme ke mně domů, je už skoro čas na večeři.

"Fajn, tak já objednám pizzu a pak můžeme zkouknout nějakej ten horor, co jsem včera speciálně pro tebe půjčila," sahám po telefonu.

"Ale, Ash," zastaví mě Spencer, "pizza není vůbec romantický jídlo."

"Romantický jídlo?" zopakuju s úsměvem. "Fajn, a co ti teda přijde jako romantický jídlo, Spence?"

"Třeba... palačinky nebo špagety," prozradí mi a s úsměvem čeká, co to se mnou udělá.

"Hmm, ale palačinky jsou moc pracný a špagety doma určitě nemáme. Takže objednám tu pizzu. Když tě s ní budu krmit, mohlo by to být docela romantický, ne?"

"Ok, ale slib mi, Ash, že příště si spolu uvaříme třeba ty palačinky," udělá na mě psí oči. A já těm pomněnkově modrým očím samozřejmě podlehnu. Když na mě takhle kouká, slíbila bych jí třeba modré z nebe.

"Dobře, dobře... příště se budeme patlat s těstem na palačinky, abychom je pak všechny stejně spálily."

Objednám dvě ananasové pizzy a čekání si krátíme prohlížením obalů filmů, které jsem na dnešek půjčila. Spencer si přála nějaký horor.

"Budeme koukat na Bazén, nebo na Kruh?" ukážu Spencer dva obaly. Už při pohledu na ně trochu zbledne.

"Hele, proč ty vlastně chceš koukat na horor, když se tak strašně bojíš?"

"Nebojím," ohradí se, "ráda koukám na horory, ale jen s osobou, se kterou se cítím v bezpečí."

Tak nějak si to v hlavě přeberu, a po chvíli mi dojde, že tím chtěla říct: "Jo, s tebou se cítím v bezpečí." Když Spencer postřehne v mé tváři úsměv, pochopí, že mi její poznámka konečně došla a jen tak mimoděk ještě pronese: "A navíc se k tobě budu moct tulit..."

Nejradši bych jí hned políbila, ale to už u dveří zvoní pizza. Teda, zvoní spíš ten kluk, co jí přinesl.

Sedneme si na pohovku a já nám chci k tomu jídlu pustit nějakej ten filmík.

"Ehm... Ashley, nemyslím, že tohle by byl zrovna dobrej nápad... Chci se v klidu najíst a to vážně nedokážu, když v televizi bude někdo čtvrtit lidi, jak píšou na tom obalu od Bazénu."

"Fajn, ty jsi ale vážně nebojsa. Ale víš, co jsem ti slíbila. Romantický jídlo," vezmu plátek pizzy do ruky a chystám se Spencer krmit. "Jak se to říká malým dětem. Tak otevři hezky pusinku, letadlo letí... Vrrr...," začnu na ní směšně šišlat..

Spencer se zablýskne v očích a už už to vypadá, že vyprskne smíchy, ale pak se přemůže a spořádaně otevře pusu.

"Vžuuu...musíme hodně papat, aby nám malinká Spencer pořádně vyrostla." Kroužím jí s pizzou okolo pusy, a když se chystá skousnou, ucuknu. Zuby jí cvaknou o sebe a skousne naprázdno. Se smíchem se ožene po mojí ruce.

"Ash, já mám vážně hlad," směje se.

"No vždyť já nic nedělám. Dobře, ještě jeden pokus. Otevři hezky hangát, ať letadlo může zaparkovat." Znovu udělám s pizzou pák zatáček a těsně před její pusou znovu ucuknu. Ale Spencer to tentokrát čeká, takže mojí ruku zachytí a konečně se do pizzy zakousne.

"Ty jsi taky nenasyta, to chvíli bez toho jídla nevydržíš?" směju se jí.

"To už jsi radši fakt měla pustit ten film," zlobí se na mě naoko.

Zbytek pizzy dojíme v klidu a druhou si necháme na večer. Třeba nám po tom filmu vyhládne. I když jak Spencer trefně poznamenala: "Já až to dokoukám, teda jestli to dokoukám do konce, tak budu schopná něco jíst tak za dva dny."

Už se docela setmělo a my se konečně uvelebíme před televizí a já pustím Bazén. Spencer sedí tesně vedle mě, dotýká se mě paží a má svoji hlavu opřenou o moje rameno. Její ruka je ležérně položená na mém stehně. Propletu svoje prsty s jejími. S úsměvem mi ruku stiskne a řekne: "Ale já se ještě nebojím."

Ani nevím, co se v tom filmu děje... Jsem schopná vnímat jen Spenceřinu blízkost. To, že mě její vlasy šimrají na krku... to, že se Spencer právě lekla, cukla sebou a stiskla mi ruku... cítím, že jí srdce buší rychleji než normálně...

"To se opravdu tak bojíš?"

"Proč myslíš, vždyť je to jen hloupej film," brání se Spence.

"No, já jen, že ti srdce tluče jako splašené."

Pootočí se na mě a s pohledem ponořeným do mých očí jen řekne: "Jo, ale to není tím, že bych se bála. To je tím, že tě mám tak blízko u sebe."

Víc nevydržím. Vypnu televizi a odvedu si ji do svého pokoje...

Vezmu její obličej do dlaní a zadívám se jí do očí. Palcem ji pohladím po tváři a vtisknu jí dlouhý polibek na rty. Pootevře je. Zlehka jazykem přejedu po dolním rtu, a pak ho propletu s jejím.

Po chvíli opustím rty a políbím ji na bradu. Pomalu sjedu na krk a celý ho poseju drobnými polibky. Od klíční kosti stoupám až k ušnímu lalůčku, který jemně stisknu mezi zuby. Ze Spenceřiných úst uteče zasténání.

S něžným polibkem se vrátím zpět na rty. Zavřu oči a nechám se unášet touhou. Naše jemné polibky se brzy změní... vzájemná hra jazyků je tak vzrušující, touha mi zaslepuje rozum...

Musím se na chvíli vydýchat. Přestaneme se líbat a Spencer poodejde k oknu. Její tvář vypadá v měsíční záři kouzelně! Jen se bojím, že tohle všechno je jen sen a ona se mi teď rozplyne.

"Svítí skoro stejně krásně jako při naší první puse," prolomí Spencer ticho. "Vážně víš, kde přesně je souhvězdí Lva, nebo jsi na mě jen chtěla udělat dojem?" zeptá se šibalsky. Přistoupím těsně za ni, odhrnu jí vlasy a něžně ji políbím zezadu na krk. "Vážně to vím."

Otočí hlavu a nastaví mi svoje rty. Nenechám se podízet dvakrát a ochutnám je. Otočí se ke mně celým tělem.

Pohladím jí dlaní po celé délce paže... hezky od ramene až po konečky prstů... a přitáhnu si ji za boky blíž. Panebože, proč jen musí mít tak krátký tričko. Hladím ji to břiše a mám pocit, že z dotyku její rozpálené kůže se asi zblázním.. Rty mi sklouznou na její krk, ruce bloudí po těle. Přesu ruku výš, ale u výstřihu se zastavím. Pohlédnu Spencer do očí. Pod tričko se bez jejího souhlasu neodvážím.

Sotva znatelně kývne řasami, což si přeložím jako souhlas. Přetáhnu jí tričko přes hlavu. Díky svitu měsíce se můžu kochat její krásnou pokožkou, která v té záři vypadá krásně opáleně. Přejedu jí prstem po klíční kosti.

Nakloní se ke mně a svým tělem mě tlačí dozadu. Poslepu couvám, zakopnu a zády dopadnu na postel. Spencer mě za ruku vytáhne do sedu a svlékne mi tričko. Pak mě nechá znovu spadnout na záda. Skloní se nade mě a začně mě líbat na krku. Nedočkavě si její obličej přitáhnu ke rtům. Nevydržím být bez jejího polibku delší dobu.